Tento text se zabývá filosofickou kritikou zpředmětňování v rámci intencionálních aktů a zavádí pojem „intencionálního ne-předmětu“. Autor neusiluje o úplné zavržení logických předmětů jako takových, ale kritizuje tendenci vytvářet statické modely, které jsou vytrženy z času a postrádají pohyb. Záměrem je vybavit tyto intencionální modely dynamikou, prostorovostí a zejména časovostí, čímž se zamezí degradaci modelované skutečnosti. Pravá jsoucna jsou totiž chápána jako událostné dění, které má svůj počátek, průběh a konec. Navržený koncept „ne-předmětu“ tedy nepředstavuje absenci předmětnosti, ale odmítnutí substanční metafyziky ve prospěch modelování událostí. Cílem je zdokonalit naše chápání reality tak, aby modely neodpovídaly nehybným geometrickým či číselným ideálům, nýbrž reflektovaly procesuální a časovou povahu světa.
Intencionální „ne-předmět“
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 19. 6. 2004
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2004
Intencionální „ne-předmět“
Kritice „zpředmětňování“ nemá být rozuměno tak, že se zavrhují všechny typy (logických) „předmětů“, nýbrž ve smyslu daleko užším a také preciznějším. Naše kritika se týká především (i když nejenom !) toho, že logickými „předměty“ (cíli) se stávají intencionální modely, zbavené pohybu, tj. konstituované mimo čas a mimo skutečný prostor (místo toho je jim přimodelován prostor zase modelový, intencionální, zase bez pohybu a proměny, tedy bez času). Naším záměrem je nezbavovat intencionální akty jejich (k nim příslušejících) modelů, ale vybavit tyto modely pohybem, tedy přisoudit, přikonstruovat jim nejen prostorovost, ale i časovost. Jinak řečeno: nejde nám o odvrat ode vší zaměřenosti intencionálních aktů na skutečnosti za pomoci a prizmatem intencionálních modelů, ale jde nám o to, aby ty modely nedegradovaly vše, co modelují, tím, že to zbavují časovosti a pohybu. Provizorně tedy budeme mluvit o intencionálních ne-předmětech, což neznamená popření veškeré předmětnosti v logickém smyslu, nýbrž odmítnutí takového zpředmětňování, které je charakteristické pro substanční metafyziky. Logické „modelování“ se prokázalo jako účinné, a proto by nemělo smyslu od něho naprosto upouštět. Jde však o to, vylepšit způsoby našeho modelování, a tedy i způsoby celkového chápání skutečností, tj. opravdových (pravých) „jsoucen“, která nejsou leč událostným dění, jež má svůj počátek, průběh a konec. Výsledkem tedy nebude nějaká „bez-předmětnost“, tedy absence „předmětů“, nýbrž práce s „ne-předměty“, tj. s takovými intencionálními „předměty“, které se nebudou podobat ani trojúhelníkům, ani číslům, ale jejichž smyslem bude modelovat události.
(Písek, 040619-2.)