This essay explores the concept of metaphysics, originally a library classification term that gradually acquired profound philosophical meanings. The author examines the etymology and interpretation of the Greek word physis and the Latin natura, which define physical things as entities that are born, exist, and perish. Metaphysics is traditionally interpreted as a philosophical discipline dealing with realities that do not emerge or vanish but permanently "are." The text criticizes the common translation of the prefix "meta" as "above" (super), which in Czech led to the problematic term "supernatural" (nadpřirozený) and a significant semantic shift. If metaphysics were strictly understood as the study of the immutable, it would be limited to objects such as numbers or geometric shapes. Within the context of Aristotle's division of theoretical disciplines, metaphysics would encompass mathematics and theology, while physics would remain separate. The paper thus highlights the close connection between linguistic expression and the ontological definition of entities within the history of philosophical thought.
Meta-fysika jako o „nadčasí“
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 10. 7. 2013
- This is a part of the original document:
- 2013
Meta-fysika jako o „nadčasí“
Původně knihovnický termín dostával postupně různé filosofické významy; nejznámější je z překladu do latiny „super naturam“. Jde ovšem o to, jak je chápáno řecké slovo fysis, jakož i později latinské slovo natura, které pak přešlo do většiny evropských jazyků (ale česky ovšem „příroda“). Skutečnosti, vyznačující se tím, že se rodí (vznikají), rostou (probíhají, dějí se) a posléze hynou (zanikají), jsou označována jako „ta fysika“, tj. jako fysické věci. Metafyzika je pak interpretována jako ta filosofická disciplína, které se zabývá těmi „věcmi“ (skutečnostmi), které nevznikají a nezanikají, ale trvale „jsou“. Na první pohled je vidět chybu v překladu předložky (či předpony) „meta“ jako „nad“ (místo „vedle, po, za“); v češtině je tak odvozeno adjektivum „nadpřirozený“, což představu hned dvojí vážný významový posun. Kdybychom to vzali vážně, mohla by se „metafyzika“ zabývat pouze čísly, geometrickými (a stereometrickými atd.) útvary a podobně. Pokud bychom přijali Aristotelovo dělení první filosofie na základní tři teoretické disciplíny, jediná fysika by nenáležela do „metafyziky“, do níž by bylo možno zahrnout jak „matematiku“, tak „theologii“.
(Písek, 130710-1.)