[„Nová ontologie“ – 2]

Jiným takovým příkladem nutnosti dbát na náležité zdůvodnění našeho interpretačního úsilí, které nám dovoluje přecházet od chaosu úkazů k fenoménům, které „dávají smysl“, je přísné rozlišování mezi změnami, které probíhají „smysluplně“ (tj. sjednoceně, integrovaně) bez naší asistence, a mezi změnami, které integrujeme teprve my svými interpretacemi.

(Praha, 010424-2.)