Zahájení středoškolského semináře AY „Česká otázka“1 [1949]
Úvodní slova při zahájení středošk[olského] semináře 1949/50 (Masaryk: Česká otázka)
4. X. 1949
Masaryk napsal ve své Otázce sociální I. str. 180 (P[ra]ha 1946) toto:
„[K]do nerozumí tomu, v čem žije, kdo nechápe okolí svého a své doby, ten nerozumí době starší a nejstarší.“2
Ani my neporozumíme Masarykovi a neporozumíme na tomto semináři jeho České otázce, nepochopíme-li onen obrovský význam a dosah všeho dění a snažení dnešní doby. Nám nepomůže sebepozornější a sebedůkladnější studium České otázky, jestliže nebude předznamenáno naším radikálním úsilím podřídit je praktickým cílům a konkrétním úkolům politickým, sociálním, mravním, vědeckým, filosofickým a theologickým. Situace 1949/50 – toť onen Rhodus, do něhož máme skočiti. Bude nám tedy četba Č[eské] o[tázky] pouhým úvodem ke skutečné české otázce, jak se nám dnes předkládá.
Zároveň se však musíme vyvarovat omylu, jehož se dopouštějí lidé, kteří mechanicky přenášejí názory M[asaryk]ovy do dnešní doby a chtějí sílu M[asaryk]ova myšlení uplatnit bez vlastního nového myšlenkového a mravního úsilí, bez námahy. Č[eská] o[tázka] patří své době; není to kniha „nadčasová“. A vřelé díky za to Masarykovi, neboť jinak by dnes nebyla k potřebě. Na tom, jak M[asary]k řešil konkrétní problémy své doby, můžeme se mnohému učit. Abstraktní zásady bychom však po něm mohli leda opakovat.
Naše metoda seminární práce bude asi taková:
Nejprve přečteme celou Č[eskou] o[tázku]. Na každý večer budeme mít připraveny dva referáty (?) z určeného dalšího úseku; budeme se držet z počátku jen textu. Nesrozumitelné a nejasné pasáže osvětlíme (ojediněle) stručnými historickými črtami.
Po skončení této etapy si vytkneme ústřední principy Masarykovy filosofie českých dějin a budeme se jimi zabývat podrobně a systematicky; použijeme k tomu veškeré dostupné literatury M[asaryk]ovy, bude-li třeba.
Již v druhé etapě se občas budeme tázat na možnosti aplikace v dnešní situaci. Těmto otázkám však vyhradíme hlavně místo v závěru. Tu se pokusíme uvažovat o své době po masarykovsku.
Není pochyby, že se nám může podařit jen nahlédnout do M[asaryk]ovy filosofické dílny; ale bude záležet na nás, budeme-li se chtít stát jeho učedníky.
Rozdělit práci.
O smyslu dějin a zvláště národních dějin.3
15,228 Honza – Jarka
29,6 Zdeněk Dvoř. – Hana
13,20 Marta – Jitka
1 Titulní strana rukopisu obsahuje přípis „Úvodní slova na první schůzce“ (tj. středoškolského semináře Akademické Ymky). – Pozn. red.
2 T. G. Masaryk, Otázka sociální. Základy marxismu filosofické a sociologické, I [1898] (Spisy T. G. Masaryka, sv. VI), Praha 19463, str. 180 (§ 32); srv. také pozdější vydání: Otázka sociální. Základy marxismu filosofické a sociologické, I (Spisy T. G. Masaryka, sv. 9), vyd. J. Srovnal, Praha 2000, str. 128. – Pozn. red.
3 Srv. L. Hejdánek, O smyslu dějin a zvláště národních dějin [strojopis], 1949, 2 str. (úvodní referát pro seminář Akademické Ymky o České otázce, datovaný 11. 10. 1949). – Pozn. red.
4 Bedřich Loewenstein. – Pozn. red.
5 Tatiana Klimentievová. – Pozn. red.
6 Zdeněk Salaquarda. – Pozn. red.
7 Ladislav Hejdánek. – Pozn. red.
8 Číselné odkazy se vztahují k rozvrhu referátů příslušných účastníků podle zamýšleného data konání (tj. 15. 11. 1949, 22. 11. 1949, 29. 11. 1949, 6. 12. 1949, 13. 12. 1949, 20. 12. 1949). – Pozn. red.