Text se zabývá pojmem intencionality, kterou autor nepojímá pouze jako vlastnost vědomí či myšlení, ale jako širší fenomén přítomný v celém skutečném světě. Autor argumentuje proti záměrnému zužování tohoto pojmu a vybízí k hledání jeho základů i mimo sféru vědomí. Ústřední myšlenkou je, že svět je konstituován událostmi a kontinuálními procesy. Pokud odmítneme redukovat dění na pouhý sled izolovaných okamžiků a přijmeme existenci procesů, musíme nezbytně uznat také jejich vnitřní směřování. Právě toto směřování k určitému cíli či vyústění představuje základní prvek intencionality v širším slova smyslu. Text zdůrazňuje potřebu otevřenosti vůči výskytu intencionality i v oblastech, kde ji tradičně neočekáváme, a naznačuje ontologické zakotvení tohoto pojmu v samotné povaze dění a času. Ačkoliv je dochovaný fragment krátký, jasně vymezuje směr uvažování o intencionalitě jako o objektivním směřování procesů.