Tento projev, datovaný 24. prosincem 1958, připomíná významného německého spisovatele Leona Feuchtwangera, který nedávno zemřel v Los Angeles. Feuchtwanger, narozený v Mnichově v roce 1884, byl známý především svými historickými romány. Jeho díla však nebyla pouhým únikem do minulosti, nýbrž programovou aktualizací historie, která sloužila jako ostré světlo k osvětlení současných problémů a zápasů. Feuchtwanger viděl v historii poučení a zbraň pro boj proti útlaku, přičemž několik svých románů věnoval přímo boji proti fašismu. Jeho neohrožený postoj ho zařadil mezi pokrokové spisovatele své doby. Ačkoliv plně nedospěl k socialismu, vnímal sovětskou revoluci a budování socialismu jako naději pro lidstvo. Kvůli svým názorům a židovskému původu musel po roce 1933 uprchnout z Německa, našel útočiště v Československu, Francii a nakonec v USA. Po celou dobu aktivně obhajoval demokracii, pokrok a socialismus. Byl klíčovou postavou v hnutí za obranu kultury proti fašistickému barbarství a patřil k největším světovým spisovatelům-humanistům. Vzpomínka je zakončena krátkým úryvkem z jeho románu „Lišky na vinici“.