Tato úvaha se zaměřuje na distinkci mezi problémy první filosofie a problémy tzv. druhých filosofií či odborných věd. Hlavní tezí je, že problémy druhých filosofií jsou principiálně neřešitelné bez opory v řešeních nabízených první filosofií. Naopak první filosofie je autonomní disciplínou, která je schopna formulovat a řešit své vlastní otázky nezávisle, byť může využívat příklady z jiných oblastí pro ilustraci a přiblížení. Text zdůrazňuje potřebu vytvoření specifického myšlenkového a pojmového aparátu první filosofie, který není redukován na tradiční antické vzorce. Klíčovým aspektem je také důsledné rozlišování mezi samotnou podstatou filosofického problému a způsobem, jakým je tento problém myšlenkově uchopován, formulován a následně zpracováván v rámci konkrétních disciplín. Toto rozlišení brání mylnému ztotožňování metodických přístupů první filosofie, druhých filosofií a teoretických věd, čímž otevírá prostor pro hlubší pochopení hierarchie a metodologie filosofického bádání.
Problémy první filosofie a filosofií druhých
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 17. 7. 2013
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2013
Problémy první filosofie a filosofií druhých
Rozdíl mezi problémy první filosofie a problémy tzv. druhých filosofií spočívá v tom, že všechny problémy druhých filosofií, které ostatně v naprosté většině spadají v totéž (v „jedno“) se základními, tzv. teoretickými problémy odborných věd, jsou principiálně neřešitelné bez odvolání na nějaké (určité) řešení problémů první filosofie, zatímco problémy první filosofie mohou být demonstrovány a jakoby „přiblíženy“ za pomoci příkladů z filosofií druhých, eventuelně odborně vědeckých (v jakési „popularizační“ podobě), ale jsou svébytné a samostatné a mohou být formulovány a zejména řešeny také pouze v rámci samotné první filosofie (která si proto musí ovšem vytvořit náležitý myšlenkový, případě pojmový aparát, pochopitelně ve významu neredukovaném na pojmovost řeckého typu). Přitom je třeba stále pamatovat na to, že vlastní problémy nelze ztotožňovat s tím, jak je ta která filosofie myšlenkově (a případně pojmově) uchopuje, jak je formuluje a jak s nimi potom pracuje. Jen pokud na tento rozdíl pamatujeme, můžeme se vyhnout mylnému ztotožňování toho, jak s určitým problémem pracuje (tj. jak jej myšlenkově uchopuje a formuluje první filosofie, některá z druhých filosofií a případně – někdy – také určitá věda ve své teorii).
(Písek, 130717-2.)