Tato úvaha se zaměřuje na ontologický vztah mezi fakticitou a jednotlivostí. Autor vychází z běžného předpokladu, že skutečnost je tvořena jednotlivinami, zatímco obecné pojmy jsou produkty myšlení. Klíčovým bodem textu je však etymologický rozbor latinského termínu „factum“, který je odvozen od slovesa „facere“ (dělat). Tento původ naznačuje, že každé faktum nutně předpokládá činitele a proces tvoření či konstrukce. Text zpochybňuje ztotožnění fakticity s nezávislou jednotlivou skutečností a klade si otázku, zda i samotné jednotliviny nejsou v určitém smyslu vykonstruované. Rozlišuje se zde mezi jednotlivinou, která existuje přirozeně, a celkem, který je jako jednotka pouze nahlížen vnějšími pozorovateli, ačkoliv jde o složenou množinu. Celkově jde o kritické zkoumání toho, jakým způsobem chápeme základy skutečnosti a do jaké míry je naše vnímání jednotlivosti ovlivněno konceptem dělání a tvoření.