Text se zabývá vztahem mezi Bohem a Pravdou na pozadí myšlenek husitského diplomata Petra Payna. Payne ve svém projevu ke králi Zikmundovi prezentoval kontroverzní tezi, že v Jákobově zápase zvítězila Pravda nad Bohem. Tato úvaha otevírá hlubší filosofickou otázku, zda o Pravdě rozhoduje Bůh, nebo zda Pravda definuje, kdo je skutečný Bůh. Autor textu tento problém připodobňuje k Sókratovu dilematu z Platónova dialogu Euthyfrón ohledně podstaty zbožnosti. V rámci teologické diskuse je odmítnut božský voluntarismus, v němž by Pravda byla pouhým výsledkem Božího rozhodnutí. Zároveň je však problematické chápat Boha jako podřízeného Pravdě. Výsledným řešením je ontologická identifikace Boha s Pravdou, vycházející z biblického pojetí „Boha Pravdy“. Tento koncept, doložený i v dobové liturgii a písních, ukazuje, že Pravda je kritériem pravosti božství a že jediný pravý Bůh je s Pravdou totožný.