Tento text pojednává o nezbytnosti a podstatě filosofie v lidském životě. Ačkoliv je filosofie užitečná pro lidskou orientaci ve světě, její pravý smysl nespočívá ve službě člověku nebo jeho cílům, ale v odevzdání se pravdě, která nás přesahuje. Autor zdůrazňuje, že filosofie není pouhým nástrojem; naopak, člověk se musí stát služebníkem toho, čemu slouží sama filosofie. Na rozdíl od vědy je filosofie chápána jako integrální životní záležitost, která dává lidské existenci smysl, důstojnost a pravé poslání. Přestože je filosofie lidským výtvorem, skrze ni se vztahujeme k pravdě jako k závazné normě a výzvě. Text dále obhajuje myšlenku, že filosofie není esoterickou záležitostí pro vyvolené, ale má oslovovat každého člověka. Popularizace filosofie je proto žádoucí, i když si obor zachovává svou vysokou odbornou náročnost a vyžaduje specifickou intelektuální práci, jejímž cílem je vést lidský život k pravdě.