Tento text se zabývá filosofickým pojetím integrity události, kterou interpretuje nikoli jako statickou vlastnost, ale jako dynamický proces mající událostný charakter. Integrita představuje vnitřní sjednocenost, která se „děje“ simultánně s událostí samotnou. Autor argumentuje, že každá událost (vyjma těch primordiálních) musí aktivně vykonávat své vlastní bytí i svou jednotu. Zatímco bytí je události svěřeno jako úkol či poslání v okamžiku jejího vzniku, udržování vnitřní integrity je aktivitou, o kterou musí událost sama neustále pečovat a kterou musí skrze své vlastní akce obnovovat. Tento proces sebeustavování a ochrany je patrný zejména u živých bytostí, kde integrita vyžaduje neustálé úsilí k překonání tendencí k oslabení či rozpadu. Text tak zdůrazňuje performativní povahu existence, v níž jednota není předem daným stavem, nýbrž výsledkem kontinuální vnitřní aktivity události, která tak naplňuje své poslání a udržuje svou identitu v toku času.