Tento text analyzuje filosofický a psychologický koncept „dojmu“ a jeho vztah k fenoménu „nálady“. Autor rozlišuje tři základní složky dojmu: vnější působení, subjektivní reakci a samotné vnitřní naladění. Právě toto naladění, pokud se osamostatní od bezprostředního podnětu a přetrvává v čase, definuje autor jako náladu. Zásadním zjištěním je, že nálada jednotlivce nemusí přímo odrážet jeho skutečnou situaci kvůli své nezávislosti na aktuálních okolnostech. Text však zdůrazňuje rozdíl mezi individuálním rozpoložením a náladou ve společnosti. Celospolečenská nálada je interpretována jako významný politický a sociální indikátor. Autor varuje, že ignorování obecné nálady ze strany politiků představuje vážnou chybu, neboť nálada tvoří podstatnou součást společenské reality. V závěru jsou připojeny latinské etymologické poznámky k pojmům afektu a působení, které dokreslují sémantický kontext zkoumaných pojmů.