Tento dokument zachycuje diskuzi z října 1975, kde se Eva Formánková a Přemysl Blažíček setkávají s filosofickými koncepty, pravděpodobně v návaznosti na text „Bios, mythos, logos“. Diskuse se dotýká noetické hodnoty konfrontace s odlišnými názory a obtížnými situacemi. Pojednává o tendenci filosofie k pochybování před afirmací a o vědomém záměru představit úvodní rozhodnutí namísto neutrální půdy. Dále se rozebírá vztah mezi mýtem a logem, přičemž se argumentuje, že odstranění mýtu neznamená ignorování jeho historického vlivu, podobně jako u Kolumbova objevení Ameriky. Mýtus je vnímán jako nezbytná, avšak problematická součást lidského vývoje, která atomizuje život a postrádá hodnocení. Pro rozvoj vyšších funkcí je nutná „ekonomizace“ nižších funkcí, které kdysi plnil mýtus, a logo se stává zárodečně přítomné v řeči. Diskuse se také věnuje tomu, zda existovaly kultury mimo mýtus a zda by rozum měl vést praktický život, přičemž filosofie je prezentována jako nástroj pro osvětlení principů lidské praxe, i když neposkytuje konkrétní návod k jednání.
6. 10. 1975 + 20. 10. 1975
KAZETA 1
STRANA A
[Diskuse – komentování zřejmě první části textu „Bios, mythos, logos“ nebo jeho nějaké dřívější verze; účastní se mj. Eva Formánková a Přemysl Blažíček]
Je noeticky důležité dostávat se do rozhovoru s lidmi, kteří jsou mi (jako filosofovi) velmi cizí; je noeticky důležité dostat se do průšvihu a také bavit se s lidmi, kteří v průšvihu jsou…
Prázdnost, nanicovatost filosofie je často zaviněna tím, že začíná pochybovat dřív, než vůbec něco tvrdí…
[Diskuse o tom, jestli Hejdánkův úvod agituje a jestli to chtěl: chtěl postavit na začátku rozhodnutí, ne neutrální půdu…]
KONEC STRANY A
STRANA B
[Ověřit, jestli následující poznámky patří k této kazetě – byly na samostatném papíře:]
Všechno, co děláme, děláme – pokud to jde – předem v myšlenkách (příklad se zvažováním rozchodu); reflexe je od toho, že nám umožňuje promyšleně jednat…
Vypudit mýtus neznamená odstranit všechno, co mýtus udělal: viz Kolumbus, který si myslel, že doplul do Indie, ale my ho respektujeme jako objevitele Ameriky – kvůli tomu, co udělal, ne co si o tom myslel. Podobně s mýtem: stojíme na něčem, co udělal, jsme lidi, ale mýtus je třeba odstranit. Dítě prochází mytickým obdobím a zatím to vypadá, že děti se bez toho neobejdou. Ale zároveň k mýtu patří věci, které vidíme jako něco, co náš život ruší, atomizuje, takže nemůžeme než být proti mýtu a likvidovat ho na potkání, všude ho nahrazovat anti-mýtem – něčím, co na sebe bere stejnou funkci, ale je bez těch jeho vad. Jedna ze základních vad mýtu je, že tam jsou všechny věci vedle sebe, neexistuje hodnocení ani distance, není nic jako hodnotnější a méně hodnotný mýtus…
Kozák v Zákonu ekonomizace udělal po mém soudu něco jako Kolumbus. Už neměl chuť se k tomu vracet, ale ukazuje se tam, jak je nezbytné, když chce člověk postoupit k vyšším funkcím, že musí ekonomizovat nižší funkce – viz klavírista… Aby mohl logos fungovat, musí být některé funkce, které plnil mýtus, plně ekonomizovány – musí je plnit, ale tímhle způsobem. Pořád tady bude takový mýtus, který si bude ten logos podržovat a který bude tomu logu sloužit – jako speciální typ houby v mraveništi, který jinde neroste…
KONEC KAZETY 1
ZAČÁTEK KAZETY 2
STRANA A
Kompenzace v evoluci – viz kudlanka (přizpůsobení)…
Byl už v řeči samé zárodek toho, že se přes mýtus došlo k filosofii? Ne; v Izraeli byl jiný boj proti mýtu. Možná ale byly i jiné možnosti, nevíme. Podobně jako ten život, který známe: sežere vše ostatní nové…
Filosofie je zárodečně přítomná v řeči-logu, nikoli v řeči-mýtu…
[Diskuse, jestli známe i něco před mýtem; jestli byly nějaké kultury, které neprošly mýtem (nevíme o nich); jestli mýtus integroval celý lidský život (možná ne, ale co neprošlo mýtem, zůstalo v animalitě)…]
KONEC 1. SEZENÍ (33:15)
***
2. SEZENÍ (20. 10. 1975)
[Asi od 38:00 se kazeta zrychluje a ztišuje až do neslyšitelnosti (zatím mluví jen Přemysl Blažíček – pokud je to on –, který v prvním sezení vytýkal Hejdánkovi agitaci…]
KONEC STRANY A
STRANA B
Výtka, že Hejdánek chce rozehnat tmu a obrátit se zády k mýtu…
LvH: Přijímám, že poznání je lepší než neznalost; a podle toho se vlastně všichni chováme – a důsledně tedy musíme vědět vše, respektive snažit se o to…
[O tom, že by mohl být stroj, který by reflektoval sám sebe (například robot, který se bojí, že ho rozeberou – příklad ze sci-fi)…]
[Přemysl Blažíček prý namítal proti tomu, že by rozum měl vést i praktický život…]
Filosofie jako rentgen k vrhání světla na principy lidské praxe (respektive zejména na ně – nikoli výhradně na ně); vše, co člověk dělá, je filosoficky relevantní…
Filosofie nakonec nemůže člověku (ani filosofovi) říct, co má teď dělat – může jen pokynout, dát pokyn. Nicméně ten pokyn může vést ke změně orientace, a to je strašně důležité…
[Před koncem zmínka o srovnání babylonských mýtů a Geneze…]
KONEC KAZETY 2