Ladislav Hejdánek – Jiří Hájek – Marta Kubišová, Dokument Charty 77 č. 36
| docx | pdf | html ◆ dokument Charty 77, česky, vznik: 9. 1. 1978
  • in: Charta 77: Dokumenty 1977–1989. Svazek 1, Praha: Ústav pro soudobé dějiny, 2007, str. 93–94



D36 1978

1978, 9. leden, Praha. - Dopis pořadatelům mezinárodní konference v Bruselu 20-21. ledna 1978 o situaci v zemích východní Evropy s poděkováním za projev solidarity s Chartou 77 k jejímu prvnímu výročí.

Shromáždění belgických pracujících na podporu Charty 77

c/o Elie Gross, 9, rue Boulet

1000 Bruxelles

Milí přátelé,

dověděli jsme se, že 20. ledna t.r. pořádáte shro­máždění na podporu Charty 77,' kde chcete hod­notit s mezinárodní účastí význam této občanské iniciativy po prvním roce její existence. Netřeba Vám říkat, jak potěšeni a poctěni jsme touto akcí. Litujeme jen, že se nemůžeme účastnit jinak než tímto písemným pozdravem.

Jsme rádi, že se Vašeho shromáždění účastní socialisté, křesťané, komunisté i další demokraté, kteří se společně zamýšlejí nad možnostmi me­zinárodní solidarity v boji za lidská práva. Ten­to společný postup jistě napomáhá jejich sblíže­ní. Také tato akční jednota respektující názorové různosti odpovídá zásadám Charty 77.

Vaše shromáždění je výrazem aktivní solida­rity pokrokových sil Vaší země i ostatních západ­ních zemí s naší iniciativou. Velice si Vaší soli­darity vážíme. Je velkou podporou naší existence i činnosti. Pomáhá nám čelit represivním i dis­kriminačním krokům proti nám.

Nejvýznamnějším Vaším příspěvkem je šíře­ní idejí Charty 77 mezi pracujícími Vaší země a západní Evropy vůbec. Chápeme, že Vaše úsilí o lidská práva se soustřeďuje především na oblas­ti hospodářských, sociálních a kulturních práv, jak odpovídá situaci hospodářské a sociální krize kapitalistického světa.

Naše společnost má jiné problémy, Vám vzdá­lené. V nich však pociťuje naléhavou potřebu po­litické demokracie jakožto základní podmínky jejího dalšího vývoje.

Konfrontace Vašich i našich zkušeností a ide­jí by mohla pomoci věci rozvoje lidských a ob­čanských práv. Přispěla by k rozvinutí diskuse, v níž by se kriticky zhodnotily i naše dosavad­ní zkušenosti úsilí o realizaci lidských a občan­ských práv ve státech rozdílného společenského zřízení. Takové diskusi by napomohly i častější osobní kontakty, v nichž ovšem iniciativní mož­nosti jsou daleko větší pro Vás než pro nás.

Vašemu jednání přejeme plný zdar a těšíme se na zprávy o něm.

Za Chartu 77

Jiří Hájek, Marta Kubišová, Ladislav Hejdánek mluvčí Charty 77

^ čsds, sb. Charta 77. - strojopis, průpis.

1 Konferenci organizoval 20.-21. ledna 1978 Výbor 1. květ­na za demokratické svobody a práva pracujících spo­lu s Kruhem svobodného bádání Svobodné univerzity v Bruselu. Konferenci podpořil Výbor 5. ledna v Paříži, česká exilová skupina okolo Listů a zástupci některých výborů pro lidská práva na Západě. Za československou opozici se konference zúčastnili Jiří Pelikán a Zdeněk Mlynář. V první den účastníci vydali prohlášení: „Po­važujeme odchod sovětských vojsk za základní pod­mínku pro to, aby Československo mohlo být svobodné, demokratické a socialistické. Požadujeme osvoboze­ní politických vězňů - Lederera, Macháčka, Laštůvky a stovek dalších, které režim odsoudil často jen za to, že vyjádřili svůj názor. Iniciativa Char ty 77 je význam­ná nejenom jako protest proti totalitnímu režimu, ale také jako základna pro intenzivní politický život, kte­rá dovoluje, aby opozičně orientovaní lidé žijící v Čes­koslovensku si vyměňovali názory a diskutovali. V této souvislosti protestujeme proti dohledu, jemuž jsou po řadu měsíců podrobeni František Kriegel a Petr Uhl, a proti všem formám diskriminace čs. obránců lidských práv.“

Závěrem konference byla přijata Výzva k mezinárod­ní akci odborového hnutí proti politicky motivovaným propouštěním ze zaměstnání v Československu, kte­rou publikoval deník Le Monde 16. 2. 1978: „Od konce roku 1968 se politická represe v Československu proje­vuje zvláště propouštěním ze zaměstnání. Od ledna 1977 jsou jím postihováni především signatáři Charty 77 a ti, kteří s ní projevili sympatie. Odborové organizace větši­nou s takovýmto propouštěním souhlasí, místo aby pra­cující bránily; v některých případech byli dokonce sig­natáři Charty 77 z odborů vyloučeni. V případech, kdy nižší odborové články odmítly souhlasit s tímto postu­pem, státní moc je obešla a vyžádala si souhlas vyšších odborových článků. Texty výpovědí z pracovních pomě­rů dokazují, že pokud se v politických procesech pečlivě zamlčuje jakákoli souvislost s Char tou 77, pak repre­se v zaměstnání bývá Chartou výslovně zdůvodněna.

My, kteří vystupujeme proti skandálním praktikám zákazu povolání v SRN, odsuzujeme důrazně represi v zaměstnání v zemi, která se hlásí k socialismu. Od­suzujeme ji ve všech jejích formách: od systematické­ho znemožňování práce podle kvalifi kace až po propuš­tění ze zaměstnání, které je skutečným zákazem práce, odsuzujícím své oběti k ,příživnictví' nebo k exilu. Dů­razně žádáme zrušení všech těchto opatření a návrat poškozených na jejich místa. Považujeme za nezbytné reagovat na výzvu, jíž se na odborový svět loni obrátil Zdeněk Mlynář a jíž se zasazoval o široké protestní akce a vyslání vyšetřovacích komisí. Budou se moci odboro­vé organizace, pozvané letos na jaře na sjezd do SOF do Prahy, zaručit za tyto újmy na právo na práci? Dělnické odborové organizace, jejichž právoplatnost čs. ofi ciální místa nemohou popírat, by měly organizovat solidari- zační akce, zvláště fi nančního rázu, ve prospěch každé oběti politicky motivovaného propuštění ze zaměstná­ní. Zavazujeme se, že odpovíme na jejich každou výzvu, která bude vedena v tomto duchu.

Claude Aveline, Jeanne Brunschwigová, Claude Bour- det, Jean Cassou, Jean -Pierre Chevénement, Pierre Daix, Jean -Pierre Faye, Jacques Juillard, Francis Kaplan, Alain Krivine, Michel Leiris, Arthur London, Lise Londonová, Gilles Martinet, Zdeněk Mlynář, Pierre Naville, Roger Panneqiun, Hélene Parmelinová, Jiří Pelikán, Edouard Pignon, Anne Philippová, Madeleine Rebériouxová, Lau- rent Schwartz, Philippe Sollers, Robert Simon-Vallier, Jean -Marie Vincent, Catherine Verlová, Vladimir Yanké- levitch, Ilios Yanakakis.“ Informace o Chartě 77, roč. 1, č. 5, s. 7 a 9-12, ČSDS, sb. Charta 77, stroj. kopie, 1 s.

Plné znění: In: Informace o Chartě 77, roč. 1, č. 1 (1.-14.1.1978), s. 2.

Informace a komentáře: Mezinárodní konference o východní Evropě. In: Informace o Chartě 77, roč. 1, č. 5, s. 9-12 • Mezinárodní levicové symposium o Českoslo­vensku. In: Národní politika, roč. 10, č. 3 (březen 1978), s. 2 • ÚSD, sb. RFE, pol. blok S-232, 23.1.1978.