Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka | Atheismus



Atheismus

Rudolf Eisler (1910)
Atheismus (άθεος): Gottlosigkeit, Leugnung der Existenz eines göttlichen Prinzips, Annahme, daß die Welt in und durch sich selbst besteht. Ausgesprochene Atheisten sin Lamettrie, Holbach, nach dem Athjeist ist „un homme qui détruit des chimères nuisible au genre humain pour ramener les homme à la nature, à l´expériance, à la raison » (Syst. de la nat. II, ch. 11, p. 320), Feuerbach, Stirner, Dühring, Nietzsche, Mainländer (Phil.d. Erlös. S VIII) u.a. F. Bacon meint: „leves gustus in philosophia morere fortasse ad atheismum, sed pleniores haustus ad religionem reducere“ (De augm. ;sc. I, 5). Vgl. Duboc, Leben ohne Gott, 1875; Grant Allen, The Evol. od the Idea of god, 1897. Vgl. Gott.
(6024, Wörterbuch der philosophischen Begriffe, Berlin 1910, Bd. I, S. 119.)
vznik lístku: srpen 2013

Atheismus a theismus | Theismus a atheismus

Ladislav Hejdánek (2010)
Pojetí, co to vlastně je „atheismus“ (a tedy také, co je to „theismus“), je naprosto závislé na tom, jak je chápán „theos“, tj. „bůh“ (právě proto píšu v tomto případě ono „th“, aby se to nepletlo s nějakým běžným, ale nevyjasněným chápáním obojího). Z mého hlediska (přesněji, z hlediska myšlení „nepředmětnosti“) je oprávněn každý ateismus, který zamítá a popírá jakéhokoli „boha“, kterému by se mohly připisovat nebo který „má“ nějaké předmětné charakteristiky (jako velký, mocný, všemohoucí, věčný, nesmrtelný, vládnoucí jako Pán, všudypřítomný ve smyslu všudy jsoucí, vůbec jsoucí čili jsoucno, byť nejvyšší, ale také hněvivý, nenávidící, ovšem také laskavý a milující, žárlivý, atd. atp.) Pochopitelně, bible je plná takových určení, ale to neznamená, že to můžeme číst „fundamentalisticky“, tj. primitivně, a to tím spíš, že na takových místech jde vždycky o něco docela jiným způsobem důležitého, co můžeme myšlenkově i verbálně uchopit – většinou bez velkých potíží – tak, že těchto slov vůbec neužijeme, že je prostě vynecháme. (Nemyslím teď na to, jak překonávat konzervativní tendence mnoha lidí, kteří drží slova a věty , ale nikdy doopravdy nedomýšlejí, co je za nimi.) Na druhé straně takový „theismus“, který respektuje „boží nepředmětnost“, přesně ovšem ryzí nepředmětnost, je legitimní a držitelný (i když zůstane problémem ona problematická zatíženost některých slov, zejména pak slova „bůh“.
(Písek, 100320-1.)
vznik lístku: březen 2010

Atheismus „křesťanský“

Ladislav Hejdánek (2013)
Na rozdíl od ateismu tzv. „vulgárního“, který popírá existenci „bohů“ a vůbec božství, má resp. může mít „křesťanský“ ateismus (píši s –h-, protože si tam ten relikt řeckého theos podržuje specifický význam) dobrý smysl v tom, že zuásadním, principiálním způsobem odlišuje křesťanského (a ovšem židovského) „Boha-neboha“ ode všech „bohů“ nejrůznějších náboežsntví. A protože např. česká slova jako „náboženství“ anebo „zbožnost“ atd. jsou neodlučitelně spjata s termínem „bůh“, znamená (resp. může znamenat) zároveň onen specificky „křesťanský“ ateismus také nutné odnáboženstění jakéhokoli „pojetí“ „Boha Abrahamova, Izákova a Jákobova“ jako přece jenom nějakého „boha“, byť nejvyššího či dokonce jediného pravého, jako „boha“, což pro tento účel budeme vyznačovat slovy „Bůh-nebůh“ (má to být další náhradní termín, jakých už bylo v minulosti použito mnoho, když vyslovovat „boží jméno“ je zakázáno). Je zcela pochopitelné, že to nejčastěji vyvolá (může vyvolávat) odpor zejména u lidí, kteří nejsou nakloněni uvažovat jakoby neběžným,zdánlivě málo „tradičním“ způsobem, (což však velice odporuje historické skutečnosti, jak ukazuje zejména tradice tzv. negativní theologie).
(Písek, 130916-1.)
vznik lístku: září 2013

Atheismus a věda | Objektivizace a non-objektivita | Non-objektivita a objektivizace | Věda a „objektivita“

Jan Patočka (≈1950)
2. Věda je sice od počátku ateistická, nezná nic než střízlivou objektivitu a nikdy z ní nevede jinam, ale negativně, tj. a) svou vlastní neuceleností a b) svým ustavičným pokračováním ve snaze o celek, poukazuje mimo sebe. Snaha vědy je vše zobjektivizovat; neukončenost a neukončitelnost této snahy, ba její vnitřní rozpor – sama není totiž možná bez non-objektivity – ukazuje cestu z objektu ven.
(7190, Nemetafyzická filosofie a věda, in: Péče o duši 3, Praha 2002, str. 607.)
vznik lístku: duben 2014