Tento text představuje nové pojmové uchopení událostného dění prostřednictvím redefinice termínů fysis, profysis a metafysis. Autor vychází z teze, že podstata pravé události či jsoucna spočívá v její fysis, kterou je nutné chápat jako symfysis, tedy jako vnitřně srostlý a konkrétní celek. Tato událostná fysis je časově ukotvena mezi dvěma póly. Prvním je profysis, která představuje to, co událost podmiňuje z budoucnosti a připravuje její uskutečnění. Druhým pólem je pak metafysis, pojem nově interpretovaný mimo rámec původního knihovnického chápání. Metafysis zde označuje relikt či pozůstatek, který po proběhnutí události přetrvává v důsledku setrvačnosti a návaznosti dalších dějů. Tento předmětný relikt následně slouží jako materiál pro nové události, čímž se uzavírá proces ontologického navazování. Celkově text nabízí originální ontologický model, který zdůrazňuje procesuální a relační charakter jsoucna jakožto události, přičemž kriticky přehodnocuje tradiční terminologii ve prospěch přesnějšího popisu dynamiky světa.