Tento text zkoumá hluboké filosofické otázky spojené s konceptem lidských práv a jejich ontologickými základy. Autor se zamýšlí nad tím, zda jsou tato práva výsadou jednotlivce, celého lidského rodu, nebo zda náleží všem živým bytostem bez rozdílu. Klade si provokativní otázku, zda je právo na život a bytí v jádru projevem vůle k moci a jak se tato práva střetávají s nároky ostatních entit na naší planetě. Úvaha se dále rozšiřuje i na sféru mimo lidskou zkušenost a zkoumá samotnou podstatu bytí jako události. Autor analyzuje, zda práva předcházejí samotné existenci, nebo zda si je každé jsoucno nese s sebou od okamžiku, kdy začíná 'byt'. Text kriticky přehodnocuje tradiční antropocentrický pohled na práva a navrhuje širší ontologický rámec pro jejich pochopení, přičemž zdůrazňuje dynamickou a událostnou povahu všeho, co jest. Tato analýza nás nutí k hlubšímu zamyšlení nad hranicemi etiky, existence a moci v celosvětovém měřítku.
Lidská práva
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 30. 11. 2001
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2001
Lidská práva
Myšlenka lidských práv má spoustu konotací, které je zapotřebí rozplést. Je v ní třeba skryta také myšlenka, že každý člověk má tato nezcizitelná a nezadatelná práva, ale také, že tato práva má celý lidský rod? Máme těmto právům rozumět tak, že zahrnují také právo každého člověka a každého lidského společenství a posléze všeho lidstva – právo na co? Právo na to, žít a tedy být? Což samo bytí není již svou podstatou uplatněním moci či spíše vůle k ní? Má každý člověk a všechno lidstvo právo na svou moc a na svou vůli k ní? A jak to vypadá s právem na žití a bytí ostatních živých bytostí? Ty nemají stejná práva? Mají jiná, omezenější práva? Jsou jejich práva omezená nějakým původním, archaickým způsobem, to znamená ještě dříve a původněji, než se na této planetě vyskytl člověk a než začalo mít smysl mluvit o jeho právech? Anebo je tu ještě také omezení oněch práv, jež vyplývá z toho, že se na zemi objevil právě člověk, jeho práva byla nějak větší, „základnější“? A jde vůbec jen o práva živých bytostí? Nelze myslit ještě nějaká primitivnější, počátečnější, snad ještě omezenější „práva“ všude tam, kde se něco děje, tedy kde něco „jest“ (vždyť už víme, že vše, co „jest“, se nějak „děje“, má událostnou povahu!)? Jak se v tom případě postupně proměňuje chápání onoho „práva“ či oněch „práv“? Předcházejí práva bytí – anebo si je bytí (rozumí se bytí určitého jsoucna) s sebou nese, jak jenom ono jsoucno začne „být“?
(Písek, 011130-1.)