LADISLAV HEJDÁNEK ARCHIVES
K  ✖ Komenský o pravdě  ✖

Komenský o pravdě | Pravda u Komenského

Jan Patočka (1966)
Běží nyní o určení ideálu, ideje dokonalého poznání toho trojího.Dokonalým bude, je-li pravdivé. Pravdivost však Komenský chápe nejen jako postižení věcí tak, jak jsou (adaequatio intellectus ad rem cognoscendam), nýbrž jako vnitřní shodu a spojitost věcí s jejich základem, z něhož vyplývají; jako veritas transcendentalis. Pravda ukazuje věci v jejich vzniku, v tom, jak jsou učiněny. Učiněna jsou však podle ideje, tj. podle jisté možnosti být. Ideje jsou však buď idejemi děl Božích nebo přírody nebo posléze umění. (Idea je sice pouhá možnost, ale pouze u věcí stvořených a umělých; idea idejí je ens realissimum.) Umění bere své ideje z přírody, příroda je má od Boha, Bůh sám ze sebe; tj. umění napodobí přírodu, příroda Boha, Bůh sebe sama: příroda je obrazem Božím, zviditelněním neviditelného, umění / obrazem či nápodobou přírody, Bůh však je sám v sobě předlohou všeho ostatního, vzorem a ideou idejí – není správné, že Bůh svobodně tvoří ideje a věčné pravdy (jak myslí například Descartes). …
(Komenského názory etc., in: 7855, Komeniologické studie II., Praha 1998, s. 245-6.)
date of origin: říjen 2003