Tato reflexe se zabývá povahou metafyziky jakožto specifického scestí západoevropského myšlení. Autor tvrdí, že základním omylem metafyzického přístupu je prostorové a hierarchické chápání toho, co přesahuje oblast "fysis". Metafyzika se snaží umístit to, co je "nad" nebo "za" fyzickým světem, čímž však paradoxně míjí podstatu netělesného či nefyzického bytí. Ačkoliv má metafyzika své relativní oprávnění v tom, že odmítá redukcionismus a snahu převést veškerou skutečnost pouze na materiální přírodu, její zásadní nedostatek spočívá v metodě, jakou k této skutečnosti přistupuje. Problémem je pojetí "mé-fysis" (ne-fysis) jako pouhé vyšší úrovně téže "fysis". Tím, že metafyzika myslí to, co není fyzické, jako "nad-fyzické", zůstává uvězněna v ontologických kategoriích, které jsou pro daný předmět zcela nevhodné. Text tak kriticky zkoumá hranice a ontologické předsudky tradiční metafyzické spekulace, která formovala vývoj evropské filosofie po dlouhá staletí.
9) [Metafyzika, její oprávnění a scestí]
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 17. 9. 1982
- jedná se o část původního dokumentu:
- 1982 (rukopis)
9) [Metafyzika, její oprávnění a scestí]
Metafyziku lze s naprostým oprávněním chápat jako scestí západoevropského myšlení, neboť jejím základním předpojetím a předsudkem je „umístění“ toho, co je „nad“ fysis či „za“ fysis, ačkoliv „ve skutečnosti“ ono „super“ či „trans“ se nutně míjí nejvlastnější povahou toho, co není „fysis“. Relativní oprávněnost metafyziky může být spatřována v tom, že představuje odmítnutí pokusů redukovat veškerou skutečnost na fysis. Scestnost metafyziky však spočívá v tom, že onu non-fysis či lépe mé-fysis myslí jako „nad-fysis“, tedy jako vyšší rovinu, vyšší úroveň a druh „fysis“.
17. 9. 82
### 820917