Přednáška se zabývá otázkou logu a pravdy v dějinách, navazujíc na Hegela a jeho pojetí rozumu v dějinách. Diskutuje se nutnost přechodu od logu k pravdě a zkoumá se, jak se logos uplatňuje ve sféře „nepravých“ událostí, jako jsou historické události. Autor zavádí nové filosofické disciplíny – filosofickou fysiku (či fysiologii) pro zkoumání pravých jsoucen a filosofickou logologii pro zkoumání organizace myšlení pomocí pojmů. Dále se přednáška věnuje problematice organického chápání společností jako předsudku, který brání správnému pochopení otázky pravdy v dějinách. Heideggerovo tvrzení, že pravda přesahuje možnosti logiky, je zpochybněno s argumentem, že pokud logika bude obnovena jako filosofická disciplína, může se pravdou zabývat. Závěrem se autor dotýká specifické české tradice pojetí pravdy „Pravda vítězí“ a naznačuje nutnost prozkoumat tento neřecký kořen myšlení, který má evropskou a světovou perspektivu.