Tento text analyzuje podstatu slova z hlediska jeho významu a komunikace. Autor tvrdí, že shluk zvuků nebo písmen se stává slovem pouze skrze spojení s konkrétním významem, což není objektivní stav, ale dynamický proces vznikající při praktickém užívání jazyka. Stěžejním prvkem je aktivní role adresáta, který musí vnímaným podnětům sám přisoudit význam na základě znalosti jazykových zvyklostí. Dokument zdůrazňuje, že porozumění není pouhým dekódováním, ale aktivním přisuzováním smyslu, který se opírá o kulturní a lingvistické konvence. Význam tedy neexistuje nezávisle na mluvčím a posluchači, ale je neustále konstituován v rámci jejich interakce. Tato práce tak zpochybňuje statické chápání jazykových znaků a vyzdvihuje pragmatický a subjektivní rozměr řeči. Proces porozumění je nahlížen jako tvůrčí syntéza vnímaných znaků a naučených významových schémat, která umožňuje úspěšnou mezilidskou komunikaci a sdílení informací v rámci určitého společenství.
Slovo a jeho význam
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 26. 12. 2012
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2012
Slovo a jeho význam
Pokud nechceme za „slovo“ označit libovolnou skupinu zvuků nebo písmen, musíme trvat na tom že každá taková skupina se stává slovem teprve ve spojení s více méně určitým „významem“. Toto spojení však není „reálné“ („objektivní“), nýbrž „stává se“ a „odhaluje se“ teprve díky přístupu toho, kdo onoho slova nějak prakticky užívá (např. v rozhovoru). Má-li druhý účastník rozhovoru (partner) zaslechnutým zvukům, „hláskám“ (nebo při písemném projevu za sebou napsaným písmenům) porozumět, musí jim připsat (přisoudit, k nim připojit) nějaké významy (většinou nejde jen o jeden) aktivně sám, samozřejmě s oporou obeznámenosti zvyky v daném jazyce.
(Písek, 121226-3.)