Tento text se zamýšlí nad kosmickým vymezením pojmu „člověk“ a kritizuje tradiční zoologické chápání, které je omezeno pouze na naši planetu a konkrétní časovou epochu. Autor argumentuje, že reflektující myšlení, považované za základní znak lidství, nesmí být chápáno jako produkt vázaný výhradně na fyziologii lidského mozku či specifické pozemské podmínky. Je zapotřebí připustit možnost existence jiných bytostí s odlišným biologickým původem, které rovněž dosáhly úrovně reflexe. Úvaha poukazuje na jednostrannost současných snah o komunikaci s vesmírem, které se opírají především o matematiku a geometrii, což odráží evropskou předpojatost a řeckou tradici zpředmětňujícího myšlení. Text vyzývá k hlubšímu zamyšlení nad jinými typy vědomí, které nejsou tímto způsobem uvažování svázány, a navrhuje širší filosofickou definici lidství přesahující biologické hranice našeho druhu v rámci celého kosmu.
Člověk kosmicky
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 1. 12. 2011
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2011
Člověk kosmicky
Zoologické vymezení pojmu „člověka“ platí pouze pro naši planetu, a navíc je omezeno časově (byť v obrovských dimenzích). Zásadně musíme připustit, že na úroveň reflektujícího myšlení se na jiných (vhodných) planetách mohly jednak už v „minulosti“ dostat bytosti biologicky zcela jiného původu a fyzicky velmi odlišné, nebo že k tomu dojde možná ještě i mnohokrát někdy v „budoucnosti“, ba že by k tomu někdy v budoucnosti mohlo dokonce dojít i na naší planetě, zvláště pokud by samo lidstvo z nějakých příčin vyhynulo. Pokud za základní znak „lidství“ budeme považovat reflektující myšlení (jak to známe třeba už u Pascala), nemůžeme takové myšlení chápat jako nějak založené na fyziologii mozku, a už vůbec ne na jiných, dalších okolnostech jakéhokoli typu. Zatím tato myšlenka pronikla do veřejných úvah jen pokud jde o matematiku a geometrii (do okolního vesmíru byla vyslána jakási „vizitka“ pozemšťanů, která kromě schematického nákresu nesla hlavně matematické a fyzikální formule geometrické náčrtky). To samo už na první pohled odhaluje rozšířenou předsudečnost našeho (hlavně ovšem evropského) myšlení. Tím spíše je zapotřebí uvažovat o jiných typech myšlení, méně spjatého s tímto (původně řeckým) způsobem uvažování (zejména s jeho převažujícím zpředmětňováním).
(Písek, 111201-1.)