Tento text představuje návrh na téma nadcházejícího svatodušního retreatu, který má sloužit jako příprava na plánovanou konferenci. Autor se zamýšlí nad otázkou, zda by hlavním cílem lidského snažení měla být oslava Boží či „větší sláva Boží“. Argumentuje, že ačkoliv stvoření i spravedlivý člověk přirozeně odrážejí Boží slávu, nebyli stvořeni výhradně k tomuto účelu. Hlavní kritika směřuje k nejasnosti a mnohoznačnosti pojmu „slavit“, který v náboženském kontextu postrádá pevně definovaný význam. Autor dochází k závěru, že Boží záměry a konkrétní přikázání jsou pro věřícího člověka mnohem srozumitelnější a závaznější než abstraktní koncept oslavy. Klíčovou myšlenkou dokumentu je tvrzení, že skutečná oslava Boha spočívá v poslušnosti jeho vůli, nikoliv že by poslušnost byla pouze součástí rituálního oslavování. Text vyzývá k hlubší společné diskuzi o tomto tématu, která by pomohla ujasnit duchovní priority účastníků a jejich chápání vztahu mezi činy a vírou.