Text se zabývá epistemologickým vztahem mezi formulací problému a očekáváním jeho řešení. Autor vychází z teze, že správně položená otázka v sobě nutně nese přesvědčení o své zodpověditelnosti. Toto subjektivní spolehnutí na řešitelnost je nezbytnou podmínkou pro to, aby mohl být problém vůbec legitimně uchopen a vyřešen. Pokud toto přesvědčení chybí, nebo je-li otázka formulována pouze formálně bez hlubšího zájmu, hovoříme o pseudoproblému. Text dále zdůrazňuje, že situace, kdy na otázku neexistuje odpověď, poukazuje na chybu v samotném kladení dotazu nebo na nesprávně vymezený kontext, v němž se tazatel pohybuje. Nemožnost nalézt řešení tak není konečným stavem, ale výzvou k revizi celého myšlenkového rámce. Solvabilita problému je zde tedy chápána jako základní předpoklad každého autentického tázání, nikoli jen jako jeho náhodný výsledek.
Problém
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 4. 7. 2003
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2003
Problém
Většinou je už poměrné snadné najít odpověď, když otázce (problému) doopravdy rozumíme, tj. rozumíme tak, že víme, že jsme přesvědčeni, že odpověď je možná, že nějaká odpověď musí existovat. Toto spolehnutí na to, že otázka je zodpověditelná, že problém je řešitelný, je vždycky nějak přítomno (a nutně přítomno), když jsou otázka nebo problém správně postaveny (položeny). To pochopitelně neznamená, že takové spolehnutí na řešitelnost problému je zárukou, že problém byl správně pochopen a formulován. Jde však o to, že bez opravdového (subjektivního) spolehnutí na to, že správně formulován je a že je proto řešitelný, nemůže být nikdy správně ani formulován, ani řešen. Pseudoproblém je proto vždycky tam, kde je něco formulováno jako problém, ale kdy už od samého počátku jsme přesvědčeni anebo alespoň se tajně obáváme, že řešitelný není (vlastně už tehdy, když problém formulujeme jen formálně, jen pro zajímavost, jako nápad apod. a nemyslíme jej eo ipso vážně). Naproti tomu platí, že když na nějakou otázku není odpověď možná, je buď nesprávně položena sama otázka, anebo je falešně rozvržen celý kontext, v jehož rámci či na jeho pozadí byla otázka položena (a to samozřejmě volá po revizi.
(Písek, 030704–4.)