Text pojednává o konceptu plebejství jako o stavu, který je sice dočasně tolerovatelný, ale v žádném případě by se neměl stát vědomě zvoleným životním stylem nebo programem. Autor tvrdí, že plebejství je nutné neustále překonávat a odstraňovat, nikoliv jej schvalovat. Jako protiklad k plebejství je představeno rytířství, v moderním pojetí gentlemanství. Text zdůrazňuje etymologickou a sémantickou souvislost mezi českými pojmy „šlechtický“ a „šlechetný“, čímž poukazuje na morální rozměr ušlechtilosti. Důležitým rozlišením je také separace pojmů „plebejský“ a „lidový“. Ačkoliv latinské „plebs“ původně označovalo lid, v autorově pojetí se tyto dva termíny neshodují. Plebejské chování je zde vnímáno jako nedostatek, který je třeba kultivovat směrem k vyšším ideálům ušlechtilosti a čestného jednání, jež definují skutečného gentlemana či rytíře. Tento stručný filosofický vhled vybízí k neustálému sebezdokonalování a odmítání vulgarity či nízkosti, které jsou s plebejským postojem k životu často spojovány.
Plebejství
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 31. 1. 1995
- jedná se o část původního dokumentu:
- 1995
Plebejství
Plebejství je torelovatelné jen jako daný stav, ale nikdy jako zvolený styl či program. Plebejství je něco, co může být pouze překonáváno a odstraňováno, ale co nemůže být tolerováno, natož schvalováno. Proti plebejství stojí rytířství, eventuelně – novějším názvem – gentlemanství. Český název „šlechtický“ je úzce spjat se „šlechetným“. „Plebs“ znamená původně „lid“, ale plebejský není totéž co lidový.
(Praha, 950131–1.)