Tento text se zabývá povahou předmětného myšlení, které interpretuje jako výraz specifického životního zaměření člověka. Toto zaměření podle autora ignoruje skutečnost samu a namísto toho se orientuje na vlastní, často mechanické či násilné výtvory, čímž se vposledu uzavírá do sebe sama. Autor argumentuje, že takový přístup vede k antropocentrismu, subjektivismu a nihilismu, což se projevuje vnitřní neukotveností maskovanou vnějším násilím. S odkazem na Heideggerovo pojetí vůle k moci text ukazuje, jak člověk redukuje veškerou skutečnost na pouhou předmětnost a buduje svůj svět výhradně z předmětů. Výsledkem je denaturovaný svět zbavený niternosti a přirozenosti – svět, který Masaryk popsal jako pouhé „skladiště věcí“. Takto zkonstruovaný svět se odcizuje životu, ohrožuje jej a nakonec vede k jeho destrukci, neboť postrádá jakoukoli vnitřní stránku a hloubku bytí.
[Předmětné myšlení a svět]
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 10. 12. 1979
- jedná se o část původního dokumentu:
- 1979 (strojopis)
[Předmětné myšlení a svět]
79/014 (791210–2)
Každý typ myšlení je vždycky také výrazem určitého celkového životního (tj. také duchovního, ale nejen duchovního) zaměření. Předmětné myšlení je v tom smyslu výrazem životního zaměření, které nedbá skutečnosti samotné, ale prosazuje se nezávisle na „pokynech bytí“, orientujíc se na své výtvory, nota bene především mechanické nebo jinak násilné výtvory – a tím vposledu samo na sebe. Životní zaměření člověka, který se orientuje pouze sám na sebe, prozrazuje soběstřednost, antropismus a antropomorfismus, subjektivismus, eo ipso nihilismus, vykořeněnost, nezakotvenost, v důsledku toho vnitřní nepevnost, vyvažovanou navenek umocněným násilnictvím atd. atd. Heidegger dobře odhaluje podstatu tohoto životního i myšlenkového zaměření, když v práci Die Seinsfrage píše: „Denn es gehört zum Wesen des Willens zur Macht, das Wirkliche, das er be‑mächtigt, nicht in der Wirklichkeit erscheinen zu lassen, als welche er selber west.“* Člověk tohoto zaměření dělá z každé skutečnosti pouhou předmětnost a staví svůj svět z předmětů. Když to nakonec dělá tak intenzivně a s takovou pronikavou účinností, musí být výsledkem jeho aktivity svět de‑naturovaný, zbavený své přirozenosti, zbavený veškeré niternosti, každé vnitřní stránky, svět, který je pouhým skladištěm věcí, jak říkal Masaryk, svět zbavený života a životu se odcizující, ba dokonce život ohrožující a ničící.
(10. 12. 79)
* 11. ledna 1979 (pozn. red.).