Mlat, 1950, č. 4
raw | digitalizáty
skeny ◆ Ladislav Hejdánek, česky, 1950, Praha: samizdat
1850–1950 [poznámky k masarykovskému výročí], str. 1–3
Strojový, zatím neredigovaný přepis
====================
Mlat_011.jpg
====================
Číslo 4. MLAT 11. 7.března 1950 1850 - 1950. Dnešní den není možno opravdovému člověku přejít mlčením; jestliže nulla dies sine linea, tedy dnes nelze se nezastavit, nelze zůstat v řadě, nelze alespoň neodejít stranou a nevyhladat velikost tam a právě tam, kde je přecházena mlčením a nadto překřikována přehodnotivě bubnovými kulisani nových pojetí: Mnoho věcí je potřeba říci radikálně - a mnoho s upřímným pokáním a zahanbením nad sebou; mnoho, přemnoho. Příliš mnoho než abych to dovedl, ba příliš mnoho snad, aby to mohl vyslovit i kdokoli z nás, kteří držíme nebo přejímáme pochodeň, již nesl i náš velký učitel. Ale snad nezáleží tolik na slovech, která dnes padnou; jde o víc. Proto můžeme a smíme být klidnější a upřímnější než jiní. Upřímnější k nim - a hlavně upřímnější k sobě. Marxistické cké hodnocení. Masaryk je příliš aktuální, než aby jej někdo mohl likvidovat. Je však příliš aktuální i tak, že nemůže být s komunistické strany, tak kladně posouzen, jak by jej mnozí komunističtí předáci /ne všichni/ posoudit chtěli /těm starším je Masaryk ještě příliš blízký a drahý/. Proto a ještě z několika dalších důvodů spíše taktických je Masryk na několikrát rozdělován: Masaryk do říjnové revoluce a po ní; Masaryk do založení republiky a jako president; Masaryk jako národní taktik a jako ideolog; Ma.. saryk z rukopisných bojů, z Hilsneriády, Masaryk jako protiklerikál potom Masaryk jako představitel buržoasie předmnichovské republiky. Nepochybně se tu počítá i s tím, že pro Masaryka-profesora a pro jeho myslitelský odkaz se nikdo asi nezvedne a nenadchne; a protože Masaryk žije v myslích většiny lidí jako neohrožený národní bojovník, je mu neohroženost ponechána, pokud ji lze definitivně uložit do musea. Všechno rozdělování má jeden veliký cfl: Masaryka stěsnat do minulosti. Jde o to, prokázat všem, že Masaryk patří historii. A to nenávratně. Masaryk v očích геаксе. Je třeba vidět, že Masaryk se stal /ještě více než Beneš/ dnes heslem reakce. Stal se jim ne jako profesor, ani jako odpůrce pověr a lží, ba dokonce ani jako zakladatel a president republiky, nýbrž pouze jako poslední nepošpiněná a neroztrhaná fangle, která byla vyhrabána, když před tim byla beze studu odhozena. Zaptejte se dnes těch, kdo tak velkohubě vyslovují Masarykovo jméno, co o něm vědí: krev vám usty dne. Mluvte s nimi dál: budou jedním dechem žvanit o věrnosti Masarykově odkazu a zároveň pentifiant proklínat mezinárodní židovstvo, které sedí na lidstvu jako pavouk, budou hovořit o válce, která jim všechno opět vrátí a budou vám jednoduchým početním obratem z data vašego narození vyvozovat, že válka začne v dubnu, květnu, červnu atd.atd. Nepochopitelný galimatyáš v jejich hlavách je varovným znamením pro každého, kdo by si činil byt i nejmenších ilusí o potenci buržoa sní třídy. Ne známý M Masaryk. Na obou stranách překvapuje neznalost základních problémi Masarykovských a dokonce naprostá neinformovanost o jeho názorech. Zaráží především, že marxisté nejsou schopni se s Masarykem vyrovnat filosoficky a vědecky. To je nesporně důležitá věc, kterou musí náležitě zvážit i ten, kde nesouhlasí s Masarykovou linií. Je třeba dobře mít na paměti, že Masaryka nemohou nikdy a nijak překonat lidé, kteří se s ním neměří v celé hloubce a šíři jeho myšlenkového úsilí. A by lo by chybou, vysvětlovat dosavadní manka komunistů v této věci
Mlat_011.jpg
====================
Číslo 4. MLAT 11. 7.března 1950 1850 - 1950. Dnešní den není možno opravdovému člověku přejít mlčením; jestliže nulla dies sine linea, tedy dnes nelze se nezastavit, nelze zůstat v řadě, nelze alespoň neodejít stranou a nevyhladat velikost tam a právě tam, kde je přecházena mlčením a nadto překřikována přehodnotivě bubnovými kulisani nových pojetí: Mnoho věcí je potřeba říci radikálně - a mnoho s upřímným pokáním a zahanbením nad sebou; mnoho, přemnoho. Příliš mnoho než abych to dovedl, ba příliš mnoho snad, aby to mohl vyslovit i kdokoli z nás, kteří držíme nebo přejímáme pochodeň, již nesl i náš velký učitel. Ale snad nezáleží tolik na slovech, která dnes padnou; jde o víc. Proto můžeme a smíme být klidnější a upřímnější než jiní. Upřímnější k nim - a hlavně upřímnější k sobě. Marxistické cké hodnocení. Masaryk je příliš aktuální, než aby jej někdo mohl likvidovat. Je však příliš aktuální i tak, že nemůže být s komunistické strany, tak kladně posouzen, jak by jej mnozí komunističtí předáci /ne všichni/ posoudit chtěli /těm starším je Masaryk ještě příliš blízký a drahý/. Proto a ještě z několika dalších důvodů spíše taktických je Masryk na několikrát rozdělován: Masaryk do říjnové revoluce a po ní; Masaryk do založení republiky a jako president; Masaryk jako národní taktik a jako ideolog; Ma.. saryk z rukopisných bojů, z Hilsneriády, Masaryk jako protiklerikál potom Masaryk jako představitel buržoasie předmnichovské republiky. Nepochybně se tu počítá i s tím, že pro Masaryka-profesora a pro jeho myslitelský odkaz se nikdo asi nezvedne a nenadchne; a protože Masaryk žije v myslích většiny lidí jako neohrožený národní bojovník, je mu neohroženost ponechána, pokud ji lze definitivně uložit do musea. Všechno rozdělování má jeden veliký cfl: Masaryka stěsnat do minulosti. Jde o to, prokázat všem, že Masaryk patří historii. A to nenávratně. Masaryk v očích геаксе. Je třeba vidět, že Masaryk se stal /ještě více než Beneš/ dnes heslem reakce. Stal se jim ne jako profesor, ani jako odpůrce pověr a lží, ba dokonce ani jako zakladatel a president republiky, nýbrž pouze jako poslední nepošpiněná a neroztrhaná fangle, která byla vyhrabána, když před tim byla beze studu odhozena. Zaptejte se dnes těch, kdo tak velkohubě vyslovují Masarykovo jméno, co o něm vědí: krev vám usty dne. Mluvte s nimi dál: budou jedním dechem žvanit o věrnosti Masarykově odkazu a zároveň pentifiant proklínat mezinárodní židovstvo, které sedí na lidstvu jako pavouk, budou hovořit o válce, která jim všechno opět vrátí a budou vám jednoduchým početním obratem z data vašego narození vyvozovat, že válka začne v dubnu, květnu, červnu atd.atd. Nepochopitelný galimatyáš v jejich hlavách je varovným znamením pro každého, kdo by si činil byt i nejmenších ilusí o potenci buržoa sní třídy. Ne známý M Masaryk. Na obou stranách překvapuje neznalost základních problémi Masarykovských a dokonce naprostá neinformovanost o jeho názorech. Zaráží především, že marxisté nejsou schopni se s Masarykem vyrovnat filosoficky a vědecky. To je nesporně důležitá věc, kterou musí náležitě zvážit i ten, kde nesouhlasí s Masarykovou linií. Je třeba dobře mít na paměti, že Masaryka nemohou nikdy a nijak překonat lidé, kteří se s ním neměří v celé hloubce a šíři jeho myšlenkového úsilí. A by lo by chybou, vysvětlovat dosavadní manka komunistů v této věci
====================
Mlat_012.jpg
====================
12/.. pouze jejich slabostí a neschopností; jen slepý by neviděl právě v tom také doklad Masarykovy síly a průraznosti, kterou nelze tak lehko vyřfdit. Tato síla není ovšem v počtu jeho přívrženců - jak by mohla být V čem tedy ? Tady si musíme poctivě přiznat, že ani my Masaryka tak dobře neznáme, že ani nám nestál dosud za to, abychom se jím poctivě obírali. To je naše obrovská vina, kterou si musíme přiznat; jinak i nám budou na to pamatujme - zavřeny brány pochopení jeho odkazu. Nedělejme si ilusí, že v podstatě víme, kde stojí a co filosoficky, nábožensky, vědecky, politicky atd. znamená. Je třeba sfárat do hlubin a znovu, znovu rozumět, chápat a také učit rozumět a chápat Masaryka v jeho posledních principech a nedat se svést tradičním výkladem ani 'třídním hodnocenfi. Masaryk y k přede především fil filosofem. Bylo činěno mnoho pokusů, vyložit Masaryka tak či onak. My musíme pamatovat, že Masaryk nebyl a není náboženským reformátorem, ani sociálním revolucionářem, ani politiken především, nýbrž že hlavní jeho význam je a teprve bude ve filosofii. Masarykem přestala u nás být filosofie akademickou disciplinou a stala se skutečně voláním do boje. Ale nejen to: Masaryk krok za krokem se prodíral spletí mrtvých i odumirajících a opět živých a nejživějších programa, revidoval, kritisoval, rušil a obnovoval a ostrými, nehlazeným tahy rýsoval nové plány a stavěl nové cesty. To vše tak neočekávaným, neznámým, překvapujícím a často velmi těžkým a nesrozumitelným způsobem, že daleko široko nebylo člověka, který by mu byl správně rozuměl. Nejvíce pronikl do podstaty jeho myšlení Emanuel Rádl. Tomu se podařilo odkrýt a dotáhnout celou řadu linif Masarykova myšlení. Zdaleka však ne všechny, a potom: Rádl byl právě tak nebo snad ještě víc nepochopen. Svou prudkostí, i když mohutně st rhovala, postavil často Masaryka do ještě většího neporozumění. Rádl dnes ční jako obrovská a hora před Masarykem, nebo snad lepším přirovnáním: podává Masaryka jakoby v křivém zrcadle - tu rozšířeného, tu stlačeného a klade k masivu ma sarykovské problematiky nový masiv problematiky své. Masaryk a Rádl to jsou dvě skály nového českého myšlení, skály uražení a úhelné kameny, dnes zavržené staviteli a zedníky filosofickými. Pro nás je velmi důležité, že se má situace právě takto: Masaryk /ani Rádl/ nebyl do sud plné pochopen. A to je jeho obrovská zbraň, obrovská síla v záloze, namířená proti všem, kdo jej chtějí předčasně uložit do truhlice dějin. ším Masaryk myslitelem přechodu. Dnes je doba základních změn ve společnosti; ale změn jiných a větších než jsou si vědomi marxisté. Dnes se chýlí ke konci období, které je myšlenkově charakterisováno empirismem a positivismem, který provází celou moderní vědu a moderní myšlení v jejich úsilí o ztechnisování lidské aktivity a v posledu i člověka. Otázku je třeba klást takto:které jsou nejhlubší motivy lidských činů a úsilí o zvládnutí situace? Na kter rých principech je stavěna společnost ? Taková Je otázka a nikoli: o kte rou jde třídu. Delftko je mravní a nikoli třídní - to je základ. A na tomto pozadí vidíme, že jsou to právě také marxisté, kteří patří tomu končícímu období, že jsou to marxisté, kteří jsou posledním výhonkem positivismu, liberalismu, empirismu, mechanismu atd., zatím co Masaryk tluče na brány filosofie nové a promyšleně naznačuje cesty, po nichž Půjde himanufbnymitanú myšlení, znamenající překonání filosofie staré veetně marxismu. Masaryk sám ovšem úplně positivismus atd. nepřekonal, ale jeho překonání mohutně a důkladně založil. Ani Rádl positivismu definitivné nepřekonal; ale dotáhl masarykovské začátky dále. Proto sice nemůžeme nazvat Masaryka ani Rádla mysliteli nové etapy, nového období, ale můžeme je právem nazvat k jejich cti filosofy přechodu, přechody od filosofie staré k filosofii nové. Masaryk pokroková inteligence. CAMER Pokroková česká inteligence je dnes rozdělena: jedna část je v táboře marxistů, druhá je mimo. Přijde chvíle, kdy se oba tábory opět spojf.
Mlat_012.jpg
====================
12/.. pouze jejich slabostí a neschopností; jen slepý by neviděl právě v tom také doklad Masarykovy síly a průraznosti, kterou nelze tak lehko vyřfdit. Tato síla není ovšem v počtu jeho přívrženců - jak by mohla být V čem tedy ? Tady si musíme poctivě přiznat, že ani my Masaryka tak dobře neznáme, že ani nám nestál dosud za to, abychom se jím poctivě obírali. To je naše obrovská vina, kterou si musíme přiznat; jinak i nám budou na to pamatujme - zavřeny brány pochopení jeho odkazu. Nedělejme si ilusí, že v podstatě víme, kde stojí a co filosoficky, nábožensky, vědecky, politicky atd. znamená. Je třeba sfárat do hlubin a znovu, znovu rozumět, chápat a také učit rozumět a chápat Masaryka v jeho posledních principech a nedat se svést tradičním výkladem ani 'třídním hodnocenfi. Masaryk y k přede především fil filosofem. Bylo činěno mnoho pokusů, vyložit Masaryka tak či onak. My musíme pamatovat, že Masaryk nebyl a není náboženským reformátorem, ani sociálním revolucionářem, ani politiken především, nýbrž že hlavní jeho význam je a teprve bude ve filosofii. Masarykem přestala u nás být filosofie akademickou disciplinou a stala se skutečně voláním do boje. Ale nejen to: Masaryk krok za krokem se prodíral spletí mrtvých i odumirajících a opět živých a nejživějších programa, revidoval, kritisoval, rušil a obnovoval a ostrými, nehlazeným tahy rýsoval nové plány a stavěl nové cesty. To vše tak neočekávaným, neznámým, překvapujícím a často velmi těžkým a nesrozumitelným způsobem, že daleko široko nebylo člověka, který by mu byl správně rozuměl. Nejvíce pronikl do podstaty jeho myšlení Emanuel Rádl. Tomu se podařilo odkrýt a dotáhnout celou řadu linif Masarykova myšlení. Zdaleka však ne všechny, a potom: Rádl byl právě tak nebo snad ještě víc nepochopen. Svou prudkostí, i když mohutně st rhovala, postavil často Masaryka do ještě většího neporozumění. Rádl dnes ční jako obrovská a hora před Masarykem, nebo snad lepším přirovnáním: podává Masaryka jakoby v křivém zrcadle - tu rozšířeného, tu stlačeného a klade k masivu ma sarykovské problematiky nový masiv problematiky své. Masaryk a Rádl to jsou dvě skály nového českého myšlení, skály uražení a úhelné kameny, dnes zavržené staviteli a zedníky filosofickými. Pro nás je velmi důležité, že se má situace právě takto: Masaryk /ani Rádl/ nebyl do sud plné pochopen. A to je jeho obrovská zbraň, obrovská síla v záloze, namířená proti všem, kdo jej chtějí předčasně uložit do truhlice dějin. ším Masaryk myslitelem přechodu. Dnes je doba základních změn ve společnosti; ale změn jiných a větších než jsou si vědomi marxisté. Dnes se chýlí ke konci období, které je myšlenkově charakterisováno empirismem a positivismem, který provází celou moderní vědu a moderní myšlení v jejich úsilí o ztechnisování lidské aktivity a v posledu i člověka. Otázku je třeba klást takto:které jsou nejhlubší motivy lidských činů a úsilí o zvládnutí situace? Na kter rých principech je stavěna společnost ? Taková Je otázka a nikoli: o kte rou jde třídu. Delftko je mravní a nikoli třídní - to je základ. A na tomto pozadí vidíme, že jsou to právě také marxisté, kteří patří tomu končícímu období, že jsou to marxisté, kteří jsou posledním výhonkem positivismu, liberalismu, empirismu, mechanismu atd., zatím co Masaryk tluče na brány filosofie nové a promyšleně naznačuje cesty, po nichž Půjde himanufbnymitanú myšlení, znamenající překonání filosofie staré veetně marxismu. Masaryk sám ovšem úplně positivismus atd. nepřekonal, ale jeho překonání mohutně a důkladně založil. Ani Rádl positivismu definitivné nepřekonal; ale dotáhl masarykovské začátky dále. Proto sice nemůžeme nazvat Masaryka ani Rádla mysliteli nové etapy, nového období, ale můžeme je právem nazvat k jejich cti filosofy přechodu, přechody od filosofie staré k filosofii nové. Masaryk pokroková inteligence. CAMER Pokroková česká inteligence je dnes rozdělena: jedna část je v táboře marxistů, druhá je mimo. Přijde chvíle, kdy se oba tábory opět spojf.
====================
Mlat_013.jpg
====================
3 Bude to pak možné jen pod praporen Masarykovým. Do té doby je a bude Masaryk heslem nemarxistické pokrokové inteligence, které má a trvale bude mit své místo v našem státě. Tím je zároveň řečeno, že Masaryk nikdy nebude úspěšné odklizen ani redukován na některé svého času pokrokové činy. Už jednou jsem řekl, že o Masaryka nemusí být svádě žádný kulturni boj, jestliže si tyto skutečnosti komunisté uvědomí a nalezne-li jejich vedení tolik rozumnosti a taktu, aby nepřekáželi příliš vzrůstání Masarykova významu v příštím našem národním životě. Každé takové úsilí by znamenalo jen urychlení celé věci: Masaryk nejde správné své ocenění ves svém národě i za jeho hranicemi bez ohledu na to, zda tomu bude bráněno nebo nikoli. Masaryk křesťanství. Na konec je třeba poznamenat ještě jednu důležitou věc. Na Masaryka ne smíme vsázet poslední kartu; je třeba i v tomto smyslu rozumět tomu, že Masaryk je filosofam přechodu. Masaryk nám může být a bude důležitým orientačním bodem, na něm se mnohému museme učit; musíme však také mnohé opravovat a korigovat. To poslední, ve jménu čeho jej budeme kritisovat a opravovat, musí mít kořeny hlubší než filosofické. To neznamená, že by nám mohla vy stačit třebas theologie; ani zdání. Musíme však pamatovat: nejde ani výhradně, ani především o přechod filosofický, v čem nyní žijeme. Masaryk hlouběji než kdokoli v jeho době pronikl k samým kořenům křesťanské víry. A přece ne tak hluboko, abychom nepotřebovali jit hlouběji. Není to jeho vina, nýbrž podstata věci: nikdy to tak nebude možné, vždycky půjde o hojnější spravedlnost a nikdy jen o takto či jinak hojnou spravedlnost. Nechtěl bych tím však nijak relativisovat Masarykův význam: trvám, že ztroskotá ten, kdo by chtěl postihnout a plnit požadavky, které před nás v této době staví Hodpodin zástupů, a kdo by chtěl Masaryka jakkoli obejít anebo se mu vyhnout. Ani o krok dále se nedostane ten, kdo nebude na Masaryka nějak navazovat. Při všech výhradách oprávněných výhradách a při všech korekcích. Láda S
Mlat_013.jpg
====================
3 Bude to pak možné jen pod praporen Masarykovým. Do té doby je a bude Masaryk heslem nemarxistické pokrokové inteligence, které má a trvale bude mit své místo v našem státě. Tím je zároveň řečeno, že Masaryk nikdy nebude úspěšné odklizen ani redukován na některé svého času pokrokové činy. Už jednou jsem řekl, že o Masaryka nemusí být svádě žádný kulturni boj, jestliže si tyto skutečnosti komunisté uvědomí a nalezne-li jejich vedení tolik rozumnosti a taktu, aby nepřekáželi příliš vzrůstání Masarykova významu v příštím našem národním životě. Každé takové úsilí by znamenalo jen urychlení celé věci: Masaryk nejde správné své ocenění ves svém národě i za jeho hranicemi bez ohledu na to, zda tomu bude bráněno nebo nikoli. Masaryk křesťanství. Na konec je třeba poznamenat ještě jednu důležitou věc. Na Masaryka ne smíme vsázet poslední kartu; je třeba i v tomto smyslu rozumět tomu, že Masaryk je filosofam přechodu. Masaryk nám může být a bude důležitým orientačním bodem, na něm se mnohému museme učit; musíme však také mnohé opravovat a korigovat. To poslední, ve jménu čeho jej budeme kritisovat a opravovat, musí mít kořeny hlubší než filosofické. To neznamená, že by nám mohla vy stačit třebas theologie; ani zdání. Musíme však pamatovat: nejde ani výhradně, ani především o přechod filosofický, v čem nyní žijeme. Masaryk hlouběji než kdokoli v jeho době pronikl k samým kořenům křesťanské víry. A přece ne tak hluboko, abychom nepotřebovali jit hlouběji. Není to jeho vina, nýbrž podstata věci: nikdy to tak nebude možné, vždycky půjde o hojnější spravedlnost a nikdy jen o takto či jinak hojnou spravedlnost. Nechtěl bych tím však nijak relativisovat Masarykův význam: trvám, že ztroskotá ten, kdo by chtěl postihnout a plnit požadavky, které před nás v této době staví Hodpodin zástupů, a kdo by chtěl Masaryka jakkoli obejít anebo se mu vyhnout. Ani o krok dále se nedostane ten, kdo nebude na Masaryka nějak navazovat. Při všech výhradách oprávněných výhradách a při všech korekcích. Láda S