Ladislav Hejdánek – Bonaventura Bouše, Rozhovor se Zdeňkem Bonaventurou Boušem [pravoslavná liturgie I]
| raw | audio ◆ diskuse, česky, vznik: nedatováno, asi 70. léta

Strojový, zatím neredigovaný přepis

====================
s1.flac
====================
A kdykoliv, ale jen v tyto dny. Pětek je na velikého čtyřicelkudenní, že jen postup, ve svatý veliký čtvrtek, to je zelený čtvrtek, a na velikou sobotu, to je bílá sobota, ve svaté čer narození a zjevení Kristova, a v den svátku svatého Bazyla prvního jena. Takže tomu není nutno se zabývat, kromě té anafory, která je tedy neobyčejně krásná a důležitá je starší než ta anafora ze služby Boží. Říkají rejturgia tutcherum, božestvaja rejturgia, nebo božestvaja služba. Teda tomu, čemu se na západě říká Mše, nebo čemu se říká ve Čeřepáně, tak takovým říkají služba. V službě samotné předchází připrava, proskomidie takzvaná, které se věřící neúčastní a ono obyčejně předchází, tedy v samotné službě předchází modiba výtřní. To je hodinka, víš, oficia výtřní. V takových malých chrámech to obyčejně zpívá ten jeden zpěvák, nebo ten čtec, co čte potom a poštová. Připrava slavé služby boží výprávky. Kněz, který má konacvatá božská tajenství, musí být především se všemi smířen, vždycky prázdnej z vých žádostí a zachovat on dočera čistotu malých kněz. Když nastal čas boho služby, sejde se s Jáhnem a oba vstupy všedoch králov se třikrát pokloní před královskými dvěřmi. Potom řekne Jáhni, požehnej vladiku. Kněz odpoví, bože hnanný Bůh náš každého čas mění vždycky na věky větní práve. Jáhne požte vzývat pomoc ducha svatého, utěšiteli, tak to začínají. To je modlitba, která se opakuje velmi často celým nebesním, která se velmi často v boho služby opakuje. Česky zní, králi nebeský, utěšiteli, duše pravdy, všudy přítomní a všechno naplňující, poklade všeho dobra a dánce života, přijďte a usídli se v nás a určitě nás odepší posklený a spas dobrý duše naše. Amen. Potom říká třikrát o ní svatou píseň. Svatý bože, svatý silný, svatý nespětelný, smiluj se nad námi. A přidá sláva oci i synu i svatému duchu nyní vždycky na věky věků. Amen. Potom se modlí otčenář a kněz ukončí takto, neboj tvéje království i moc i sláva oce i syna i svatého ducha nyní vždycky na věky věků. Amen. A oba řeknou, smiluj se nad námi hospodine, smiluj se nad námi, protože sami nemáme čím se rozpravedlnit, tuto vroucí prozbu obětujeme tobě jako vláci svému. Smiluj se nad námi. Sláva oci i synu i duchu svatému nyní vždycky i na věku věků. Amen. Hospodine, smiluj se nad námi, na tebe spoleháme. Nehněvej se na nás a nevzpomínej nám bezzákonné skutky naše, ale také v tuto chvíli vzhledni na nás ty, jehož srdce je laskavý. Osvobodň nás od nepřátel našich, neboť ty jsi náš Bůh a my díti tvůj a díla rukou tvých a jméno tvé je vzýváno nad námi i nyní i vždycky i na věky věků. Amen. Když pak se otvírají královské dveře, vzývají oba přečistou bohorodičku školce. Dveře milostvenství otevřená požehnaná bohorodička, doufajíc, jak v tebe, ať nejsme odvrštěni, ale ať jsme skrze tebe vysloubozeni od všeho nebezpečenství, neboť ty jsi spása lidu křesťanského. Potom oba políbí ještě obraz Kristův, kříkajíce tuto strofu. Přečistý obraz tvůj uctíváme dobrým, prosíce za odpuštění kříchu svých, Kriste Bože. Dobrovolně jsi zvolil na kříž vystoupit, abyš s otrodství nepřítele vysvobodil tvoji své. Proto vděčně voláme k tobě a radostí naplňe vás všechno, spasiteli náš, než jsi přišel spasit svět. Potom políbí taky obraz Bohorodičky řkolce. Milosedenství pravení, milosedenství náshodní učení, Bohorodičko, shledni na lid, který křešil. Moc svou jako vždycky dnes ukáž. Na tebe spolehajíce i my zdrávast k tobě voláme, jako kdysi Gabriel vůce vojsk netělesní. A oba se ukloní a kněz říká. Hospodine, vztáhni ruku svou z vysokého příbytku svého a posilni mě k službě, ke které se chystám. Nech nejsem zavržen za to, že se odvažuji vstoupit před tvůj strašný holtář, ale ať vykonám svatou nekrvavou oběť v pokoji, neboť tvá je moc i sláva na věky věků. Amen. A oba se pokloní lidu na obě strany a vejdou do svatyně, říkajíce žámi. Vstoupím do domů tvého a pokloním se z básních chrámů svatému tvému. Hospodine, vodňe spravedlnosti své a pro nepřátelé mé řidičce s tumou před tváří svou. Vstoupím vše před holtář, učím jim tři poklony a políbí svaté evangelium a svatý stůl holtářní a zavřou se královské dveře. Kňez s Jáhnem odejdou do jižní části svatyně, do toho Diakonia, a učím jim tři poklony k východu, říkající tiše, Bože očistí mě hříštého a smilují se nade mnou. Jáhne vezme do pravé ruky stichal s orálem a pokloní se k mně řiška, požehnej vlady po stichal s orálem. Kňez odpoví, požehnají Bůh náš každého času můj i vždycky na věky věku. A Jáhne se oblečenejprve vstichal, říkaje, raduje se duševá hospodinu, neboť neoblékl řízu z pásy a ruchem radosti přitvírne. Jako na ženicha vložil na mě věnec a jako nevěstu okrášlil mě krásou. Políbí orál a položí její na levé rameno. A upevň ná rukvici na pravou ruku ška. Pravice tvá, hospodine, se proslavila silou. Pravice tvá, hospodine, zkrušila nepřátelé a množstvím slávy své, upotřel si odpůrce své. Upevň ná rukvici na levou ruku ška. Ruce tvé učinili mne a stvořili mne. Dej mi rozum a naučím se přikázání tým. Potom se pokloní knězi a odejde v žertveníku, aby připravil paně vestí. Kněz postaví na levou stranu a kalich na pravou a uspořádá všechno jak náleží. Kněz zatím koná oblekání ve svatá roucha. Pokloní se třikrát k jejich chodu, vezme do levé ruky stichar, požehná jej a řekne. Požehnaný Bůh náš není i vždycky i na věky věku. A sticharu pak říká náš slova Isaia, naše proroka, jako prde jáhen. Potom vezme epitrachil, požehná a oblečeřka, které to aštrolavíš. Požehnaný Bůh, který vylevá milost svou na kněze své, jako olej na hlavu áronovu, ztejkající až po vousu jeho, ztejkající až nálem roucha jeho. Opáše se pásem řka, požehnaný Bůh, který mě opásal mocí a porošil neporušenou cestu mou. Připraví si nárukvice s tým, iž slovi jako jáhen. Je líp důstojnosti postavení, požehná nábederník, políbí jej a zavěsí řka. Připaš si meč na bedro své nejmocnější, v kráse své a dobrotě vzhlední a šťastně vykroč a kraulí. Pro pravdu a tichost a spravedlnost povedete podivuhodně pravice tvá, v každý čas, nyní, vždycky i na věky větních panem. Požehná felon, políbí jej a obleče řka. Kněží Tvoji, hospodine, nechť oblečou spravedlnost a svatí Tvoji, ať se radostí zaradojí v každý čas, nyní i vždycky i na věky větních. Amen. Když se k něm stakto oblekl, přidruší se k němu jáhen a oba odejdou v šampeníku. Nejdříve si umýj ruce, říkajíce žáluj. Umýj mezi nevýjimý ruce své a obejdu oltář Tvůj, hospodine, abych slyšel hlas chváli Tvé a vypravoval všechny divné skutky Tvé. Hospodine, miloval jsem krásu domu Tvého a místo, kde přebývá sláva Tvá. Nezatracuji s nečestnými duši mou a z muži krve život můj. Nepravostí jsou rukou jejich a pravice jejich je plná daru. Já však pedevinosti své kráčel jsem, vy svlouvat mě, hospodine, a smiluj se nade mnou. Nohama stanu a na cestě přijme, v círku jich dobrořečit budu Tobě, hospodine. Potom se pokloní třikrát před žrtveníkem, říkajíce každý pro sebe. Bože, očistí mě hříšného a smiluj se nade mnou. A dodají, vykoupil si nás z kladby zákona, drahou, krovu i svolu. Na kříži přibyt, kopým si byl proboden a otevřel si lidem pramen, z něhož tryská nesmrtelnost, spasitelji náš, sláva Tvá. Já hned řekne, požehnej vladyko. A kněz učiní počátek přípravy řka. Teď vlastně začíná proskovit je. Požehlaný Bůh náš v každý časný i vždycky i na věky věků. Já hned odpovíd. Amen. A teď kněz vezme první prosforu. Normálně se slouží totiž na pěti prosforách. V těch levíčku je tam připraveno pět. Tak vezme do ruky první prosforu, do levé ruky a znamená třikrát svatým kopým pečeť prosfory říkaně. Na památku Pána a Boha a spasitele našeho Ježíši Krista. A za blnu v svaté kopí na pravou stranu pečeti odřízne chléb v škále. On z toho vyřízne potom takovou krychlíčku, jejíž vrchní stranou, stěnou je ta pečeť. A za blnu v svaté kopí na pravou stranu pečeti odřízne chléb v škále jako ovce k oběti vede v městu. Za blnu v svaté kopí na levou stranu pečeti odřízne chléb v škále jako beránek bezposkvenný tichý před tím, kdo jej stříhá, tak naotevřen u svých. Za blnu v svaté kopí v zadní stranu pečeti odřízne chléb v škále. V pokoře jeho soud jeho psa těst. A za blnu v svaté kopí v přední stranu pečeti odřízne chléb v škále. Za blnu v svaté kopí na levou stranu pečeti odřízne chléb v škále. V pokoře jeho soud jeho psa těst. A za blnu v svaté kopí na levou stranu pečeti odřízne chléb v škále. V pokoře jeho soud jeho psa těst. A za blnu v svaté kopí na levou stranu pečeti odřízne chléb v škále. V pokoře jeho soud jeho psa těst. A za blnu v svaté kopí na levou stranu pečeti odřízne chléb v škále. V pokoře jeho soud jeho psa těst. A za blnu v svaté kopí na levou stranu pečeti odřízne chléb v škále. V pokoře jeho soud jeho psa těst. A za blnu v svaté kopí na levou stranu pečeti odřízne chléb v škále. V pokoře jeho soud jeho psa těst. A za blnu v svaté kopí na levou stranu pečeti odřízne chléb v škále. V pokoře jeho soud jeho psa těst. A za blnu v svaté kopí na levou stranu pečeti odřízne chléb v škále. V pokoře jeho soud jeho psa těst. A za blnu v svaté kopí na levou stranu pečeti odřízne chléb v škále. V pokoře jeho soud jeho psa těst. A za blnu v svaté kopí na levou stranu pečeti odřízne chléb v škále. V pokoře jeho soud jeho psa těst. A za blnu v svaté kopí na levou stranu pečeti odřízne chléb v škále. A za blnu v svaté kopí na levou stranu pečeti odřízne chléb v škále. V pokoře jeho soud jeho psa těst. A za blnu v svaté kopí na levou stranu pečeti odřízne chléb v škále. A za blnu v svaté kopí na levou stranu pečeti odřízne chléb v škále. V pokoře jeho soud jeho psa těst. A za blnu v svaté kopí na levou stranu pečeti odřízne chléb v škále. A za blnu v svaté kopí na levou stranu pečeti odřízne chléb v škále. V pokoře jeho soud jeho psa těst. A za blnu v svaté kopí na levou stranu pečeti odřízne chléb v škále. A v třetí čásku ukončí první řadu škál. Svatých slavných i chválehodných apoštolů Petra i Pavla i všech svatých apoštolů. Vynia v čtvrtou čásku počne druhou řadu, položiv ji vedle bránka po levé straně škál. Také za svaté oce naše biskupy Basila Velikého, Řehoře Bohoslovce, Iena Zlatoustého, Adchanáše a Cyrila, Mikuláše Myrského a všechny svaté velekněze. Vynia v pátou čásku pokračuje v druhé řadě škál. Svatého apoštola prvomučedníka a arciáhna Štěpána, svatých velikých mučedníků Demetria, Jiří, Teodora i všech svatých mučedníků, mučednice Tekli, Barbory, Kateřiny i všech svatých mučednic. Vynia v šestou čásku skončí druhou řadu škál stihodných a bohonosných oců našich Antonína, Eutymia, Sávy, Onufria, Adchanáše a Adchoského a všech stihodných oců. I stihodné matky Pelágie, Theodosie, Anastazie, Marie Egipske a všech svatých stihodných matek. Vynia v sedmou čásku počne třetí řadu vedle Beránka škál svatých i divotvorných bez mzdy stříbra léčících Kozmy a Damiana, Kýra a Jana, Pantaleora a Hermolá i všech nezištních lékařů. Vynia v osmou čásku pokračuje v třetí řadě škál svatých a spravedlivých božích prarodičů Jáchyma a Ani, i svatých skrze jejichž přímluvu na všech názbože. Vynia v devátou čásku ukončí třetí řadu vedle Beránka škál, též svatého oce našeho Jana arcibiskupa Cařihradského Zlatoustného a soužili službu svatého Bazilata, řekne též svatého Bazila Velikého Cezareje Kapadolské. Potom vezme do ruky čtvrtou krosforu a vynia vzním čásku položí vzvlášť pod Beránka škál. Rozpomeň se vládče milovníku lidí na všechno biskupstvo pravověrné, na nejsvětějšího oce našeho En, patriárchu našeho, i na metropolitu našeho En, i na biskupa našeho En, na ctihodné kněžstvo v Kristu Jáhenstvo a všechno duchovenstvo, na bratry a spolusluževníky naše, které si zpřizval k svému společenství skrze milostvou nejlepší panovníku. Výjímaje další částky, pokládá je v řadě pod Beránkem a volá jménem živé, které chce připomenout. Říká je při každé částce. Rozpomeň se hospodine na služebníka svého En. Skonči v řadu, vezme pátou krosforu. Vyjíma z ní částku a počne další řadu pod Beránkem škál. Na paměť a odpuštění hřích úctihodných a blažených zakladatelů sv. chrámu tohoto. A výjímaje další částky, tvoří poslední řadu u nohou Beránkových, volá jej jménem mrtvé, které chce připomenout hospodinu a říká je. Rozpomeň se hospodine na služebníka svého En. Když ukončí řadu, řekne. I na všechny v naději vzkříšení života věčného a tvého společenství zesnulé, pravověrné oce a bratry naše, milovníku lidí hospodine. A výjímaje ještě jednu částku, položí na svatý disk řka. Rozpomeň se hospodine i na nedostatečnost mou a zbatne všech provinin vědomých i bezděčných. Totež učiní za sebe i jáhrina. Kněz vezme svatou houbu, oni tam mají takovou hubku, je to všecko svatý disk. Očistí svatý disk od všech drobtů a spořádá na něm všechno tak, aby částky po boku i u nohou bránka byly jako vojsko dobře sešikované. Jáhrin vezme kaditelnici, vloží v ní tymiján a řekne knězi, požehne ji vladyko kadidlo a sám u sebe přidá, pomodleme se k hospodinu. Kněz říká modlitbu nad kadidlem, kadidlo ti obětujeme Kriste bože náš ve vůni duchovní a líbeznou, přijmi je na nebeský svůj oltář a sešivám za ně milost přesvatého ducha svého. Jáhrin řekne znovu, pomodleme se k hospodinu, upevni vladyko. Kněz okouří hvězdici a postaví na svatý disk škát. Přišetši hvězda stanula nad místem, kde bylo dítě. Jáhrin řekne znovu, pomodleme se k hospodinu, ozdob vladyko. Kněz okouří přiklívku a zakryje svatý disk se vším co je na něm škát. Hospodin kraluje, v krásu se oblékl, oblékl hospodin sílu a opásal se. Jáhrin řekne znovu, pomodleme se k hospodinu, přikryj vladyko. Kněz okouří druhou přiklívku a zakryje svatý kalich škát. Pokrylá nebesa síla tvá kriste a chválitvé plna je země. Jáhrin řekne znovu, pomodleme se k hospodinu, zakryj vladyko. Kněz okouří velkou přiklívku svatý vozduch a zakryje oboje svaté dary škát. Zakryj nás příkrovem křídel svých a zažeň od nás všechny nepřátelé a odpůjduce naše. Upokojí život náš, hospodine, smiluj si nad námi, nad světem svým a spaz duše naše, neboť jsi dobrý a milovní klítník. Přijme kaditelníci od Jáhna a třikrát okouří žrtveník, třikrát říkaje, požehnaný Bůh náš, jemuž se takto zalíbilo, sláva tobě. Jáhen třikrát odpoví, v každý čas, výmí i vždycky i na věky věků, amen. Oba se třikrát pokloní před žrtveníkem. Potom řekne Jáhen, za předložené ctihodné dary se k hospodinu pomodleme. Kněz drže v ruce kaditelnici, říká modlitbu předložení. Bože, Bože náš, jenž jsi seslal k obživě celému světu nebeský chléb, Pána a Boha našeho Ježíše Krista, spasitele a vykupitele a dobrodince, žehnajícího a posvědcujícího nás všechny. Sám požehnej tyto předložené dary a přijmi je na nebeský oltář svůj. Rozpomeň se na ty, kdo je přinesl i na ty, za které je přinesl, neboť jsi dobrý a milovný k lidí. Neodsuzuj nás, ale chraň při svaté službě tvým božským tajemstvím. Neboť světíme a slavíme ctihodné a vznešené jméno Tvé, Oce i Syna i Svatého Ducha, nyní i vždycky i na věky věků, amen. Nakonec učíní závěr přípravy řka. Sláva Tobě, Kriste Bože, naděje naše, sláva Tobě. Já jen odpoví, sláva Oce i Syna i Duchu svatého, nyní i vždycky i na věky věků, amen. Pane smilují se, pane smilují se, pane smilují se. Požehnej vladyko. A kněz říká závěrečnou modlitbu. Kristus, pravý Bůh náš, na přímluvu přečisté matky své i svatého Oce našeho Jana, arcibiskupa Cařihrádského, Zlatoústého i všech svatých, nech se smiluje nad námi a spasí nás, neboť je dobrý a milovným klidným. V neděli říká z mrtvých vstaví Kristus, pravý Bůh náš a ostatní. Já jen odpoví, amen. A vzav kaditelníci okouří žrtvenník. Potom okouří svatý oltář kolem dokola ve tvaru kříže, říká je tuto strofu. V hrově byl si s tělem, v podsvětí s duší, jako Bůh v ráji s rotrem kajícím. Zasedl snadrům Kriste s ocem i duchem, ty, který všechno naplnivějše neobsáhlí. Okouří celou svatyni a vejde severními dveřmi. Okouří královskou bránu a obrazy ikonostázů a oba chory, oba ty klírosy, ikony předchory a celý chrám i všechny, kteří jsou v něm. A předsím i všechny, kteří jsou v ním, říká je žán, smilují se nade mnou Bože podle velikého milosvědenství svého. A zluší se, aby při tomto díle kráčel krokem rychlým, protože je obrazem anděla Božího k službě pohotového. Vrátiv se do svatyni, okouří znovu svatý oltář a kněze a odloživ kanitelnici, přidluží se ke knězi. Kněz a jáhen se postaví před oltář a třikrát se pokloní, modlí se se u sebe. Králi nebeský, utěšiteli duše pravdy, všude přítomní a všechno naplňující, poklade všeho dobra a dárce života, přejiď a usídli se v nás a očistí nás ode vší poskvrny a spaz dobrý duše naše. Amen. Sláva na výsostech bohu a na zemi pokoji lidem dobrá vůle. Sláva na výsostech bohu a na zemi pokoji lidem dobrá vůle. Hospodinem ty me otevři a ústama zvěstujou chválu tvou. Kněz políbí svaté evangelium, jáhen políbí svatý oltář a poklonivce knězi drže oráh třemi prsty, pravice řekne čas konat službu Boží, Vladiko, požehnej. Kněz požehná jáhnařka, požehná mi Bůh náš v každý čas, nyní i vždycky i na věky věků. Jáhen poprosí knězeřka, pomodli se za mne, Vladiko svatý. Kněz odpoví, hospodine, kdy chřídí kroky tvé ke všemu dílu dobrému. Jáhen řekne opět, rozpomeň se na mě, Vladiko svatý. Kněz odpoví, rozpomeň se na tebe, hospodin Bůh, v království svém, v každý čas, nyní i vždycky i na věky věků. Jáhen řekne amen a poklonivce vyjde ze svatými sedelnými dveřmi. Postaví se na své obvyklé místo před královskou branou, on se postaví na ten ambulníše. A učím tři poklony k východu, říká je třikrát. Velhospodiner ty me otevří a ústama zvěstují chválu tvou a počne svatou službu boží. Tohleto všechno se konalo tiše, o tom lidi vůbec nic nevěděli. To byly při zavřených dveřích a zpívali se při tom hodinky a lidi o tom nic nevěděli. A teď teprve začíná samotná služba boží. Jáhen stoje před královskými dveřmi, zvolá požehnej Vladiko, blagoslovi Vladiko. Kněz stoje před svatým oltářem, pozdvihne svaté Evangelium, volaje požehnané království oce i syna i svatého ducha, v každý čas, v líní i vždycky, na věky věků. Blagosloveno to zpívá, že? Začne zpívat. Blagosloveno cárstvo oca i syna i svatého ducha. Lid odpoví Amen. A jáhen počte ektení za mír, pozdvihuje orál třemi prsty pravice a zpívá. V míru se modleme k hospodinu. Lid odpoví Pane smiluj se. A dále volá jáhen a lid opět a opět odpovídá Pane smiluj se. Za mír z hůry i spasení duší našich modleme se k hospodinu. Za mír všeho světa, za upevnění svatých božích církví a za sjednocení všech modleme se k hospodinu. Za svatý chrám tento a za ty, kdo do něho vstupují s vírou, s božností i strachem božím modleme se k hospodinu. Za světějšího oce našeho en, patriarchu, za pána našeho metropolitu en, za pána našeho biskupa en, za ctihodné kněžstvo, kristu jáhenstvo i všechno duchovenstvo a za všechny lid modleme se k hospodinu. Za nejzbožnější a bohem chráněné vládce naše, za všechny jejich dvůr i vojska, aby Bůh bojoval s nimi a podrobil pod nohy jejich všechny nepřátelé a odpůrce modleme se k hospodinu. Za to město a za všechna města a země a za ty, kdo v nich s vírou přebývají, modleme se k hospodinu. Za dobré počasí, za úrodu plodů zemských i za časy pokojné, modleme se k hospodinu. Za ty, kdo se plaví a za poutníky nemocné, unavené, zajaté i za spásu jejich, modleme se k hospodinu. Abychom byli zbaveni všeho trátení, hněvu i nouze, modleme se k hospodinu. Zastaň nás, spas nás, smiluj se nad námi a na boženosti svou. A lid naposled odpoví, pane, smiluj se. Já jen zvolám. Nejcvětější, nejčistší, nejpožehnanější slavnou vládkení naší bohorodičku a vždy panu Marii se všemi svatými vzpomenu vše, sami sebe i druh druha i všechen život náš Kristu Bohu předejme. Lid odpoví, tobě hospodine. A kně se zatím modlí, modlidni. Hospodine bože náš jehož vláda nesrovnatelná a sláva nepostižná, jehož milostvenství nezměrné a láska k lidem nedíslovná. Ty sám, vláčec, chlédni vlaskavosti své na nás i na svatý chrám tento. A dej nám i těm, kdo se s námi modlí, bohatství, milosti své a štědrosti své. A zvolá, nebo k tobě náleží všechna sláva, čest i klanění oci i synu i svatému duchu nyní i vždycky i na věky věku. Lid odpoví, amen. A ten poklonně odejde ze svého místa před obraz Kristův, drže stále ve třech prstech pravice svůj orál. A chor počne první antifon. V neděli se zpívá obvykle tento šán. Dobrořečí duše má hospodinu i všechny útroby mé jménu svatému, jeho štědrý a láskavý hospodin, dlouho sholívavý a mnohem milostvenství. Počkej, jak to je? I duša moja, gospoda, i vzjávnutré na ja moja, i mě světo, je jeho blagoslověně, jsi gospodin, štědr milostiv gospod, dlouho terpěliv i mnoho milostiv. Po první antifonie se vrátí Jáher na své místo a pokoněk se zvolá opět a opět se v nílu pomodleme gospodinu. Lid odpovíd, pane, smiluj se. Jáher zvolá, zastaň nás, spas nás, smiluj se nad námi a chraň nás, bože, milosti svou. Lid odpovíd, pane, smiluj se. Jáher zvolá, nejsvětější, nejčistší, nejpožehnanější vládky naši bohorodičku a vždy panu Marii, se všemi svatými vzpomenu vše, sami sebe, její druh, druha, její všechen život, náš Kristu Bohu předejme. Lid odpovíd, tobě, hospodine. Mně se zatím modlí tuto modlitbu. Hor počne druhou antifonu, která se končí dogmatickou písnicí saře Justiniana. Jedinorodit. Homogenes. Jednorozený synu i slovo boží nesmrtelný, oblepil si tělo ve svaté bohorodičce a vždy paně Marii. Nezměnitelný pro naši spásují si člověk jemu džinem. Kriste, bože ukřižovaný, smrtí s námi. Jediný v svaté trojici, slavný s otcem i duchem svatým, spas nás. Po druhé antifoně se Jáhen vrátí na své místo a pokloniv se zvolá. Opět a opět v míru pomodleme se v hospodinu. Lid odpovíd, pane, smiluj se. Jáhen zvolá. Zaznaj nás, spas nás, smiluj jste nad námi a ochraň nás boženosti svou. Lid odpovíd, pane, smiluj se. Jáhen zvolá. Zaznaj nás, spas nás, smiluj jste nad námi a ochraň nás boženosti svou. Lid odpovíd, pane, smiluj se. Jáhen zvolá. Nejsvětější, nejčistší, nejpožehnanější vládke je naší bohorodičku i vždy panu Marii se všemi svatými vzpomenu, že sami sebe, i druh druha, i všechny život náš Kristu Bohu předejme. Lid odpovíd, tobě hospodinu. A kněz se zatím modlí tuto modlitbu. Ty, který si nám dal tyto společné a svorné modlitby, ty, který si přistihl dvěma i třem splnit, oč žádaj jednomyslně ve jmenu tvém, snám doplň užitku našemu žádosti služebníku svých. Dej, ať poznáme pravdu tvou v tomto věku a v budoucím dosáhneme života věčného. A zvolá. Neboť jsi dobrý a milonník lidí a k tobě chválu vysíláme. Ko otci i synu i svatému duchu, nyní i vždycky i na věky věku. Lid odpovíd, amen. A Jáhen vstoupí do svatým je Severním dvěřním. Tohleto všechno byla tzv. enaxem. To byl úvod, který je pozdní. Vlastní bohoslužba začínala vlastně tzv. malým vchodem. A ten začíná teď. Královské dveře se otevřou k malému vchodu. Chor zpívá blahoslavenství a počíná takto. V království svému vzpomeň na nás, hoskodiné. V ocarstvě svojém pojď na nás, hoskodiné.

====================
s2.flac
====================
Království svému vzpomeň na nás, Hospodine. Blahoslaveni chudým duchem, neboť jejich je království nebeské. Blahoslaveni tlačící, neboť oni potěšení budou. Blahoslaveni tuší, neboť oni obtrží dědictví na zemi. Blahoslaveni, kteří lačí a žízní po spravedlnosti, neboť oni nasycení budou. Blahoslaveni milostlivým, neboť oni milostvé svět dojdou. Blahoslaveni čistého srdce, neboť oni bohavě děti budou. Blahoslaveni, kteří číjí mír, neboť oni synové boží slunky budou. Blahoslaveni, kteří protivenství trpí pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské. Radujte se a veselte se, neboť jim zdá vaše holinární směr vrství, které jsi přišel na život na závěr. Radujte se a veselite se, jakom zdá vaše mnoge na nebese. A zatím kněz a jáhen se postaví před svatý oltář a oba učiní tři poklony. Kněz zdvihne svaté evangelium a předá jáhenu. Jáhen, pozdvihnul knihu oběma rukama, obchází s knězem oltář a oba vycházejí severními dveřmi, konají se vchod evangelia. A oni to někdy dělají tak, která ho nese nad hlavou. A oni to dělají někdy tak, když je slavná liturgia, jsou to pořádně rusové, tak oni to dělají jako ty chorovody, víš, já nevím jak to dělají, oni se jenom sunou. Oni jako by nekráčeli, jestli jste to někdy viděl v biografu, nebo tak ty chorovody ruský. Oni nějak jenom takhle hejbají nohama a tak postupujou, takže ono to vypadá a trošku se přikrčí, takže ty řízi mají až na zemi. A ono tě to vypadá jenom jako když plujou. To je fantasticky. Já nevím jak to dělají. Tak takto konají ten vchod evangelia a přisluhující nese před nimi světlo. Když došli před královské dveře, opře Jáhen svaté evangelium o prsa a oba skloně hlavy. A Jáhen řekne tiše, pomodleme se Hospodinu. A kněz se modlí modlitbu malého vchodu. Přitom se pořád zpívají i blahoslavenství, víš to všecko říká tiše kněz. Vláče Hospodine Božena, naši jen si v nebi ustanovil řády a kluky andělů i archandělů, v službě slávy své. Dej ať zároveň s námi vstupují svatí anděle, aby s námi konali službu před tebou a s námi oslavovali lásku tvou. Neboť tobě náleží všechna sláva, čest i klaní, oci i synu i svatému duchu, nyní i vždycky i na věky větů. Amen. Potom Jáhen drže orán třemi prsty, ukáže knězi pravící k východu a řekne, požehnaj vladyko svatý vchod. Kněz požehná řkát. To všechno se děje tiše, zatím se zpívají ta blahoslavenství. Klananý vchod svatých kníh v každý čas, nyní i vždycky i na věky věků. Jáhen podá knězi svaté evangelium, kněz je políbí a přejeme oběma rukama. A pozdřihme svaté evangelium vysoko nad hlavu, aby viděli všichni, kteří jsou v chrámě. Jáhen se postaví zzádi k východu a tváří k těch knězích a vstáhů v ruce ukazuje, na knihu volá je mocně, moudro stůjme v příjmení. A chor počne izodikom, to je zpěv teda v chodu. Introitus vlastně. Pojďme, pokloníme se a padněme na tvář před Kristem. Spas nás, synu Boží, dněž si podívu hodnu ve svatých svých, tobě zpíváme Aleluia. V neděli se zpívá Spas nás, synu Boží, dněž si zmrtví vstám. Při tomto zpěvu vstoupí kněz s Jáhenem do svatyně, když dříve políbili obraz Kristův a Bohorodičky. Oba položí uctivě svatý evangelium na svatý oltář a takto ukončí malý vchod. Chor zpívá Troparikánon, který připadá na tento den. A zatím se kněz modlí před svatým oltářem modlitbu trojsvatej písně. Bože svatý, který máš odpočinutí ve svatých svých, jehož objevují Saraphové trojsvatou písní, jehož oslavují Cherubové a jemůž se klanějí všechny mocnosti nebeské, který si vyvolál všechno z nebytí v bytí, který si učinil člověka k obrazu a podobenství svému a ozdobil jej všemi dary svými, který si dal moudrost a rozum prosícímu a nezavrhl jej, když hřešil, ale uložil mu poklání k spáse, který si nás ponížené a nehodné služebníky své učinil hodný stát v tuto chvíli před slávou svatého oltáře tvého a přinášet tobě povinné klanění a chválu. Ty sám, vláče, přej mi z našich ústoj svatou písení a ochraň nás láskou svou. Zbav nás všech chříchů věrových i bezděčných, posvědi duše lítěla naše a dej, ať si může sloužit tobě po všechny dny života svého, napřímo u svaté bohorodičky všech svatých, ve kterých se ti zalíbilo. Jáheň se skloní před knězem a drže orál třemi prstě řekne Poženej, Vladyko, čas troji svaté písně. Kněz Žehna je, zvolá, zatím už dospívá i izolik, pátý propary, neboť ty, svatý, poženáš a k tobě slávu vysíláme, oci i synuji svatému duchu míjí vždycky. Jáheň vstoupí do královských dveří a ukazuje orálem k obrazu Kristovu, řekne Hospodine, spaz vás božné a vyslyš nás. A to řkaz volá mocně k těmu, kdo jí souchrání i na věky věku. Klid odpoví, amen. A všichni zpívají troji svatou píseň s knězem a Jáheňem, konejce poklony a opakujíce. Svatý Bože, svatý silný, svatý nesmrtelný, smilují se nad námi. Sláva oci i synu i svatému duchu míjí vždycky na věky věku. Amen. Svatý Bože, svatý silný, svatý nesmrtelný, smilují se nad námi. Když se zpívá naposled troji svatá píseň, řekne Jáheň knězi rozkašla vyko. Kněz dá pokyn a oba odejdou k hornímu trůnu za svatým odbářem. Kněz se cestou modlí, požehne mě, až přichází ve jménem páně. Když staruli před trůnem, řekne Jáheň, požehnej vladyko horním trůnu. Kněz řehne a trůn mu říká, požehnej si na trůnu slávy v království svém, ty jenž sedíš nad chruby v každý čas, míjí vždycky i na věky věku. A je potřebí vědět, že knězi nepřísluší sedět na horním trůnu, nebo tě vyhrazen vyskupový. Proto kněz usedá vedle něho na sedadle po levé stradě. Zatím se lektor, teda čtec, postavil doprostřed chrámu tváříky východu. Když skončila trojsvatá píseň, zvolá Jáheň, buďme pozorní. Kněz pozdraví, řeká, mír všem. Lektor odpoví i s duchem tým. Jáheň zvolá, moudrost. Lektor oznámí pro kýmen žán Davidův a zpívá žán a horn odpovídá. Když skončil pro kýmen, zvolá Jáheň, moudrost. Lektor oznámí místos a poštolaška. Čtení ze skutku svatých a poštolů nebo čtení z obecného listu Jakubova Petrova nebo čtení z listu svatého a poštola Pavla Gřímánu ke Polínským ke Dalatům. Jáheň zvolá, buďme pozorní. Lektor čte a poštola. Když dočetl zvolá kněz, mír tobě. Lektor odpoví i s duchem tým. Víš, oni měli tři lekce, kdy jsi jako my. Byla první lekce ze starého zákona, žál. Druhá lekce ze nového zákona, aleluja a potom evangelium. A ta první lekce jim odpadla, takže oni mají už jenom žál a vždycky jenom apoštola. Starý zákon nečtou, přibolo služby hudby. A oni ho zpívaj takovým divným způsobem toho apoštola. Ten lektor musí být baritonista. Začne strašně hluboko a pořád vystupuje vejš a vejš. Rozumíš, až do obrovské vejšky. No a pořád silněji a silněji. Takže zatím už se potom přese celý chrám, když je dobrý zpěvák. Tam mají dobrýho zpěváka, on si bude v neděli zpívat. To je nádherné. Ale nerozumíš ani slovo, víš. Jáhň zvolá moudrost, lektor zazpívá aleluja a pokračuje ve zpěvu stichu, který připadá na tento rem a chorum odpovídá znovu a znovu aleluja po každém dalším. Zatímco zezpívá apoštol, vezme jáhň kanitelnici, dloží do ní kymiján a přijat od kněze požehnání okouší svatý oltář, svatiny a ikonostás. Kněz se stoupí o trůnu a postavice před svatým oltářem a modlitbu přípravy na evangelium. Rozřehni v srdci našich vláče, milovníku lidí, neporušené světlo poznání Tvého božství. A otevři oči myslí našich, abychom rozuměli výrokum evangelia Tvého. Vštěp v nás strach před blženými přikázáními k dými, abychom v sobě zničili tělesné žádosti a kráčení cestou života duchovního, vznikajíce i konajíce všechno podle zalíbení Tvého. Nebotí si osvětitel duši i těla našich. Kryste Bože náš, a k Tobě chválu vysíláme i k oci Tvému, který nemá počátku, i k svatému duchu Tvému, dobrému a životodárnému, nyní i vždycky i na věky větu. Amen. Jáhni odloží ka dítelnici a přistoupí v pokloní se knězi. Ukáže orárem na svaté evangelium a řekne, požehni vladiko zvěstovatele svatého Apoštova a evangelisty E. Kněz mu požehná škát. Bůh na přímovu svatého a slavného Apoštova a evangelisty Matouše Markáta, nechť Tobě dá hlas silný a mocný k dobrému zvěstování i naplnění evangelieminého syna svého Pána našel Ježíše Krista. Jáhni odpovíd. Amen. A pokloní se svatému evangeliu, přijme je do obou rukou, zahalených do oráru. Projde královskými dveřmi a postaví se na svém obvyklém místě před analogí obrácen tváří k západu. Oni mu tam zatím postavili analogii na ten anbon. Přisluhující nesou před ním světla. Když chod dospíval Alleluja, kněz stoje před svatým oltářem, rovněž tváří k západu volá moudrost. V příjmení slyšme svaté evangelium. Mír všem. Plit odpoví i s duchem tvým. Jáhni oznámí čtení volaje. Čtení svatého evangelia podle Matomše Marka. Plit odpoví slávatobě, hospodine, slávatobě. Kněz zvolá, buďme pozorní. A jáhni zvěstuje svaté evangelium, položené na analogii, tak to počínaje. Za onoho času. Když dokoná zvěstování, zvolá kněz. Mír tobě, zvěstovateli dobrého. Plit odpoví, slávatobě, hospodine, slávatobě. Jáhni zavře svaté evangelium, polídí a ucítí. Dole se k oltáři královskými dveřmi a odevzdá knězi. Královské dveře se zavřou. Jáhni vyjde severními dveřmi, postaví se na obyklej míste, zdvihne orá, třemi prsty pravice a počne velkou ekpění volaje. To jsou příjemní dvíře. Říkejme všichni z celé duše a ze vším myslí říkejme. Plit odpoví, pane, smiluj se. Jáhen volá, hospodine vševládní, bože, otců našich, prosíme tě, uslyš a smiluj se. Plit odpoví, pane, smiluj se. Jáhen volá, smiluj se nad námi, bože, pod velikého milostvenství svého, prosíme tě, uslyš a smiluj se. Plit odpoví třikrát, pane, smiluj se. A dále volá Jáhen a plit znovu a znovu odpovídá trojím, pane, smiluj se. Modleme se za všechny křesťany zbožné a pravověrné. Ještě se modlíme za tuto zem, vládce její i vojsko její. Ještě se modlíme za nejsvětějšího oce našeho en patriarku i za pána našeho metropolitu en a za pána našeho biskupa en. Ještě se modlíme za bratry naše kněze a michy i všechny v Kristu bratry naše. Ještě se modlíme za blahoslavené čisté paměti slavé patriarchy pravověrné, za zakladatele svatého chrámu tohoto i za všechny oce a bratry naše, kteří před námi zesnuli a odpočívají zde a kdekoliv pravověrně. Ještě se modlíme za milostvenství, život, mír, zdraví, spásu, navštívení, odpuštění a proměnutí hříchů služební ubožích, kteří přebývají v tomto městě. Ještě prosíme za ty, kdo přinášejí plody a konají dobré v tomto svatém a ctihodném chrámě, kdo tu pracují a zpívají i za všechnem přítomní lid, který od tebe očekává veliké bohatství a milosti. Lid naposled odpoví, pane smiluji se, pane smiluji se. Zatím se k něm zmodlí modlitbu. Hospodine bože náš, přejme od služebníků tyto vroucí prozby a smilují se nad nimi podle velikého milostvenství svého. Sešli hojné dary své na nás a na všechen lid svůj, který spolelá náš štědrou lásku tmou. A volá, neboť milostvení si bože milovníku lidí, jak tobě chválu vysíláme, koci i synu i svatému duchu, nyní i vždycky i na věky věků. Lid odpoví amen. A ve hřbitovních chrámech, nebo tehdy, kdy služba spojena se službou pohřební, je zazemřela. A potom počne jáhen ehtený za katechumeny. Žádný katechumení tam nejsou, ale ehtený je za ně se zpívá. Modlete se katechumení v hospodinu. Lid odpoví pane smilují se. A dále volá jáhen a lid znovu a znovu odpovídá pane smilují se. Věřící modlete se za katechumeny, aby se nad nimi smiloval hospodin. A kteří se měli, byli pravdní. A tím odkryje Evangelium spravedlnosti. A tě sjednutí se svatou obecnou ápoštolskou církví. Spas je, smiluj se nad nimi, bráň a chraně boženosti svou. Lid naposled odpoví pane smilují se. A jáhen zvolá katechumení skloňte své hlavy před hospodinem. Lid odpoví před tebou pane. A kněz se zatím modlí modlitní. A kteří bydlíš na výsostech a shlížíš na ponížené, než si poslal spasení rodu lidskému jednorozeného syna svého Boha a pána našeho Ježíše Krista. Popař na tyto sluhy své katechumeny, kteří sklání šíje své před tebou. Učí mě v čase tebou ustanoveném hodnými koupele znovuzrození, odpuštění hříchů a rouchany smrtelnosti. K sjednotě se svou svatou obecnou ápoštolskou církví a svému vyvolenému stádu. A volá, aby i oni oslavovali s námi vznešené a veliké jméno Tvé Otce i Syna i Svatého Ducha, nyní i vždycky na věky věku. Lydot poví Amen. Když Jáhen zpíval a tím odkryl je Evangelium, zdvihl kněz svaté Evangelium a postavil je v pozadí svatého altáře. Potom rozkláda Antimins a zatím volá Jáhen. Katechumení odejděte. A ještě jednou volá. Všichni katechumení odejděte. Ať tu nezůstane nikdo z katechumení. Všichni věřící opět a opět v míru pomodleme se v Hospodě. Potom řekne Jáhen. Lydot poví Pane smiluj se. Jáhen zvolá zastaň nás, spas nás, smiluj se nad námi a ochraň nás bože mirosti svou. Lydot poví Pane smiluj se. Jáhen zvolá moudrost. A zatím se k něm smolí prvou modlitbu za měřící. Díky vzdáváme Tobě Hospodine bože mocnost, že jsi nás učinil hodnými, abychom dnes stáli před svatým altářem klín a padajíc se na tvář před dobrotou tvou, prosili za hříchy své i za nevědomosti lidů. Přej mi bože modlitby naše a dej, ať máme moc obětovat Tobě pro zby vzývání a žardby nekrvavé za všechny tvůjky. Posilni nás, vyvolené k této službě Tvé, silou svého svatého ducha a bez nebezpečí zatracení a bez překážky s čistým svědectvím svědomí svého voláme k Tobě každého času a na každé místy. Ty pak nás slyš a buď milosti hlubostí světování svých. Neboť Tobě náleží všechna sláva, čest i klamí, oci, i sílu, i svatému duchu, nyní i vždycky na věci milty. Vít odpoví Amen. Já hen volá znovu, opět a opět se v míru pomodleme k Hospodinu. Vít odpoví Pane, smiluj se. Já hen zvolá zastaněná, spasná, smiluj se nad námi, ochrání nás bože milosti svou. Vít odpoví Pane, smiluj se. Já hen zvolá moudrost. A zatím se tě smolí druhou modlitbu za běžící. Opět a mnohokrát padajíce na tvář před tebou vzýváme tebe dobrý a milovný kulíký, abys vzhledl na prozby naše. Očistí naše duše i těla, ulepší poskonně tělesné i duchovní a dovol ať přistoupíme k tému svatému voltáři bez hříchů a prokletí. Dej bože také těm, kdo se s námi modlí, rozmnožení života a víry i moudrosti duchovní. Dej jim bezviny a zatracení účast na tých svatých tajemstvích a učim je hodnými království nebeského, neboť tobě souží se strachem i láskou. A zvolá, abychom pod tou vládou byli vždycky bezpeční, v tobě slávu vysíláme, oci vysínují svatému duchu, nyní i vždycky i na věky věků. Vždyť odpovíd Amen. A já jen vejde do svatým je severnými dveřmi. Tak tím končí blohosluhva slova. A teď začne blohosluhva eucharistická. Otevře se královská drána k velkému vhodu. Chor začne zpívat první část cherubínské písně v prázdním takto. Cherubíny tajemně zobrazujeme, a život dávnej trojici trojsvatou píseň prospěvujeme. Odložme tedy všechny starosty života pozemského, ať krále ve smíru uvítáme, tělož na štítech nesou, angelské kluky neviditelné, ale lúja, ale lúja, ale lúja. A oni zpívají jenom první část. A oni zpívají strašně tak protáhně. Toto je vlastní. A tak dále víš, strašně se dotáhne. Jáhen vloží tymián, zatímco se teda zpívá ta první část a chledlou se. Tak Jáhen vloží tymián do kaditelnice a přijap od kněze požehnání okouří svatý oltář a celou svatyně ikonostá za všechny obrazy, chrám a všechny lidi. Přitom se modlí žal, smilují se nade mnou Bože a kalící tropary, kolik chce a umí. Kněze modlí modlitbu cherubínské písně. Nikdo z těch, kdo jsou spoutání tělesnými žádostmi a rozhošený, není hodem přistoupit a přidlížit se k tobě natož sloužit službu před tebou krály slávy. Nebo sloužit tobě je i samým nebeským silám veliké a strašné. Ty však z nevypravitelné a nezměrné lásky k lidem se stál člověkem, ačkoliv si neproměnitelný a neporušitelný. A učnil jsi velkě zem naším a předal si nám službu této obřadné a nekrvavé oběti vládče ve smíru. Neboť ty jediný, pane Bože náš, vládneš neby i zemi. Cherubové nesou tvůj trůn, serafů, pane a krály Izraele. Ty jediný jsi svatý a ve svých svatých máš odpočinutí své. Tebe tedy vzýváme jediného dobrého a světovníka. Schlejí na mne chříšného a neužitečného služebníka svého a očistí mou duši i srdce od svědomí svého. Posilí mě silou svatého ducha svého, abych oblečen v milost tvého kněžství, stál před svatým stolem a svatě sloužil oběť tvého svatého a neprskloněného těla a tvé předrahé krve. K tobě se utíkám, šíji svou skláním a modlím se. Děkuji svému světě a všem svým slavcům a nevyvrchni mne z počtu dětí svých. Ale uči mi hodný, aby také skrz země chříšného a nehodného služebníka tvého by byly tobě přineseny tyto dary. Ty zajisté sám obětuješ a si zároveň obětováme. Přijímaní i rozdávaní, Kriste Bože náš. K tobě slavu vysíláme i tvému otci, který nevá počátku, kteří věří v ameni. Překne pozdvihni vlastní vzduch. Kněz vezme přiklívku, zvanou svatý vzduch a položí ji na levé rameno Jáhnovořka. Pozdvihujte ruce své k svatým a dobrořečné hospodimu a vzad svatý vysk s přiklívkou i se vším, co je na něm, postaví ji na hlavu Jáhnovu. Jáhen přidržuje svatý vysk, má je na prstu pravice a potom uchopí kněz přikrytý svatý kalich a vycházejí jeden za druhým, zase tím způsobem, jako když vynášeli Evangelium. Vycházejí jeden za druhým, severními dveřmi a přisluhující nesou před nimi světla. Konají se takto velký vchod, volají jeden po druhém. Všechná z pravovolněvních křesťanů nech vzpomene a lid přitom koná poklony až v zemi, doporoučuje se knězi a říkaje, rozpomeni se na nás Vladiko, až vstoupíš do království svého. Chor počne zpívat v druhou část hrubýnské hudby. Komu to říká Vladiko? Vladiko knězi. Až vstoupíš do království svého. Chor počne zpívat v druhou část hrubýnské písně. Jako dacaryas je v podlíně milíš, abychom přivejali. Jáhen se svatým diskem vstoupí první do královských dveří a postaví se po pravé straně, řekne ke knězi, rozpomeň se, hospodím, Bůh na kněžství tvé v království svém. Kněz odpoví, rozpomeň se, hospodím, Bůh na posváté Jáhenství tvé v království svém. V každý čas, nyní, vždy, vždy, kdy, na věky věku. A oba vstoupí do svatyně a královské dveře se za nimi zavřou a opona se zastře. Kněz postaví svatý kalich na svatý voltář, sejme svatý Jezus hlavy Jáhnovy a postaví vedle svatého kalichařka. Štechetný Jozef se dřeva sněl přečisté tělo tvé, čistý rubáš zahalil, vůně mi pokryl, v hrobě novém uložil. V hrobě byl si s tělem, v podsvětí z uši, jako Bůh v ráji s ocem kajícím. Zasedl snadným Kriste s ocem i duchem ty, který všechno naplňuješ neobsáhnu. Život ono sní nad ráj v pravdě krásnější, nad komnatu svadební paláce královského jasnější, zvědlce hrob tvůj Kriste, pramen vzkříšení na všeho. Sejme přikvípky ze svatého disku i ze svatého kalicha a odloží je na roh voltáře. A vzad svatý vzduch z ramene Jáhnova okouší jej a pokrije jim svaté dary, říká je znovu. Šlechetný Josef ze dřeva sněl přečisté tělo tvé, v čistý rubáž zahalil, v míli pokryl, v hrobě novém uložil. Přijme od Jáhna kanitelníci a okouší třikrát svaté dary, říkají. Dobře učiň hospodine v dobrotě své síly, ať jsou znovu vzdělány z díje ruzalemské. Jáhna odpovídá, že když vznikne celopali, tehdy položí výčky na oltář tvůj. Odloží kanitelníci, skloní hlavu a řekne Jáhnu. Rozpovění se na mě bratře a spolu sloužiteli. Jáhna odpovídá, rozpovění se hospodin důch na knižství tvé v království své. A poklonit se řekne, pomovi se za mne, vládyko svatý. Dnes odpoví duch svatým, chce sloužit k tebe a moc nejvyššího než za svým tebe. Všechny dny života našeho, rozpovění se na mě, vládyko svatý. Kněz znovu odpoví, rozpovění se na tebe, hospodin důch, království svého v každý čas mění i vždycky na věky věhů. Jáhna řekne amen. Políbí kněz jeluku a vejde ze svatý mě sedavými dveřmi. Zatím oni dospívají tu chrubníckou pícení. Jáhna stoje před královskými dveřmi, drže o rádřený prsti pravice, za předložené vzácné dary a zvolá. Naplňme svou modlitbu hospodinu, lid odpoví, pane smiluj se. Jáhna volá za předložené vzácné dary, modleme se k hospodinu, lid odpoví, pane smiluj se. A dále volá Jáhna, lid znovu a znovu odpovídá, pane smiluj se. Za tento svatý chrám a za ty, kdo do něho vcházejí s vírou, se zbožností, se strachem, modleme se k hospodinu. Za to trátení hněvu i nouze, modleme se k hospodinu. Zaspaní nás, spasná, smilí se nad námi a ochrání nás bože milostí svou. Lid naposledy odpoví, pane smiluj se. Jáhna volá, aby celý tento den byl dokonalý, svatý, pokojný a bez chříchu, prosme hospodina, lid odpoví, uděl pane. Jáhna volá za anděla pokoje, věrného vůdce i ochránce duši i těl našich, prosme hospodina, lid odpoví, uděl pane. A dále volá Jáhna, lid znovu a znovu odpovídá, uděl pane. Za proměnití a odpuštění chříchu i provinění svých, prosme hospodina. Za to, co je k dobru a užitku duši našim a zaměr pro tento svět, prosme hospodina. Abychom zbytek života svého vmíru a pokání dokonali, prosme hospodina. Za křesťanský pokojný konec života našeho, bezbolestí a zahanbení. Před strašným soudem kristovým, prosme hospodina. Jedna v poslední odpoví, uděl pane. Jáhna zvolá, nejsvětější, nejčistší, nejpožehlanější bohorodičku a vždy panu Marii, se všemi svatými vzpomenu vše sami sebe i druh druha i všechnem život náš Kristu bohu předejme. Lid odpoví, tobě hospodine. A kněze za tě modlí tuto modlitbu. Přežartu chválí od těch, kteří tě vzývají celým srtem svým svým i z našich kříšných rukou modlitby a uveď nás přesluj svatý Orsás. Posilni nás, ať jim můžeme obětovat v dary i oběti duchovní, za kříšnost své i za nevědomosti lidů. Učení nás hodnými, abychom nalezli milost před tváří tvou a nechtějí příjemná oběť naše. Duch milosti tvé nechť nalez nechcí do své v nás a všechno i na všem lidu tvém. A zvolá skrze milostvenství jednorodzeného syna tvého s ním si požehnáním spolu s nejsvětějšími dobrými i životodárným duchem svým, nyní i vždycky i na věci věků a lid odpoví Amen. K tě pozdravení pokoje. Dnes pozdraví mír všem, a lid odpoví i s duchem tvým. Po končí odce i syna i svatého ducha trojici jsou podstatnou i nerozdílnou. Mě se zatím připraví k políbení pokoje. U pokloní se třiprát před svatým oltářem říkaje milovat budu tebe hospodně stílomá, hospodně skálamá i tvrsmá i osvoboditelní. A políbí před všetkým oba svaté dary i svatý oltář před ním. A říkajíci, Kristus uprostřed nás. A ten, kdo přijal políbení, odpovídá, jest i bude. Rovněž jáhni, políbí před každým obratstvím, že na svém orálu se nadzájem výbají na remeno, vítá štova říkajíce. Potom jáhne na svém obyčejném místě před královskými vesmi a zvolá, dve set, dve set, z mou zdrostí buďme pozorní. To je to dvě ryt, dvě ryt, já myslím, že asi rozumíš, že je to, co říká před králem. Před příkladý symbolem. Před příkladý symbolem. Ale já myslím, že to je symbol, před kterým se zpívalo. A protože, ahojto všechno, při příkladě, že před Eucharistí s tou modlitbou má jáhnu pozorní, kterou zpíváte, aby tady posradíš, nikdo nevchádza, aby nevychádza, aby měli všechny Eucharistí s tou modlitbou, tak to myslím, že je to dvě ryt, dvě ryt. A protože, ahojto všechno, při příkladě Eucharistí s tou modlitbou má jáhnu pozorní, kterou zpívalo. A protože, ahojto všechno, při příkladě Eucharistí s tou modlitbou má jáhnu pozorní, tak to myslím, že je to dvě ryt, dvě ryt. A protože, ahojto všechno, při příkladě Eucharistí s tou modlitbou má jáhnu pozorní, tak to myslím, že je to dvě ryt, dvě ryt. Všechno, právě všechno. A to je kajchéšní věc čilinu, kdyby to�li. A tohlem, kdy mějme s elimituavrkace autorestí, by někdo nevyzrovnatadlo stát. a vstal z mrtví třetího dne podle písemu a vstoupil na nebesa a sedí na pravici ocovět a opět přijde se slávou soudit živých i mrtvých jehož království nebude konce i v ducha svatého pána a životodálce který od oce vychází, jemu špatný tlaňím a sláva jako otci i syny