Slovo jako pojmenování

Pokud slovo redukujícím způsobem chápeme jako pouhé „jméno“, tj. pouhé označení něčeho, jako pouhý „znak“, nerespektujeme základní zkušenost, že každé slovo se stává slovem teprve v živém jazykovém použití, tudíž v multidimenzionálním kontextu mnoha dalších slov. Teprve opakovaným užitím nového slova v několika různých a nových souvislostech si může „slovo“ více či méně, přesněji nebo vágněji upevnit svůj význam, bez něhož by se stalo jen skupinou písmen nebo hlásek (přesněji jakýchsi psaných znaků nebo zaslechnutých zvuků). Jen tak je možno vysvětlit, že v delším (ale někdy i poměrně krátkém) časovém období se významy některých slov mohou měnit, posouvat, dokonce převracet a vyměňovat s některými jinými slovy apod.

(Písek, 060908-1.)