Tento text informuje o návštěvě dr. Ladislava Hejdánka v Hradci Králové v roce 1991, kde přednášel na téma vztahu filosofie a politiky. Hejdánek, významný český filosof, signatář a mluvčí Charty 77 a blízký spolupracovník Václava Havla, v článku rekapituluje své životní osudy poznamenané perzekucí ze strany komunistického režimu i návrat k akademické činnosti po roce 1989. V doprovodném rozhovoru se zamýšlí nad stavem tehdejší společnosti, přičemž varuje před pocitem laciného vítězství a zdůrazňuje, že návrat do Evropy musí být doprovázen vlastním duchovním vkladem čerpaným z národních dějin. Dále rozebírá roli filosofa v obci, která spočívá v určité nezávislosti na většinovém mínění, a specifika křesťansky orientovaného myšlení v postmoderní době. Text vykresluje Hejdánka jako myslitele, který vnímá filosofii ne jako uzavřenou disciplínu, ale jako celosvětový závazek a odpovědnost k pravdě, což dokládá i jeho celoživotní postoj obhájce lidských práv.