Pravděpodobnost [nedatováno]
6.1. 1974
České slovo pravděpodobnost (ostatně podobně jako řada příslušných výrazů v jiných jazycích, jako Wahrscheinlichkeit, verisimilitudo, vraisemblance atd.) v sobě nese dvojí význam. Jednak je to význam etymologický, totiž „podobnost pravdě“: pravděpodobné je to, co se pravdě podobá. Ale hlavní význam je na etymologii nezávislý: poukazuje k míře jistoty, s níž určitý jev, určitá událost může být očekávána. V tomto druhém smyslu může být pravděpodobnost kvantifikována v podobě zlomku, v jehož jmenovateli je uveden celkový počet možných případů, kdežto v čitateli počet nastavších, skutečných, příznivých nebo jinak zvolených případů. Pravděpodobnost tedy představuje hodnotu, která se pohybuje mezi 0 a 1; obě tyto mezní hodnoty samy již představují nikoliv pravděpodobnost, nýbrž jistotu. Nulová pravděpodobnost je jistota, že událost (případ) nenastane, jednotková pravděpodobnost jistotu, že nastane. Jinak lze pravděpodobnost vyjadřovat také v procentech; tam opět představují mezní hodnoty 0% a 100% jistotu. Pravděpodobnost v tomto druhé, hojnějším smyslu mívá ještě jiná jména, totiž probabilitas, probabilité, probability a bývá považována za střední stupeň očekávání, totiž za něco mezi pouhou možností a mezi jistou skutečností. Příklad: Hodím-li dvěma kostkami, lze přisoudit úhrnnému počtu očí, která mi padnou, následující pravděpodobnostní hodnoty:
0 - | 5 – 1: 9 | 10 – 1: 12 |
1 – 0 | 6 – 5: 36 (>1: 7) | 11 – 1: 18 |
2 – 1: 36 | 7 – 1: 6 | 12 – 1: 36 |
3 – 1: 18 | 8 – 5: 36(>1: 7) | 13 – 0 |
4 – 1: 12 | 9 – 1: 9 | (a víc) |
Graficky znázorněno: