Ladislav Hejdánek – Marta Kubišová – Jaroslav Šabata, Dokument Charty 77 č. 74
| docx | pdf | html ◆ dokument Charty 77, česky, vznik: 19. 10. 1978
  • in: Charta 77: Dokumenty 1977–1989. Svazek 1, Praha: Ústav pro soudobé dějiny, 2007, str. 176–178

D74 1978

1978, 19. října, Praha. – Stanovisko mluvčích Charty 77 k diskusím o poslání a činnosti Charty 77. (Dokument č. 21)1

Stoupencům a signatářům Charty 77

Tento dokument vyjadřuje naše stanovisko k dis­kusím o poslání a činnosti Charty 77. Shrnuje hlavní závěry, na nichž se diskutující dosud shodli. Věříme, že se stane podnětem k dalším úvahám o smyslu a možnostech nezávislých ob­čanských iniciativ, o jejich praktické činnosti a perspektivách.

Charta 77 – Dokument č. 21

Rozličné nově vznikající občanské iniciativy oži­vují i diskuse o poslání a práci Charty 77? Char­ta 77 považuje za velmi příznivý jev jak tyto ini­ciativy a diskuse o nich, tak i všechny úvahy o vyhlídkách hnutí za lidská práva vůbec. Bude je proto i nadále plně podporovat.

Charta 77 je společenství aktivní, živé a otevře­né. Neuzavírá se do sebe a neodděluje se od spo­lečnosti. Od samého začátku vychází z přesvěd­čení, že hledání a nalézání pravdy je společnou věcí všech občanů bez výjimky a že nikdy nebu­de a nemůže být uzavřeným procesem. V tom i ve všem jiném trvá na svých původních zása­dách. Svou vlastní původnost vidí stále v tom, že je volným, neformálním a otevřeným společen­stvím lidí různého přesvědčení a různé víry – spo­lečenstvím lidí zasazujících se jednotlivě i společ­ně o respektování lidských práv v naší zemi i ve světě. Není a nemíní se stát opoziční organiza­cí s vlastním programem politických a společen­ských reforem a změn.

Vyjde vstříc každému, kdo projeví ochotu vést o právech občana konstruktivní dialog a kdo chce takový dialog vést i se státní a politickou mocí. Litujeme, že jej odpovědná místa odmítají. Mu­síme však rozhodně vystoupit, brání-li úřady zá­konné snaze občanů dorozumět se o otázkách pro společnost životně důležitých a doléhajících stá­le tíživěji na všechny. Jako občané jsme zejmé­na povinni veřejně odmítnout, když úřady proti­právně uplatňují různé formy represe proti těm, kdo vystupují s kritickými podněty.

Prozíravá vláda se nebojí kritiky a dobře mí­něnou kritiku vítá. Ve společnosti poznamena­né otřesy složitého a rozporuplného vývoje může veřejná kritika vyvolat nedorozumění, staré spo­ry oživit a na první pohled i prohloubit. Rozpory a konflikty, vyvěrající z postavení občana, jehož práva jsou zkracována, však nemohou být vyřeše­ny tím, že se občan se stavem veřejných věcí smí­ří a stáhne se z veřejného života. Občanskou ne­rovnost nelze ničím usmířit, lze ji překonat jen občanskou odvahou a statečností, jež jsou neod­myslitelnou podmínkou kontrolovatelné a kont­rolované zákonnosti.

Téměř před dvěma roky jsme s radostí uvítali právní akty, jimiž se mezinárodní pakty o lid­ských právech staly součástí československého právního řádu. Ujišťujeme své spoluobčany i vlá­du, že uvítáme každý další krok na takto vyznače­né cestě a že se upřímně těšíme z každého pokro­ku, byť malého a částečného. Budeme podporovat vše, co zlepšuje stav společnosti a práva občanů. Stejně rozhodně jsme odhodláni věcně a v sou­ladu s právním řádem upozorňovat na všechno, co tento stav dále zhoršuje, kdo a jak práva ob­čanů porušuje.

V diskusi o poslání a práci Charty 77 získal širo­kou podporu návrh, doporučující změnit vžitou praxi při přípravě dokumentů Charty 77 o pro­blémech společenského života. Dosud převažo­vala snaha formulovat problematiku naplňová­ní jednotlivých lidských práv – práv občanských a politických, sociálních, hospodářských a kul­turních – v podobě víceméně ucelených a hoto­vých závěrů. Napříště chceme dát přednost kri­tickým diskusím a všechny závěry podrobovat co nejširší oponentuře. Podle svých sil se budeme obracet na odborníky a zainteresované sociální skupiny, k celé veřejnosti a ovšem i ke všem kom­petentním oficiálním orgánům. Budeme při­tom vhodnými a dostupnými prostředky usilo­vat o zveřejnění a rozšíření všech stanovisek, byť jakkoli protichůdných a bez ohledu na vztah je­jich autorů k Chartě 77. Jsme pevně přesvědčeni, že rozvoj společenské kritiky a kritického ducha je podmínkou pozitivního přístupu k řešení ob­tíží, jež prožíváme, a k hledání konstruktivního východiska z nich.

Charta 77 nevznikla jako výraz určitého vyhra­něného politického stanoviska v úzkém smyslu. Neusiluje o moc. Její dokumenty proto nemohou a nechtějí vyjadřovat hlediska té či oné části sig­natářů nebo stoupenců. Nejsou ani platformou jednotlivých proudů opozice. Nezříkáme se prá­va dotýkat se obecných, filozofických a politic­kých stránek konkrétních společenských jevů. Nadále budeme vyvíjet iniciativu k potřebným legislativním úpravám. Nepovažujeme se však za rozhodčího v ideových a politických sporech, nepřisvojujeme si právo rozhodovat jako poslední instance o tom, co je a co není pravda a spravedl­nost, nepovyšujeme se na svědomí národa.

Charta 77 se zrodila z hluboké potřeby právní jistoty, z touhy po veřejné mravnosti, která by nebyla úskočná a příležitostná, z přání přispět k tomu, aby všichni českoslovenští občané žili a pracovali jako svobodní lidé. Z toho ducha vy­chází její kritika neústavního systému faktického podřízení všech institucí a organizací ve státě po­litickým direktivám aparátů vládnoucí strany a rozhodnutím mocensky vlivných jedinců. Char­ta 77 připomněla, že právě tento systém je nástro­jem omezování a potlačování řady občanských práv, že jeho nositelé se nikomu neodpovídají, že rozhodnutí mocensky vlivných jedinců mají přednost i před zákonem, přičemž jsou často jen ústní, občanům neznámá a jimi nekontrolovatel­ná, a Ústava ČSSR a ostatní právní normy obsah, tvorbu ani aplikaci takových rozhodnutí neupra­vují. Nespokojenost s tímto stavem a jeho dů­sledky vyjadřují stále více i mnozí občané, kteří si jejich příčiny neuvědomují, nebo z obav o bez­pečí své a své rodiny na ně nechtějí poukázat.

Kritický postoj občanů má mnoho podob. Mno­zí kritizují stav veřejných věcí v principu stejně nebo podobně jako Charta 77, leckdy s nemalým rizikem, i když mají výhrady k našemu postupu. Různost se nevztahuje jen na představy, jak kri­tizovaný systém vznikl, jak se projevuje, působí a jak by měl být změněn, ale i na to, do jaké míry je účelné věnovat se právě těmto otázkám. Kdyby se tato různost mohla svobodně a plně projevit, podnítila by tvorbu nových duchovních i hmot­ných statků a hodnot. K takovému stavu nedo­spějeme ze dne na den. Takové vědomí nemůže však být překážkou pro ty, kdo mají dobrou vůli pomoci společnosti; existuje široká oblast ne­sporných jevů a potřeb, v jejichž rámci je mož­né rozvíjet pozitivní úsilí ke zkvalitnění a zvýše­ní úrovně celého společenského života.

Na mluvčí Charty 77 se obracejí jednotlivci a skupiny občanů s různými podněty a úvahami, které nedošly sluchu oficiálních institucí. Pozor­nost budí všechny úseky společenského života: otázky demokracie a samosprávy, problémy spol­kové činnosti i života duchovního a náboženského, činnost justice, bezpečnosti a advokacie, právní ochrana občanů a odborová práva, otázka emigra­ce a politického exilu, problémy ekonomické, za­hraničního obchodu, plánování, programování, tvorby cen, spotřeby, cestování, bydlení a archi­tektury, zdravotnictví, bezpečnosti provozu ato­mových elektráren a celého životního prostředí, dále otázky školské reformy, vědecké a výzkum­né práce, podmínek svobodného a efektivního bádání, vědeckého a technického rozvoje vůbec. Zvláštní pozornost poutají česko-slovenské vzta­hy, otázky národnostních menšin a Cikánů-Romů, jakož i problémy žen a mládeže.

Ani tento rozsáhlý výčet není vyčerpávající a rozšiřuje se o další témata. Nechceme však se­pisovat katalog zbožných přání. Věnujeme hlav­ní pozornost praktickým otázkám rozvoje těchto iniciativ a diskusí. Věříme, že nás v tom podpo­ří všichni, kdo s myšlenkou Charty 77 souhlasí a sympatizují. Vítáme každého, kdo chce v na­značeném směru spolupracovat, případně se spo­lu s jinými ujmout prozkoumávání některého důležitého společenského problému a předlože­ného návrhu na jeho řešení.

Přáli bychom si, aby se s tímto dokumentem seznámili všichni stoupenci a signatáři Char­ty 77 a zaměřili v tom smyslu své úsilí, abychom mohli stále usilovněji přispívat k uplatňování lid­ských práv a jejich rozšiřování na všechny obča­ny. Charta 77 považuje při tom za svou povinnost podporovat a povzbuzovat aktivitu všech občanů tak, aby nabývala podobu iniciativ stále širších a zralejších, aby se ubírala stále samostatnější­mi cestami, aby se na ní podíleli především ti, jichž se přímo dotýká, aby se rozvíjela na široké demokratické základně.

dr. Ladislav Hejdánek, Marta Kubišová, dr. Jaroslav Šabata mluvčí Charty 77

Pozn.: Tento text je vydán po zatčení dr. Jarosla­va Šabaty, který pověřil jeho konečnou redakcí zbývající dva mluvčí.

^ čsds, sb. Charta 77. – strojopis, fotokopie.

  1. Původní koncept dokumentu nadepsaný Stanovisko mluvčích k práci Charty 77 je uložen v archivu ÚSD, sb. FMV-Ch, kart. 1. Byl po diskusi podstatně přepraco­ván ve směru širokého společenskokritického působení Char ty a podpory nejrůznějích forem občanských akti­vit. Dokumentu se také říkalo „dokument o dokumen­tech“, protože se mj. zabýval novými způsoby tvorby a předkladání k diskusi textů, jež se označovaly „doku­menty Charty 77“.

  2. Míněny byly zřejmě ad hoc vznikající výbory za pro­puštění politických vězňů, VONS, podpisové akce pro­ti represím, kulturní iniciativy – samizdatové vydávání časopisů a knih, „podzemní“ hudební skupiny, bytové semináře, bytová divadla, nezávislé výstavy ve dvorech, ekologické akce apod.

Plné znění: In: Charta 77. Rok 1978, Samizdatový sbor­ník, s. 84-86 • Listy, roč. 9 (1979), č. 1, s. 53-54 • Skilling, H. Gordon: Charter 77 and Human Rights in Czechoslovakia,Londýn 1981, s. 142-145 • Charta 1977-1989, s. 215-216 • Zpravodaj Čechů a Slováků ve Švýcarsku, roč. 12 (1979), č. 2, s. 1-3 • Londýnské listy, leden 1979, s. 3-5.