This paper explores the philosophical interpretation of the concepts LOGOS and PHYSIS based on Heraclitus's fragments and Heidegger’s etymological analysis. Heidegger interprets the Greek verb LEGEIN as "gathering" or "selecting," implying not a mere accumulation of things, but their unification into a meaningful whole. Without Logos, the world would be a random pile of objects; thus, Logos serves as the guarantor of the cosmic order. The text examines the mutual interdependence between Logos and Physis. While Physis represents the process of birth and growth, Logos acts within this process as a principle of unity and selection. The author highlights a paradox: for something to be selected, it must first be born (Physis precedes Logos), yet for that which is born to constitute a functional unity, Logos must assist at its birth. The abstract concludes by calling for a deeper investigation into the relationship between the unchanging Logos and the dynamic nature of Physis, which inherently involves principles of change, development, and governance.
LOGOS jako garant „celkovosti“
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 24. 2. 2008
- This is a part of the original document:
- 2008
LOGOS jako garant „celkovosti“
Nejstarší doklad o filosofické interpretaci jednak LOGU, jednak „celku“ najdeme u Hérakleita, i když jen s pomocí dvou zlomků „A“. Heidegger, který si rád hraje s etymologickými kořeny, upozorňuje na to, že staré (staroindické) kořeny řeckého slovesa LEGEIN a německého slovesa „lesen“ jsou tytéž, a vykládá to jako „sbírání“ (připomíná např. Holzlese nebo Weinlese). Přidržme se tohoto výkladu: sbírat neznamená shrnout vše na hromadu, ale vybírat to, co opravdu chceme „sebrat“ dohromady; a sebrat neznamena jen udělat „hromadu“, ale nějak to sebrané sjednotit. To právě najdeme u Hérakleita, když myšlenkově uchopíme do souvislosti, tj. do jednoty, dva zlomky, a interpretujeme následovně: bez LOGU by i nejkrásnější krásně uspořádaný svět (OS KOSMOS) by byl pouhou hromadou náhodně rozházených věcí. (Druhé čtení: tělo.) Z toho ovšem vyplývá, že „od přírody“ (FYSEI) nejsou a nemohou být pouhé „hromady“, takže tam, kde se něco „rodí“ (a pak roste), tj. kde je při práci FYSIS, tam je „při práci“ nutně také LOGOS. Jestliže vezmeme vážně, že LOGOS garantuje nejen „sbírání v jednotu“, ale také „vybírání“, tj. selekci, musíme předpokládat, že FYSIS v nějakém smyslu přechází LOGU, neboť nejprve musí být něco „zrozeno“, aby to mohlo být buď vybráno nebo pominuto. Na druhé straně je však zřejmé, že aby něco mohlo být „zrozeno“ jako jednotné a schopné dále růst (což neplatí o pouhých hromadách), musel při zrození asistovat také LOGOS. Z toho vyplývá, že vztah mezi LOGEM a FYSIS musí být důkladněji prozkoumán, zejména proto, že v dalším vývoji myšlení byl LOGOS stále víc spatřován v těsném souvislostí s tím, co se nemění, kdežto FYSIS už svým poukazem na zrození a na růst nutně v sobě samé zahrnovala ne-li samu změnu (to také musí být ještě vyšetřeno), tedy alespoň něco, co ke změnám vede, co je vyvolává a co je řídí, co jim vládne.érakleita, když pojmeme do souvislosti (do jednoty“HH
(Písek, 080224-1.)