Uvádět Helsinskou smlouvu skutečně v život
raw | digitalizáty
◆ prohlášení, česky, vznik: 1986
- jedná se o překlad původního dokumentu:
- Giving Real Life to Helsinki Accords
- k dokumentu existují tyto komentáře:
- Milánská výzva a co je kolem [příprava]
Strojový, zatím neredigovaný přepis
====================
PXL_20250625_121725049.jpg
====================
UVADET HELSINSKOU SMLOUVU SKUTEČNE V ŽIVOT Memorandum národům a vládám Evropy Poznámka pro čtenáře: Zatímco o tívodu, části I/Evropská bezpečnost/ a části III / Lidská práva návrhová komise intenzivně diskutovala, část II / Spolupráce v ekonomii, ekologii, vědě a. kultuře/ nemohla být vzhledem k nedostatku času prodiskutována, Abychom se vyhnuli dalšímu zdržení Biri diskuse o tomto návrhu, předkládáme jej s neúplnou části II, která bude jistě potřebovat důkladné pro jednání a doplnění. Lze uvažovat o přestavbě celé druhé části a jejím rozdělení.do tři celistvých pododdílů / ekonomie,ekologie, věda a kultura. Angličtina našeho textu bude určitě potřebovat vybroušení, ale doufáme, že je aspoň srozumitelná. Úvod Před jedenácti lety byl v Helsinkách podepsán Zavěrečný dokument Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, přesto je ênes na tomto kontinentu povážlivě méně bezpečnosti a spolupráce, než bylo v roce 1975. Vojenské myšlení převládlo nad civilním, Podle našeho názoru nelze vinu za to svádět jen na jednu stra mu. Obě supervelmoci a jejich vojenské bloky neustále přispívají k závodům ve zbrojení. Obě strany provozují spíš politiku konfron tace než spolupráci. A z celosvětového hlediska obě strany ve svých eférách vlivu porušují lidská práva a právo národů na sebeurčení. Obě strany musí od základu změnit svou politiku, má-li v Evropě a na celém světě zavládnout skutečný mír a bezpečnost. My, občané stále ještě rozdělené Evropy, se proto obracíme - k národům zůčastněným na helsinském procesu a k jejich zvoleným zástupcům; k politickým stranám, odborovým svazům, církvím, mládežnickým organizacím a ostatním institucíms - k celé řadě občanských iniciativ a nezávislých organizaci,
PXL_20250625_121725049.jpg
====================
UVADET HELSINSKOU SMLOUVU SKUTEČNE V ŽIVOT Memorandum národům a vládám Evropy Poznámka pro čtenáře: Zatímco o tívodu, části I/Evropská bezpečnost/ a části III / Lidská práva návrhová komise intenzivně diskutovala, část II / Spolupráce v ekonomii, ekologii, vědě a. kultuře/ nemohla být vzhledem k nedostatku času prodiskutována, Abychom se vyhnuli dalšímu zdržení Biri diskuse o tomto návrhu, předkládáme jej s neúplnou části II, která bude jistě potřebovat důkladné pro jednání a doplnění. Lze uvažovat o přestavbě celé druhé části a jejím rozdělení.do tři celistvých pododdílů / ekonomie,ekologie, věda a kultura. Angličtina našeho textu bude určitě potřebovat vybroušení, ale doufáme, že je aspoň srozumitelná. Úvod Před jedenácti lety byl v Helsinkách podepsán Zavěrečný dokument Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, přesto je ênes na tomto kontinentu povážlivě méně bezpečnosti a spolupráce, než bylo v roce 1975. Vojenské myšlení převládlo nad civilním, Podle našeho názoru nelze vinu za to svádět jen na jednu stra mu. Obě supervelmoci a jejich vojenské bloky neustále přispívají k závodům ve zbrojení. Obě strany provozují spíš politiku konfron tace než spolupráci. A z celosvětového hlediska obě strany ve svých eférách vlivu porušují lidská práva a právo národů na sebeurčení. Obě strany musí od základu změnit svou politiku, má-li v Evropě a na celém světě zavládnout skutečný mír a bezpečnost. My, občané stále ještě rozdělené Evropy, se proto obracíme - k národům zůčastněným na helsinském procesu a k jejich zvoleným zástupcům; k politickým stranám, odborovým svazům, církvím, mládežnickým organizacím a ostatním institucíms - k celé řadě občanských iniciativ a nezávislých organizaci,
====================
PXL_20250625_121741446.jpg
====================
keeré vznikly od helsinské konference; - v neposlední řadě k vládám všech zemí, jejichž zástupci se znovu setkají na následné konferenci signatářských zemí ve Vídni v ligtopadu 1986. V současnosti jsme postaveni před velmi nebezpečnou situaci, s opravdovou krizí celé lidské civilizace. To se týká re jenom explozivní dynamiky závodů ve zbrojeni a rostoucího nebezpečí úplného vyhlasení nukleární válkou; jde také o stoupající poškozování našeho prostředí a přírodní základny života na této planetě 1 o prohlu bující se napětí mezi Severem a Jihem, mezi bohatými a chudými zeměmi. Pokud víme, žádný ze soupeřicích systémů v Evropě není schopen nabídnout perspektivní řešení těchto závažných problémů. Zda budeme schopni najít řešení těchto závažných otázek naší do by, se projeví na osudu, na samé existenci mnoha příštích generací, Proto. je nejvyšší čas, abychom "zasáhli" do svých vlastních záležitostí. Domníváme se, že bude zapotřebí velkého a soustředěného úsilí nás všech, abychom nalezli cestu ze současné krize a abychom skutečně realizovali myšlenky bezpečnosti a spolupráce, jak byly vyhlášeny v Helsinkách. Zatím se zdá, že proces započatý v Helsinkách nepřispěl k podstatnému zlepšení situace, která na našem kontinentě dosud trvá. Mnohé ze.závazků, které vlády v roce 1975 přijaly, zůstaly pouze na papiře. Nicméně považujeme za velmi důležité, že jsou aspoň na papíře, Záleží na nás všech, občanech celé Evropy, jestli zásady vyhlášené v Helsinkách zůstanou mrtvými literami nebo budou uvedeny v život. K jejich uskutečnění je nutný tlak zdola tlak na naše vlastní vlády a všechny vlády, které podepsaly v Helsinkách Závěrečný akt. Nevmělování, na němž se tam dohodly, se týká států.má zabránit vojenském, politickému nebo ekonomickému nátlaku. V žádném případě nezahrnuje tlak veřejného mínění nebo akty solidarity s obětmi útlaku kdekoliv za hranicemi. Ve východní polovině Evropy se helsinské zásady ukázaly jako cenné nástroje občanských hnutí, jimiž dosáhla aspoň mírného pokroku - 1 když je to proces s mnoha zvraty. Ve velkých společenských hnutích západní části našeho kontinentu se dosud helsinským zásadám často nedostávalo pozornosti, jakou by zasluhovaly, zejmé na velká část mírového hnutí silně podcenila jejich význam.
PXL_20250625_121741446.jpg
====================
keeré vznikly od helsinské konference; - v neposlední řadě k vládám všech zemí, jejichž zástupci se znovu setkají na následné konferenci signatářských zemí ve Vídni v ligtopadu 1986. V současnosti jsme postaveni před velmi nebezpečnou situaci, s opravdovou krizí celé lidské civilizace. To se týká re jenom explozivní dynamiky závodů ve zbrojeni a rostoucího nebezpečí úplného vyhlasení nukleární válkou; jde také o stoupající poškozování našeho prostředí a přírodní základny života na této planetě 1 o prohlu bující se napětí mezi Severem a Jihem, mezi bohatými a chudými zeměmi. Pokud víme, žádný ze soupeřicích systémů v Evropě není schopen nabídnout perspektivní řešení těchto závažných problémů. Zda budeme schopni najít řešení těchto závažných otázek naší do by, se projeví na osudu, na samé existenci mnoha příštích generací, Proto. je nejvyšší čas, abychom "zasáhli" do svých vlastních záležitostí. Domníváme se, že bude zapotřebí velkého a soustředěného úsilí nás všech, abychom nalezli cestu ze současné krize a abychom skutečně realizovali myšlenky bezpečnosti a spolupráce, jak byly vyhlášeny v Helsinkách. Zatím se zdá, že proces započatý v Helsinkách nepřispěl k podstatnému zlepšení situace, která na našem kontinentě dosud trvá. Mnohé ze.závazků, které vlády v roce 1975 přijaly, zůstaly pouze na papiře. Nicméně považujeme za velmi důležité, že jsou aspoň na papíře, Záleží na nás všech, občanech celé Evropy, jestli zásady vyhlášené v Helsinkách zůstanou mrtvými literami nebo budou uvedeny v život. K jejich uskutečnění je nutný tlak zdola tlak na naše vlastní vlády a všechny vlády, které podepsaly v Helsinkách Závěrečný akt. Nevmělování, na němž se tam dohodly, se týká států.má zabránit vojenském, politickému nebo ekonomickému nátlaku. V žádném případě nezahrnuje tlak veřejného mínění nebo akty solidarity s obětmi útlaku kdekoliv za hranicemi. Ve východní polovině Evropy se helsinské zásady ukázaly jako cenné nástroje občanských hnutí, jimiž dosáhla aspoň mírného pokroku - 1 když je to proces s mnoha zvraty. Ve velkých společenských hnutích západní části našeho kontinentu se dosud helsinským zásadám často nedostávalo pozornosti, jakou by zasluhovaly, zejmé na velká část mírového hnutí silně podcenila jejich význam.
====================
PXL_20250625_121758970.jpg
====================
3Vyskytly se výhrady k Helsinským dohodám, a to zejména, že dohody vyjadřují a upevňují status quo a že se obracejí pouze ke státâm a vládám. Ve skutečnosti však text podepsaný v roce 1975 potvrzuje pouze územní status quo, jak vznikl po druhé světové válce, ale žádným způsobem neupevňuje bipolární model nebo status quo mocenských bloků. "Helsinská" Evropa se skládá z třicet ipěti suverénních států, které všechny mají svoji vlastní zodpovědnost za budoucnost našeho kontinentu. Významná úloha neutrálních a nezúčastněných zemí, které pomáhají. udržet proces započatý v Helsinkách v chodu a zabránit jeho ustrnutí, je dalším důležitým činitelem redukce bipolarity. I když Helsinské dohody odmítají použití síly v mezinárodních vztazích, vylučují změnu hranic po vzájemné dohodě nebo změnu společenské struktury členských států. Novum v dějinách diplomacie je to, že Dohoda považuje společnosti a dokonce jednotlivce za subjekty, čímž klade vztahy mezi jednotlivci a jejich vládami, principy demokracie.a sebeurčení na stejnou úroveň jako vztahy mezi jednotlivými státy. Tím vytváří prostor pro mírový a postupný vývoj k pluralistické Evropě, uznávající suverenitu a územní celistvost, všech svých zemí, právo na sebeurčení všech svých národů a základní lidská práva všech svých občanů, X**X**** Pro nás tři "kole" Helsinských. dohod /bezpečnost, spolupráce, lidská práva/ tvoří nedílný celek. Proto rozhodně odmítáme jakékoli tendence používat jeden z nich proti ostatním. Nevylučujeme první kroky k "prolomení ledů" v některém z "košů" a přivítali bychom jakýkoli pokrok. Ale jsme silně proti myšlence, že Západ by měl nebo dokonce mohl - "vykoupit" trvající détente za cenu toho, že odsune do pozadí otázku lidských práv. Míru a bezpečnosti, détente a spolupráce, lidských práv a sebeurčení národů lze nejlépe dosáhnout jako celku. Nedostatky v kterékoli z těchto oblastí mají negativní vliv na všechny ostatní. O nejnaléhavějších problémech odzbrojení se v rámci helsinského procesu zatim nediskutovalo. Nechceme naznačit, že hlavní překážkou skutečného pokroku je současné institucionální uspořádání, ale máme závažné výhrady, že pouze supervelmoat mezi sebau jednají. o otázkách týkajících se osudu celé Evropy a Rokonce osudů lidstva. Proto se obracíme k občanům, politickým institucím a vládám všech signatářských zemí, aby povedly svůj hlas a poušily. svého vlivu, aby se udělal skutečný krok vpřed, k míru a détente.
PXL_20250625_121758970.jpg
====================
3Vyskytly se výhrady k Helsinským dohodám, a to zejména, že dohody vyjadřují a upevňují status quo a že se obracejí pouze ke státâm a vládám. Ve skutečnosti však text podepsaný v roce 1975 potvrzuje pouze územní status quo, jak vznikl po druhé světové válce, ale žádným způsobem neupevňuje bipolární model nebo status quo mocenských bloků. "Helsinská" Evropa se skládá z třicet ipěti suverénních států, které všechny mají svoji vlastní zodpovědnost za budoucnost našeho kontinentu. Významná úloha neutrálních a nezúčastněných zemí, které pomáhají. udržet proces započatý v Helsinkách v chodu a zabránit jeho ustrnutí, je dalším důležitým činitelem redukce bipolarity. I když Helsinské dohody odmítají použití síly v mezinárodních vztazích, vylučují změnu hranic po vzájemné dohodě nebo změnu společenské struktury členských států. Novum v dějinách diplomacie je to, že Dohoda považuje společnosti a dokonce jednotlivce za subjekty, čímž klade vztahy mezi jednotlivci a jejich vládami, principy demokracie.a sebeurčení na stejnou úroveň jako vztahy mezi jednotlivými státy. Tím vytváří prostor pro mírový a postupný vývoj k pluralistické Evropě, uznávající suverenitu a územní celistvost, všech svých zemí, právo na sebeurčení všech svých národů a základní lidská práva všech svých občanů, X**X**** Pro nás tři "kole" Helsinských. dohod /bezpečnost, spolupráce, lidská práva/ tvoří nedílný celek. Proto rozhodně odmítáme jakékoli tendence používat jeden z nich proti ostatním. Nevylučujeme první kroky k "prolomení ledů" v některém z "košů" a přivítali bychom jakýkoli pokrok. Ale jsme silně proti myšlence, že Západ by měl nebo dokonce mohl - "vykoupit" trvající détente za cenu toho, že odsune do pozadí otázku lidských práv. Míru a bezpečnosti, détente a spolupráce, lidských práv a sebeurčení národů lze nejlépe dosáhnout jako celku. Nedostatky v kterékoli z těchto oblastí mají negativní vliv na všechny ostatní. O nejnaléhavějších problémech odzbrojení se v rámci helsinského procesu zatim nediskutovalo. Nechceme naznačit, že hlavní překážkou skutečného pokroku je současné institucionální uspořádání, ale máme závažné výhrady, že pouze supervelmoat mezi sebau jednají. o otázkách týkajících se osudu celé Evropy a Rokonce osudů lidstva. Proto se obracíme k občanům, politickým institucím a vládám všech signatářských zemí, aby povedly svůj hlas a poušily. svého vlivu, aby se udělal skutečný krok vpřed, k míru a détente.
====================
PXL_20250625_121806169.jpg
====================
stavíme se proti bipolarite, logice bloků a jakémukoli pokusu supervelmocí ovládnout jiné země, ať už každá zvlášt nebo společně, ale v žádném případě nejsme pro Evropu v konfrontaci s USA nebo se SSSR. V co doufáme a pro eo pracujeme, je svět koexistence a spravedlivé a rovnoprávné spolupráce mezi oběma supervelmocemi, mezi nimi a evropskými státy, mezi evropskými státy navzájem a v neposlední řadě mezi industrializovaným Severem a zeměmi tře tiho světa. Dohoda z Helsink vytváří skvělý rámec pro takovouto spolupráci, avšak k jejímu dosažení je zapotřebí důvěry všech zúčastněných partnerů. Tuto vzájemnou důvěru je nutné, budovat především mezi lidmi, a ne pouze na diplomatické úrovni. Abychom přispěli k tomuto cili, řídí se mnozí z nás výzvou END /Appeal for a Nuclear Weapons Free Europe/, která říká, že musíme začít jednat, jako kdyby jednotná, neutrální a mírová Evropa už existovala. V tomto úsili jsme znovu a znovu konfrontování s tvrdou skutečností současné situace. Přesto jeme přesvědčeni, že tato sra ha pomáhá mnoha kone taktům zapustit kořeny a připravuje cestu k překlenuti propasti, která rozděluje náš kontinent. Učíme se, jak to požaduje výzva, END, být loajální nejen vůči své zemi, svému bloku nebo politickému táboru, ale především jeden vůči druhémi. Evropa, jak si ji představujeme, nebude už rozdělená na bloky, ale budou ji tvořit demokratické, plně suverénní a mírové země s nízkým a neagresivnim vojenským potenciálem země, které nebudou patřit k žádnému vojenskému se skupení. a nebudou mít preferen ční vazby k jedné nebo druhé supervelmoci. SSSR, který samozřejmě je zeměpisné kulturně součástí Evropy, si podobně jako USA podrží status vedoucí světové mocnosti - aspoň po určitou dobu - i když, a to oba státy, s mnohem nižší vyzbrojenosti než dnes. Evropa, která by už nebyla místem konfrontace mezi Východem a Západem, by měla všechny předpoklady, aby naznačila nové cesty. 1 ve vztazích Severu a Jihu. Mohla by se stát průkopníkem politické rovnosti a hospodářské spravedlnosti v našem jednání se třetím světem. Vytvoření této nové Evropy. vzájemných vazeb by znamenalo velký krok ke světu bez válek.
PXL_20250625_121806169.jpg
====================
stavíme se proti bipolarite, logice bloků a jakémukoli pokusu supervelmocí ovládnout jiné země, ať už každá zvlášt nebo společně, ale v žádném případě nejsme pro Evropu v konfrontaci s USA nebo se SSSR. V co doufáme a pro eo pracujeme, je svět koexistence a spravedlivé a rovnoprávné spolupráce mezi oběma supervelmocemi, mezi nimi a evropskými státy, mezi evropskými státy navzájem a v neposlední řadě mezi industrializovaným Severem a zeměmi tře tiho světa. Dohoda z Helsink vytváří skvělý rámec pro takovouto spolupráci, avšak k jejímu dosažení je zapotřebí důvěry všech zúčastněných partnerů. Tuto vzájemnou důvěru je nutné, budovat především mezi lidmi, a ne pouze na diplomatické úrovni. Abychom přispěli k tomuto cili, řídí se mnozí z nás výzvou END /Appeal for a Nuclear Weapons Free Europe/, která říká, že musíme začít jednat, jako kdyby jednotná, neutrální a mírová Evropa už existovala. V tomto úsili jsme znovu a znovu konfrontování s tvrdou skutečností současné situace. Přesto jeme přesvědčeni, že tato sra ha pomáhá mnoha kone taktům zapustit kořeny a připravuje cestu k překlenuti propasti, která rozděluje náš kontinent. Učíme se, jak to požaduje výzva, END, být loajální nejen vůči své zemi, svému bloku nebo politickému táboru, ale především jeden vůči druhémi. Evropa, jak si ji představujeme, nebude už rozdělená na bloky, ale budou ji tvořit demokratické, plně suverénní a mírové země s nízkým a neagresivnim vojenským potenciálem země, které nebudou patřit k žádnému vojenskému se skupení. a nebudou mít preferen ční vazby k jedné nebo druhé supervelmoci. SSSR, který samozřejmě je zeměpisné kulturně součástí Evropy, si podobně jako USA podrží status vedoucí světové mocnosti - aspoň po určitou dobu - i když, a to oba státy, s mnohem nižší vyzbrojenosti než dnes. Evropa, která by už nebyla místem konfrontace mezi Východem a Západem, by měla všechny předpoklady, aby naznačila nové cesty. 1 ve vztazích Severu a Jihu. Mohla by se stát průkopníkem politické rovnosti a hospodářské spravedlnosti v našem jednání se třetím světem. Vytvoření této nové Evropy. vzájemných vazeb by znamenalo velký krok ke světu bez válek.
====================
PXL_20250625_121815170.jpg
====================
2 propaganoid thah jechnen значени PRVNÍ ČÁST I. Evropská bezpečnost Už po destiletí trvá ve světě závody ve zbrojeni, jaký se v dějiUX nách ještě nikdy neodehrával, Každá země ospravedlňuje své kroky k ozbrojení jako odpověd na předcházející kroky jiné země, a proto nutné k dosažení vlastní bezpečnosti ve skutečnosti se bezpečnost všech zemí světa zmenšuje. V lidech narusta pocit nebezpeci a obavy 2 gaderne valky Vyčerpané a zmatené národy se pohybují nahoru po spirále strachu. Jak dosahují vyšších iracionálních stádli hrůzy, jeden národ se přestává bát jiného národa spíš pe šíří strach ze společného osudu, ukrytého v oné strašné spirále, Rivalita mezi oběma bloky a činnost politiků na Východě i na Západě podstatně zvýšily smrtelnou hrozbu Apo Evropany. Podle našeho názoru bezpečnost nemůže být založena na strachu a vzájemných hrozbách úplného zničení, ale pouze na společném úsilí nastolit ovzduší détente a vzájemné důvěry a dosáhnout významného pokroku v odzbrojení na všech úrovních, Jaderné válce nezabráníme tím, že ji budeme připravovat, V posledních letech začaly v USA vysoce postavené osobnosti mluvit o možnosti jaderné války omezené na "evropskou scénu' Sovětský svaz tyto myšlenky na politické úrovni odsuzuje, ale na vojenské úrovni se na ně připravuje. A tak se dnes obě velmoci chovají, jako kdyby chtěly omezenou jadernou válku uskutečnit bez ohledu na vědecké důkazy, že válka, v níž by se použila jenom desetina existujícího jaderného potend álu, by pravděpodobně způsobila "jadernou zimu", která by znemožnila lidskou existenci na severní polokouli /dokonce i v zemích, které bombou m byly zasaženy/ a možná dokonce i na celé zeměkouli. Mezitím se připravuje další kolo závodů v zbrojení, a to ve vesmíru, což by ještě víc narušilo vojen kou situaci a plně vyčerpalo hospodářské zdroje i těch nejbolat Hich zemí a tak narušilo celý rámec světového hospodářství. V nedávné době znovu začaly vážné rozhovor y mezi supervelmocemi, ale zatím nepřinesly žádné praktické výsledky. Zkušenost nám říká, že nemůžeme od podobných rozhovorů očekávat skutečný pokrok bez toho, že by je veřejnost podrobila trvalému a silnému tlaku, Musíme však zdaraznit, ueime však zdůraznit že pouhá opatření kontroly zbraní" nebo dokonce úplného "zmrazení" zbrojení na všech
PXL_20250625_121815170.jpg
====================
2 propaganoid thah jechnen значени PRVNÍ ČÁST I. Evropská bezpečnost Už po destiletí trvá ve světě závody ve zbrojeni, jaký se v dějiUX nách ještě nikdy neodehrával, Každá země ospravedlňuje své kroky k ozbrojení jako odpověd na předcházející kroky jiné země, a proto nutné k dosažení vlastní bezpečnosti ve skutečnosti se bezpečnost všech zemí světa zmenšuje. V lidech narusta pocit nebezpeci a obavy 2 gaderne valky Vyčerpané a zmatené národy se pohybují nahoru po spirále strachu. Jak dosahují vyšších iracionálních stádli hrůzy, jeden národ se přestává bát jiného národa spíš pe šíří strach ze společného osudu, ukrytého v oné strašné spirále, Rivalita mezi oběma bloky a činnost politiků na Východě i na Západě podstatně zvýšily smrtelnou hrozbu Apo Evropany. Podle našeho názoru bezpečnost nemůže být založena na strachu a vzájemných hrozbách úplného zničení, ale pouze na společném úsilí nastolit ovzduší détente a vzájemné důvěry a dosáhnout významného pokroku v odzbrojení na všech úrovních, Jaderné válce nezabráníme tím, že ji budeme připravovat, V posledních letech začaly v USA vysoce postavené osobnosti mluvit o možnosti jaderné války omezené na "evropskou scénu' Sovětský svaz tyto myšlenky na politické úrovni odsuzuje, ale na vojenské úrovni se na ně připravuje. A tak se dnes obě velmoci chovají, jako kdyby chtěly omezenou jadernou válku uskutečnit bez ohledu na vědecké důkazy, že válka, v níž by se použila jenom desetina existujícího jaderného potend álu, by pravděpodobně způsobila "jadernou zimu", která by znemožnila lidskou existenci na severní polokouli /dokonce i v zemích, které bombou m byly zasaženy/ a možná dokonce i na celé zeměkouli. Mezitím se připravuje další kolo závodů v zbrojení, a to ve vesmíru, což by ještě víc narušilo vojen kou situaci a plně vyčerpalo hospodářské zdroje i těch nejbolat Hich zemí a tak narušilo celý rámec světového hospodářství. V nedávné době znovu začaly vážné rozhovor y mezi supervelmocemi, ale zatím nepřinesly žádné praktické výsledky. Zkušenost nám říká, že nemůžeme od podobných rozhovorů očekávat skutečný pokrok bez toho, že by je veřejnost podrobila trvalému a silnému tlaku, Musíme však zdaraznit, ueime však zdůraznit že pouhá opatření kontroly zbraní" nebo dokonce úplného "zmrazení" zbrojení na všech
====================
PXL_20250625_121824057.jpg
====================
- 6úrovních by k odstranění vážného nebezpečí vyplývající ho ze současné situace, nestačila. Má-li mír v Evropě a na celém světě spočívat na pevných základech, musí všechny zúčastněné strany uznat, že je nutné radikálně snížit ohromný počet zbraní všeho druhu, shromážděných na našem kontinentu. To vyžaduje za prvé a především snížení arsonálů supervelmocí, ale týká se i ostatních zemí. I když vítáme jakékoli usili zvětšit hospodářskou a politickou nezávislost evropských zemí, rozhodně odmítáme všechny, plány na vojensky silnou Evropu čímž je míněna západní Evropa která by me byla závislá na americké Rochraně. Západní Evropa jako třetí supervelmoc by jenom zvětšila nebezpečí hrozící našemu kontinentu. Podobně odmítáme myšb nku, že Británie a Francie potřebuli, jak prohlašují, své vlastní jaderné zastrašovací prostředky, aby si uchovaly so u nezávislost. Kdybychom přijali tuto filozofii, vy plývalo by z ní, že všechny země potřebuji jaderné zbraně. Svou současnou politikou v oblasti zbrojení tyto země nezvětšují, ale ohrožují svou vlastní bezpečnost a bezpečnost celé Evropy. K dosažení skutečné bezpečnosti na našem kontinentu musí být Británie a Francie připraveny přispět rovným dílem k celkovém procesu odzbrojení, Možná, že bude zapotřebí zvláštních prvních kroků k odzbrojeni, ale nebudou stačit na odstranění všudypřítomné hrozby vzájemného úplného zničení, Zaměřit se pouze ra jeden aspekt závodů ve zbrojení, ať už to jsou eurostrategické rakety re bo hvězdné války nebo kterýkoliv jiný aspekt, je proto - podle našeho názoru příliš úzká strategie pro mírové hnutí. Co potřebujeme, je celá řada vzájemně propojených kroků, především na politické a ne jenom na vojenské úrovni, opatření k nastolení détente, vzájemné důvěry a k omezení zbraní. Naše návrhy by proto neměly být chápány jako pouhý výčet navrhovaných opatření, ale za celek, jehož výsledek by znamenal mnohem víc než pouhý součet jeho částí. Základní body k mírovém programu /adre sováno hnutím a vládám / Dohoda o zákazu dalších jaderných pokusů Návrh textu takové dohody je prakticky připraven k podepsání, ale USA a Velká Británie ted chtějí znovu předložit problém kontroly, přestože vědci z celého světa souhlasí s tím, že tyto نے
PXL_20250625_121824057.jpg
====================
- 6úrovních by k odstranění vážného nebezpečí vyplývající ho ze současné situace, nestačila. Má-li mír v Evropě a na celém světě spočívat na pevných základech, musí všechny zúčastněné strany uznat, že je nutné radikálně snížit ohromný počet zbraní všeho druhu, shromážděných na našem kontinentu. To vyžaduje za prvé a především snížení arsonálů supervelmocí, ale týká se i ostatních zemí. I když vítáme jakékoli usili zvětšit hospodářskou a politickou nezávislost evropských zemí, rozhodně odmítáme všechny, plány na vojensky silnou Evropu čímž je míněna západní Evropa která by me byla závislá na americké Rochraně. Západní Evropa jako třetí supervelmoc by jenom zvětšila nebezpečí hrozící našemu kontinentu. Podobně odmítáme myšb nku, že Británie a Francie potřebuli, jak prohlašují, své vlastní jaderné zastrašovací prostředky, aby si uchovaly so u nezávislost. Kdybychom přijali tuto filozofii, vy plývalo by z ní, že všechny země potřebuji jaderné zbraně. Svou současnou politikou v oblasti zbrojení tyto země nezvětšují, ale ohrožují svou vlastní bezpečnost a bezpečnost celé Evropy. K dosažení skutečné bezpečnosti na našem kontinentu musí být Británie a Francie připraveny přispět rovným dílem k celkovém procesu odzbrojení, Možná, že bude zapotřebí zvláštních prvních kroků k odzbrojeni, ale nebudou stačit na odstranění všudypřítomné hrozby vzájemného úplného zničení, Zaměřit se pouze ra jeden aspekt závodů ve zbrojení, ať už to jsou eurostrategické rakety re bo hvězdné války nebo kterýkoliv jiný aspekt, je proto - podle našeho názoru příliš úzká strategie pro mírové hnutí. Co potřebujeme, je celá řada vzájemně propojených kroků, především na politické a ne jenom na vojenské úrovni, opatření k nastolení détente, vzájemné důvěry a k omezení zbraní. Naše návrhy by proto neměly být chápány jako pouhý výčet navrhovaných opatření, ale za celek, jehož výsledek by znamenal mnohem víc než pouhý součet jeho částí. Základní body k mírovém programu /adre sováno hnutím a vládám / Dohoda o zákazu dalších jaderných pokusů Návrh textu takové dohody je prakticky připraven k podepsání, ale USA a Velká Británie ted chtějí znovu předložit problém kontroly, přestože vědci z celého světa souhlasí s tím, že tyto نے
====================
PXL_20250625_121833702.jpg
====================
7. - 7 problémy jsou vyřešeny. Zdá se, že velmoci váhají souhlasit s touto dohodou, protože si chtějí nechat možnost zkoušet nové drahy jaderných zbraní. Bylo by velmi důležité, aby se Francie a Cina k této dohodě připojily. Udělaly by tak pro svou bezpečnost a bezpečnost lidstva daleko víc než pokračováním ve zkouškách jaderných zbraní. Nepřipustit, aby se závody v zbrojení rozšířily do vesmíru Tento bod vyžaduje kontrolovanou likvidaci všech "vesmírných" zbraní, jako jsou protidružicové zbraně, a úplný zákaz výzkuma a vývoje všech obranných a útočných systémů zbraní pro použití ve vesmíru. V současné situaci by západoevropské země neměly podporovat americký program "hvězdných válek", ani jakékoliv jenské aspekty v programu Bureka či ně jakém dalším evropském pokusu ve vesmíru. Lety do vesmíru s lidskou posádkou by měly sloužit pouze nevojenským účelům a měla by nad nimi být přísná mezinárodní kontrola. Úplný zákaz jaderných zbraní středního doletu "Eurostrategické" jaderné zbraně středního doletu jsou v. současné vojenské situaci prvkom, který nejvíc ma rušuje stabilitu. Jejich pouhá existence silně podporuje strategii prvního úderu. Musí být vypuštěny dřív, než je zničí přibližují se střely druhé strany -. a když je toto přiblížení zjištěno, není už dost času vypustit. V takové situaci může technid selhání a/nebo/ lidská chyba způsobit jadernou katastrofu pouhým nedopatřením. Toto nebezpečí neodstraní prosté omezení počtu těchto střel. Proto požadujeme úplný zákaz všech nosičů jaderných náloží středního obletu /"euro strategických"/ umístěných v Evropě nebo namířených na cíle v Evropě jako první krok k úplnému zákazu těchto zbraní na celém světě. Takováto dohoda by měla zahrnovat všechny druhy jaderných taktických zbraní a/nebo/ se systéme m předběžného varování, ať už jsou umístěny na moři, na zemi nebo ve vzduchu, americké a sovětské právě tak jako britské a francouz ské zbraně /a čínské v případě celosvětové.dohody. Omezení počtu těchto zbraní by mohlo být pouze první krok. Jako druhý krok by krátce pot om melo následovat stažení těchto sbraná do příslušných "domovských" zemí nebo teritoriálních vod a konečně by měly být zničeny pod mezinárodní kontrolou.
PXL_20250625_121833702.jpg
====================
7. - 7 problémy jsou vyřešeny. Zdá se, že velmoci váhají souhlasit s touto dohodou, protože si chtějí nechat možnost zkoušet nové drahy jaderných zbraní. Bylo by velmi důležité, aby se Francie a Cina k této dohodě připojily. Udělaly by tak pro svou bezpečnost a bezpečnost lidstva daleko víc než pokračováním ve zkouškách jaderných zbraní. Nepřipustit, aby se závody v zbrojení rozšířily do vesmíru Tento bod vyžaduje kontrolovanou likvidaci všech "vesmírných" zbraní, jako jsou protidružicové zbraně, a úplný zákaz výzkuma a vývoje všech obranných a útočných systémů zbraní pro použití ve vesmíru. V současné situaci by západoevropské země neměly podporovat americký program "hvězdných válek", ani jakékoliv jenské aspekty v programu Bureka či ně jakém dalším evropském pokusu ve vesmíru. Lety do vesmíru s lidskou posádkou by měly sloužit pouze nevojenským účelům a měla by nad nimi být přísná mezinárodní kontrola. Úplný zákaz jaderných zbraní středního doletu "Eurostrategické" jaderné zbraně středního doletu jsou v. současné vojenské situaci prvkom, který nejvíc ma rušuje stabilitu. Jejich pouhá existence silně podporuje strategii prvního úderu. Musí být vypuštěny dřív, než je zničí přibližují se střely druhé strany -. a když je toto přiblížení zjištěno, není už dost času vypustit. V takové situaci může technid selhání a/nebo/ lidská chyba způsobit jadernou katastrofu pouhým nedopatřením. Toto nebezpečí neodstraní prosté omezení počtu těchto střel. Proto požadujeme úplný zákaz všech nosičů jaderných náloží středního obletu /"euro strategických"/ umístěných v Evropě nebo namířených na cíle v Evropě jako první krok k úplnému zákazu těchto zbraní na celém světě. Takováto dohoda by měla zahrnovat všechny druhy jaderných taktických zbraní a/nebo/ se systéme m předběžného varování, ať už jsou umístěny na moři, na zemi nebo ve vzduchu, americké a sovětské právě tak jako britské a francouz ské zbraně /a čínské v případě celosvětové.dohody. Omezení počtu těchto zbraní by mohlo být pouze první krok. Jako druhý krok by krátce pot om melo následovat stažení těchto sbraná do příslušných "domovských" zemí nebo teritoriálních vod a konečně by měly být zničeny pod mezinárodní kontrolou.
====================
PXL_20250625_121844074.jpg
====================
- 8 Podstatné snížení počtu vojsk v Evropě Jednání o tomto námětu už delší dobu probíhají ve Vídni bez podstatnějšího pokroku. Není to zaviněno překážkami technického rázu, ale především nedostatkem dobré vůle na obou stranách, Navrhujeme aby snížení počtu vojsk probíhalo současně s omezením jaderných sbraní a aby dohoda obsahovala opatření ke zkrácení základní vojenské služby. Prohlášení o nepoužití jaderných a konvenčních zbraní jako první Na konferenci signatářských mí v Stockholm o opatřeních k posílení důvěry a bezpečnosti Sovětský svaz prohlásil, že nebude diskutovat o problémech informace a vzájemné kontroly vojenských cvičení, dokud nebudou západní mocnosti ochotny diskutovat o prohlášení o nepoužití jaderných zbraní jako první, což až dosud odmítaly. Někteří z nás se domnívají, že východiskem z mrtvého bodu by mohl být návrh "dvojité" dohody o nepoužití zbraní jako první, která by zahrnovala všechny formy útoku, jadernými právě tak jako konvenčními zbraněmi. Jiní z nás si myslí, že v současné situaci, která zvýhodňuje strategii prvního úderu, by takováto dohoda byla pouhé pokrytectví. Pouze po úplném zničení všech euro strategických a ta ktických zbrani a/nebo/ se systémem předběžného varování by mohlo takovéto proHlášení mít určitou symbolickou hodnotu, ale následné skutečné činy pro odzbrojení by byly daleko důležitější než slova, kterými se mocnosti zavazují dostat svým dobrým úmyslům. Podpora dohodě o ne šíření Všechny signatářské země z Helsink, zejména Francie, by se měly připojit k dohodě o ne šíření jaderných zbraní. Všechny tyto státy by mely použít svého vlivu, aby dosáhly dalšího rozšíření této dohody, obzvlášt v oblasti kontroly nad típravami a rozšiřováním závodů, které se. era dno můžou stát závody vyrábě jid mi suroviny pro jaderné zbraně. Vývoz takovýchto závodů nebo, technická pomoc při jejich zřizování by měla být zakázána těm zemim, které neratifikovaly dohodi o ne šíření. Omezení vývozu zbraní Obzvlášť naléhavé je toto opatření pro oblasti napětí třetího světa, kde vlády utrácejí velkou část hubeného rozpočtu, aby si
PXL_20250625_121844074.jpg
====================
- 8 Podstatné snížení počtu vojsk v Evropě Jednání o tomto námětu už delší dobu probíhají ve Vídni bez podstatnějšího pokroku. Není to zaviněno překážkami technického rázu, ale především nedostatkem dobré vůle na obou stranách, Navrhujeme aby snížení počtu vojsk probíhalo současně s omezením jaderných sbraní a aby dohoda obsahovala opatření ke zkrácení základní vojenské služby. Prohlášení o nepoužití jaderných a konvenčních zbraní jako první Na konferenci signatářských mí v Stockholm o opatřeních k posílení důvěry a bezpečnosti Sovětský svaz prohlásil, že nebude diskutovat o problémech informace a vzájemné kontroly vojenských cvičení, dokud nebudou západní mocnosti ochotny diskutovat o prohlášení o nepoužití jaderných zbraní jako první, což až dosud odmítaly. Někteří z nás se domnívají, že východiskem z mrtvého bodu by mohl být návrh "dvojité" dohody o nepoužití zbraní jako první, která by zahrnovala všechny formy útoku, jadernými právě tak jako konvenčními zbraněmi. Jiní z nás si myslí, že v současné situaci, která zvýhodňuje strategii prvního úderu, by takováto dohoda byla pouhé pokrytectví. Pouze po úplném zničení všech euro strategických a ta ktických zbrani a/nebo/ se systémem předběžného varování by mohlo takovéto proHlášení mít určitou symbolickou hodnotu, ale následné skutečné činy pro odzbrojení by byly daleko důležitější než slova, kterými se mocnosti zavazují dostat svým dobrým úmyslům. Podpora dohodě o ne šíření Všechny signatářské země z Helsink, zejména Francie, by se měly připojit k dohodě o ne šíření jaderných zbraní. Všechny tyto státy by mely použít svého vlivu, aby dosáhly dalšího rozšíření této dohody, obzvlášt v oblasti kontroly nad típravami a rozšiřováním závodů, které se. era dno můžou stát závody vyrábě jid mi suroviny pro jaderné zbraně. Vývoz takovýchto závodů nebo, technická pomoc při jejich zřizování by měla být zakázána těm zemim, které neratifikovaly dohodi o ne šíření. Omezení vývozu zbraní Obzvlášť naléhavé je toto opatření pro oblasti napětí třetího světa, kde vlády utrácejí velkou část hubeného rozpočtu, aby si
====================
PXL_20250625_121852147.jpg
====================
demokrati Za le ротого opatřily moderní zbraně. Iránsko-irácká válka jedna z největších od roku 1945 - by nemohla trvat tak dlouho, kdyby nebylzbraně vysoké technické úrovně dodávány oběma stranám. Dokonce i státnici, kteří se na politické úrovni vážně pokoušejí o nastolení míru v oblastech jako Střední východ, mají při návštěvách v těchto zemích ve svém doprovodu představitele zbrojního průmyslu. Vzhledem k tomu, Me většina největších výrobců zbraní je ze signatářských a mi z Helsink, dohoda těchto zemí by měla světový význam. Vytvoření pásem bez jaderných zbraní a s omezeným vojenským potenciálem V těchto pásmech by neměly být atomové nálože ani žádné jiné. jaderné zbraně nebo nosiče pro jaderné hlavice, kož ani ostatní prostředky masového ničení, např. otravné plyny, a měl by v nich být omezený počet konvenčních zbraní a vojsk, Země, náležejídí do těchto pásem, by měly uspořádat se u armádu na zásadách čistě obranné strategie. Pro začátek by to měly být menší oblasti jako Palmeho koridor nebo oblast kolem Rakouska /které se zřeklo jaderných zbaní ve státní smlouvě z r. 1955/. V pozdějším stádiu by se mělo vytvořit středoevropské pásmo podle návrhu Rapackého plánu /NSR, NDR, Ceskoslovensko, Polsko a pásma v severní Evropě, na Balkánském poloostrově a v oblasti Středomoří. Dohoda o normách "obranné" armády Podle našeho názoru by velkým krokem vpřed pro zvýšení vzájemné důvěry a možnosti odzbrojení bylo stanovit přesně vymezené charakteristiky čistě obranné armády, která by neohrožovala sousední země, ale byla schopná bránit vlastní tízemí, na nichž by se všichni shodli a které by podléhaly kontrole. Tyto normy by semely vztahovat na technologii /typy zbraní a logistika/, organizační struktury a vojenskou doktrinu obraných sil. Měly by být doplněny o povinnost předem ohlásit vojenská cvičení a umožnit vzájemnou kontrolu, jakož i dalšími opatřeními k upevnění důvěry. Uplný zákaz viech chemických a biologických zbraní a zbraní narušuHieich Zivotní prostředí Zákaz by měl zahrnovat výzkum, výrobu a použití těchto zbraní a kontrolované zničení jejich existujícíh zásob. Obrad me se na vědce z celého steta, aby zkoumali, jakým způsobem lze vyřešit. komplikované problémy kontroly b a ověřování takovýchto dohod.
PXL_20250625_121852147.jpg
====================
demokrati Za le ротого opatřily moderní zbraně. Iránsko-irácká válka jedna z největších od roku 1945 - by nemohla trvat tak dlouho, kdyby nebylzbraně vysoké technické úrovně dodávány oběma stranám. Dokonce i státnici, kteří se na politické úrovni vážně pokoušejí o nastolení míru v oblastech jako Střední východ, mají při návštěvách v těchto zemích ve svém doprovodu představitele zbrojního průmyslu. Vzhledem k tomu, Me většina největších výrobců zbraní je ze signatářských a mi z Helsink, dohoda těchto zemí by měla světový význam. Vytvoření pásem bez jaderných zbraní a s omezeným vojenským potenciálem V těchto pásmech by neměly být atomové nálože ani žádné jiné. jaderné zbraně nebo nosiče pro jaderné hlavice, kož ani ostatní prostředky masového ničení, např. otravné plyny, a měl by v nich být omezený počet konvenčních zbraní a vojsk, Země, náležejídí do těchto pásem, by měly uspořádat se u armádu na zásadách čistě obranné strategie. Pro začátek by to měly být menší oblasti jako Palmeho koridor nebo oblast kolem Rakouska /které se zřeklo jaderných zbaní ve státní smlouvě z r. 1955/. V pozdějším stádiu by se mělo vytvořit středoevropské pásmo podle návrhu Rapackého plánu /NSR, NDR, Ceskoslovensko, Polsko a pásma v severní Evropě, na Balkánském poloostrově a v oblasti Středomoří. Dohoda o normách "obranné" armády Podle našeho názoru by velkým krokem vpřed pro zvýšení vzájemné důvěry a možnosti odzbrojení bylo stanovit přesně vymezené charakteristiky čistě obranné armády, která by neohrožovala sousední země, ale byla schopná bránit vlastní tízemí, na nichž by se všichni shodli a které by podléhaly kontrole. Tyto normy by semely vztahovat na technologii /typy zbraní a logistika/, organizační struktury a vojenskou doktrinu obraných sil. Měly by být doplněny o povinnost předem ohlásit vojenská cvičení a umožnit vzájemnou kontrolu, jakož i dalšími opatřeními k upevnění důvěry. Uplný zákaz viech chemických a biologických zbraní a zbraní narušuHieich Zivotní prostředí Zákaz by měl zahrnovat výzkum, výrobu a použití těchto zbraní a kontrolované zničení jejich existujícíh zásob. Obrad me se na vědce z celého steta, aby zkoumali, jakým způsobem lze vyřešit. komplikované problémy kontroly b a ověřování takovýchto dohod.
====================
PXL_20250625_121900162.jpg
====================
<- 10 "Zmrazení" a následné omezení mezikontinentálních raket a hlavic Na tomto bodě by se měly dohodnout obě supervelmoci a všechny ostatní země by se měly zavázat, že nebudou konstruovat mezikontinentální rakety. Zveřejnění a omezení vojenských výdajů V historii se do sud nikdy v dobách míru nevydávalo tolik peněz na výzkum zbraní a jejich výrobu. Všechny signatářské země z Helsink by se měly dohodnout na tom, že zveřejní své vojenské rozpočty a zpřístupní je veřejnému zkoumání. Všechny signatářské země by měly omezit vojenské výdaje přinejmenším o pevně stanovené procento. Takto ušetřené prostředky by se, měly přednostně použít k rychlému vyřešení závažných problémů společnosti a životního prostředí. Dále by podstatná část těchto peněz měla být určena pro zvláštní fond signat ářských zemí pro třetí teti svět, aby bylo možné poskytovat bezúročné půjčky, které by trvale zůstaly v zemích příjemců. Nedopustit militarizaci společnosti Vojensko-hospodářské komplexy a rostoucí militarizace politiky získaly velký vliv na společnost jak na Východě, tak na Západě. Velká část společnosti především ve východní polod ně Evropy pocituje militarizaci jako naléhavý problém, kdežto na Západě má tato militarizace často jemnější formy. Podle našeho názoru by se všechny signatářské země měly dohodnout na zákazu polovojenských organizaci; tom, že nebudou mít předvo jenský výcvik nebo školení ve školách, na universitách nebo na pracovištích; zákazu šíření rasové, národnostní, náboženské nebo ideologické nenávisti a vytváření "nepřátelských představ" školami a všemi hromadnými sdělovaámi prostředky; zákazu rozšiřování vojenských hraček a válečných her vybavených počítači. Uplná občanská práva pro vojáky Signatářské země by se měly dohodnout na tom, že poskytnou vojákům úplná občanská práva, neměly by být zvláštní vojenské soudy nebo jurisdikce; vojáci by měli mít právo na jakési odborová organizace s volenými "mluvčími" atd., chráněné zákonem.
PXL_20250625_121900162.jpg
====================
<- 10 "Zmrazení" a následné omezení mezikontinentálních raket a hlavic Na tomto bodě by se měly dohodnout obě supervelmoci a všechny ostatní země by se měly zavázat, že nebudou konstruovat mezikontinentální rakety. Zveřejnění a omezení vojenských výdajů V historii se do sud nikdy v dobách míru nevydávalo tolik peněz na výzkum zbraní a jejich výrobu. Všechny signatářské země z Helsink by se měly dohodnout na tom, že zveřejní své vojenské rozpočty a zpřístupní je veřejnému zkoumání. Všechny signatářské země by měly omezit vojenské výdaje přinejmenším o pevně stanovené procento. Takto ušetřené prostředky by se, měly přednostně použít k rychlému vyřešení závažných problémů společnosti a životního prostředí. Dále by podstatná část těchto peněz měla být určena pro zvláštní fond signat ářských zemí pro třetí teti svět, aby bylo možné poskytovat bezúročné půjčky, které by trvale zůstaly v zemích příjemců. Nedopustit militarizaci společnosti Vojensko-hospodářské komplexy a rostoucí militarizace politiky získaly velký vliv na společnost jak na Východě, tak na Západě. Velká část společnosti především ve východní polod ně Evropy pocituje militarizaci jako naléhavý problém, kdežto na Západě má tato militarizace často jemnější formy. Podle našeho názoru by se všechny signatářské země měly dohodnout na zákazu polovojenských organizaci; tom, že nebudou mít předvo jenský výcvik nebo školení ve školách, na universitách nebo na pracovištích; zákazu šíření rasové, národnostní, náboženské nebo ideologické nenávisti a vytváření "nepřátelských představ" školami a všemi hromadnými sdělovaámi prostředky; zákazu rozšiřování vojenských hraček a válečných her vybavených počítači. Uplná občanská práva pro vojáky Signatářské země by se měly dohodnout na tom, že poskytnou vojákům úplná občanská práva, neměly by být zvláštní vojenské soudy nebo jurisdikce; vojáci by měli mít právo na jakési odborová organizace s volenými "mluvčími" atd., chráněné zákonem.
====================
PXL_20250625_121909886.jpg
====================
-11-11Svobodná činnost pro mírové skupiny Mírové skupiny spravidla mohou v západních parlamentních demokraciích vykonávat svou činnost bez vnějších zásahů. Oficiální násili, Jakým byl teroristický zásah francouzské tajné služby proti aktivistům Greenpeace, připravujícím pokojnou demonstraci proti zkouškám francouzské jaderné bomby, jsou spíš výjimkou než pravidlem i když lidé, činní v mírovém hnutí mohou občas riskovat, že se stanou obětmi různých projevů diskriminace. Ve východní polovině Evropy a v Turecku je možnost pro nezávis16 mírové aktivisty organizovat se, šířit své.názory, pořádat manifes-, tace a pod. silně omezená nebo vůbec žádná. Lidé činní, v této oblaksti riskuji, že budou vystaveni nejrůznějším represím ztrátě zaměstnání, nucené emigraci, pobytu v psychiatrickém zařízení nebo vězení. Rozhodně odmítáme názor, prosazovaný oficiálními východoevropskými mírovými výbory, že nezávislé mírové skupiny v jejich zemích "nezastupují nikoho". Ve skutečnosti, mro ho malých mírových skupin na Východě právě tak jako na Západě jsou představiteli rozšířeného pocitu, že proti neustále rostoucímu nebezpečí války musí něco udělat lidé semi. Požadujeme právo na neomezovanou činnost pro mírové skupiny ve všech signatářských zemích. Je v něm zahrnuto i právo různých skupin jedné země nebo různých zemí se, setkávat, vyměňovat si zkušenosti a účastnit se společných akcí. Návrhy aktivit na mimovládní úrovni Mobilizovat veřejné mínění, aby vyvíjelo neustálý tlak na vlády, je nejdůležitějším nástrojem pro jednotlivce a skupiny, kteří se snaží pro sadi mir nezávislými prostředky. Jsou ale věci, které můžeme udělat sami a nemusíme čekat na vlády mimovládní akce zaměřené k nastolení vzájemného porozumění, činnosti přispívající kŕ zlepšení mezinárodního ovzduší a prohlubující naše chápání nejpalčivějších problémů. Proto předkládáme mírovým aktivistům a veřejnosti signatářských zemí několik návrhů. a doufáme, že budou doplněny řadou dalších myšlenek a iniciativ. Nezávislé agentury pro odzbrojeni Měla by se ustavit mimovládní agentura signatářských zemí pro odzbrojeni, složená ze zástupců nezávislých mírových a občanských
PXL_20250625_121909886.jpg
====================
-11-11Svobodná činnost pro mírové skupiny Mírové skupiny spravidla mohou v západních parlamentních demokraciích vykonávat svou činnost bez vnějších zásahů. Oficiální násili, Jakým byl teroristický zásah francouzské tajné služby proti aktivistům Greenpeace, připravujícím pokojnou demonstraci proti zkouškám francouzské jaderné bomby, jsou spíš výjimkou než pravidlem i když lidé, činní v mírovém hnutí mohou občas riskovat, že se stanou obětmi různých projevů diskriminace. Ve východní polovině Evropy a v Turecku je možnost pro nezávis16 mírové aktivisty organizovat se, šířit své.názory, pořádat manifes-, tace a pod. silně omezená nebo vůbec žádná. Lidé činní, v této oblaksti riskuji, že budou vystaveni nejrůznějším represím ztrátě zaměstnání, nucené emigraci, pobytu v psychiatrickém zařízení nebo vězení. Rozhodně odmítáme názor, prosazovaný oficiálními východoevropskými mírovými výbory, že nezávislé mírové skupiny v jejich zemích "nezastupují nikoho". Ve skutečnosti, mro ho malých mírových skupin na Východě právě tak jako na Západě jsou představiteli rozšířeného pocitu, že proti neustále rostoucímu nebezpečí války musí něco udělat lidé semi. Požadujeme právo na neomezovanou činnost pro mírové skupiny ve všech signatářských zemích. Je v něm zahrnuto i právo různých skupin jedné země nebo různých zemí se, setkávat, vyměňovat si zkušenosti a účastnit se společných akcí. Návrhy aktivit na mimovládní úrovni Mobilizovat veřejné mínění, aby vyvíjelo neustálý tlak na vlády, je nejdůležitějším nástrojem pro jednotlivce a skupiny, kteří se snaží pro sadi mir nezávislými prostředky. Jsou ale věci, které můžeme udělat sami a nemusíme čekat na vlády mimovládní akce zaměřené k nastolení vzájemného porozumění, činnosti přispívající kŕ zlepšení mezinárodního ovzduší a prohlubující naše chápání nejpalčivějších problémů. Proto předkládáme mírovým aktivistům a veřejnosti signatářských zemí několik návrhů. a doufáme, že budou doplněny řadou dalších myšlenek a iniciativ. Nezávislé agentury pro odzbrojeni Měla by se ustavit mimovládní agentura signatářských zemí pro odzbrojeni, složená ze zástupců nezávislých mírových a občanských
====================
PXL_20250625_121918020.jpg
====================
- 12 skupin z Východu a západě, z národních a mezinárodních ústavů pro zkoumání otázek míru./jako např. SIPRI/ a z vědců, obeznámených s příslušnými tématy. Tato agentura by měla ir iticky analyzovat práci a dosažené výsledky v signatářských zemí Helsinské konference a také podávat vlastní návrhy. Mirová výchova Pedagogové z celé Evropy by se měli pravidelně setkávat, aby si vyměnili zkušenosti s výchovou k míru a kriticky. zkoum 11 kolní osnovy a vyučovací metody v signatářských zemích. Mezinárodní mírové aktivita Podle našeho názoru jsou mezinárodní mírové tábory a manifestace důležitým příspěvkem k nastolení vzájemného porozumění a k vytvoření základů pro kontakty, které nejsou omezeny hranicemi. Silný nátlak by měl přimět vlády, aby takovouto činnost povolily, obzvlášť v oblastech napětí. Přeměna zbraní Lidé činní v oblasti přeměny výroby zbraní na výrobu spotřebního zboží by se měli pravidelně setkávat, aby si vyměnili zkušenosti a diskutovali o návrzích. Symbolické akty ve Podporujeme kampaně za uzavírání indt via álních mírových smluv mezi osobami žijícími v různých zemích; za družbu měst z východní a západní Evropy a navazování kontaktů meni jej ich obyvateli a za společná prohláření družebních měst za bosjaderné. Přestože ta ko to alty mají pouze symbolický charakter, přispívají k měně všeobecného povědomí, kterého je tolik zapotřebí k uchování mím. Dlouhodobé cíle V dlouhodobé perspektivě si představujeme tři základní vzájemně propojené kroky k nastolení míru a bezpečnosti v Evropě a k překlenuti jejího do save dního rozdělení: podstatné omezení a nakonec úplné stažení vřech cizích vojsk a zbraní ze všech evropských zami; rozpuštění NATO a Varšavské smlouvy a všech ostatních dvoui více stranných vojenských dohod;
PXL_20250625_121918020.jpg
====================
- 12 skupin z Východu a západě, z národních a mezinárodních ústavů pro zkoumání otázek míru./jako např. SIPRI/ a z vědců, obeznámených s příslušnými tématy. Tato agentura by měla ir iticky analyzovat práci a dosažené výsledky v signatářských zemí Helsinské konference a také podávat vlastní návrhy. Mirová výchova Pedagogové z celé Evropy by se měli pravidelně setkávat, aby si vyměnili zkušenosti s výchovou k míru a kriticky. zkoum 11 kolní osnovy a vyučovací metody v signatářských zemích. Mezinárodní mírové aktivita Podle našeho názoru jsou mezinárodní mírové tábory a manifestace důležitým příspěvkem k nastolení vzájemného porozumění a k vytvoření základů pro kontakty, které nejsou omezeny hranicemi. Silný nátlak by měl přimět vlády, aby takovouto činnost povolily, obzvlášť v oblastech napětí. Přeměna zbraní Lidé činní v oblasti přeměny výroby zbraní na výrobu spotřebního zboží by se měli pravidelně setkávat, aby si vyměnili zkušenosti a diskutovali o návrzích. Symbolické akty ve Podporujeme kampaně za uzavírání indt via álních mírových smluv mezi osobami žijícími v různých zemích; za družbu měst z východní a západní Evropy a navazování kontaktů meni jej ich obyvateli a za společná prohláření družebních měst za bosjaderné. Přestože ta ko to alty mají pouze symbolický charakter, přispívají k měně všeobecného povědomí, kterého je tolik zapotřebí k uchování mím. Dlouhodobé cíle V dlouhodobé perspektivě si představujeme tři základní vzájemně propojené kroky k nastolení míru a bezpečnosti v Evropě a k překlenuti jejího do save dního rozdělení: podstatné omezení a nakonec úplné stažení vřech cizích vojsk a zbraní ze všech evropských zami; rozpuštění NATO a Varšavské smlouvy a všech ostatních dvoui více stranných vojenských dohod;
====================
PXL_20250625_121926493.jpg
====================
13vytvoření pásu trvale neutrálních nebo nezúčastněných zemí od Skandinávie po Balkánský poloostrov; všechny tyto země by neměly jaderné zbraně a měly by nízký a neútočný obranný potenciál. Realizace těchto kroků by upravila cestu pro Evropu, od Atlanabckého oceánu až po Ural zbavenou jaderných zbraní. Naším konečným cílem je úplné celosvětové odzbrojení a t bez válek. DRUHÁ ČÁST II. S p o lupráce v ekonomi, ekologii, vědě a kultu fe Helsinská dohoda byla podepsána po první ropné ir izi na začátku období těžkých problémů světového hospodářství. Naje, že tato dohoda přinese významné rozšíření obchodu mezi Východem a Západem, nebyly reálné. V obdobích světových hospodářských depresí zahraniční obchod většinou upadá. Některé z příčin poračujíd ho poklesu jsou čistě ekonomické a mimo rámec helsinských dohod, jako např. druhá ropná krize. Jiné příčiny však nejsou ekonomické a jasně se v nich odrážejí vzájemné vztahy t'i helsinských košů". Vojenské výdeje USA se v posledních letech neuvěřitelně zvýšily, což od sumulo ohlášený záměr prezidenta Reagana dosáhnout vyrovnaného rozpočtux- přes podstatné snížení výdajů na sodilní služby, zdravotnictví, školství, atd. Deficit amerického rozpočtu je vyšší než kdykoli předtím a prudce poroste, jestliže se bude realizovat. program hvězdných válek. Zatímco americké hospodářství ta kto dostalo určité stimuly,1 když za vysokou společenskou cenu, na celém světě se maopak zvýšila úroková míra, což mělo za následek prohloubení nevyváženosti světové ekonomiky. Za tohoto stavu ci jsou vtechny země světa včetně zemí Varšauského paktu - nuceny nepřímo přispívat určitým podílem na americké vojenské výdaje ke škodě svého vlastního hospodářství. Vzájomná závislost "košů" z Helsink vyv stala jako zásada americké politiky po vyhlášení hospodářských sankei, následujích po událostech v Afghani stánu a v Polsku. Podle našeho názoru je tako-
PXL_20250625_121926493.jpg
====================
13vytvoření pásu trvale neutrálních nebo nezúčastněných zemí od Skandinávie po Balkánský poloostrov; všechny tyto země by neměly jaderné zbraně a měly by nízký a neútočný obranný potenciál. Realizace těchto kroků by upravila cestu pro Evropu, od Atlanabckého oceánu až po Ural zbavenou jaderných zbraní. Naším konečným cílem je úplné celosvětové odzbrojení a t bez válek. DRUHÁ ČÁST II. S p o lupráce v ekonomi, ekologii, vědě a kultu fe Helsinská dohoda byla podepsána po první ropné ir izi na začátku období těžkých problémů světového hospodářství. Naje, že tato dohoda přinese významné rozšíření obchodu mezi Východem a Západem, nebyly reálné. V obdobích světových hospodářských depresí zahraniční obchod většinou upadá. Některé z příčin poračujíd ho poklesu jsou čistě ekonomické a mimo rámec helsinských dohod, jako např. druhá ropná krize. Jiné příčiny však nejsou ekonomické a jasně se v nich odrážejí vzájemné vztahy t'i helsinských košů". Vojenské výdeje USA se v posledních letech neuvěřitelně zvýšily, což od sumulo ohlášený záměr prezidenta Reagana dosáhnout vyrovnaného rozpočtux- přes podstatné snížení výdajů na sodilní služby, zdravotnictví, školství, atd. Deficit amerického rozpočtu je vyšší než kdykoli předtím a prudce poroste, jestliže se bude realizovat. program hvězdných válek. Zatímco americké hospodářství ta kto dostalo určité stimuly,1 když za vysokou společenskou cenu, na celém světě se maopak zvýšila úroková míra, což mělo za následek prohloubení nevyváženosti světové ekonomiky. Za tohoto stavu ci jsou vtechny země světa včetně zemí Varšauského paktu - nuceny nepřímo přispívat určitým podílem na americké vojenské výdaje ke škodě svého vlastního hospodářství. Vzájomná závislost "košů" z Helsink vyv stala jako zásada americké politiky po vyhlášení hospodářských sankei, následujích po událostech v Afghani stánu a v Polsku. Podle našeho názoru je tako-
====================
PXL_20250625_121934310.jpg
====================
- 14 váto politika úplně jalová a neúčinná. Směřuje pouze k posílení pozic stoupenců tvrdé linie v zemích Varšavského paktu, aniž by jakkoliv zlepšila uděl národů těchto zemí. Pro ty, kdo chtějí skutečně nastolit mir v Afghanistámu a zlepšit situaci v oblasti lidských práv v Polskur - a nejenom těchto problémů využít, pro Svou propagandu - zdá se být prospěšnější politika, détente. Vzájomná závislost "košů" je skutečně dvousečná, Zatímco politika détente by zvýšila naděje na obchod mezi Východem a Západom budou-li ovšem celkové ekonomické podmínky příznivé rostoucí spolupráce v hospodářských a a jiných oblastech by vedla k tomu, že státy by byly na sobě více vzájemně závislé, a tak by přispěla k tomu, že by politika détente spočívala na pevnějších základech. Vzájemné obchodní vztahy vytvářejí skupiny, které mají, zájem dosáhnout příznivějších podmínek pro svůj obchod, jak ukazu je příklad amerických farmářů, jejichž zájmy zabránily USA zvýšit hospodářský tlak na Sovětský svaz, Také faktory obsažené v ekonomické struktuře zemí RVHP vytvářejí překážky obchodování mezi Východem a Západem, Některé z nich dokonce ani nemohou využít nízké kvóty importu přidělené jim země mi EHS, vzhledem ke špatné kvalitě hotových výrobků a nedostatku obratného marketingu. Navíc má hospodářství východoevropských zemí velký zájem o dovoz západní techniky, ale jednotlivý podnik nemá žádné hospodářské stimuly, aby prodával své výrobky na obtížných trzích Západu, pokud může najít dost zákazníků na domácích trzích nebo v zemích RVHP. Jako důsledek toho podíly menších zemí RVHP na obchodu v západních zemích mezi lety 1975-1988 povážlivě klesly, s mírným zvýšením od té doby. SSSR si mohl udržet svou pozici na těchto trzích jenom díky vývozu plynu a nafty. Význam tohoto vývozu by neměl být přeceňován, pokrývá pouze asi 5% západoevropské spotřeby energie. Tyto vnitřní mechanismy, které omezují obchod mezi Východem a Západem, nelze podle našeho názoru narušit, dokud se země RVHP budou držet ztrmulého centralizovaného plánování. Jenom tím, že Jednotlivé podniky dostanou víc samostatné odpovědnosti, lze situaci zlepšit. Minulé zkušenosti nás učí, že taková "liberalizace" je vnitřně spojená s celkovou "liberalizaci" společnosti což znovu ukazuje vzájemnou závislost tří "košů" z Helsink. X X X
PXL_20250625_121934310.jpg
====================
- 14 váto politika úplně jalová a neúčinná. Směřuje pouze k posílení pozic stoupenců tvrdé linie v zemích Varšavského paktu, aniž by jakkoliv zlepšila uděl národů těchto zemí. Pro ty, kdo chtějí skutečně nastolit mir v Afghanistámu a zlepšit situaci v oblasti lidských práv v Polskur - a nejenom těchto problémů využít, pro Svou propagandu - zdá se být prospěšnější politika, détente. Vzájomná závislost "košů" je skutečně dvousečná, Zatímco politika détente by zvýšila naděje na obchod mezi Východem a Západom budou-li ovšem celkové ekonomické podmínky příznivé rostoucí spolupráce v hospodářských a a jiných oblastech by vedla k tomu, že státy by byly na sobě více vzájemně závislé, a tak by přispěla k tomu, že by politika détente spočívala na pevnějších základech. Vzájemné obchodní vztahy vytvářejí skupiny, které mají, zájem dosáhnout příznivějších podmínek pro svůj obchod, jak ukazu je příklad amerických farmářů, jejichž zájmy zabránily USA zvýšit hospodářský tlak na Sovětský svaz, Také faktory obsažené v ekonomické struktuře zemí RVHP vytvářejí překážky obchodování mezi Východem a Západem, Některé z nich dokonce ani nemohou využít nízké kvóty importu přidělené jim země mi EHS, vzhledem ke špatné kvalitě hotových výrobků a nedostatku obratného marketingu. Navíc má hospodářství východoevropských zemí velký zájem o dovoz západní techniky, ale jednotlivý podnik nemá žádné hospodářské stimuly, aby prodával své výrobky na obtížných trzích Západu, pokud může najít dost zákazníků na domácích trzích nebo v zemích RVHP. Jako důsledek toho podíly menších zemí RVHP na obchodu v západních zemích mezi lety 1975-1988 povážlivě klesly, s mírným zvýšením od té doby. SSSR si mohl udržet svou pozici na těchto trzích jenom díky vývozu plynu a nafty. Význam tohoto vývozu by neměl být přeceňován, pokrývá pouze asi 5% západoevropské spotřeby energie. Tyto vnitřní mechanismy, které omezují obchod mezi Východem a Západem, nelze podle našeho názoru narušit, dokud se země RVHP budou držet ztrmulého centralizovaného plánování. Jenom tím, že Jednotlivé podniky dostanou víc samostatné odpovědnosti, lze situaci zlepšit. Minulé zkušenosti nás učí, že taková "liberalizace" je vnitřně spojená s celkovou "liberalizaci" společnosti což znovu ukazuje vzájemnou závislost tří "košů" z Helsink. X X X
====================
PXL_20250625_121945235.jpg
====================
- 15 15Hospodářské systémy na Východě i Západě se všemi svými rozdíly. Jsou oba podřízeny nediferencovanému, kvalitativnímu růst. Oba systémy mají vestavěný mechanismus, který umožňuje neuvážené mrhání přírodními zdroji. Oběma se zatím nepodařilo najít účinný způsob, jak ekonomicky stimulovat podniky, aby se snažily chránit životní prostře dí. Oba si zřejmě plně neuvědomují, že se rychle.přibližujeme k pokraji celosvětové katastrofy životního prostředí. Znečištování ovzduší je mor celého našeho kontinentu, který ničí, lesy i budovy, včetně pečlivě chráněných pokladů naší kulturní mim losti, a který ohrožuje lidské zdraví. Znečištěná voda přeměňuje naše jezera, řeky a. dokonce moře na otrávené páchnoucí žumpy. Znečiš tění nezná hranic. Naléhavě potřebujeme mezinárodněk stadná vzájem ně sladěné.mezinárodní úsilí, protože ve skutečnosti je pokrok ještě velmi malý. Rostoucí počet jednotlivců a skupin v celé Evropě si začíná uvědomovat tyto problémy. Myslíme si, že tito "zeleni v nejširším slova smyslu by měli koordinovat svou činnost v mezinárodním měřítku, dohodnout se na nejdůležitějších otázkách a snažit se, aby jejich hlas byl co nejslyšitelnější a vyvážil tlak kapitálu a průmyslových kruhů na Východě právě tak jako na Západě, který soustavně působí proti /otevřeně i mnoha nenápadnými způsoby/ snahám uchránit naše životní pro středí pro nás a pro příští generace. Abychom uvedli do livota spolupráci v různých oblastech, navrhujeme: Požadavky vládám Obchod by neměl být používán jako zbran v konfliktu mezi Východem a Západem. Proto odmítáme všechny druhy obchodních. omezení, jejichž záměrem je použít.obchod k politickému nátlaku. SSSR a ostatní státy RVIIP by měly formálně uznat pravomoc EHS, aby usnadnily obchodní vztahy mezi Východem a Západem. Měla by me projednat rámcová /Rahmenabkommen/ dohoda mezi EHS, Evropským sdružením volného obchodu a RVHP, která by vytvořila podklady pro celkové uvolnění obchodu mezi Východem a Západem, SSSR a ostatní země RVHP by měly poskytovat lepší ekonomické informace a statistiky, tak jak to blo dohodnuto v Helsinkách, ale nikdy se neuskutečnilo. Vlády jak na východě tak na západě by měly zlepšit pracovní podmínky zástupca zahraničních podniků a poskytnout jim příslušné vybavení jako telex, telefonní spojení apod. Společné obchodní akce Východu a Západu v jiných zemích, zejména
PXL_20250625_121945235.jpg
====================
- 15 15Hospodářské systémy na Východě i Západě se všemi svými rozdíly. Jsou oba podřízeny nediferencovanému, kvalitativnímu růst. Oba systémy mají vestavěný mechanismus, který umožňuje neuvážené mrhání přírodními zdroji. Oběma se zatím nepodařilo najít účinný způsob, jak ekonomicky stimulovat podniky, aby se snažily chránit životní prostře dí. Oba si zřejmě plně neuvědomují, že se rychle.přibližujeme k pokraji celosvětové katastrofy životního prostředí. Znečištování ovzduší je mor celého našeho kontinentu, který ničí, lesy i budovy, včetně pečlivě chráněných pokladů naší kulturní mim losti, a který ohrožuje lidské zdraví. Znečištěná voda přeměňuje naše jezera, řeky a. dokonce moře na otrávené páchnoucí žumpy. Znečiš tění nezná hranic. Naléhavě potřebujeme mezinárodněk stadná vzájem ně sladěné.mezinárodní úsilí, protože ve skutečnosti je pokrok ještě velmi malý. Rostoucí počet jednotlivců a skupin v celé Evropě si začíná uvědomovat tyto problémy. Myslíme si, že tito "zeleni v nejširším slova smyslu by měli koordinovat svou činnost v mezinárodním měřítku, dohodnout se na nejdůležitějších otázkách a snažit se, aby jejich hlas byl co nejslyšitelnější a vyvážil tlak kapitálu a průmyslových kruhů na Východě právě tak jako na Západě, který soustavně působí proti /otevřeně i mnoha nenápadnými způsoby/ snahám uchránit naše životní pro středí pro nás a pro příští generace. Abychom uvedli do livota spolupráci v různých oblastech, navrhujeme: Požadavky vládám Obchod by neměl být používán jako zbran v konfliktu mezi Východem a Západem. Proto odmítáme všechny druhy obchodních. omezení, jejichž záměrem je použít.obchod k politickému nátlaku. SSSR a ostatní státy RVIIP by měly formálně uznat pravomoc EHS, aby usnadnily obchodní vztahy mezi Východem a Západem. Měla by me projednat rámcová /Rahmenabkommen/ dohoda mezi EHS, Evropským sdružením volného obchodu a RVHP, která by vytvořila podklady pro celkové uvolnění obchodu mezi Východem a Západem, SSSR a ostatní země RVHP by měly poskytovat lepší ekonomické informace a statistiky, tak jak to blo dohodnuto v Helsinkách, ale nikdy se neuskutečnilo. Vlády jak na východě tak na západě by měly zlepšit pracovní podmínky zástupca zahraničních podniků a poskytnout jim příslušné vybavení jako telex, telefonní spojení apod. Společné obchodní akce Východu a Západu v jiných zemích, zejména
====================
PXL_20250625_121955285.jpg
====================
- 16 zemích třetího světa, by měly mít palporu vlády příslušného státu. Vítáme záměr signatářských zemí z Helsink, vyjádřený v závěrečném dokumentu madridské konference, přispět k vytvoření nového mezi-. národního ekonomického pořádku a realizovat strategii třetí vývo jové dekády Spojených národů. Obracíme se na veřejné mínění a instituce signatářských zemí, aby vyvíjely neustálý tlak na ty, kdo jsou u moci, aby uvedli tato prohlášení do praxe, Urychleně by se měla realizovat doporučení ECE a Madridské konfe rence, týkající se mezinárodní spolupráce v oblasti ochrany životního prostředí /znečišťování vzduchu a vody, ochrana fauny a flory atd./. - V blízké budouena ti by se měla projednat dohoda o silničním provozu, platná pro celou Evropu. Měla by obsahovat úpravu hranice rychlostí, hluku a výfukových plynů, Výroba a prodej vozidel, která nebudou vyhovovat těmto specifi meim, by měly být zakázány. zvýšení mezinárodní spolupráce při rozšiřování už existující a zřizování nové "elezniční silnice", tj. železniční dopravní zařízení pro naložená nákladní auta a automobily, obzvlášť pro přepravu přes horská pásma. Vlády by měly bez prodlení realizovat plány výměny vědců, uměleů, rozhlasových a televizních programů, atd. Mělo by se vytvořit víc zařízení pro studium jazyků a kultury menších evropských národů při školách, univerzitách a institutech pro vzdělávání dospělých. záštní péče by se měla věnovat zejména vyučování jazyků sousedních zemí. Cinnost na mimovládní úrovni - Odborové organizace a jejich mluvčí z východních i západních zemí by měli společně vytvářet skupiny.pro studium učinků racionalizace a zavádění nové technologie, např. mikroprocesorů, a pro pracovní zdravotnictví, atd. piane pré Nezávislé skupiny vědců a mimovládních instituei by měly zintenzivnit mezinárodní spolupráci při zkoumání palčivých ekologických problémů, při určování ohnisek nejpotřebnějších akcí a při odhadování alouhodobých společenských nákladů m hospodářství, orientované na neustálý růst. Mělo by se využít všech možností výměny vědců, umělců, the spisova tela, folklórních a divadelních skupin, ať už do sousední země nebo mezi vzdálenými oblastmi, a to jako doplnění oficiálních dohod o výměně i mimo ně.
PXL_20250625_121955285.jpg
====================
- 16 zemích třetího světa, by měly mít palporu vlády příslušného státu. Vítáme záměr signatářských zemí z Helsink, vyjádřený v závěrečném dokumentu madridské konference, přispět k vytvoření nového mezi-. národního ekonomického pořádku a realizovat strategii třetí vývo jové dekády Spojených národů. Obracíme se na veřejné mínění a instituce signatářských zemí, aby vyvíjely neustálý tlak na ty, kdo jsou u moci, aby uvedli tato prohlášení do praxe, Urychleně by se měla realizovat doporučení ECE a Madridské konfe rence, týkající se mezinárodní spolupráce v oblasti ochrany životního prostředí /znečišťování vzduchu a vody, ochrana fauny a flory atd./. - V blízké budouena ti by se měla projednat dohoda o silničním provozu, platná pro celou Evropu. Měla by obsahovat úpravu hranice rychlostí, hluku a výfukových plynů, Výroba a prodej vozidel, která nebudou vyhovovat těmto specifi meim, by měly být zakázány. zvýšení mezinárodní spolupráce při rozšiřování už existující a zřizování nové "elezniční silnice", tj. železniční dopravní zařízení pro naložená nákladní auta a automobily, obzvlášť pro přepravu přes horská pásma. Vlády by měly bez prodlení realizovat plány výměny vědců, uměleů, rozhlasových a televizních programů, atd. Mělo by se vytvořit víc zařízení pro studium jazyků a kultury menších evropských národů při školách, univerzitách a institutech pro vzdělávání dospělých. záštní péče by se měla věnovat zejména vyučování jazyků sousedních zemí. Cinnost na mimovládní úrovni - Odborové organizace a jejich mluvčí z východních i západních zemí by měli společně vytvářet skupiny.pro studium učinků racionalizace a zavádění nové technologie, např. mikroprocesorů, a pro pracovní zdravotnictví, atd. piane pré Nezávislé skupiny vědců a mimovládních instituei by měly zintenzivnit mezinárodní spolupráci při zkoumání palčivých ekologických problémů, při určování ohnisek nejpotřebnějších akcí a při odhadování alouhodobých společenských nákladů m hospodářství, orientované na neustálý růst. Mělo by se využít všech možností výměny vědců, umělců, the spisova tela, folklórních a divadelních skupin, ať už do sousední země nebo mezi vzdálenými oblastmi, a to jako doplnění oficiálních dohod o výměně i mimo ně.
====================
PXL_20250625_122005333.jpg
====================
- 17 - V západních zemích by nezávislé vědecké a kulturní instituce měly vyčlenit určitou částku zo, svých fondů, aby mohly zvát vědce, spisovatele, umělce apod. z východním zemí, poří nejsou svými vládami zahrnuti do oficiálního programi výměn jednu přednášku nebo krátký seminář právě tak jako na stipendijní pobyt na určitou dobu. Dlouhodobé cile - na Evropa, jak si ji představujeme, se bude skládat z nezúčastně ných nebo neutrálních zemí a bude muset najít správné formy ekonomické integrace, které budou.v souladu s politickým a společenským statutem členských zemí. Podle našeho názoru by to, čeho v pozitivním smyslu dosáhl velký společný trh m lo být v co největší míře rozšířeno. Nevidíme žádnou nepřekonatelnou překážku ani pro trvale neutrální stát připojit se re bo vstoupit do organizace společného trhu, když budou bloky a vojenská se skupení rozpuštěna a dotyčný společný trh nebude v tě sném spojení s jednou ze supervelmoci. TRETÍ CAST III. L 1 dská práva a právo na ní národů sebe urče Logika bloků znamená, že členové bloku se vzdávají velké části své suverenity ve prospěch vedoud mod v bloku y krtických momontech mezinárodních krizi, Ve skutečnosti by to byly supervelmoci, kep by rozhodl o spuštění atomové války. Dokonce i v. dobách míru zasahují vedoucí mocnosti do záležitosti svých spojenců. Země NATO byly vystaveny silném vnějšímu tlaku v průběhu diskusí o rozmístění amerických euro strategických zbraní tlaku, který do určité míry narušil a omezil normální parlamentní proces rozhodování. Nicméně lidé jící na. Západě ne považují zásahy supervelmooi za hlavní a trvalý problém. Na druhé straně pro ty, kao žijí na Východě jsou sovětské zásahy nebo jejich trvalá hrozba všepornikjjící a neustále přítomné. Z celosvětového hlediska každá vel ká mocnost a molo.no nších porušuje základní lidská práva a suverenitu jiných zemí. Avšak diváme-li se na Evropu, toiště těchto problémů leží ve východní
PXL_20250625_122005333.jpg
====================
- 17 - V západních zemích by nezávislé vědecké a kulturní instituce měly vyčlenit určitou částku zo, svých fondů, aby mohly zvát vědce, spisovatele, umělce apod. z východním zemí, poří nejsou svými vládami zahrnuti do oficiálního programi výměn jednu přednášku nebo krátký seminář právě tak jako na stipendijní pobyt na určitou dobu. Dlouhodobé cile - na Evropa, jak si ji představujeme, se bude skládat z nezúčastně ných nebo neutrálních zemí a bude muset najít správné formy ekonomické integrace, které budou.v souladu s politickým a společenským statutem členských zemí. Podle našeho názoru by to, čeho v pozitivním smyslu dosáhl velký společný trh m lo být v co největší míře rozšířeno. Nevidíme žádnou nepřekonatelnou překážku ani pro trvale neutrální stát připojit se re bo vstoupit do organizace společného trhu, když budou bloky a vojenská se skupení rozpuštěna a dotyčný společný trh nebude v tě sném spojení s jednou ze supervelmoci. TRETÍ CAST III. L 1 dská práva a právo na ní národů sebe urče Logika bloků znamená, že členové bloku se vzdávají velké části své suverenity ve prospěch vedoud mod v bloku y krtických momontech mezinárodních krizi, Ve skutečnosti by to byly supervelmoci, kep by rozhodl o spuštění atomové války. Dokonce i v. dobách míru zasahují vedoucí mocnosti do záležitosti svých spojenců. Země NATO byly vystaveny silném vnějšímu tlaku v průběhu diskusí o rozmístění amerických euro strategických zbraní tlaku, který do určité míry narušil a omezil normální parlamentní proces rozhodování. Nicméně lidé jící na. Západě ne považují zásahy supervelmooi za hlavní a trvalý problém. Na druhé straně pro ty, kao žijí na Východě jsou sovětské zásahy nebo jejich trvalá hrozba všepornikjjící a neustále přítomné. Z celosvětového hlediska každá vel ká mocnost a molo.no nších porušuje základní lidská práva a suverenitu jiných zemí. Avšak diváme-li se na Evropu, toiště těchto problémů leží ve východní
====================
PXL_20250625_122014835.jpg
====================
- 18polovině našeho kontinentu - která, mimochodem, zahrnuje několik ze mi, patřících svou kulturní a politickou tradicí spíš do střední Evropy než do východní. Tím, že toto říkáme, nehceme nijak idealizovat stav věcí v západní polovině Evropy, ani společenský systém tak, zvaného volného trhu, který produkuje desítky miliónů nezaměstnaných. Víme velmi dobře, že "vláda lidu", zakotvená v ústavách západních parlamentních demokracii, je ve skutečnoti omezena v mnoha směrech ekonomickými, byrokratickými a technokratickými vlivy. Podmínky, jaké jsou dnes v mnoha západních zemích, vyvolávají frustraci, pocit hluboké nejistoty z budoucnosti a silné společenské napětí. Avšak podle ma šeho názoru více demokracie je jediná cesta z krize, Jsme přesvědčeni, že základní myšlenka "vlády lidu" je něco, co stojí za to hájit - a tím, že ji lidé budou hájit, mohou ji naplnit novým životem a ekonomickou spravedlností. A tímco mnoho pozorovatelů na západě zaznamenává širokou nespokojenost s parlamentní demokracií, Jak funguje dnes, musíme upozornit ma to, že většina těch, kdo žijí, v takzvané socialistické společnosti, by to považovala za velkou vymoženost, kdyby mohla užívat aspoň tuto omezenou dávku svobody a občane ských práv, kterou užívají lidé žijící na "západě" jako samozřejmost, Případy "disidentů", kteří jsou ne spravedlivě pronásledováni, věze něni nebo zavíráni do psychiatrických ústavů, jsou podle našeho názo ru pouze symptomy daleko závažnějšího probléme: ve skutečnosti národům žijícím ve východní polovině Evropy je to více než sto miliónů 1181 - Je upřeno právo na sebeurčení. I když většina z nich. žije ve for málně nezávislém státě, nejsou pány ve svém vlastním mě, Taková situace není jenom prohřeškem na lidské důstojnosti a všech vznešených tradicích občanských práv, které jsou nescizitelnou sou částí evropské politické kultury. Skutečnost, že velká většina těch, kdo žijí ve východní části Evropy, jsou nespokojeni s celkovým rámcem životních podmínek, který je jim vnucen, je neustálým zdrojem napětí. Někdy to vede k flagrantním krisim, které ohrožují proces détente & dodávají novou munici protagonistům studené války na obou stranách. I když jsme zaznamenali nový druh pružnosti v sovětské zahraniční politice, o níž doufáme, že přispěje k nastolení détente, chceme zdůraznit, že má-li mír a bezpečnost spočívat na pevných základech, pak podobná pružnost je nutná, 1 v záležitostech, týkajiciach se vnitřních podmínek sovětského bloku. Proto skupiny, zabývající se těmito problé my, nevykonávají pouze akt solidarity s lidmi, kteří to naléhavě potře-
PXL_20250625_122014835.jpg
====================
- 18polovině našeho kontinentu - která, mimochodem, zahrnuje několik ze mi, patřících svou kulturní a politickou tradicí spíš do střední Evropy než do východní. Tím, že toto říkáme, nehceme nijak idealizovat stav věcí v západní polovině Evropy, ani společenský systém tak, zvaného volného trhu, který produkuje desítky miliónů nezaměstnaných. Víme velmi dobře, že "vláda lidu", zakotvená v ústavách západních parlamentních demokracii, je ve skutečnoti omezena v mnoha směrech ekonomickými, byrokratickými a technokratickými vlivy. Podmínky, jaké jsou dnes v mnoha západních zemích, vyvolávají frustraci, pocit hluboké nejistoty z budoucnosti a silné společenské napětí. Avšak podle ma šeho názoru více demokracie je jediná cesta z krize, Jsme přesvědčeni, že základní myšlenka "vlády lidu" je něco, co stojí za to hájit - a tím, že ji lidé budou hájit, mohou ji naplnit novým životem a ekonomickou spravedlností. A tímco mnoho pozorovatelů na západě zaznamenává širokou nespokojenost s parlamentní demokracií, Jak funguje dnes, musíme upozornit ma to, že většina těch, kdo žijí, v takzvané socialistické společnosti, by to považovala za velkou vymoženost, kdyby mohla užívat aspoň tuto omezenou dávku svobody a občane ských práv, kterou užívají lidé žijící na "západě" jako samozřejmost, Případy "disidentů", kteří jsou ne spravedlivě pronásledováni, věze něni nebo zavíráni do psychiatrických ústavů, jsou podle našeho názo ru pouze symptomy daleko závažnějšího probléme: ve skutečnosti národům žijícím ve východní polovině Evropy je to více než sto miliónů 1181 - Je upřeno právo na sebeurčení. I když většina z nich. žije ve for málně nezávislém státě, nejsou pány ve svém vlastním mě, Taková situace není jenom prohřeškem na lidské důstojnosti a všech vznešených tradicích občanských práv, které jsou nescizitelnou sou částí evropské politické kultury. Skutečnost, že velká většina těch, kdo žijí ve východní části Evropy, jsou nespokojeni s celkovým rámcem životních podmínek, který je jim vnucen, je neustálým zdrojem napětí. Někdy to vede k flagrantním krisim, které ohrožují proces détente & dodávají novou munici protagonistům studené války na obou stranách. I když jsme zaznamenali nový druh pružnosti v sovětské zahraniční politice, o níž doufáme, že přispěje k nastolení détente, chceme zdůraznit, že má-li mír a bezpečnost spočívat na pevných základech, pak podobná pružnost je nutná, 1 v záležitostech, týkajiciach se vnitřních podmínek sovětského bloku. Proto skupiny, zabývající se těmito problé my, nevykonávají pouze akt solidarity s lidmi, kteří to naléhavě potře-
====================
PXL_20250625_122022007.jpg
====================
-19buji; jednají i v ušlechtilém vlastním zájmu, protože situace ve východní Evropě může jednoho dne explodovat a ohrozit celý náš kontinent. Srovnání situace v různých zemích sovětského bloku ukazuje pozoruhodné rozdíly v tom, jak se kde řeší sociální problémy. Nemůžeme tedy pochybovat, že přes trvalý sovětský nátlak vlády spojenců Sovětského Svazu mají určitý prostor pro samostatné rozhodování, a tedy určitou zodpovědnost za stav věcí ve své vlastní zemi. Pochopení toho, co je nutné se strany těch, kb jsou u moci, a tlak zdola i tlak světového veřejného mínění může mít za následek aspoň zmírnění některých nejnaléhavějších problémů a zároveň upravit cestu podstatnějším reformám. Následující problémy považujeme za nejdůležitější, aniž bychom tvrdi11, že jejich výčet je úplný. Ustřední body programu za lidská práva adre sováno hnutím a vládám Svoboda cestování Přestože se všichni signatáři Závárečného aktu z Helsink zavázali, že zajistí volné cestování, většina lidí žijících ve východní polovině Bvropy má s cestováním do zahraničí velké potíže nebo nemá žádnou možnost cestovat. Oficiální praktiky některých východoevropských zemí, jak vydat nebo nevydut pas nebo výjezdni doložku zcela libdválně a bez zdůvodnění, pocituje velké množství lidí jako velmi tíživé a zbytečné šikanování. Podle našeho názoru nelze přijmout tvrzení, že hlavním důvodem těch to omezení je nedostatek va lut. Ve skutečnosti ani lidé pozvaní příbuz nými, známými nebo. institucemi v západních zemích často nemohou dostat povolení k výjezdu. Navíc současná praxe jednostranně zvýhodňuje cesty do východních zemí. Všechny státy mají velké příjmy ve valutách od západních turistů a tak by bylo jenom správné uvolnit aspoň část těchto příjmů pro reciproční cestování na Západ. Svoboda cestovat do zahraničí by jenom rozptýlila klaustrofobické pocity, ale posílila by i osobní kontakty s lidmi ze zahraničí a tak přispěla k odstranění předsudků a k nastolení détente; mnoho iluzi o "západě ", velmi rozšířených ve východní polovině Evropy, by ustoupilo realističtějšímu pohledu. Pokud vime, liberálnější řešení těchto 1 jiných problém v Madareku nevyvolalo obtíže, ale spíš odstranilo napětí. Navíc je to jedna z příčin, proč se mnoho Madarů, kteří opustili zemi v roce 1956, vrátilo domů.
PXL_20250625_122022007.jpg
====================
-19buji; jednají i v ušlechtilém vlastním zájmu, protože situace ve východní Evropě může jednoho dne explodovat a ohrozit celý náš kontinent. Srovnání situace v různých zemích sovětského bloku ukazuje pozoruhodné rozdíly v tom, jak se kde řeší sociální problémy. Nemůžeme tedy pochybovat, že přes trvalý sovětský nátlak vlády spojenců Sovětského Svazu mají určitý prostor pro samostatné rozhodování, a tedy určitou zodpovědnost za stav věcí ve své vlastní zemi. Pochopení toho, co je nutné se strany těch, kb jsou u moci, a tlak zdola i tlak světového veřejného mínění může mít za následek aspoň zmírnění některých nejnaléhavějších problémů a zároveň upravit cestu podstatnějším reformám. Následující problémy považujeme za nejdůležitější, aniž bychom tvrdi11, že jejich výčet je úplný. Ustřední body programu za lidská práva adre sováno hnutím a vládám Svoboda cestování Přestože se všichni signatáři Závárečného aktu z Helsink zavázali, že zajistí volné cestování, většina lidí žijících ve východní polovině Bvropy má s cestováním do zahraničí velké potíže nebo nemá žádnou možnost cestovat. Oficiální praktiky některých východoevropských zemí, jak vydat nebo nevydut pas nebo výjezdni doložku zcela libdválně a bez zdůvodnění, pocituje velké množství lidí jako velmi tíživé a zbytečné šikanování. Podle našeho názoru nelze přijmout tvrzení, že hlavním důvodem těch to omezení je nedostatek va lut. Ve skutečnosti ani lidé pozvaní příbuz nými, známými nebo. institucemi v západních zemích často nemohou dostat povolení k výjezdu. Navíc současná praxe jednostranně zvýhodňuje cesty do východních zemí. Všechny státy mají velké příjmy ve valutách od západních turistů a tak by bylo jenom správné uvolnit aspoň část těchto příjmů pro reciproční cestování na Západ. Svoboda cestovat do zahraničí by jenom rozptýlila klaustrofobické pocity, ale posílila by i osobní kontakty s lidmi ze zahraničí a tak přispěla k odstranění předsudků a k nastolení détente; mnoho iluzi o "západě ", velmi rozšířených ve východní polovině Evropy, by ustoupilo realističtějšímu pohledu. Pokud vime, liberálnější řešení těchto 1 jiných problém v Madareku nevyvolalo obtíže, ale spíš odstranilo napětí. Navíc je to jedna z příčin, proč se mnoho Madarů, kteří opustili zemi v roce 1956, vrátilo domů.
====================
PXL_20250625_122031176.jpg
====================
- 20 Proto naléhavě žádáme všechny signatářské země, aby uskutečnily to, co slíbily.v roce 1978, a dali všem svým občanům možnost svobodně cestovat. Reciproční výměna žáků, studentů a všech možných institucí by měla dostat maximální možnou podporu. V celé Evropě by se měla zrušit nutnost žádat o vstupní vízum. Právo na emigraci Přestože se helsinský dokument o něm zmiňuje, toto právo v podstatě pro většinu lidí ze zemí Varšavského paktu neexistuje. Chtěli bybom zvlášt zdůraznit, že to není jen om otázka sovětských Zidů nebo německy mluvících Transylvánců. Ve skutečnosti jsou členové takovýchto skupin, kterým je v malém počtu dovoleno emigrovat, často vystaveni tvrdé diskriminaci a jsou nuceni platit vysoké výkupné za emigraci pod záminkou, že ja musí nahradit výdaje za vzdělání apod. Obracíme se na všechny vlády, jichž se to týká, aby zrušily tyto nelidské praktiky zacházení s občany jako s majetkem státu. Svoboda myšlení Je to jeden z pilířů helsinských dohod, protože, jak signatáři zdůraznili, je nedílnou součástí lidské důstojnosti. V evropské politické tradici svoboda myšlení zahrnuje právo nejenom mít, ale i veřejně vyjadřovat názory, které se liší nebo dokonce kritizují oficiální názory. Ve skutečnosti toto právo není na Západě vždy respektováno a na východě prakticky neexistuje, Požadujeme proto, aby ve všech signatářských zemích nikdo nebyl uvězněn, vystave n represim, omezován v zaměstnání nebo dokonce propuštěn nebo nucen emigrovat z důvodu svého politického, etikého nebo náboženského přesvědčení; M byla zrušena barbarská praxe "příbuzenské ne spolehlivosti", zejména vylučování dětí, osob v nemilosti" ze škol a kvalifikovaných zaměstnání; byla zrušena cenzura a skoncovalo se s nedůstojnou praxi, kdy mnoho význačných spisovatelů a vědců východní Evropy může publikovat svá díla pouze v cizině nebo samizdatu; tady nepotlačovaly soukromé přednášky, diskusní skupiny, "lidové univerzity", právě tak jako nooficiální umělecké výstavy nebo soukromé kulturní kaa akce.
PXL_20250625_122031176.jpg
====================
- 20 Proto naléhavě žádáme všechny signatářské země, aby uskutečnily to, co slíbily.v roce 1978, a dali všem svým občanům možnost svobodně cestovat. Reciproční výměna žáků, studentů a všech možných institucí by měla dostat maximální možnou podporu. V celé Evropě by se měla zrušit nutnost žádat o vstupní vízum. Právo na emigraci Přestože se helsinský dokument o něm zmiňuje, toto právo v podstatě pro většinu lidí ze zemí Varšavského paktu neexistuje. Chtěli bybom zvlášt zdůraznit, že to není jen om otázka sovětských Zidů nebo německy mluvících Transylvánců. Ve skutečnosti jsou členové takovýchto skupin, kterým je v malém počtu dovoleno emigrovat, často vystaveni tvrdé diskriminaci a jsou nuceni platit vysoké výkupné za emigraci pod záminkou, že ja musí nahradit výdaje za vzdělání apod. Obracíme se na všechny vlády, jichž se to týká, aby zrušily tyto nelidské praktiky zacházení s občany jako s majetkem státu. Svoboda myšlení Je to jeden z pilířů helsinských dohod, protože, jak signatáři zdůraznili, je nedílnou součástí lidské důstojnosti. V evropské politické tradici svoboda myšlení zahrnuje právo nejenom mít, ale i veřejně vyjadřovat názory, které se liší nebo dokonce kritizují oficiální názory. Ve skutečnosti toto právo není na Západě vždy respektováno a na východě prakticky neexistuje, Požadujeme proto, aby ve všech signatářských zemích nikdo nebyl uvězněn, vystave n represim, omezován v zaměstnání nebo dokonce propuštěn nebo nucen emigrovat z důvodu svého politického, etikého nebo náboženského přesvědčení; M byla zrušena barbarská praxe "příbuzenské ne spolehlivosti", zejména vylučování dětí, osob v nemilosti" ze škol a kvalifikovaných zaměstnání; byla zrušena cenzura a skoncovalo se s nedůstojnou praxi, kdy mnoho význačných spisovatelů a vědců východní Evropy může publikovat svá díla pouze v cizině nebo samizdatu; tady nepotlačovaly soukromé přednášky, diskusní skupiny, "lidové univerzity", právě tak jako nooficiální umělecké výstavy nebo soukromé kulturní kaa akce.
====================
PXL_20250625_122039984.jpg
====================
21чтойску Svoboda informaci Není možné zabránit většině lidí ve východní polovině Evropy poslouchat západní rozhlas, za pomoci programů z družice budou moci dokonce sledovat západní televizi, o to víc je nepochopitelné, že těm samým lidem není dovoleno koupit si západní knihy, časopisy nebo noviny. Navíc v této oblasti praktiky Východu v tvářejí nerovnováhu v obchodní soutěži, protože neexistuje téměř žádné omezení vývozu a rozšiřování tiskovin z východních zemí do západních. Požadujeme volný vývoz a dovoz všech tiskovin v rámci všech signatářských zemí, ukončit rušení zahraničního vysílání rozhlasua televize a svobodu a přiměřené podmínky pro novináře v jejich vlastní zemi i v cizině. Svoboda shromaždování a organizovat se Tato základní lidská práva jsou zaručena ústa mi všech signatářských zemí /s výjimkou Turecka?/ a v parlamentních demokraciích obvykle respektována. V zemích sovětského bloku jsou zpravidla vyhrazena pro úředně schválenou činnost. Snahy naplnit existující organizace a instituce skutečným životom, jak se o to pokusili v "Pražském jaru" roku 1968, nebo vytvořit nezávislé odbory a jiné organizace jako Solidarita v Polsku, nejsou dloudobě tolerovány konzervativními silahi "reálného socialism", které si vynutí takovou či oma kou "normalizaci". V důsledku toho existující společenské problémy a konflikty nevycházejí na povrch a neřeší se, ale jsou zahrávány do autu. Což opět vyvolává obecnou frustraci a nespokojenost a ve společnosti stav chronického onemocnění. Jsme přesvědčeni, že moderní společnost, at na Východě nebo nebo na Západě,nemůže v dlouhodobé perspektive hladce fungovat, pokud nerespektuje všechny své členy jako odpovědné zralé občany/mündige Bürger/, kteří nevyžadují soustavné poručníkování úřadů. Proto žádáme, aby se všude respektovalo právo na shromaZdování a organizování se, Svoboda svědomí na Ustavy všech // signatářských zemí zaručují právo svobodu nåboženského vyznání. Ve skutečnosti lidé, kteří toto právo uplat ňují, jsou v některých zemích /obzvlášť v Československu těžce
PXL_20250625_122039984.jpg
====================
21чтойску Svoboda informaci Není možné zabránit většině lidí ve východní polovině Evropy poslouchat západní rozhlas, za pomoci programů z družice budou moci dokonce sledovat západní televizi, o to víc je nepochopitelné, že těm samým lidem není dovoleno koupit si západní knihy, časopisy nebo noviny. Navíc v této oblasti praktiky Východu v tvářejí nerovnováhu v obchodní soutěži, protože neexistuje téměř žádné omezení vývozu a rozšiřování tiskovin z východních zemí do západních. Požadujeme volný vývoz a dovoz všech tiskovin v rámci všech signatářských zemí, ukončit rušení zahraničního vysílání rozhlasua televize a svobodu a přiměřené podmínky pro novináře v jejich vlastní zemi i v cizině. Svoboda shromaždování a organizovat se Tato základní lidská práva jsou zaručena ústa mi všech signatářských zemí /s výjimkou Turecka?/ a v parlamentních demokraciích obvykle respektována. V zemích sovětského bloku jsou zpravidla vyhrazena pro úředně schválenou činnost. Snahy naplnit existující organizace a instituce skutečným životom, jak se o to pokusili v "Pražském jaru" roku 1968, nebo vytvořit nezávislé odbory a jiné organizace jako Solidarita v Polsku, nejsou dloudobě tolerovány konzervativními silahi "reálného socialism", které si vynutí takovou či oma kou "normalizaci". V důsledku toho existující společenské problémy a konflikty nevycházejí na povrch a neřeší se, ale jsou zahrávány do autu. Což opět vyvolává obecnou frustraci a nespokojenost a ve společnosti stav chronického onemocnění. Jsme přesvědčeni, že moderní společnost, at na Východě nebo nebo na Západě,nemůže v dlouhodobé perspektive hladce fungovat, pokud nerespektuje všechny své členy jako odpovědné zralé občany/mündige Bürger/, kteří nevyžadují soustavné poručníkování úřadů. Proto žádáme, aby se všude respektovalo právo na shromaZdování a organizování se, Svoboda svědomí na Ustavy všech // signatářských zemí zaručují právo svobodu nåboženského vyznání. Ve skutečnosti lidé, kteří toto právo uplat ňují, jsou v některých zemích /obzvlášť v Československu těžce
====================
PXL_20250625_122048026.jpg
====================
- 22 diskriminováni a církve v těchto zemích mají velké potíže při vynčování dětí náboženství, při vzdělávání nových kněží a při získávání souhlasu k uvedení kněží a biskupů do uvolněných řadů. V j1ných zemích má jedna církvev - v praxi nebo dokonce podle zákona privilegované postavení na úkor ostatních. Odmítáme všechny formy náboženského útisku, at státem nebo jinými cirkvemi, ale také jsme proti pokusům církví vnutit své morální normy m záležitosti jako rozvod nebo plánování rodičovství lidem, kteří mají jiné názory. Božadujeme svobodu svědomí pro všechny. Odpůrci z mravních důvodů S mladými muži odmítajícími vojens kou službu z důvodu svého náboženského nebo etického přesvědčení, se zachází jako se zločinci a jsou věznění v Bulharsku, Ceskoslovensku, Francii, Recku, Maďar ku, Polsku, Rumunsku, Španělsku //, Švýcarsku, Turecku a Jugoslávii. V NSR je možná zvláštní forma vojenské služby beze zbraní /Bausoldaten/. V mnoha jiných zemích jsou tito odpůrci z morálních důvodů diskriminováni různými způsoby. Podle našeho názoru považovat tyto mladémuže za zločince je jak nehumání, tak neúčinné a všechny signatářské země by tento přístup měly zrušit, Dále navrhujeme, aby těmto lidem byla dána příležitost vykonávat takový druh služby, který má vztah k jejich ideálům; aby pro ně existovala možnost výměny programů v rámci signatářských států a aby práce v razvojové pomoci třetímu světu byh uznána. jako alternativa vojenské služby ve všech signatářských zemích. Práva menšin Problémy menšin existují v mnoha částech Evropy jak na Východě, tak na Západě, Jestliže se včas nevyřeší, mohou se stát, zdrojem vážného a dlouhobého násilí a mohou dokonce ohrozit mir. Souhlasíme se stanoviskem Helsinského dokumentu, že hranice v Evropě nelze měnit, s výjimkou že to je po vzájemné dohodě. I když hranice byly stanoveny na základě ne spravedlnosti v minulosti, staré ne spravedlnosti nelze napravovat tím, že se dopustíme nových. Podle našeho názoru jediného reálného řešení lze dosáhnout, jestliže se ra všech stranách aktivně potlači agresivní nacionalistická mentalita a tendence k politice "apartheidu". Demokratické řešení musí menninám zaručit právo na zachování vlastní identity, zejména vlastního jazyka včetně vyučování mateřstině, a vlastní kultury.
PXL_20250625_122048026.jpg
====================
- 22 diskriminováni a církve v těchto zemích mají velké potíže při vynčování dětí náboženství, při vzdělávání nových kněží a při získávání souhlasu k uvedení kněží a biskupů do uvolněných řadů. V j1ných zemích má jedna církvev - v praxi nebo dokonce podle zákona privilegované postavení na úkor ostatních. Odmítáme všechny formy náboženského útisku, at státem nebo jinými cirkvemi, ale také jsme proti pokusům církví vnutit své morální normy m záležitosti jako rozvod nebo plánování rodičovství lidem, kteří mají jiné názory. Božadujeme svobodu svědomí pro všechny. Odpůrci z mravních důvodů S mladými muži odmítajícími vojens kou službu z důvodu svého náboženského nebo etického přesvědčení, se zachází jako se zločinci a jsou věznění v Bulharsku, Ceskoslovensku, Francii, Recku, Maďar ku, Polsku, Rumunsku, Španělsku //, Švýcarsku, Turecku a Jugoslávii. V NSR je možná zvláštní forma vojenské služby beze zbraní /Bausoldaten/. V mnoha jiných zemích jsou tito odpůrci z morálních důvodů diskriminováni různými způsoby. Podle našeho názoru považovat tyto mladémuže za zločince je jak nehumání, tak neúčinné a všechny signatářské země by tento přístup měly zrušit, Dále navrhujeme, aby těmto lidem byla dána příležitost vykonávat takový druh služby, který má vztah k jejich ideálům; aby pro ně existovala možnost výměny programů v rámci signatářských států a aby práce v razvojové pomoci třetímu světu byh uznána. jako alternativa vojenské služby ve všech signatářských zemích. Práva menšin Problémy menšin existují v mnoha částech Evropy jak na Východě, tak na Západě, Jestliže se včas nevyřeší, mohou se stát, zdrojem vážného a dlouhobého násilí a mohou dokonce ohrozit mir. Souhlasíme se stanoviskem Helsinského dokumentu, že hranice v Evropě nelze měnit, s výjimkou že to je po vzájemné dohodě. I když hranice byly stanoveny na základě ne spravedlnosti v minulosti, staré ne spravedlnosti nelze napravovat tím, že se dopustíme nových. Podle našeho názoru jediného reálného řešení lze dosáhnout, jestliže se ra všech stranách aktivně potlači agresivní nacionalistická mentalita a tendence k politice "apartheidu". Demokratické řešení musí menninám zaručit právo na zachování vlastní identity, zejména vlastního jazyka včetně vyučování mateřstině, a vlastní kultury.
====================
PXL_20250625_122102844.jpg
====================
Pasáž o téŕorismu na str.23 nahradit takto: Terorismus Podle našeho názoru není násilí vhodným prostředkem k řešení žádného problému. Proto podporujeme odsouzení terorismu v Závěrečném dokumentu Madridské konference. Jakkoli terorismus často vyrůstá z neřešených sporných otázek, násilnictví a zločiny proti nevinným kidem obětem poškozují i nejspravedlivější věc a zcela znehodnocují boj za ni. Má-li být terorismus potlačen, je třeba usilovat o takové řešení sporných otázek, aby nemohl těžit ze zoufalství a beznaděje. Druhý odstavec vypustit zcela - pasáž o zacházení s vězni lze vlažit jinam, aby ne působila jako zvláštní ochrana pro teroristy rozumí se samo sebou, že se všemi se má zacházet stejně, aniž jsou teroristé specielně jmenováno
PXL_20250625_122102844.jpg
====================
Pasáž o téŕorismu na str.23 nahradit takto: Terorismus Podle našeho názoru není násilí vhodným prostředkem k řešení žádného problému. Proto podporujeme odsouzení terorismu v Závěrečném dokumentu Madridské konference. Jakkoli terorismus často vyrůstá z neřešených sporných otázek, násilnictví a zločiny proti nevinným kidem obětem poškozují i nejspravedlivější věc a zcela znehodnocují boj za ni. Má-li být terorismus potlačen, je třeba usilovat o takové řešení sporných otázek, aby nemohl těžit ze zoufalství a beznaděje. Druhý odstavec vypustit zcela - pasáž o zacházení s vězni lze vlažit jinam, aby ne působila jako zvláštní ochrana pro teroristy rozumí se samo sebou, že se všemi se má zacházet stejně, aniž jsou teroristé specielně jmenováno
====================
PXL_20250625_122110450.jpg
====================
-23Menšiny by měly být adekvátně zastoupeny v. úřadech, na soudech, v policejním aparátě, státních službách apod. Příslušníci menšin by neměli být nijak diskriminování v povolání, které vykonávají. Prí vě tak jako "apartheid" odmítáme i jakýkoliv nátlak na asimilování a domníváme se, že každý jedinec by měl mít právo se svobodně rozhodnout pro asimilaci nebo smíšené manželství, aniž by byl vystaven nátlaku nebo diskriminaci z kterékoliv strany. Terorismus Podle ma šeho názoru není násilí vhodným prostředkem k řešení žádného probléme. Proto podporujeme odsouzení terorismu v Závěrečném dokumenta Madridské konference, ale chtěli bychom zdůraznit, že teroristické činy jsou nezákonnými prostředky, jak připoutat pozornost k zcela legálním sporným otázkám. Bez vážného úsilí odstra nit tyto sporné otázky může jakýkoliv pokus o potlačení terorismu být úspěšný pouze částečně. Podle mšeho názoru by lidé, věznění pro své svědomí, dokonce i teroristé, neměli být vysaveni ani fyzickému, ani psychickému mučení. A už vůbec by se s nimi nemělo nakládat hůř než, s obyčejnými zločinci což se děje v mnoha zemíh Východu i Západu. Návrhy pro činnost na mimovládní úrovni Solidariba Projevy solidarity s obětmi represí jsou velmi důležité jednak jako morální podpora, jednak jako materiální pomoc, protože mnozí z těchto lidi iji i se svými rodinami v zoufalých podmínkách. Obracíme se proto na všechny lidi, aby co nejvíc podporovali činnost Amnesty International, výborů solidarity s jednotlivými zeměmi, Helsinkské dozorčí skupiny a ostatních organizací, které se snaží pomoci. Lidé oddaní práci pro mír a ochranu lidských práv kdekoliv na světě by měli vědět, že mohou očekávat aši aktivní podporu a so11daritu, kdykoliv se stanou ovětmi represí. Navštěvování Lidé na Západě, kteří se snaží o nastolení míru a vzájemného porozumění, by měli co nejvíc cestovat do východních zemí ne jenom jako turisté, ale měli by se snažit o navázání osobních kontaktů a výměnu názorů. Pozvání Jednotlivci, skupiny, organizace a instituce na Západě by měli. kdykoliv je to možné zvát jednotlivce i skupiny z východních zemí.
PXL_20250625_122110450.jpg
====================
-23Menšiny by měly být adekvátně zastoupeny v. úřadech, na soudech, v policejním aparátě, státních službách apod. Příslušníci menšin by neměli být nijak diskriminování v povolání, které vykonávají. Prí vě tak jako "apartheid" odmítáme i jakýkoliv nátlak na asimilování a domníváme se, že každý jedinec by měl mít právo se svobodně rozhodnout pro asimilaci nebo smíšené manželství, aniž by byl vystaven nátlaku nebo diskriminaci z kterékoliv strany. Terorismus Podle ma šeho názoru není násilí vhodným prostředkem k řešení žádného probléme. Proto podporujeme odsouzení terorismu v Závěrečném dokumenta Madridské konference, ale chtěli bychom zdůraznit, že teroristické činy jsou nezákonnými prostředky, jak připoutat pozornost k zcela legálním sporným otázkám. Bez vážného úsilí odstra nit tyto sporné otázky může jakýkoliv pokus o potlačení terorismu být úspěšný pouze částečně. Podle mšeho názoru by lidé, věznění pro své svědomí, dokonce i teroristé, neměli být vysaveni ani fyzickému, ani psychickému mučení. A už vůbec by se s nimi nemělo nakládat hůř než, s obyčejnými zločinci což se děje v mnoha zemíh Východu i Západu. Návrhy pro činnost na mimovládní úrovni Solidariba Projevy solidarity s obětmi represí jsou velmi důležité jednak jako morální podpora, jednak jako materiální pomoc, protože mnozí z těchto lidi iji i se svými rodinami v zoufalých podmínkách. Obracíme se proto na všechny lidi, aby co nejvíc podporovali činnost Amnesty International, výborů solidarity s jednotlivými zeměmi, Helsinkské dozorčí skupiny a ostatních organizací, které se snaží pomoci. Lidé oddaní práci pro mír a ochranu lidských práv kdekoliv na světě by měli vědět, že mohou očekávat aši aktivní podporu a so11daritu, kdykoliv se stanou ovětmi represí. Navštěvování Lidé na Západě, kteří se snaží o nastolení míru a vzájemného porozumění, by měli co nejvíc cestovat do východních zemí ne jenom jako turisté, ale měli by se snažit o navázání osobních kontaktů a výměnu názorů. Pozvání Jednotlivci, skupiny, organizace a instituce na Západě by měli. kdykoliv je to možné zvát jednotlivce i skupiny z východních zemí.
====================
PXL_20250625_122121750.jpg
====================
- 24 Měli by trvat na tom, aby přijeli ti, kdo byli pozváni, a ne někdo jiný. Výměnné cestování Jednotlivci, slaupiny a instituce by se měli pokusit uspořádat co nejvíc výměnných zájezdů, jak organizovaných tak neformálních, na základě recipročního "handlu":"My pozveme vaše dítě, aby s námi strávilo dva týdny prázdnin a budeme hradit jeho/jeji. výdaje v naší zemi, a vy uděláte totéž příští rok pro naše dítě". Dopisová přátelství Mnoho mladých lidí má zájem si pravidelně dopisovat s někým v jiné zemi, obzvlášť lidé na Východě s někým na Západě, Domníváme se se, že skupiny na západě by měly tyto kontakty podporovat a vytvořit podmínky pro jejich organizování. Družba Cirkve, školy, university, odborové organizace, skupiny odbor níků atd. by se měly pokusit o navázání kontaktů s podobnými skupinami v druhé půlce Evropy, navštěvovat je, zvát je na návštěvy. apod. Tim by se měl vytvořit široký okruh osobních kontaktů, který by nebyl omezen jen na ty "nahoře". Přirozenými družebními partnery pro západní mírové skupiny jsou podle našeho názoru nezávislá mírové a občanské skupiny a hnutí ve východních zemích, Tim by te neměly vyloučit kontakty s oficiálními mirovými výbory ale ne na úkor těch druhých. Dlouhodobé perspektivy Domníváme se, že v dlouhodobém procesu odchodu cizích vojsk, rozpuštění vojenských bloků a vytvoření Evropy, složené z mírumilovných států s nízkým vojenským potenciálem /jak si to představujeme v úvodní a první části by všechny země měly svobodně rozhodovat o všech záležitostech své vnitřní politiky a společen ské struktury bez cizích zásahů. Jestliže se má tento proces uskutečnit bez velkých společenských nepokojů, vyžaduje pečlivou přípravu nejen na úrovni zahraniční politiky a vojenské bezpečnosti, ale také. polaud jde o vnitřní politické podmínky všech těchto společností. Jeme si jisti, onakav takovýmto procesem pokojné přeměny lze vyřešit vetrinu problémů, jimi se zabýváme v této kapitole, nebo je aspon podstatně zmírnit. Závěrečná poznámka Toto memorandum vzniklo jako výsledek početných dlouhých a
PXL_20250625_122121750.jpg
====================
- 24 Měli by trvat na tom, aby přijeli ti, kdo byli pozváni, a ne někdo jiný. Výměnné cestování Jednotlivci, slaupiny a instituce by se měli pokusit uspořádat co nejvíc výměnných zájezdů, jak organizovaných tak neformálních, na základě recipročního "handlu":"My pozveme vaše dítě, aby s námi strávilo dva týdny prázdnin a budeme hradit jeho/jeji. výdaje v naší zemi, a vy uděláte totéž příští rok pro naše dítě". Dopisová přátelství Mnoho mladých lidí má zájem si pravidelně dopisovat s někým v jiné zemi, obzvlášť lidé na Východě s někým na Západě, Domníváme se se, že skupiny na západě by měly tyto kontakty podporovat a vytvořit podmínky pro jejich organizování. Družba Cirkve, školy, university, odborové organizace, skupiny odbor níků atd. by se měly pokusit o navázání kontaktů s podobnými skupinami v druhé půlce Evropy, navštěvovat je, zvát je na návštěvy. apod. Tim by se měl vytvořit široký okruh osobních kontaktů, který by nebyl omezen jen na ty "nahoře". Přirozenými družebními partnery pro západní mírové skupiny jsou podle našeho názoru nezávislá mírové a občanské skupiny a hnutí ve východních zemích, Tim by te neměly vyloučit kontakty s oficiálními mirovými výbory ale ne na úkor těch druhých. Dlouhodobé perspektivy Domníváme se, že v dlouhodobém procesu odchodu cizích vojsk, rozpuštění vojenských bloků a vytvoření Evropy, složené z mírumilovných států s nízkým vojenským potenciálem /jak si to představujeme v úvodní a první části by všechny země měly svobodně rozhodovat o všech záležitostech své vnitřní politiky a společen ské struktury bez cizích zásahů. Jestliže se má tento proces uskutečnit bez velkých společenských nepokojů, vyžaduje pečlivou přípravu nejen na úrovni zahraniční politiky a vojenské bezpečnosti, ale také. polaud jde o vnitřní politické podmínky všech těchto společností. Jeme si jisti, onakav takovýmto procesem pokojné přeměny lze vyřešit vetrinu problémů, jimi se zabýváme v této kapitole, nebo je aspon podstatně zmírnit. Závěrečná poznámka Toto memorandum vzniklo jako výsledek početných dlouhých a
====================
PXL_20250625_122128683.jpg
====================
- 25 intenzivních diskusí mnoha účastníků z Východu i ze Západu. Podle našeho názoru by jeho publikování nemělo ukončit tuto velmi man cennou výměnu názorů, ale mělo by spíš být počátkem dalšího kola diskusi. Netvrdíme, že jsme jedini, kdo mají klíč k řeření mnoha závažných problémů, o nichž se zminuje tento dokument. Ale myslíme si, že tyto problémy naléhavé potřebují řešení a že také vy byste se jimi měli zabývat, diskutovat o nich se svými přáteli a předné st je ve své instituci. Jestliže jste zjistili, že některý z návrhů, předložených v tomto dokumentu, je užitečný pro vaši práci, budeme rádi, Jestli máte nějaké připomínky nebo další návrhy, jsou vítány. Prosime, abyste nám dali vědět. Tento návrh připravila skupina, kterou tvořili: Georg Breuer /Independent Peace Initiative, Viden/ Dieter Esche /Initiative Ost-West Dialog, Berlin/ Sylvie Mantrandová /CODENE, Paříž/ Jan Minkiewicz /Bureau of Solidarnosc, Amsterdam/ Christian Semler /Initiative Ost-West-Dialog, Berlin/ Wim Bartels & Wolfgang Muller /oba IKV, Holandsko/ se diskuse zučastnili jako pozorovatelé
PXL_20250625_122128683.jpg
====================
- 25 intenzivních diskusí mnoha účastníků z Východu i ze Západu. Podle našeho názoru by jeho publikování nemělo ukončit tuto velmi man cennou výměnu názorů, ale mělo by spíš být počátkem dalšího kola diskusi. Netvrdíme, že jsme jedini, kdo mají klíč k řeření mnoha závažných problémů, o nichž se zminuje tento dokument. Ale myslíme si, že tyto problémy naléhavé potřebují řešení a že také vy byste se jimi měli zabývat, diskutovat o nich se svými přáteli a předné st je ve své instituci. Jestliže jste zjistili, že některý z návrhů, předložených v tomto dokumentu, je užitečný pro vaši práci, budeme rádi, Jestli máte nějaké připomínky nebo další návrhy, jsou vítány. Prosime, abyste nám dali vědět. Tento návrh připravila skupina, kterou tvořili: Georg Breuer /Independent Peace Initiative, Viden/ Dieter Esche /Initiative Ost-West Dialog, Berlin/ Sylvie Mantrandová /CODENE, Paříž/ Jan Minkiewicz /Bureau of Solidarnosc, Amsterdam/ Christian Semler /Initiative Ost-West-Dialog, Berlin/ Wim Bartels & Wolfgang Muller /oba IKV, Holandsko/ se diskuse zučastnili jako pozorovatelé