This text examines the nature of ethics as a specific philosophical discipline. The author posits that philosophy is fundamentally a conceptual reflection related to the "whole," implying that ethics must also embody philosophy in its entirety. A central issue explored is the relationship between the act of philosophical thematization and the "thematized" subject matter itself. Ethics does not create its own theme, nor is its subject a mere product of its activity. However, this thematized content cannot be understood as a simple external datum or a fixed fact from the past that precedes moral decision-making and action. The text thus raises a fundamental question regarding the source and character of the subject of philosophical ethics—something that the act of reflection cannot establish on its own, yet which is not rigidly predetermined. This consideration leads toward a deeper understanding of the moral phenomenon within the context of philosophical inquiry into the meaning and the whole of human existence.
Etika jako filosofická disciplína
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 3. 6. 2010
- This is a part of the original document:
- 2010
Etika jako filosofická disciplína
Filosofie je bytostně myšlenkovou reflexí; odtud je myšlenkovou reflexí také každá filosofická disciplína. Filosofie je dále při všem svém myšlenkovém podnikání vztažena k „celku“; proto musí být k „celku“ vztažena také každá z jejích disciplín. A to nutně znamená, že každá z jejích disciplín musí být celou filosofií. Na druhé straně se každá vykonávaná filosofická reflexe musí vztahovat k něčemu, co si sama se sebou nepřináší, co si sama sebou nevytváří, ale co činí svým tématem. Tímto tématem se však může zásadně stát cokoli, ale pouze tak, že to je tematizováno. Taková tematizace má dvě stránky, z nichž jednou je myšlenkový výkon, aktivita, zatímco tou druhou je to, k čemu se tento výkon odnáší, k čemu se ona aktivita vztahuje. Tematizované nemůže být výtvorem, produktem aktu tematizace, protože celá řada takových aktů, a často odlišných, vycházejících z jiných předpokladů a pracujících jinými, odlišnými prostředky, se může vztahovat k témuž tematizovanému; to by nebylo možné, kdyby si své tematizované každá tematizace prostě přinášela s sebou. Musíme se tedy tázat, co je pro filosofickou etiku tím tematizovaným, tj. tím, co tematizace sama jakožto akt nemůže založit ani ustavit, co však nemůže být ani chápáno jako to, co mravnímu rozhodnutí a činu předchází jako nějaká danost, uložená z minula či z praminula.
(Písek, 100603-1.)