Strojový, zatím neredigovaný přepis

====================
s1 [diktát k Barthovi od 24. minuty, jinak vysílání rozhlasu].flac
====================
Poléta se Československá opozice soustředňovala kolem dvou hlavních skupin Charty 77 a Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Obě byly do značné míry propojeny a třeba, že jsou dobře známé na západě, netěšili se u československé veřejnosti příliš otevřené podpoře. Situace se ale zřejmě změnila a nedávno začaly vznikat nové skupiny, mezi nimi je tzv. Demokratická iniciativa a Nezávislé mírové sdružení. Obě jsou činné již asi rok a jejich podpora stále stíhne. Demokratická iniciativa, kterou založila poměrně malá skupina, věří o svých sympatie a podpory u veřejnosti, že se minulý týden prohlásila za společenské a politické hnutí. Nezávislé mírové sdružení je jedna ze skupin, které organizují neoficiální zkromáždění každý měsíc u sochy sv. Václava. Jaké naděje však tyto skupiny mají divnějším politickém ovzduší v Československu? Vzhledem k tomu, jak se vláda staví dvešteré opozici, jejich vyhlídky jsou asi půlců krabé. U každé akci chaty 77 či jiné podobné skupiny, ten je z okamžitě následují policejní represály, jejichž takty kase za poslední pár dnevních nedílů. Nedávno policie rozehnala právě jedno z onich pravidelných schromáždění na Václavském náměstí, která začala po hromadné demonstraci ke 20. výročí sovětského páru do Československa 21. srpna. Čtyři ráno pro právní policie napadla jednoho západního zpravodaje, který schromáždění sledoval, a zlomila mu palec na ruce. Několik disidentů bylo uvězněno a mnozí další jsou dále vystaveni šikanování policii. Přesto se zdá, že sílý počet Čechů a Slováknů chodných vystoupit na veřejnosti a vysloubit názory, které se liší od línie komunistické strany. Postoj vlády se sice příliš nezměnil, za to se ale mění postoj veřejnosti. Téměr do určité míry povzbuzen Gorbačovou pěrestrojkou a vlastností. Československé veřejní, které zůstalo prakticky nezměněno od té doby, co je dosadil Leonid Brežňa, se nedávno pustilo do reform podle sovětského vzoru. I to možná dodalo odvaru Čechům a Slovákům, kteří se v posledních dvou desítivetích ve směst stranily politické činnosti za období návratu k stalinismu a celkového zklamání lidí jejišt naděje na liberálnější společnost byly v roce 1968 rozdrceny. Ale to, že vyzýkají nové opoziční skupiny, ještě neznamená, že sílí politický nesouhlas do takové míry, že by se dál srovnat se solidaritou v Polsku či do takové míry, jako v některých sovětských republikách. Zatím se ještě nedá hovořit o sílící vlně politického odporu v Československu. Otevřená opozice si stále ještě vyžaduje velkou odvahu. Množí Češi a Slováci se navíc stále obávají, že jejich naděje budou opět potlačeny. Zatím koneckonců moc nenaznačuje, že program hospodářské přestavby a demokratizace v Československu povede ke skutečným a zásadným změnám. Přestůje však vidět stálý příliš nových kriticky sumišlujících lidí, z něhož by se jednoho dne mohl stát prout. Mnoho bude záviset na tom, zda vedení v Praze bude schopné přizpůsobit se nejen novému duchu změn z Kremlu, iroš také potutně odpovědět na tlak vlastního lidu. Hovořil náš redaktor Jiří Rohán. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku lidové noviny. Zásah je dalším příkladem, že československé úřady zaujímají v posledních několika týdnech ostřejší postoji k těm, kdo nesouhasí se režimem. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku lidové noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku lidové noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku lidové noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku lidové noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku lidové noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku lidové noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku lidové noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku lidové noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku lidové noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku lidové noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku lidové noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku lidové noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku lidové noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...poupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku noviny. ...skrze boží zjevení dostává podíl, ...skrze boží zjevení dostává podíl, ...skrze boží zjevení dostává podíl, ...skrze boží zjevení dostává podíl, ...skrze boží zjevení dostává podíl, ...skrze boží zjevení dostává podíl, ...skrze boží zjevení dostává podíl, ...skrze boží zjevení dostává podíl, ...skrze boží zjevení dostává podíl, ...skrze boží zjevení dostává podíl, ...skrze boží zjevení dostává podíl, ...skrze boží zjevení dostává podíl, ...skrze boží zjevení dostává podíl, ...skrze boží zjevení dostává podíl, ...skrze boží zjevení dostává podíl, ...skrze boží zjevení dostává podíl, ...skrze boží zjevení dostává podíl, ...skrze boží zjevení dostává podíl, ...skře boží zjevení dostává podíl, ...skře boží zjevení dostává podíl, ...skře boží zjevení dostává podíl, ...skře boží zjevení dostává podíl, ...skře boží zjevení dostává podíl, ...skře boží zjevení dostává podíl, ...skře boží zjevení dostává podíl,

====================
s1.flac
====================
...demonstraci... ...a jejich podpora stále sílí. Demokratická iniciativa, kterou založila poměrně malá skupina, vymůvá takové sympatie a podpory uveřejnosti, že se minulý týden prohlásila za společenské a politické hnutí. Nezávislé mírové združení je jedna ze skupin, které organizují neoficiální skromáždění každý měsíc u sochy sv. Václava. Jaké naděje však tyto skupiny mají v nynějším politickém ovzduší v Československu? Vzhledem k tomu, jak se vláda staví k veškeré opozici, jejich vyhlídky jsou asi bolíců krabé. Po každé akci Charty 77 či jiné podobné skupiny téměř okamžitě následují policejní represálie. Jejichž taktika se zaposledníká. Nedávno policie rozehnala právě jedno z o něch pravidelných skromáždění na Václavském náměstí, která začala po hromadné demonstraci ke 20. výročí sovětského vpádu 21. srpna. 4. srpna pro právní policie napadla jednoho západního spravodaje, který skromáždění sledoval a zlomila mu palec na ruce. Několik disidentů bylo uvězněno a mnozí další jsou dále vystaveni šikanování policie. Přesto se zdá, že sílí počet Čechů a Slováků ochotných vystoupit na veřejnosti a vyslovit názory, které se liší od línie komunistické strany. Postoj vlády se sice příliš nezměnil, se ale mění postoj veřejnosti. Ten je do určité míly povzbuzen Gorbačovou pěrestrojkou a glasností. Československé vedení, které zůstalo prakticky nezměněno od té doby, co je dosadil Leonid Brežněv, se nedávno pustilo do reform podle sovětského vzoru. I to možná dodalo odvahu Čechům a Slovákům, kteří se v posledních dvou desítiletích vesmě stranili politické činnosti za období návratu ke Stalinismu a celkového zklamání lidí, jejíž naděje na liberálnější společnost byly v roce 1968 rozdrceny. Ale to, že vznikají nové opoziční skupiny ještě neznamená, že sílí politický nesouhlas do takové míry, že by se dal srovnat se s solidaritou v Polsku, či i do takové míry, jako v některých sovětských republikách. Zatím se ještě nedá hovořit o sílící vlně politického odporu v Československu. Otevřená opozice si stále ještě vyžaduje velkou odvahu. Mnozí Češi a Slováci se navíc stále obávají, že jejich naděje budou opět potlačeny. Zatím koneckonců moc nenaznačuje, že program hospodářské přestavby a demokratizace v Československu povede ke skutečným a zásadným změnám. Přesto je však vidět stálý příriv nových kriticky smýšlejících lidí, z něhož by se jednoho dne mohl stát prout. Mnoho bude záviset na tom, že přismusobit se nejen novému duchu změn z Kremlu, líbře také pozitivně odpovědět na tlak vlastního lidu. Hovořil náš redaktor Jiří Rohán. Na ruzínském letišti novináři Miroslavu Filipovi v odletu do Sovětského svazu, kam byl pozván a odebrali mu cestovní pas. Filip řekl, že mu nebyl udělan žádný důvod, proč mu nebylo dovoleno odletět do Moskvy a prohlásil ironicky, jak se zdá, bude pro nás brzy snadnější cestovat na západ než do Sovětského svazu. Filip, kterému je od roku 1969 odepřeno pracovat v oficiálním tisku, spoupracuje na vydávání pražského samizdatového měsíčníku Lidové noviny. Zásah je dalším příkladem, že československé úřady zaujímají v posledních několika týdnech ostrejší postoji k těm, kdo nesouhlasí s režimem. Tolik le monde. Britský ministr školství Kenneth Baker, který je návštěv... ... ... Další krátká zpráva se týká případu brněnského disidenta Jaroslava Putilů... ... ... ... ... ... ... ... Kupilka v letáku dále vyzýval. Přijďte a vyhráte to pokojný směšovem svou nespokojenost s minějším vedením, požadujte volby a odstoupení neschopných, často i zkorumpovaných funkcionářů. Dnešní přelíčení probíhalo u městského šoudu v Brně a samozřejmě doktor Brátal odstoupil kupilku k šesti týdním nepodmíně. Kudy takto byla obložena policií a když jste podle našich zpráv pokusili před chvílí před vchodem do budovy Simona Hradilková a inžinírka Eva Vidláková a lidi, kteří se mohli představit s nápočtem, které byly odpočátka kupilky, byly odvolené do policijního vozu. Případ Jaroslava Kupilky není nový. Kupilka byl propuštěn na svobodu teprve nedávně, 12. září. Poté, co odvolete, se kvalifikoval v zvěřejších dostudech prvního času obuzování na pouhý přečin a omezil původní dílníru trestu na budovce, který Kupilka doté doby odseděl ve vyšetřovací vazbě celkem 21 týdní. Kupilka byl původně souden za to, že na jaře z Brně rozdával letáků, takže žádal skutečné politické reformy a odvolával se přítom na reformy, které bycha dělali v tomto dobu. Výbor na Kupilkovou obranu však poukazoval na to, že Kupilka neporušil žádné zákony a že jen dokazoval vůli po občanské svobodě. O případu Jaroslava Kupilky které přestupně jim omluvili na to, kterým britský politický mámy v Blackpoolu, Přímovském letovisku na severu Anglie, skončil dnes výroční sjest britské laboristické strany. ...za ostalou a zdevastovanou krajinu. Vám, kteří si uvědomujete, že opravdová přestavba v Československu nebude, dokud neodstoupí současné konzervativní a dogmatické vedení, které zavinilo období stát. ...a špatnou ekologickou i ekonomickou situaci. Vám, kterým není lhostejný další osud planety Země, přijďte vždy v úterý a v pátek do centra města, v němž nebo v jehož blízkosti žijete. Vyjádřete pokojným způsobem svoji nespokojenost s nynějším vedením strany a státu. Požadujte volby a odstoupení neschopných výroční svobod. A odstoupení neschopných a často i skorumpovaných funkcionářů. Brno, podzim 1988, Slávek Popelka. Tolik tedy text letáku, který Slávek Popelka 3. října vyhazoval z okna obchodního domu centrum v Brně. 5. října byla na Slávka Popelku uvalena vazba a zahájeno trestní stíjání pro předčin proti veřejnému pořádku podle ustanovení paragrafu 6 písmena a zákona o přečinech. Podle tohoto ustanovení může být ten, kdo se z účastní akce narušující veřejný pořádek nebo k takové akci vyzývá nebo ji podporuje, odsouzen k trestu odnětí svobody až na 3 měsíce nebo k peněžitému trestu do výše 5000 korun. Hlavní líčení k této věci se konalo dnes 7. října 1988 ve 12.30 v budově městského soudu v Brně a předsedal mu dr. Drahomil Drápal. Podle zprávy, kterou jsme dnes dostali z Víně, byl Slávek Popelka odsouzen k nepodmíněnému trestu 6 týdnů odnětí svobody, který již začal odpikávat. Ve zprávě se uvádí, že Popelka se proti rozsudku pravděpodobně odvolá. První trest za rozdávání podobných letáků v Brně si Slávek Popelka již odpikal. Ve vězení držel několik týdnů hladovku a před soudem prohlásil, že po propuštění bude ve své činnosti pokračovat. Je důsledný a nedovede si představit, že by dnešní politické vedení neumělo pochopit, že odstoupit musí. Potíhal zpráva o dnešnom súdnom procese s českým aktivistom Slávkom Popelkom. Popelk se nedávno zúčastnil 14. kongresu Československé spoločnosti prevedu a umení vo Washingtoně. V jedné zo svojich prednáší je k půtavé sledoval stopy prvých Čechov na americkom kontinente. Neskôr svoju prednášku zrekapitoval v rozhovore s Evou Paserovou. Obyčejně, když se hovoří o prvních Češích v Americe, tak většina mých kolegů nebo odborníků si myslí, že ti první Češi jsou ze 17. století. Já teďko žiju asi 10 let, už žiju v Rudolfské Praze a v 16. století, protože pod Rudolfem druhým je příjemné žít. To víte, to byl Blázen, který žil na Hračanech. A s Blázenem se člověk vždycky dobře vyjde, horší je to, když jsou lidé. Rozumím. To 16. století mě velice zaujalo a tak jsem také zjistil mimochodem náhodou, nebo jaksi v vedlejších souvislostech, kdo byli první Češi, kteří navštívili americký kontinent. Musíme rozješovat především mezi obrazem Ameriky, takzvaného Nového světa, který se objevuje v české literatuře 16. století a potom mezi lidmi jsou asi tři nebo čtyři nebo základní skupiny, které skutečně tu Ameriku navštívili. Já tady mám asi tři nebo čtyři takové neznáme věci, na které bych rád upovedl. Číslo jedna. Především když jsem četl v plzeňském česopise před stolety, že ve skutečnosti Ameriku objevil Kolumbus díky tomu, že existoval jakýsi Martin Čech, neboli Martin Beheim, který byl vlastně Čech a který tomu Kolumbovi vlastně napískal, aby jel do ten oceán a aby tam založil západní Čechy, což jsem myslel, že je na prostý nesmysl, od nějakého plzeňáka, který byl příliš mnoho do dvanáctky. Ale když jsem šel po těchto stopách, tak skutečnost je taková. Opravdu na Kolumba měl nečný vliv kosmograf a teda geograf, který se jmenoval Martin Beheim a který podle jiného německého historika se narodil opravdu v Krumlově v Čechách. Teda to jméno Beheim je znamená vlastně z Čech přišlý, ale ta rodina žila v Norimberku, jestli on se vyskočně narodil v Krumlově nebo v Norimberku, to nemohu říci, ale Beheim měl značný vliv jako poradce portugalského krále, který povodně, Kolumbus měl povodně podniknout tu plavbu pro portugalského krále, ne pro španěnského krále a jeho globus, to je geograf, který sestrojil první globus na světě v 1492, který dodnes existuje v Norimberku. Tak byl-li Martin Beheim Martin Čech, pak měl skutečně značný vliv na Kolumba. Je o tom odborná literatura, ale víte, ta souvislost je přeci jenom trochu taková vzdálená. Je to spíš souvislost, jakási souvislost slov nebo jmén, to máme brát vážně těžko říct. Ale ta druhá skupina lidí, která skutečně přijela do Ameriky, to byly Češi, které se objevil náhodou v souvislosti s metallurgií a souvislosti s hledáním zlata v Americe. Byly to horníci z Jachimova. V roce 1528, poprvé, 1528, opět je tady ta historická osmička, surová osmička, se konal jakýsi nábor horníků v Joachimstalu neboli v Jachimově, kde tehdy byly ty ohromné stříbené doly hraběte šlika a kde rodina Welserů z Augsburgu, to byly ty vynikající bankéři, kteří spolu s Fuggery financovali ty španělské cesty, kde ty Welserů potřebovali horníky. Oni se zavázali císaři Karlů, že tam dodají do Jižní Ameriky asi 50 horníků. Potřebovali je narychlo, ten jejich reprezentant se rozjel do Joachima a najel tam asi několik tudstů těch horníků. Oni se totiž domnívali, že v té Venezuela najdou zlato, stříbro a že tam budou kutat, že tam otevřou doly. K tomu vůbec nedošlo. Ale v roce 1528 získali mnoho horníků ze Slezska a skutečně jich odjelo asi 55, v roce 1529, myslím, že to bylo v Unoru a bohužel asi třetina jich tam zahynula. V roce 1534 se potom vrátili a měli značné takové právní spory, o kterých se zachovaly některé dokumenty. Takže ti první vlastně, kteří dolezili ovšem na jíhoamerický kontinent do toho Nového světa, byli horníci z Joachima. Mezi nimi je asi pětmec známých, je tam jakýsi Zigismund, tak je v prvních pramenech jako Sixth Enter Line z Joachima a byly to teda podaní Českého krále, protože to byly podaní hraběte šlika, jakých byly vlastně v úředních dokumentů. Tedy prvními Čechy byli horníci z Joachima. Na dnešní území Spojení států první teda obyvatel Českého království, první obyvatel se dostal do první anglické kolonie v roku 1585. To je znovu dosti neznámá skutečnost, protože mezi prvními kolonisty, kteří založili takzvanou osadu Roanoke v roce 1585, těch výprav bylo několik, ale v roce 1585 tam dorazily tam tři lodi, mezi nimi na lodi, který se jmenoval Tiger, dorazil jakýsi alchemista z Prahy, který se jmenoval pan Joachim Gans. Tento Gans byl ze slavné rodiny pražských židů. David Gans je dodnes pohřben na židovském zbytově, byl to patrně jeho příbuzný a tento Joachim Gans, který přijel jako alchemista, byl tedy vlastně metallurgický odborník. Ten termín alchemista vlastně nesedí, protože většinou lidi si představujou před tím, že ti alchemici se snažili vyrábět zlato. To byli ve skutečnosti jakýsi důlní inženýři také, nebo metallurgickí odborníci. Oni šli za Joachimy Kovy. Žádné Kovy tam nenašel, ale nicméně tento Joachim Gans je zmíněn v celé řadě pramenů. Asi po 50 let bylo bohužel jeho jméno tak zkresleno v těch úředních dokumentech, že nikdo nevěděl, že to je opravdu Joachim Gans z Prahy. To vyšlo návrhy o teprve asi před 50 lety, když jeden badatel objevil nějaké dokumenty v Bristolu, kde jakýsi Joachim Gans, tentý Joachim Gans, který byl v anglické kolonie Roanoke, byl obviněn z jakéhoci neznábožství a z jakýchsi náboženských přestupků. To je velice důležité za kolonii v roce 1585 ze dvou důvodů. Za prvé, člověk, který tyto kolonie plánoval a který byl jakýmsi intelektuálním původcem tohoto plánu, byl John Dee, anglický matematik, které právě v té době byl v Praze a ucházel se totiž o místo matematika císaře Rudolfa, jenomže to místo nedostal. Bylo to totéž místo, které později dostal Tychole Brahe a Kepler. Tento John Dee měl značný vliv na ty zámořské objevy. Nemohu jít tady do detailů, ale důležité je, že ta první osada, kterou založili a která teda nevydržela, byla ta osada Roanoke. Tam byl tady tento David Guns. Strávil tam asi téměř rok, ale potom zase odejel zpátky a ti, kteří tam zůstali, to byly asi 100 osob, bohužel většina z nich zahynula. Takže ta první osada, která se udržela na dnešním území Spojených států, tedy první anglická osada, oni tam byli taky francouzské a španělské víc na jihu, ale první osada, která se udržela, byl potom Jamestown v roce 1609. Možná, že tam byly dva Slováci a sponěně některá ta indexová pramenu o tom svědčí, ale to nezručuji. Jenom bych k tomu chtěl poznamenat, že tento Joachim Guns byl taky v českých pramenech připraven jako Husa, jako Joachim Husa. Takže jsem řekl hned Karlevi Husovi, což je známý tajský kontrovers, který byl připraven v roce 1585, že jeho genealogie je vlastně ještě lepší nebo tí jeho, jakýs je pra-pra-pra-dědek při klub americkým břehům již v roce 1585. Já teda nevím přesně, jestli je to tak, jestli je to teda až rodina, ale snad ano. Pane doktore, a kde všichni tyto informace studujete? Popravdě řečeno, většinou objevíme to, co nehledáme. Když se ponoříte ale do toho 16. století, tak potom ty souvislosti sami jak si vyplývají. Já kdykoliv jsem během prázdnín v Berkeley, kde je výborná univerzita, ktorá je lepší než naše, kterou máme na té kalifornické univerzitě, tak tam strávím dva-tři měsíce a potom, když sledujete ty stopy, které někam vedou, tak něco objevíte. Když přijedu do Washington, tak vždycky strávím několik dní tady v té Library of Congress, která je vynikající a briljantní, a kde jsou ty původní tisky. Takže většinou tyto většinou, jakmile se ponoříte do těch pramenů, tak objevíte to, co nehledáte. To je jako v životě. Obyčejně my nenajdeme to, co hledáme, ale zase najdeme to, co nehledáme. A tak je to i z prvních básník. Nedavno jsem našel před několika lety v Berkeley, s určitou náhodou. Je to první básen o Americe, kterou napsal v latinském jazyce první básen Čecha o Americe. Je napsána na latinsku, je to pozdravká, ještě stejně větší, ale je to kozorovatné. Napsal ji jakýsi Daniel Stoltz ze Stolzenberga, což byl český emigrant, který odešel tady jako mladý student v roce 1620, toho stavovského povstání a potom žil celý život ve emigraci, zemřel po roku 1660 někde v Uhrách. Daniel Stoltz ze Stolzenberga byl příbozný s tím známým frajírem, frajířem kutnohorským, tedy s panem Mikulášem Dačickým ze Slova. On to čiši, to byl jeho strýc. Takže byl z dobré rodiny. Tento Daniel Stoltz napsal překrásnou knihu, malou knížičku o alchimii, která byla zároveň spojená s poezí, tedy s jakýmisi verši a nádherně ilustrovaná, která byla rázem přiložena do mnoha jazyků. Byl to jakási kapesní příručka alchemie. Když jsem začal studovat ten jeho vztah ke Kelimu a k těm jiným pařským alchemistům, tak jsem náhodou vám přišel v latinském textu náhle, já jsem vůbec nevěděl, že to byl Čech, náhle jsem přišel na slova panská milost pozajících jezdí v latinském textu, české přísloví, tak mě to hned, jsem to začal číst pozorněji a tam jsem právě zjistil v knize, která se jmenuje Trias Hexa Stychorum, teda velmi zácná kniha, prakticky úplně zapomenulá, vydaná ve Frankfurtu v roce 1622, toto první takové šestiverší o Americe. To mě velmi zaujalo. Já vám to tak latinsky číst nebudu, ale na závěr bych řekl ještě, to co dodnes, ještě se před Bělohořské doby existuje v Praze, je obraz Ameriky, který pochází od jakého zvědu Bacia del Bianco, já nevím jestli to správně vyslovuji, a který je ve Valačinský paláci, tam totiž ta výzdoba těch jednotlivých kontinentů v jedné té chodbě obsahuje také obraz Ameriky. Je to velmi krásný obraz, asi indianská žena, velmi původná, stojí a má apartně nohu na hlavě bílého dobyvatele, který má hlavu prohnanou šípem. Takže to není nějak vychotivé pro ty dobyvatele. Pane doktore, tak ještě v rychlosti, kdo byl vlastně první Čech, který se zde usadil? Ne, který se vrátil, ale usadil. Já jsem byla v domnění pořád, že to byl Augustín Herrmann, který taky tady v okolí má různé vesničky a jsou po něm pojmenovány různé domy a tak dále. Já bych řekl, že první Čech, tedy stoprocenní Čech, který v Americe žil nějakou další dobu, byl jakýsi Wilhelm Pachta z Rájova. Je to opět dlouhá historie. Tento Wilhelm Pachta odešel jako velmi mladý člověk, bylo mu asi 25 a 20 let a prakticky zmizel. Po 20 letech napsal svůj bratru, který byl myslím Richtářem v Kolíně nebo kde a napsal mu, milý bratře, já jsem vůbec nezahynul, já jsem žil 20 let v Americe, já jsem vracím domů a já jsem bohatý člověk a posínám velké peníze do domu Fuggerů z Praze, jsem ve Frankfurtu a za pár měsíců já budu v Praze. Jenom, že on tam nikdy do té Prahy nedojel. Ten bratr jeho začal mít tedy obavy a zjistil pomocí Richtáře Pražského, že tam pod jménem jeho bratra žije nějaký podvodník a že tam rozhazuje peníze, že jich má moc, zjistilo se, že tento podvodník, který se jmenuje Jeřík Višneradský, toho pána před branami Prahy zabýl. Ale tento Wilhelm Pachta z Rajrajova žil v Americe 20 let, ale znovu se vrátil. Jako trvalé úsedlíky máte asi pravdu, trvalí úsedlíci byli teprve ti tzv. Moravian Brothers, to znamená ta moravská církev, jak se tady říká, což byly podomci českých bratří, kteří se z Moravy vystěhovali na panství hrabice Zinzendorfa v Německu a odtud potom odjeli do Ameriky. V programe Čítaní z necenzurované literatúry jste počuli rozprávání filozofa Ivana Svítáka o prvých Čechoch na půdě amerického kontinentu. 20.10. 1988 Diktáty z Bárta V sedmičce, to je v paragrafu 26 na straně 73 lze číst jasná slova Bártova o tom, že základem samotné poznatelnosti Boží je poznatelnost pro něho samého, to znamená jeho sebepoznatelnost a jeho sebepoznání. Na straně 72 dokonce říká, že to znamená, že ta poznatelnost respektive sebepoznatelnost Boží, je dána naprosto bez jakéhokoliv vztahu a samozřejmě tím spíše bez jakékoliv podmínky ze strany člověka. Na té 73. stránce je, že Bůh konkrétně uskutečňuje poznatelnost již poznává on sám sebe a Bárt jako obvykle rituálně dodává v otci a synu skrze Ducha Svatého a říká konkrétně co to znamená konkrétně? Teoreticky by mělo to slovo konkrétní znamenat, že to je jaksi srůst nepředmětného a předmětného to znamená, že o konkrétnou můžeme mluvit jedině tam, kde jde o Jsoucnost. Samozřejmě Bárt předpokládá, že Bůh je Jsoucnost předmětně, přeji nejmenším stále mluví o tom, že to je genštant třeba genštant výry, předmět výry, předmět a tak dále poznání a podobně ale je otázka jak dalece tohle to jde. Člověk tam jaksi je zapojen tím, že na tomto sebepoznání Božím skrze Boží zjevení dostává podíl obdrží reální podíl a tedy má reální podíl na této poznatelnosti nebo na tomto poznání. Konkrétně to zní tedy významnost Boží kvůli tomu, že se Boží samozřejmě využívá a kvůli tomu, že my ví ano sejna selbsterkentnost zo auch sejna selbsterkentbárkajt aantajl nič unmitlbárn, zondan mittlbárn abe darum nič mindr reáln aantajl bekomen und haben. Po mém soudu je tohleto strašně důležité místo, protože na tom lze podrobnou analýzou dokázat tu myšlenkovou slabost určitou nedomyšlenost Barthova konceptu, kde vždycky v jistých momentech, kdy nějaký problém se vyskytne, tak Barth ho přemístí o něco dál a tím získá místo, aby tam sunul jakýsi nebo religiozní rituál, který fakticky nic neřeší, jenom představuje jakési upozornění, připomínku té omezenosti konečnosti člověka a jeho naprosté odkázanosti a tak dále, že v podstatě jsou tam přítomny ty momenty, známe třeba ze Schleiermacha a tak dále, že je tam, Barth kritizuje, nicméně vždycky v posledu je tam nějak strčí. Konec. a a a a a a a a řadu dalších lidí, kteří se k tým seminářem učastnili, zadržala policie včera. V Lídně o tom přijíždí náš středoevropský zpravodaj David Blow. Zahájí tento seminář, který měl pojednávat o moderní československé historii, když dostal on ku hotelu Paříži, kde se seminář měl konat v státově členové bezpečnosti, a odvedli ho. Pěká se žena, která se představila jako zemestankyně hotelu s povinností dohlížet na pořádek, pak předala 15 západních účastníkům kubálky s nepodepsaným oznámením, že je seminář nezákonný a že je okonání v rozporu se zájemí československého pracujícího lidí. Oznámení také varuje cizince, že jakákou snaha účastnice semináře bude považována za kůžskou nepřátelství kletí československému státu, z čehož budou vyvozeny patřičné důsledky. Oznámení byly francouzští, angličtí, nepřátelští. Západní účastníci se přesto rozhodli pokračovat v semináři na vlastní odpovědnost. Pozvaní k účasti na sympoziju Československo 88, co nejostřeji protestujeme proti zapčení našich československých hostitelů a proti své volné akci policie a bezpečnostních složek.

====================
s2.flac
====================
...naprosto legální pokračovat v tomto sympoziju o významu výročí let 1918, 1938, 1948 a 1968 pro Československo a celou Evropu. Přirušení tohoto setkání je hrobím do roce závěrečného Helsinského aktu. Podsupujeme proto svůj protest Československé vládě a informujeme o něm všechny delegace na následné konferenci o bezpečnosti v Evropě, jež probíhá ve Vígni. To bylo prohlášení zahraničních účastníků semináře Československo 88, které nám do redakce zatelefonoval z Prahy britský novinář Timo Seagarten Esch. Policejní akci proti účastníkům semináře také odsoudila řada západních delegací na Vídeňské konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. A západní hosté v Praze se známili se svým protestem novináře na holandském velvyslanectví. Z Vígně o tom hlásí z Pravodaj BBC David Blow. Protestní prohlášení bylo přečteno západním novinářům a diplomatům, kteří se skromáždili na holandském velvyslanectví po tom, co bezpečnost zabránila západním účastníkům, aby semináři pokračovali na jiném místě. Zprávy o policejním zákroku dorazily do Vídně právě když bylo zasedání v proudu. Celá řada západních států akci československé bezpečnosti okamžitě odsoudila. Vedoucí kanonské delegace William Bauer obvinil československou vládu, že znovu zabředá výpovažení totalitárství. Ale vedoucí československé delegace František Doležel západní kritiku kategoricky odnítl. Bezpečnostní orgány rozbili sympozium jen několik minut po tom, co je oficiálně zahájil dramatik a obhájící lidských práv Václav Havel. Havel byl zatčen a odveden. A jedna žena tvrdící o sobě, že za městnankyní hotelu v nímž se seminář konal, pak patnácti západním účastníkům předala obálky obsahující nepodepsané letáky ve čtyřech jazycích. Letáky doslova uváděly. Varujeme vás, že akce nazvaná sympozium Československo 1988 je v rozporu se zákonem a že její konání není v zájmu československého pracujícího lidu. V tomto kontextu by se na vaše snahy z účastnice sympozia pohlíželo jako na projev nepřátelství vůči československému státu. A na základě toho bychom proti vám museli vyvodit patřičné důsledky. Tolik náš středoevropský spravodaj David Blow. O zatčení Václava Havela a o policejních zákrucích v Praze referuje také redaktor londýnského měsíčníku Index on Censorship Karel Kincel. To byla do té chvíli nejrazantnější akce, kterou československé úřady podnikly proti podniků. O jeho škonání byli zádně informováni více než dva měsíce předem. A k účastně na němž vydali vstupní víza mnoha osobnostem kulturního a veřejného života na západě. S kulturní výměny názoru na československou historii posledních 70 let se začaly stávat policejní manévry přede včírem a včera, kdy bylo za to do vazby kolem třiceti potenciálních účastníků semináře. Divní potenciální účastníci nesmějí opustit své byty a mají většinou vypluté telefony. Postup československých úřadů prostě vyráží těch zadaných okolností jeho možné hodnotit asi pouze jedním způsobem. Jako záměr politických představitelů Československa dát znovu a demonstrativně najevo celé evropské veřejnosti, že nadále nevědou podnit ani ty nejzákladnější závodství, které v Helsinkách sami podepsali. S některými historiky a kulturními osobnostmi z západních zemí, kteří se hodlili účastní semináře Československa 88, jsem před jejich odjezdem do Prahy hovořil. A vždyť to byl jsem při tom obavu, že Československé úřady nakonec seminář překazí. Jednoho z těch, kteří to pokláďali za celý maximismus samozřejmství... ...stáří mosky, předášení čisté ceny, které je uránům formíralo se v odbíru stářích mechanizmů upravění ekonomiou. I tady motor jednostavnou neodglobá na novou... Ipak chtěli bychom, že čujeme něco konkrétního. ...ogromný debalans cen... ...cene neodražá... ...země pláče za sprůjů... ...země pláče za sprůjů... ...země pláče za sprůjů... ...země pláče za sprůjů... ...země pláče za sprůjů... ...země pláče za sprůjů...

====================
s2 [vysílání rozhlasu, snad Svobodná Evropa].flac
====================
Naprosto legální pokračovat v tomto sympoziju o významu výročí lek 1918, 1938, 1948 a 1968 pro Československo a celou Evropu. Přerušení tohoto setkání je hrubý porošel závěrečného Helsinského aktu. Postupujeme proto svůj protest Československé vládě a informujeme o něm všechny delegace na následné konferenci o bezpečnosti v Evropě, jež probíhá ve Vídni. To bylo pro zvlášení zahraničník účastníků semináře Československo 88, které nám do redakce zatelefonoval z Prahy britský novinář Timosi Gatten-Esch. Policejní akci proti účastníkům semináře také odsoudila řada západních delegací na výdeňské konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. A západní hosté v Praze se známili se svým protestem novináře na holandském Melvislanectví. Z Vídně o tom hlásí z Prahoda i BBC David Blow. Protestní prohlášení bylo přečtěno západním novinářům a diplomatům, kteří se skromáždili na holandském Melvislanectví po tom, co bezpečnost zabránila západním účastníkům, aby semináři pokračovali na jiném místě. Zprávy o policejním zákroku dorazily do Vídně právě když bylo zasedání v Prahu. Celá řada západních států akci československé bezpečnosti okamžitě odsoudila. Vedoucí kanovské delegace William Bauer obvinil československou vládu, že znovu začne dát i dobažení totalitárství. Ale vedoucí československé delegace František Doležel západním kritikům kategoricky odmítl, že orgány pouze zabránili porušování této. Bezpečnostní orgány rozbili sympozium jen několik minut po tom, co je oficiálně zahájil dramatik a obhájící lidský práv Václav Havel. Havel byl zatčen a odveden. A jedna žena, tvrdící o sobě, že je zaměstnantní hotelu, v němž se seminář konal, pak patnácti západních účastníkům předala obálky obsahující nepodepsané letáky ve čtyřech jazycích. Letáky doslova uváděly. Varujeme vás, že akce nazvaná sympozium Československo 1988 je v rozporu se zákonem a že její konání není v zájmu československého pracujícího lidu. V tomto kontextu by se na vaše snahy z účastnice sympozia políželo jako na projekt nepřátelství vůči Československému státu. A na základě toho bychom proti vám museli vyvodit patřičné důsledky. Tolik náš středoevropský sprahodaj David Blow. O zatčení Václava Havela a o policejních zákrocích v Praze referuje také redaktor Londýnského měsíčníku Index on Censorship Karel Kincel. To byla do té chvíli nejrazantnější akce, kterou československé úřady podnikly proti podniku. O jeho škonání byli zádně informováni více než dva měsíce předtem a k účastě na němž vydali vstupní výhřa mnoha osobnostem kulturního a veřejného života na západě. Z kulturní výměny názoru na československou historii posledních 70. let se začaly stávat policejní manévry přede kčírem a včera, kdy bylo zase do vás mějkolem 30. potenciálních účastníků semináře. Nyní potenciální účastníci nesmějí opustit své byty a mají většinou vypruté telefony. Postup československých úřadů prostě vyráží dex a zadaných okolností jeho možné hodnotit asi použe jedním způsobem. Jako záměr politických představí bylů Československa dát znovu a demonstrativně zajedoučelé evropské veřejnosti, které nadále nemohou povít ani ty nejkrásnější závodství, které v Helsinkách sami podepcali. V některým historiky a kulturním osobnostmi západních zemí, kteří se hodili účastně v semináře Československého 88, jsem před jejich hoděstem do Prahy hovořil. A myslel jsem při tom obavu, že Československé úřady nakonec seminář překazují. Jednoho z těch, kteří to pokládali, znamená vždycky pesimismus, všem těch růzností, a všechny ty cene, které by se ti uvám vytvořilo, stále vzmenený na zopravění ekonomie. I tak chtěli bychom, že přijme něco konkrétných. O, slavíku. Odkud on mě je zběbala. Cene. Cene neodražá. Mějte si to. A tyhle různý sektor, který mě plače za vztruhu. Mějte si to. Mějte si to. Mějte si to. Mějte si to. Mějte si to. Mějte si to. Mějte si to. Mějte si to. Mějte si to. Mějte si to. Mějte si to. Já ji hned hledám. Tohle se vraví. ...