[Filosofie – ne jako spekulace, ale jako reflexe určité praxe]

800205-1

Filosofie nikdy není pouhou spekulací (tj. nemá jí být, pokud chce zůstat skutečnou filosofií), neboť svou podstatou představuje reflexi určité praxe. Tato praxe může však mít různé podoby a značně odlišnou povahu. Původně je filosofie reflexí běžné, každodenní praxe, kterou analyzuje a objevuje v ní nosné prvky na rozdíl od věcí okrajových, zbytečných a matoucích. Druhotně však filosofie umožňuje start specifické praxi v jednotlivých oblastech a oborech životní praxe, ba praxe, která se každodennímu životu stále více vzdaluje. Filosofie se pak musí vždy znovu pokoušet reflektovat i tyto nové druhy praxe. Filosofie je vždy vztažena k empirii, ale empirie je jí pouhým materiálem, nikdy posledním kritériem ani vodítkem či směrodatným činitelem. Filosofie musí formulovat vždy nová kritéria, stanovovat nové principy, ustavovat nové pojmy a myšlenkové metody, které se sice při analýze a vůbec reflexi různých typů praxe musejí osvědčovat, ale nejsou na praxi žádného typu založeny, resp. mají svůj zvláštní, specifický obor praxe, totiž praxe systematického, principiálního myšlení.

(krouž. blok, č. 80-011; Praha, 800205-1.)