Text se zabývá problematikou používání neologismů ve filosofickém diskurzu. Autor argumentuje, že zavedení nového termínu je v situaci, kdy dosavadní pojmosloví selhává, pouze dočasným a pomocným řešením. Tato dočasnost vyplývá ze dvou hlavních důvodů. Prvním je skutečnost, že nové slovo si při přechodu do běžného jazyka nevyhnutelně osvojuje konotace nezávislé na záměrech svého tvůrce, neboť jeho význam je vázán na rozsáhlou síť jiných slov. Druhým důvodem je, že potřeba neologismu často signalizuje hlubší nedostatek v celém stávajícím způsobu myšlení a vyjadřování. Skutečná změna proto vyžaduje spíše transformaci konotačních souborů již existujících pojmů než pouhé doplňování slovníku. Autor uzavírá kritickým postřehem k vytváření rozsáhlých umělých terminologií, které považuje z filosofického hlediska za pochybné, neboť k opravdovému posunu v myšlení dochází skrze vnitřní proměnu jazyka jako celku, nikoliv skrze izolované terminologické inovace.
[Filosofování a neologismy]
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 5. 1. 2003
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2003
[Filosofování a neologismy]
Filosof v některých případech musí sáhnout po neologismech, když mu dosavadní termín nestačí. Ale je to vždycky jen slabá a dočasná náhražka. Dočasnost spočívá jednak v tom, že si nové slovo pozvolným pronikáním do obecné mluvy jakoby samo „najde“ konotace po svém, tedy nikoli jen v intencích svého tvůrce; to souvisí s tím, že význam slova je nerozlučně spjat s významy jiných slov, a protože těch jiných (pro tento případ relevantních) slov je mnoho, pouhé zavedení nového termínu nemůže mít leč pomocný a přechodný význam. To nás vede k druhému bodu, proč jde o pouhou dočasnost: je-li zavedení nového slova (neologismu, nového termínu) vskutku nezbytné, ukazuje to na to, že je něco vadného v celém dosavadním způsobu promlouvání (a tedy i myšlení), a že tedy nemůže stačit zavést nové termíny, nýbrž že je třeba výrazným (a pokud možno „kontrolovaným“) způsobem ovlivnit tento způsob myšlení a promlouvání, tj. že je třeba provést některé významné změny v souborech konotací mnoha jiných slov. To je druhý důvod, proč pouhé zavedení nového termínu nemůže mít dostatečný a trvalejší vliv na jazyk a myšlení. Zcela pochybné je ovšem z filosofického hlediska (a pro filosofické potřeby) vytváření celé nové rozsáhlé terminologie a vůbec jakéhosi nového „jazyka“, ale to by bylo zapotřebí vyložit odděleně a s většími podrobnostmi.
(Písek, 030105–1.)