Ladislav Hejdánek – Marta Kubišová – Jaroslav Šabata, Dokument Charty 77 č. 48
| docx | pdf | html ◆ dokument Charty 77, česky, vznik: 6. 4. 1978
  • in: Charta 77: Dokumenty 1977–1989. Svazek 1, Praha: Ústav pro soudobé dějiny, 2007, str. 129–130

D48 1978

1978, 6. dubna, Praha. – Sdělení o odstoupení Jiřího Hájka z funkce mluvčího Charty 77 a o jeho nástupci Jaroslavu Šabatovi.

Charta 77 tímto oznamuje, že v duchu jejího sdě­lení z 21.9.1977, v němž byl naznačen způsob, ja­kým se její signatáři střídají ve funkci mluvčích, nastoupil na návrh odstupujícího dr. Jiřího Háj­ka’ a se souhlasem ostatních mluvčích do této funkce dr. Jaroslav Šabata, který dal zároveň sou­hlas k tomu, aby některé dopisy a sdělení Char­ty 77, jež nesnesou odkladu, podepisovali pouze dva pražští mluvčí.

dr. Ladislav Hejdánek, Marta Kubišová, dr. Jaroslav Šabata mluvčí Charty 77

Životopis dr. Jaroslava Šabaty

Narodil se v Dolenicích okres Znojmo 2. listopadu 1927. Vystudoval reálné gymnázium v Brně. Ab­solvoval filozofickou fakultu Univerzity J. E. Purkyně, obory filozofie a psychologie. Až do kon­ce roku 1969 byl odborným asistentem a později docentem této fakulty ve společenskovědních oborech. V letech 1964-1968 působil jako vedoucí katedry psychologie. Jako politolog se věnoval so­ciálně psychologické problematice politiky, pub­likoval různé studie a články z tohoto oboru.

V roce 1968 byl zvolen tajemníkem KV KSČ v Brně a na mimořádném Vysočanském sjezdu KSČ byl zvolen členem ÚV KSČ.

Jako odpůrce linie vycházející z moskevského protokolu byl v roce 1969 zbaven funkcí a přinu­cen odejít z vysoké školy. V letech 1970-1971 praco­val jako dělník. V listopadu 1971 byl zatčen a spo­lu se skupinou „komunistů v opozici“ odsouzen k trestu odnětí svobody na 6 a půl roku. Propuš­těn byl v prosinci 1976. V současné době pracu­je jako dělník. Od 6.4.1978 je mluvčím Charty 77. (doc. dr. Jaroslav Šabata bydlí v Brně.)

^ čsds, sb. Charta 77. – strojopis, průpis.

1 Jiří Hájek rezignoval na funkci mluvčího dopisem ze dne 22. března 1978:

Milí přátelé, jak jsem již mnoha z Vás ohlásil v době od konce roku 1977 a několikrát opakoval, považuji za správné a účelné, abych po více než ročním plnění úko­lů mluvčího Charty 77 byl zproštěn povinnosti v tomto plnění pokračovat. Dovoluji si zopakovat důvody: by­tostně demokratický charakter neformálního spole­čenství Charty nesnáší institucionalizaci kteréhokoli z úkolů spojených s uskutečňováním zásad Prohlášení Charty 77 z 1. 1. 1977. Již za diskuse o formách a metodách činnosti na podzim m. r. bylo výstižně (nevím už kým) řečeno, že potenciálním mluvčím je každý ze signatářů. Proto se mi také nezdá vhodným, aby v postavení mluv­čího kdokoli z nás zůstával příliš dlouho a tak bezděčně přispíval k utváření představy, že tu jde o nějakou funkci, jež může být vydržena. Již koncem roku 1977 jsem vyslo­vil názor, že maximální doba setrvání kohokoli v tomto postavení (jež díky dobré spolupráci mnoha přátel do­sáhla určité morální autority uznávané u nás i v zahra­ničí) by neměla přesáhnout rok. Zkušenosti s nástupem nových mluvčích od podzimu potvrdily, že nikdo z nás není nenahraditelný v tomto postavení (i když jsem si vědom specifi ckého přínosu tak velké osobnosti, jako byl Jan Patočka, i výraznosti postavy Václava Havla). To vše mne vedlo k tomu, že jsem už koncem roku 1977 předlo­žil spolumluvčím i ostatním přátelům otázku mého od­chodu z postavení mluvčího po roce činnosti. Vzhledem k složitosti tehdejší situace jsem přijal názor některých z nich, že by bylo vhodné s touto změnou počkat do doby, až skončí bělehradská jednání. Dnes, měsíc po tomto skončení, se mi zdá, že uvedené důvody platí dál a že není vážné překážky pro to, aby se tento odchod usku­tečnil, též proto, že pro nejbližších několik měsíců budu musit řešit některé úkoly, které by mi mohly znemožnit poctivý a důsledný výkon povinností mluvčího. Připa­dá mi skoro zbytečné ujišťovat, že zůstávám na pozi­cích daných mým podpisem četných dokumentů i sdě­lení Charty, jakož i mých osobních prohlášení či prací. Považuji za samozřejmou povinnost poděkovat všem, kdo mi tak obětavě pomáhali v dobách a situacích ne vždy snadných, a vyslovit naději, že si zachovávám je­jich přátelství, jehož si hluboce vážím. Zásadám a cí­lům Charty chci nadále napomáhat podle svých mož­ností. Upřímně Váš Jiří Hájek.“

^ čsds, sb. Charta 77 (archiv j. Hájka), – strojopis, průpis.

Plné znění: In: Informace o Chartě 77, roč. 1 (1978), č. 4, s. 2 • Listy, roč. 8 (1978), č. 3-4, s. 61 • Charta 77. Rok 1978. Samizdatový sborník, s. 41.