Text pojednává o hlubokém a historicky podmíněném vztahu mezi křesťanstvím a vzdělanými vrstvami společnosti, neboli inteligencí. Autor konstatuje, že ačkoliv byl tento vztah vždy plný napětí, konfliktů i tvůrčího života, v současné době dochází k jeho zásadnímu selhání. Vzdělané vrstvy nabývají v moderním světě nebývalého vlivu, který bude v budoucnu pravděpodobně i nadále růst, pokud nedojde k celosvětové katastrofě. Navzdory tomuto rostoucímu významu však křesťanství ztrácí schopnost oslovit inteligenci a budovat s ní konstruktivní dialog. Tato krize je však oboustranná: ani inteligence nikdy v historii neselhávala ve svém vztahu ke křesťanství tak výrazně jako v dnešní době. Úvaha zdůrazňuje potřebu reflexe tohoto vzájemného odcizení v kontextu budoucího směřování kultury a lidstva. Autor varuje, že neschopnost najít společnou řeč mezi vírou a intelektuálním světem představuje zásadní problém pro moderní civilizaci.
[Křesťanství a jeho selhání ve vztahu k inteligenci (a obráceně)]
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 1. 1. 2000
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2000
[Křesťanství a jeho selhání ve vztahu k inteligenci (a obráceně)]
Křesťanství a inteligence, či snad lépe: křesťanství a vzdělané vrstvy, a ovšem také křesťanství a kultura vůbec, představovaly vždy vztah plný života, napětí i konfliktů. Ovšem je to také historie plná omylů a dokonce proher. Vzdělané vrstvy měly také v minulosti značný význam a historický vliv, ale nikdy snad neměly význam a vliv tak veliký jako začínají mít v poslední době a jaký nepochybně budou mít v nejbližší i vzdálenější budoucnosti, pokud nedojde k nějaké obrovské katastrofě. Ale právě v našich dnech křesťanství naprosto selhává ve vztahu k inteligenci. A lze to pochopitelně vidět také obráceně: také inteligence více než za poslední tisíciletí nikdy neselhávala ve svém vztahu ke křesťanství tak jako dnes.
(Písek, 000101-2.)