Tento text se zabývá filosofickým konceptem Jana Amose Komenského, který vedle Písma svatého a knihy dějin zdůrazňuje význam studia takzvané knihy přírody. Autor zkoumá, zda je možné k přírodním procesům přistupovat hermeneuticky, tedy jako k analogii textu, který vyžaduje hlubší interpretaci. Pro hermeneutický přístup je příznačné hledání významů, které nejsou v textu přímo přítomny jako konkrétní materiální jsoucna. V souladu s myšlenkou Oda Marquarda, že nás hermeneutika učí nacházet to, co v textu zdánlivě není, se práce zaměřuje na ontologické rozměry vnímání světa. Příroda zde není chápána pouze jako předmět empirického zkoumání, ale jako strukturované sdělení, jehož smysl se vyjevuje skrze aktivní výklad. Tato perspektiva umožňuje Komenskému integrovat přírodovědné poznání do širšího teologického a metafyzického rámce, kde každý přírodní úkaz slouží jako nositel vyššího významu a řádu, jenž přesahuje pouhou smyslovou zkušenost.
[Komenského myšlenka čtení v „knize přírody“]
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 28. 5. 2001
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2001
[Komenského myšlenka čtení v „knize přírody“]
Komenský píše, že vedle Písma (a „knihy dějin“) je třeba číst také v „knize přírody“. Tím se otvírá otázka, zda je možno k přírodě a přírodním dějům (procesům) přistupovat vskutku jako k obdobě „textu“, tedy hermeneuticky. Pro hermeneutický přístup je charakteristické, že se hledí dobrat v textu něčeho, co tam v jistém slova smyslu „není“, co nelze najít a identifikovat jako určité „jsoucno“. Odo Marquard to vypíchl svou známou větou, že hermeneutika nás učí najít v textu to, co tam není.
(Praha, 010528-1.)