Strojový, zatím neredigovaný přepis
s1.flac
====================
Mluvili na tu univerzitu, ty si totiž něco chtěl říct, že jseš tady krátce, že se tady ještě tak naorientuješ. Možná pokud by to mělo být do toho bratrstva, tak že by jsi na začátek mohl říct za jakých podmínek, na které jsi odníštěl. Já jsem odníštěl v roce 1980, 17. října, čili 367. O tom, co jsem byl prouštěn z kriminálu. Z kriminálu jsem byl prouštěn 18. října, 1979. Přiděl jsem za to, že jsem odmítnul nastupik pozběrních silách, takzvané československé hledování. Seděl jsem na pankráci v Lidkovičí v Hrnoboreni. To bylo v době, kdy seděl takový matuár. František Matuár vlastně byl první, který byl odsouzen a ta situace asi vypadala tak, že on měl nejprve soud v Praze na pankráci od obvodového lidského soudu pro právu. Tehdy došlo takové kuriózní věci, že prokurátor mu navrhl podmínečný trest. Advokát se proti tomu nebránil a soud se celou věc připadl, čili prokurátor, který byl doktor Kozák, soud se byl doktor Moutner, advokát byl doktor Moutner. V během doby však někdo nahoře zatvrčel šoura do celého případu a zjistil, že tento případ vlastně nevěděli, jak s tím dát, protože tady byl člověk na svobodě, který odmítnul nastoupit vojenskou službou a nařídili přešetření celé věci, což se stalo v černu roku 76. Největší vojenský soud okamžitě změnil rozsudek na dva roky nebo víc. Plenkřik Matula vyšel z vězení v roce 1978 a v roce 1971 vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1971 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1971 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky. Kouzelník Matula vyšel z vězení v roce 1977 a vyšel do Kousky.
s1.flac
====================
Mluvili na tu univerzitu, ty si totiž něco chtěla říct, že seš tady krátce, že se tady ještě takhle orientuješ.
Možná pokud by to mělo být do toho bratrstva, tak jestli by si na začátek mohl říct, ze jakých podmínek a kdy jsi odjížděl.
Já jsem odjížděl v roce 1980, 17. října, čili 361.
Potom jsem byl propuštěn z kriminálu. Z kriminálu jsem byl propuštěn 18. října 1979.
Seděl jsem za to, že jsem odmítnul nastoupit o zbrojených silách, nebo takzvané československé hradové armády.
Seděl jsi dva roky? Dva a půl roku jsem seděl. Nějak seděl jsem na pankráci v Lipkovici v Hranobore.
A to bylo v době, kdy seděl taky Matula?
František Matula vlastně byl první, který byl odsouzen a ta situace asi vypadala tak, že on měl nejprve soud v Praze na pankráci u obbodového lidského soudu pro Prahu.
A tehdy došlo k takové kuriózní věci, že prokurátor mu navrhl podmínečný trest.
Advokát se proti tomu nebránil a soud se celou věc přiklepl. Čili prokurátor tehdy byl doktor Kozák,
soud se byl doktor Motelík a advokát byl doktor Matej. Během doby však někdo nahoře zatvrčel šťoura do celého případu
a zjistil, že tento případ vlastně nevěděli, jak s tím dál, protože tady byl člověk na svobodě,
který vlastně odmítnul nastoupit vojenskou službou a nařídili přešetření celé věci,
což se stalo v červnu roku 76. Nejvyššího vojenského soudu a nejvyšší vojenský soud okamžitě změnil rozsudek
na dva roky nepovnitř. František Matula vyšel z vězení v roce 1978 a v roce 1979 vyšel do Rakouska.
Ty jsi vystudoval v Fakultu Komenského. To je vám známo velice špatně,
protože např. je potřeba se kouknout na historii fakulty v letech 1967 až 1977, já můžu mluvit do roku 1972,
protože pak už jsem nebyl součástí fakulty. V roce 1971 došlo v prvním Perze klucím proti církvi výřek
a jeden z nich byl tady Láťa Hejdár, tak by o tom mohl povědět přesněji.
To bylo tedy, když zatkli tebe, Mirka Duse, kurátora Nováka.
Vy jste byli tři a ještě nikdo, ne? Já hledám, že jste byli čtyři ve vás, pětři.
Tří rásek. Toto by Láťa odpověděl, tohle by věděl daleko líp než já.
Hejdánek: Je potřeba říct, že tenkrát došlo k těm letech. To byly velmi široké represe a byly zpěté s jakousi iniciatívou
několika lidí a hlavní osobou tam byl Jan Tesař, historik, který rozmnožili takovej leták upozorňující,
že u nás není žádná volební povinnost a že lidé se mohou svobodně rozhodnout,
a to bylo těsně před volbama. Nicméně nějakým způsobem od samýho začátku to policie věděla,
takže sledovala lidi, který v tom byli namočený a vysledovala také, že v kontaktu s Tesařem byl Mirek Dus
a že ten přišel k nám a v té době, když byl u nás, tak byl odposloucháván telefon a tak dále.
Prostě oni byli, vysloveně místo, aby to zarazili, tak to sledovali, aby těch lidí bylo co nejvíc.
Tehdy bylo zatčeno asi 200 lidí, řada z nich většina byla propuštěná, nicméně řada dostala dost tvrdý tresty, 5-6 let.
A z něčí iniciativy, my jsme byli naprosto na okraji, z něčí iniciativy mělo dojít k vytřídění jedné skupiny křesťanů,
aby se jako demonstrovalo, že tady máme podzemí křesťanské.
Ta věc vypadala naprosto absurdně, protože k nám přišel Mirek Dus, to jsem vlastně ještě nikdo nevykládal, přišel k nám krátce před tím,
než jsem odcházel do památníků písenství na noční službu, kde jsem dělal noční vrátního a já jsem stačil mu akorát říct,
když zaved na tu záležitost řeč a jestli náhodou bychom mu mohli taky trochu pomoct, že toho má nějak vycílet.
Tam šlo spíš o jednu otázku, že Mirek se do toho vlastně dostal trošku proti svýmu lidi a ten kufr se ocitl na církevní půdě, aby ho schoval.
Vnutil mu ho ten desář a Mirek nevěděl, co s tím udělat, tak to donesl k Novákovi do obitu.
Novákovšem, to byl kurátor Vršovický, ten nevěděl, co v tom kufru je, Mirek mu to neřekl, jenom to tam prostě složil,
aby to někde bylo a pak se přišel poradit, co se s tím dá dělat. O všem tom my jsme taky nevěděli, že to je plný kufr,
to říkáš potom, když přišel o druhý. A tohle nepřines nic, jenom to řekl. A já jsem jed akorát,
chystal jsem se odejít a řekl jsem mu, to byla kuriozita taky jedna, řekl jsem mu,
hele, ty jseš jednou farář a takovýhle věci nemáš dělat, to máš nechat na nás.
No a tím pádem jsem řekl, tak něco přines a my s tím něco uděláme. Jenom, že jsem odcházel,
takže poněvadž Heda zůstal doma sama, tak jsem zavolal ještě už z památníků Jirku Jiráska,
svého spolužáka starého ze střední školy, právníka, s kterým jsem se dověděl,
že má hlavu na pravé místě, což byl trochu omyl, a řekl jsem mu, aby přišel k nám.
Takže teda já tam nejsem, ale měl to Heda něco s tím potřebovat. Takže on tam přišel
a teď se tam domlouvali na tomhle. Mezitím Mirek ještě přišel a přines tam, já nevím kolik,
ne moc, pár, třicet nebo kolik letáků. Přičemže já žádný ten leták nečet.
Já vím jenom, jak Mirek řekl, co tam, jaký je obsah zhruba. A to se mi zdálo,
že to je tak pořádku. Jenže všechno bylo odposloucháno tak, že někdy v 11 hodin,
a já jsem tam tehdy nebyl přímo ve vrátnici, mimo, že tam byla místo jakýchsi japonských miniatůr,
tak jsem byl tam v jednom velmi odlehlém místečku v té věži, co je tam po straně.
A byl jsem tam zašperovaný za několika zamčenýma vrtama a ještě protože tam něco šlo špatně zavírat,
tak ty poslední dveře byly na řetěz. No a najednou telefonát z vrátnice,
že tam mě hledají nějaký páni. Já jsem říkal, že to se nedá nic dělat, já tady jsem nocoval přímo u těch miniatůrů.
No a načeště oni si vzali telefon a říkali, že to jsou ze ZAMINY,
že potřebují se mnou něco dojednat na rychlost.
Ze ZAMINY?
Ze ZAMINY pro vás. To je zahraniční ministerstvo, my jsme na to zahraniční,
tak říkají tam ze ZAMINY. Já jsem říkal, že bohužel, že mám službu a tak,
a oni říkají, že vlastná hodná, tak se připomínají. A konecem teda opravdu tam zavřel věci,
já byl v Bačkorách, tam jsou parkety naleštěné, se nemůže chodit v pořadě.
Vyšel jsem, no a tam mě hned teda zmákli a odvezli a to k nám do Slovenské ulice.
Mezitím ty dělali nějakou šťáru v památníku, no a protože tam byli přesvědčení,
že se něco hrozně udělali, tak jim ukázali špatnou skřinku,
takže oni tam našli nějaké staré papíry, ale to vůbec nebylo,
ta má skřinka vůbec nepřišla k odevření. A mě přivezli domů a sebrali mě klíče,
já jsem odmítl, jsem říkal, no co tam máte to dělat, jaký máte,
oni neměli ani povolení na domovní prohlídku, neměli nic,
nicméně mě teda jako sebrali klíče a ono to až nešlo ale odevřít ještě,
protože nějak jsme to měli tak zařízené u nás, že se jen zemít,
když je klíč ve dveřích, no ale zazvonili a samozřejmě na každém otevření se jmenofýzlu,
takže vtrhli dovnitř a hned prošacovali odcházejícího Jirku Jiráska,
který měl asi 8 nebokoliv obálek, kde jsme nepsali úplně trapas přímo,
asi 8, možná i méně. Obálek měl na prstní kapce kabátu,
který už měl na sebe, akorát odcházel a žena měla pár ještě nadepsanejch nastrojí na stole
a ještě připravený něco, teda stroj tam a tak.
Tak to se všechno jako korpus delikty se zabavilo a rozsadíli nás do každého jednoho rohu místnosti
a za chvíli přijeli a odvezli mě, pak odvezli Jirku Jiráska a ženu neodvezli,
protože čtyři děti tam ještě byly a jukali, co se děje.
A teď oni z nás chtěli udělat tu náboženskou skupinu,
takže museli aspoň jednomu dát podvracení,
protože jinak, kdyby to bylo odstovka po božování, tak každej patří návod.
Aby z nás udělali náboženskou skupinu, tak Mirek Dus dostal podvracení,
což byla naprostá absurdita, ale tím pádem bychom byli.
Nicméně z tohoto plánu sešlo, takže oni pak nejeli po té linii,
že to je náboženská skupina, nicméně jsme patřili k sobě
a on měl to podvracení a tudíž dostal nejvíc z těch patnáct měsíců
a musel to tedy pak ještě dostat.
Podle všem si tenkrát stahoval asi na dvanáct lidí a mezi tím na mě, na mou ženu a Jiráska,
protože má žena a Jirásek dostali podmínku, kdežto já dostal 8-9 postrech
a ovšem bylo to po božování, takže se na mě stahovalo.
Takže jsem měl odsazeno jenom pět a půl vazby a do kriminálu jsem nešel.
Mirek dostal patnáct měsíců, což je malý rozdíl,
nicméně to bylo nikoli po božování než podvracení, tudíž musel dojít do kriminálu,
to dosloužit, bojevce na něm nestihne stahovat.
Tak taková si vypadala ta situace.
Ten plán se změnil a ještě možná jedna zajímavost.
Já nevím, co to vlastně k čemu má být, jsou to spíš takové plky,
které můžete pak vyřadit, že při tom odvolacím soudu,
samozřejmě jsme se odvolali, když jsme byli odsouzeni při tom odvolacím soudu,
že já jsem furt provokoval.
Na tom totiž byl ohromně váž, já jsem tvrdil za prvé,
že jsem odsouzen za něco, co jsem neudělal
a co kdybych udělal, tak nebylo nic proti zákonu.
A Dojčárová, která tam byla při tom odvolacím soudu, se tam tak rozčílela z toho,
jak já jsem tam řádil, že zavolala hned zřízence z pangrádské věznice,
že nás budou oba odvedet.
Na to oba, pochopitelně, protože i kdyby byl Mírnej,
tak byl tam vyšší trest, takže museli oba.
Pak přines advokát můj zprávu.
Nejdřív přines zprávu, že jsem tu zavolala
a že mám všecko z kapesy vyndat a dát své ženě,
protože už tam taď neodejdeme.
Pak se ukázalo, že jsme tam taď odešli
a on mezi tím zjistil, že když si to ještě nechávala schválit,
že nás ani nechávala schválit, tak dostala vynadánu,
že zhrůdla při telefonátu, že reagovala nějak,
že z toho ostatní, on samozřejmě toho nebyl,
ale někdo to pronesl, že z toho vyrozuměli,
že dostala nějaký splnují, že ani si nevymýšlí,
jen dělá to, co má. Takže jsme od toho odešli.
To jsou právě ty nezávislé slovenské.
To jsou všechno ty drobnosti, které ukazují.
To nebyl první proces.
Potom, když se vrátíme do toho 68. roku...
Tam byli ty študenti jednak, a z druhé Benda například.
A ještě ale první proces jsem měla já v roce 68.
za 7. listopad 68.
A tehdy ještě soudy byly nezávislí,
a ačkoliv ministerstvo vnitra tlačilo,
tak soud mě osvobodil pro nezostatek důkazu.
Prokurátor se tehdy odvolal a znovu
i ten vyšší soud mě osvobodil pro nezostatek důkazu.
To bylo na jaře roku 69. tenhle ten soud.
V létě pak už Radek Novák jel do Holandska.
Cestou na hranicích u něj našli oficiální tiskoviny,
který zde běžně vycházely, ale vzali to jako poškozování.
Československa v zahraničí, ale nebyl odsouzený do vězení,
ale podmínečnej pres. To byla taková ukázka, jak ty represe pokračovaly.
Všichni si řekli, ono se mu nic nestalo, dostali ho na podmínku.
Další byl Honza Dusk.
Nebyl ještě předtím Sláma?
To byl podobný případ.
Já mám takový pocit, že Slama byl před 68.
Že to bylo to, že u něj našli ty nějaké divizi?
Ne, to nebylo v 68. To bylo určitě už po invázi.
A začalo to, proč tam u něj to našli, to bylo proto,
že on psal nějaký dopis se zprávou a tak dále.
Na základě toho byla domovní prohlídka.
Přijde tam, našli nějaký ty divizi.
Šli po něčem jiným, ne po tomhle.
Já tenhle případ neznám dobře, ale bylo by asi dobrý.
Dobrý zeptat se na toho někoho, kdo o tom ví víc.
Protože jestli chcete udělat něco seriózního o téhle době,
tak musíte jít i za tím Slámo.
Já nevím, jestli žije.
Jo, teď, když jsme byli v litoměřitých, tak tam přišel.
Nebo mu zavolat telefonicky, kdy a jak a proč byl odsouzen,
že jste tam dali aspoň ten údaj.
Já bych chtěl dát Bárta, který tam je v kontaktech.
On je v dobrých kontaktech, poněkud Sláma taky je trošku zajímavý.
Ale je tam u toho Zdeně Bárta, aby mohl to zjistit.
Tak tohle to byly další...
Honza Dus, který byl odsouzený za to,
že Frástu úplně nechal ve vývězce
prohlášení synodu z jara roku 1969
a nechal to do roku 1970 už.
Přičemže on byl nějaký čas taky venku,
takže to tam vyselo a on nebyl v Československu
a pak se vrátil a nechal to tam ještě zase dál.
A tehdy poprvé synodní rada se distancovala.
On nechal vyvěšené prohlášení synodu synodní rady
a na tom synodu se ve svým podstatě,
nevím, jestli to bylo usnesené,
ale takovým o to synodu,
že pokud by někdo měl být perzekuovan,
všichni budeme stát za tím člověkem.
Nyní došlo k tomu, že byl někdo perzekuovan
za prohlášení synodu. Přesto se synodní rada
od něho distancovala, jak to Lubomír Myřevský
v tom dobou, kdy to vyselo,
že mezi tím proběhlo dubnové plénu
a tudí, že vlastně je...
Usnesení synodu z módy už.
Plénu zrušila usnesení synodu.
Usnesení synodu už by se nemělo vysetlevit v jezdce.
Potom došlo k tomu, že v roce 1919
bylo rozhodnoto, že na fakultě
budou vyset poprvé československé
a sovětské vlajky.
Tehdy byl Kozlík a já,
jsme chtěli a když jsme se vzpomněli,
když jsme se vzpomněli, když jsme vzpomněli,
když jsme se vzpomněli, když jsme se vzpomněli,
a a já, jsme chtěli, aby o takovéhle věci,
která mluví o postoji fakult,
by o tom rozhodovalo studentské shromáří,
vníkoliv úředníci na fakultě
spolu s domovníci v jirchářích.
A tehdy zkrátka jsme sundali ty vlajky
a došlo k velké diskusii o tom,
vyset na fakultě nebo ne. Na jedné straně stál tehdejší ředitel Vencovský,
Dušan Čapek, šedá eminence Zuzana Lucinová a na druhé straně jsme byli my jako studenti,
kteří jsme řekli, ať se svolají k tomuto účelu, ať se svolá studenti jako do jídelny
a ať se demokraticky rozhodne o tom, jestli tam ty lajky budou vyset nebo nebudou vyset.
Nakonec to dopadlo tak, že došlo asi k pětidohodinovým ohádání a poté my jsme přistoupili
na jakýsi komprovis, že jim tam vydáme česko-slovenskou lajku, na to Dušan Čapek,
jakomu spadl kámen ze srdce, pověsel tam tu jednu lajku, takže to vypadalo asi tím způsobem,
že se na 25. února vyvěsili nejprve dvě lajky, pak tam 25. února nevysela žádná a nakonec večer jedna.
Už tahle ta skutečnost by mohla vypadat jako, že se asi něco na tý fakultě děje.
A když došlo prvomájovým událstem, tak STB najednou zašlo vyšetřovat jednak ředitele vecovského.
Nevíme přesně koho vyšetřovali, ale hlavní postava měla být Kozlík.
Kozlík se zašel někam do univerzitních knihovny, takže ho nenašli v tu dobu a tak nějak vypadalo to,
že se to úklidní a že to proběhne hlace. Všem byla volba prefekta v Jirchářích a co se nestalo,
Kozlík dostal velkou většinu hlasu a stal se novým prefektem.
Tehdy těkan době, až odešel předčasně, zkusňujeme tak si to zvolat jak chcete.
Studenti si teda zvolili jak chtěli a fakulta byla dalším malé.
Ministerstvo požadovalo okamžité vyloučení Kozlíka, což bylo na podzim.
Kozlík tehdy klčkoval a vzdal se prefektury.
To už mu nějakým způsobem nepomohlo.
Ministerstvo opět trvalo na vyloučení Kozlíka nejméně na čtyři roky.
Ty čtyři roky se nějak protáhly a došlo k hlasování fakulty
a fakulta se tehdy s výjimkou třech hlasů odhlasovala vyloučení.
Vím, že tam byl protiže byli Heller a Pitsch, nevím, kdo byl ještě ten další.
Ale při té fakultní radě řekli, že Kozlík bude vyloučený.
Kozlík se ještě odvolával, ale už to nějakým způsobem nepomohlo.
A zhruba v zimě roku 1971 byl definitivně vyloučen v prosinci.
V lednu pak došlo k tomu, že byl jakýsi koncert v Pětrářích,
tam přišel Spirituální teta a zbýváka také Bohda Mikolášek tu svoji písničku,
podle mě jeho nejlepší životní písničku Ticho.
Na to byly další dva studenti vyšetřovaný a děkan fakulty dostal poklid,
zkonsolidovat život na fakultě a znormalizovat fakultu.
Době až tam, tentokrát se nechal zvolat studenty a kouká mezi ty studenty
a najednou začne říkat, jaké represe budou proti studentům.
Ty represe mě spočívaly v tom, že jednak jsem začal vyšetřovat lidi,
kteří organizovali nějakým způsobem ten koncert v Pětrářích,
což byl Čejka a Koláčna tehdy plus i Mikolášková.
Mikolášková za to, že chodila tehdy s Mikoláškem, což byl hlavní důvod
a Čejka byl za to, že tam rovnal židla a připravoval ten koncert.
Přitom době až stál tam a když oznamoval, jaké opatření budou,
že studenti nebudou moc jezdit do zahraničí a že k tomu všemu přibyl ještě případ Lochman,
tak najednou uviděl Kozlíka a křičel Kozlík, Kozlík, Kozlík ven
a dostal nějaký hysterický záchvat.
Kozlík mu na to říkal, to jste si zase jednou ukázal, pane děkané,
a opustil místnost.
No a po tohle vystoupení do Biaše jsem napsal dopis, ve kterém jsem se distancoval
od postoje děkana do Biaše a vůbec od postojné fakultní rady
a dopisy zakousovaly, byly se rychle a během týdne jsem nebyl také jíž studentem,
koneckrát fakulty a tehdy už se neobjevil nikdo z profesorů,
který by hlasoval nějakým způsobem proti a shodli se jednomyslně na tomto vyloučení.
Zároveň byly další postěji, že Koláčná a Čejka byli vyloučeni na jeden rok ze studia.
Pak přišlo další, začali chodit marxisti, objevuje se další dopis,
tedy, že si vzali ty lidi a vytipovali čtyři lidi na vyloučení,
a to byl Matula Matulova, Zlatohlávek a myslím, že to byl Fantasheller,
a tyhle ty lidi byli vyloučeni na jeden rok,
z toho se akorát s Matulou podařilo dostat zpátky na tu fakultu
a po rocesi tu fakultu dodělat, Zlatohlávek už se nevrátil
a myslím, že Fantasheller dodělal fakultu na Panem Hřichu.
Já taky myslím, že ne, ale to si musíte zkontrolovat tyhle věci.
A tyhle čtyři lidi zkrátka byly předhozeny jako další obětní berány.
Tohle to bylo v roce 1974-75.
Matula se vrátil z kriminálu v roce 78 a byl tam dva roky.
A první soud se konal s ním v roce 75.
A pak se to bojili, takže asi to bylo čtyři, pět zima.
V roce 74 byli vyloučeni na ten rok a v roce 75 na podzim se vrátili zpátky,
ta Matulová se vrátila zpátky na fakultu.
Potom František Matula došlo k tomu druhému procesu,
při kterém bylo odsouzené dva roky.
V roce 76 došlo k procesu z Plastic People v 76. na podzim.
A v tom procesu byl zase Svátěk Karáš.
Oni byli začení, ale proces byl v roce 76 na podzim.
Ten koncert se konal v únoru 76. na jeře.
Tehdy další obětí byl Tidlitát. A Tidlitát v roce 1976,
když byl Karáš zavřený, tak řekl, se pomodlil u Martina Vezdy
za svatá půlka Karáška a za jeho přátelé, kteří jsou ve vězině.
To bylo biblicky legitimní. Bibl je, že se máme modlit za bratrů,
kteří jsou ve vězině.
Krátce předtím Smolík měl přístroj do Kosmických Jízker v tomto duchu.
Třímluvná modlitba za vězněné. Tématicky o tomhle hovořil.
Takže Tidlitát se měl možnost na to odvolat.
Nebylo to nic pak.
A odvolal se, jo?
Jistě, že se odvolávalo, ať zase to nebylo teologicky legitimní.
Ovšem, byl byloučen, to všem nejde, rok Tidlitát.
Mohl si tu fakultu dodělat.
A v tu dobu vznikla charta 77,
jako ve svým podstatě to byla reakce na proces s plastikama.
Aleško, vy nechal skromně té malé zmínky si vysvátit.
To je případ.
Já to chci přijít jako s tím procesem s plastikama.
Vlastně ve skutečnosti proces s plastikama nebyl proces s plastikama,
protože z těch plastiků tam byl jediný,
a to byl bývalý student Bohoslovenské fakulty Vratislav Brabenec.
Celá skupina sice byla pozavíraná,
ale během dvou měsíců propuštěna
a došlo k takovým koryzorským věcem,
že třeba Brabenec se na výtržnosti nepodílal slovem,
neprovokoval slovem, ale troubil k tomu na saxofon.
To je skutečně taková formulace.
To je taková jedna odbočka,
že Vratislav Brabenec když si prohlásil vebinárně
u zpěváčku, že když troubí na saxofon,
takže tím dráží komunisty a čím víc troubí vejští,
tím víc ty komunisti ho nenávidějí a rozloží tím tento systém.
Přiznávám, že už měl jistou míru alkoholu v krvi.
Slyšel to Michal Kocáv a prohlásil,
to je blbost, já vám můžu bouchat do klavíru jak chci
a nikdy to těm komunistům neuškodí.
Jako ve stejnou dobu vyšlo Michalovi Kocávovi LPčko,
když to toho Brabenece zavřeli.
To je čistě odbočka.
Ten saxofon má něco do sebe.
Poprvé se objeval nějaký výrazný protest venku
proti tomu procesu s plastikama
a nakonec to dopadlo tak,
že sváťa i vráťa dostali po 8 měsících.
Odnesl to hlavně manažer plastiku Jirous,
který dostal 18 měsíců a zajíček rok.
Všem to není v souvislosti přesně s těmi represemi,
které se dělají v těch 70. letech.
Mezi tím i šla Charta 77, kde...
Ještě vynechal, promiň, že do toho skáču,
že Charta vůbec byla možná, protože poprvé ty lidi důležitý,
kteří to podepisovali, sešli na protestu
proti procesu s plastikama.
Předtím se podepsal Patočka vedle Krígla.
Ano, to byl vlastně ten moment, kdy se lidi sešli...
Tím se prolomila ta šílená taková...
Izolovanost jednotlivých...
Nějak to bylo snad v té době.
A právě ve svým podstatě tímhletím procesem
dali ty lidi od Charty 77 dohromady.
A v tom začala v roce 1976.
Na to jsou povolenější lidi, kteří můžou říct, jak to vzniklo
a kdo to formoval a já dneska.
To nebylo ani tak důležité, navíc o tomhle se poměrně dostují.
Víc o tom celosvobodní slovo a nezbytečně, abyste s tím zatěžovali.
Církévní česopis, který se vlastně má...
Tam spíš stačí jenom přejít
a říct, že hned v těch prvních signatářích bylo
x duchovních česko-metrické jíře a...
X církvé, evangelické, i množství lajků.
Nutno je říct, že mezi nimi nebyl ani jeden farář,
který by měl souhlas, že se v tom prvním kole nešlo
za lidma, kteří by měli souhlas, ale většinou to byly lidi,
kteří byli zbavení souhlasu.
Freda Kocáb, Jakub Trojan, Honza,
Šimsa,
Reichert,
Karásek,
možná by bylo dobré sjít si ten původní dokument a projít si to tam.
Ty se připojili až při tom dalším,
což v tom dalším kole.
V zápětí,
po tom, co vyšlo, vyšlo to první kole,
tak došlo k tomu, že skládka policajti,
to byla první taková velká ace proti tomu,
a policajti vyjížděli a ty lidi tak nějak podrobili takovému velice krátkému výsleku,
který většinou probíhal mezi pátou a šestou hodinou raní,
že vždycky přijeli a vydáli toho člověka,
který už byl člověk doma, nebylo to nějak hostný.
Odbočka zase, první dvojice,
která byla vlastně začená v souvislosti s Chartou 77,
byla dvojice Macháček, Laštůvka.
Ty byly už v lednu 1977,
ačkoliv vtedy tvrděli, že za Chartu nikdo nebude berzekovaný,
tak tyhle ty dva byly sedrženy.
Byl taky začenej Vašek Havel,
ale bylo to kvůli něčemu jinému, to bylo v lednu už,
to bylo nějak 15., 16., tak nějak u konce 14. ledna.
A to bylo s Ledererem, Ornest a Pavličekem.
Ale bylo to kvůli něčemu jinému údajně,
skutečně možná, že poslali nějaké literární texty ven do svědectví.
Ty Macháček s Laštůvkou byli skutečně kvůli doma,
protože, a zase to bylo, že měli zakázanou literaturu doma,
ale bylo to už v souvislosti s Chartou 77,
protože Laštůvka je nějak do Prahy
a věděl to někam podepsat, našli to u něj.
Jak to říkal někde v celétní úlici, vyšel do barátu,
nejednou za ním přišel pán a říkal,
pojďte sem, on říkal, já žádného paní jsem neporazila.
Oni říkali, pojďte sem a už ho brali do auta a odvezli ho.
Přitom když kápli na Laštůvku, tak přes ní se dostali na Macháčka,
který měl doma cyklostem.
Macháček dostal třeba půl roku, Laštůvka dostal dva půl roku.
Ale pořád to ještě, tyhle věci nebyly tak nějak
v souvislosti přímo s církým nebo s něčím takovým.
A pak došlo k tomu,
že umřel profesor Patočka.
A to bylo přesnou roku 1977.
Během pohřbu došlo k tomu,
že lidi zatýkali.
Před pohřbem, aby se tam nedostali, odklonili pražskou dopravu,
aby se nikdo nemohl dostat.
Prodávali se kytky, věnce zde dělali,
nebo když je někde už byli včas udělali,
tak odmítili je tam dopravit na místo.
Svým způsobem při té situaci došlo takovým,
což mnoho lidí na západě nechápe,
že třeba zařídili na Dovoporsku trénink
na polkotrážní stadion vedle Řbytova
nebo že tam na Řbytově byla halikoptera,
která rušila ten obřad,
takže nikdo nemohl slyšet slovo,
nebylo možný nějakým způsobům komunikovat vůbec.
Udělali všechno možné, přesto tam přišlo tedy tisíc lidí.
Pokud by to není, že všechno...
Tehdy nebylo video jako dneska, všechno se natáčelo na videokamery.
Znovu se rozdělala taková série výslechu
a při těchto výslechách byl u jednoho výslechu kozlík
a tomu řekli mý osobě,
že se mnou to špatně skončí.
V zápětí pak mě přinesly osobní lidé,
kteří přinesli osobně pouvolávací rozkaz do Československé armády,
s důvodním,
že mám nastoupit pro jeho dům na 1977.
Já jsem tedy i odpověděl
asi v tom doku,
že od roku 16...
Doposledně dostavilo do boje.
Roku 1627, kdy bylo rozprášeno
uletohrádku výjezda na Bílé hoře
a od té doby tzv. Československá lidová armáda
sloužila pouze k tomu,
aby potlačovala odpor lidí v Československu nikoli,
aby sloužila k obraně státu
a ne moje místo v teplé umariánských lhanských prázdnách.
To bylo k prvnímu dubnu.
18. dubna jsem dostal předvolání prokurátorovi,
abych se dostavil a objasnil svou činnost.
Skoro okolností jsem dostal zase tam,
kde byl mozart Moutelík
a advokát pro dr. Moutel.
Prokurátor říká,
že dávám vám čas rozmyslet,
jestli nastoupíte nebo nezastoupíte.
Ve 12 hodin má podepisují červený lístky,
jestli chcete jít do vazby
nebo nepůjdete do vazby.
Já si říkám, že já radši půjdu do vazby.
A dál mě tomu vyšetřovatelovi říká,
že mě musíte udělat výpověd.
Já říkám, abych raději žádnou výpověd nedělal.
On říká, že to je špatný,
tak já musím za to neprokurátora,
tak Miloš Vorek, který byl v tu dobu na vojně
a toho odsoudili za to,
že měl kartu 77 u sebe na vojně.
Dostal 18 měsíců nepodmínečně za tohle.
A teďka,
jako z toho věření jsem šel v roce 79,
já v roce 80 jsem šel
ven, čili tady jako
nejsem kompetentní o tom v nějakým způsobení,
když by měl určitý klid.
A ještě důležitý, že jsi šel ven,
protože ty vyhražovali, že budeš povolán a zapřen znovu.
Znovu, což všechno ve svým podstatě mě vždycky
Pán Bůh tak nějak své rázným způsobem ochrání.
Že jakobych si to mohl vyřídit přes psychiatry,
což spousta mě taky dělala, žež se skočil za tím psychiatrem
a udělala ze sebe takového trochu cvoka.
Já jsem dokonce už byl na cestě,
žež se za tím psychiatrem skočil podívat.
Vešel jsem jako do toho baráku a proti mě šel doktor Pacovský.
No a šla mě.
Člen staršovstva Starokatolické círku.
A tento doktor Pacovský, ducha bystrého,
ale přitom ve svým podstatě takový něco,
asi bych ho trošku možná přirovnal v postavě Egona Bondyho,
nebo někde těmhletěm lidem,
který se mě v mě položil otázku
a šel znovu na zezora dolů a říká mě
kolikrát je tvůj bratr,
jako mě pozdravil a jeho otázka hned byla,
protože on se zakládá na svoji potenci a na tom,
jak je ve svém aktivním sexuálním životě.
Tak se hned se ptal, kolikrát je můj bratr ženatý.
A já jsem říkal, pouze jedno na to, doktor Pacovský,
to je výstředník, kde ve vaší slušný rodině
a tenhle ten moment,
já jsem se tomu srdečně zasmáhal a říkal jsem,
ty bys mohl dopadnout jako tenhle ten Pacovský,
když půjdeš nahoru a nesmíš.
Ale celá věc je, by bylo dobrý
po mladých historicích Komenského Bohoslovenské fakulty,
Monár by to mohl dát jako ročníkovou práci,
která církve v letech 1968 až 1979.
Musí to být lidé se svým životkem?
A opravdu tohle to věc zpracovat,
protože to by bylo zajímavý téma.
Pavelo teď s tím začal,
on už pouze věci dělá, vybral například všechny úvodníky
s Smolíkově a zpracoval je.
Já nevím, jestli pro humor zrovna.
Myslím, že to byl velmi vážný,
ale z důsledky katastrofální, pro Smolíka.
To přečíst je takový, že si to tak neuvědomuješ,
že je tak roztažený, když se to dá dohromadit na světě.
Monár si velice dobře byl vědom,
že ta hledova přijde, sice nevěděl zároveň,
že si těžko bude na něho hledat takovýhle materiály,
protože on nikdy si dával velice pozoravě vždycky do toho 15. století.
Už se nahrává?
Dobře, jo, už se nahrává.
A zimochodem, teď jak vydal tu knížku naposled,
tak tam si na té stránce věří své účty,
že on se tam dál taky i v těch starých stoletích.
Chtěl jsem pokračovat.
Od tu Kanadu, jak tam začínal, co jsi tam dělal
a jestli jsi tam nějakým způsobem nepřemejšlel o tom,
že by jsi dokončil teologii, dělal faráře?
Do Kanady jsem přišel v roce 1980,
23. října jsem přistál na Tarockém hradišti.
Proč zrovna do Kanady ještě?
Odpověď může být v tom,
že jsem chtěl, jelikož jsem odmítnul nastoupit vojenskou službu,
tak jsem chtěl volit země.
s2.flac
====================
Vypadá to tak, že je to nějaké věcí, které se mě představují. Já jsem se rozhodl právě pro Kandur s několika důvodů. Navíc, když člověk má nějaký představ, tak si volí zem. Asi taky proto, že jsem tam nebyl, protože byla dost daleko. A měl jsem pocit, že to je zem, kde opravdu existuje nějaký způsob demokracie. A opravdě jsem ji dělal poměrně hodně v tu dobu. A anglicky jsi uměl? Anglicky jsem uměl. Myslel jsem si, že umím, tam jsem zjistil, že neumím. První rok jsem teda v Karaděři přišel z Toronto do Otavy. A zhruba půl roku jsem si udělal angličtinu. Potom jsem se vydal na cestu stopem přes spojené státy na Floridu, New Orleans do Chicago, Detroitu, San Francisco, Vancouveru, New Yorku do severozápadních teritorií. A vrátil jsem se zpátky do Otavy a bylo mě nabídnuto zaměstnání u krajinských novin, které se jmenovaly Nový domov. Když jsem přišel do Kandy, tak mě k krajině radili například vytvořet ekonomickou základu, abych si mohl cestovat, jak chceš. Jsem do dneška rád, že jsem je neposlechl, protože jsem se aspoň podíval po Americe. Kdybych měl ekonomickou základu, nikdo z nich se nikdy nikam nepodíval. A díky tomu jsem podařil opravdu celou tu Ameriku projet. Za celou tu dobu jsem se tolik vůbec o Kanadě a Americe nepodíval jako tehdy. Celá ta cesta trvala přes 6 měsíců. Bylo to zajímavé a zvláštní, protože člověk neměl vůbec žádný zázemí, žádný domo. Všechny věci měl, veškerý majetek měl neustále na zádech, takže když zmoknul, tak mu zmoknul veškerý majetek. A neměl třeba šanci, že by se vůbec nikde usušil nebo něco podobného. Takže takový ten pocit těch lidí, že se odchází zahrnicema masa jako v Egyptě, tak trošku myslím, že byla přehráné. Takže opravdu ty začátky asi nebyly nejlepší. A zas na druhou stranu bylo to dobré, že člověk prošel tu mati, protože já mám zkušenost, že lidi, kteří přijdou a dostanou všechno, jako zaměstnání, určitou pozici, začnou pracovat, tak nikdy se neuvědomí, že někdo může projít něčeho horším. Nemají vztah k tomu, že nový emigrant v nějaké země potřebuje pomoce, že potřebuje určitou solidarnost. To je také třeba důvod, proč se snažím pomáhat nebo pracovat v přískozlověském družení v Karagě, kterého jsem vlastně tady členem oficiální delegace s dvou členy znišená v UK a už odjela do kanály zpátky. A co tady na hlavní daní do CV vzniklo? Československé národní stružení vzniklo v roce 1939 a na začátku 2. světové vláky a mělo za úkol podporovat naše vojáky na frontě v době 2. světové vláky. Během je to UK s politickým zaměřením má možnost ovlivňovat politiku kanadské vlády, má kontakty na vládní místa a má, protože v Karagě záleží třeba na tom, jestli volit čitají hlas tomu nebo jiného poslanci. A snažila se mimo jiné stružení se snažit volit, tak je o to upouzornila za porušování lidských práv v Československu. To bylo nutné třeba monitorovat situaci v Československu, monitorovat porušování lidských práv. Když jsem se vrátil zpátky do Tavy, když jsem se dověděl, že je Doroty Žeskání elektora pro krajenské novinice, teďka bych dál jako oběct, ale bych asi nedal, kdyby se publikovala. Když jsem tam přišel, tak to byl opravdu šílenej pátek a hrozně dlouho jsem váknul, jestli útěk novin člověk má začít nebo nemá začít. Třeba jeden z takových šlánků bylo s ní RCMP, což je kanadská lidská policie, a posloukává telefoní. Hovorí, odpověď vela. Ano, ale pouze pokud to slouží v boji proti komunismu. Tyhle ty děti nemuseli být publikované, ale bych vysvětlil, jaký to byl asi typ novin, které se naprosto nezavíjely situací v Československu. Hlavní problém bylo nějaké sokolové cvičení. Po případě nedalší práci si dělali tím, že se vysvětlovala pošta, tak ty dopisy se přetiskly v novinách, jeden jako druhej za sebou. Neměl to žádný základní rozdělení novin. Jak jsme zvyklí u novin, že jsou zprávy ze světa, zprávy lokální, místní, z kultury, zprávy ze sportu, z rdce. To je většinou základní schéma. Všechno novin na světě počiná je rudit právě na konče. Toronto Globe and Mail, New York Times nebo Pravdou, to je prakticky tohle rozdělení a všechno novin. Když jsem tam přišel, jsem se pokusil vytvořit tohle rozdělení. Pochopitelně, že jsem nemohl udělat na jedno všechny tyhle věci, ale snažil jsem se tam dostat stále více zpráv. Československá. A tam ještě působíš pořád. A teďka jsem začal pracovat v novinách. Snažil jsem se spolu s tou redakční radou nějakým způsobem na určité úrovni kompromisu noviny vydávat. Během té doby jsem se tak nějak vyučil do redakční práce. Před dvěma roky jsem začal pracovat na komputeru, kterou dám výsazbu novin. Ty noviny jsem viděl a několik jsem odbízkel. Takže celá věc je ovšem, že třeba tyhle noviny jsou placených a měsícelice místních podívků. Jako všechny noviny na Západě, což nejen měsícelidové noviny, že je nezbytné mít incerci a že je si chtějí přežít, takže musí tohle číslo hodně počítat. Že musí hodně věnovat energie, což jsem třeba nevěděl, když jsem odcházel do Kanady, že musím věnovat. Takže noviny jsou teďka sobě stačný právě, tak je hodně incerci, která tady probíhá. Kdyby zajímalo, ty seš tam v nějakém sboru? Já se neustále považuji za člena Česko-Katarské církve a Angleské sboru ve Vršovicích. Ale chodit tam do Československého baptistického sboru, který je v Torontě. V Torontě máme, to by možná bylo zajímavý, Československý baptistický sbor, který ve svým postatě je dnes unikátel na suverovno-americkém kontinente, protože je to jediný protestantský sbor, kde se mluví ještě česky. Pak je tam katolická osada sv. Václava, je to barvnost katolická česká. Je tam slovenský kostel Cyro a Metoda v Torontě. Pak je tam slovenský luterátský kostel sv. Pavla, který se vysílá v důvolu služby pro svobodnou Evropu, reverendě Šantot. A pak je tam řecko-katolický, říká se tady řecko-katolický? Říká se, že je řecko-katolické. Oni říkají právě většinou, používají takový náziv, že katolíci východního obřadu nebo pysackého obřadu, ty teďka postavili jako velkou katedrálu, za kterou ten financovaný slavný nágrad Štefana Romana. Jak ta československá bautistická chirke, nebo teda ten kostel, jak ho přijímá Henrik? Velice dobře a velice se rozdůstá. Je to opravdu smutný, že třeba v Brakovsku i ten svátil spor v Suriku, to je 35 lidí, kde šlo tam květí skutečně. Každou den dělají kvůli 100 lidí. Je to trošku takového pietistického směru, poměrně doširoký. Někdy myslím, že hodně profituje československá chirke. Evangelská, to tam nemyslím, že tak dává. Tady bych se zeptal, jsou to asi dva, nebo třeba 75 slovenských farářů, farář Bauer, nebo nějaký další. Farář Bauer. Na kterém kontaktu? S mé kontaktu je velkou občas také kráže na tom československém bautistickému sporu. Ale nebude kráž tam pravidelně. Je tam kráž. Když jsi se tady na tuto ráno nepomyslel, jak to potkneš? Karmeně měl jako nějak má výhrady k severoamerickému protestantismu. A já jsem měl velké problémy tady k farářskému zaměstnání, což byl jeden z důvodů, proč také se mi rozpakováně vyhodí v fakulty. Mně se nelíbila struktura chirke a Severní Americe je trošku nebezpečná, že obchod společně je sprací duchovní. Jako to volání o odluce chirke od státu, nevím, nevím. Mám nějaký velký, velký otázník. Protože mně to vede k tomu, že chirka bude komerční záležitost. A je to velký nebezpečí, že se farář bude snažit nějakým způsobem podbízet věřícima, aby byl populární v tom sporu. Takže je to velký nebezpečí. A rozhodně bych řekl, že ten přechod neměl být tak rychle, jak se tady chystá. Já mám pocit, že poslední slad, který nepůjše o týhle věci, nemluví. Když už to zašlo hrozit, tak se na něj o tom mluví. No, to by jsme zkratkovali. Teď se přijdeme do přítomnosti. Ty jsi přijel... Přijel jsem 10. obrozince. Snažím se tady sorientovat. Jak už jsem řekl, jsem členem delegace Československého družiny v Kanadě. Zároveň jsem zde a klidně kladu v Dolinách za tiskovou agentury AVN. První interviu se mnou, při smýku o mé příjezdu, udělal Československá televize. V tisku to bylo poprvé zmíněno tatislavským športem. A druhé zmíněno byla redakce Československého sportu. Jestli tak chceš ještě, co dělám. Mimo to dělám sportovní sjání svobodné Evropy. A pro Hlas Ameriky dělám ostatní věci. To znamená kulturní, krajenské, politické zbrávy Storonta zhruba třikrát za tisíc. V roce 2030 se zrovná na vyhlášení městské vlády. Ano, to se dopoledne nevědělo. Právda, neviděl jsem to v reálu, protože jsem šel jako správný, dobrý novinář. Jsem šel napřed do tiskového střediska město toho, aby všel na Václavách. Ale to už tak bývá. Já teď jako správný, dobrý novinář určitě půjdu napřed neseženo akreditaci na volbu prezidenta tiskového státu. Budou zase někde jiné, no, takové věci. Na svým podstatě, co bych tady chtěl dělat během tohohle měsíce, je nedělat ty oficiální věci. To jsou tady lidi, kteří tohle to dělají. A mě zajímají takové okrajové věci, které provázejí tuhle společnost. A mě se to jako pozorovat, jak vypadá situace. Takže jsem třeba udělal se tu intervju s rektorem Československého okno Františkem Stárkem, kteří jsou občanský formatoři. Se mi cítím dost kompetentní. Jak to na tebe působí? Protože my jsme se shodli, že každej den se mnou stále něčemu divíme. Stále nás něco překvapuje. Ta euforie je fantastická na druhou stranu tím, že člověk žil venku, mimo, tak vidí určitý věci. Myslím, že spoustu věcí vidí pozorně hůře, ale určitý věci mám zase možnost vidět lépe. A to z toho důvodu třeba, že já vím, jak vypadají svobodné volby. Tady to lidé většinou nevědí. A myslím si, že třeba můžou se dostat velice rychle do maléru, protože postaví velké množství stran, navzájem se budou konkurovat a nakonec to může být strana, která nebude zrovna nejlepší a nejdemokratičnější a vzíská nejvíc hlasů, protože demokratické zložky se naprosto potřou navzájem. A to je určitý nebezpečí, protože třeba si myslím, že je ve svojich státech líp, když může mít spousta lidí různý náhledy a mají tam dvě strany. V Karadě máme tři strany, v Itázii jsou tři strany, když to tady v Československu i bude o suma 20. Já uvažuju, že tady budu delší dobu příští rok v létě, když budu mít na to peníze, protože ta hotelka není zrovna nejlevnější. Navíc já, i když jsem tady tak často, mně běží výdeje v torontě. A nejsou to malé výdeje, člověka musí pracovat, aby si člověk mohl plývat s ty základní náklady. Třeba platit všechna takový zdroje. Já nevím, počínají byt tam přes kapelou televizie. Ale to, což dělá většinou, tak polovičku výdejů nebo dvě předtím a tyhle výdeje někam běží v torontě. Takže to je trošku problém, když člověk pracuje, jezde. Na druhou stranu, ne na druhou stranu, chtěl bych začít vydávat nějaký způsob akadémy. Ovšem, schodli jsme se na to teďka. Zaprvé bych se chtěl opřít o lidi, který v námi nikoli neneznáme. To je třeba v tom způsobu, který je Volha Duhlejdánka, Petra Krejčevo, Kozlíka Hoštajpra, o lidi, který se hlavně reputují A neměli by to být jako anglické noviny? Není nikde stanoveno, že to budou anglické noviny. Je to čistě daným, že já jsem se naučil na Západě neopírat se o neznámé lidi. A já musím vidět, jak ty lidi jsou schopní pracovat. Jestli jsou schopní správně pracovat, jestli je na ně spoleknutí. Jestli mají určitý entuziasmus. A tohleto mám zkušenost, že si nemůžu sedět na neznámého člověka. Že tenhle ten výběr je pouze proto, že tyhle lidi znám několik. A že člověk určitou dobu prošel, určitou dobu nějakým způsobem spolupracoval. Chtěl bych, toho všem otázky uvidíme, jak situace bude vypadat. Rozhodně bych s tím to nechtěl dělat. A nechtěl bych, kdyby byla velký spousta nových českopisů, nových novin, které vydrželi pro epiční život. Ale mohly by tyhle noviny s epičním životem zničit to, zadousit to. Tyhle věci se musí dělat velice s rozmyslem a velice pomalu. A dělat to předtom s cílej proměšlení, jakým způsobem to dělat. A zjistit, kde jsou tady vlastně klíky, kluky, místa, ty mezery, které nepokrývají oficiální tiskoviny, které z tohoto jistě bude také oficiální tiskovina, jako třeba lidové noviny. To je možná, že systém ovládní, ale noviny budou pak se volit. Přesně tak. A navíc já bych byl v těch novinách pro jednu věc, že by tam byla exkluzivita na lidi, že lidi by mohli pracovat i pro jiné noviny, a pak zase lidi, kteří by pracovali pro nás, takže by se nevrátilo těm lidem, aby dělali noviny. Já spíš bych chtěl tady využít nějakých technických znavostí, než dávat tady nějakou směrnici. To znamená, že počítaš tím, že jsi se tam přešel. Ve svým podstatě uvažuji o tom, uvažuji na jaké báze by se to dalo dělat. Možná, že bych si to vydělal tady noviny. Ale dalo by se dělat třeba, protože ty noviny budou potřebovat určitou základnu i venku. A že třeba půl roku člověk může být tam. A nejvíc, ve svým podstatě i ty noviny by se daly orientovat na lidi, naše lidi venku. Z tohle oblasti mám zkušenosti. A zase díky tomu by se dalo získat incerce z venku do naše noviny, které by rádi to paděla. Což v těchto věcech mám zkušenost větší, než tady máme lidi. Tím by se mohlo podařit, že by ty noviny přežily ekonomický průběh. Což já si myslím, že je taky způsobem důležitá věc. Tak já se budu těšit na to, že přečteme další noviny, které tady... To až v roce 1991. Zatím pracujete na bratrstvu a na křesťanský rejí. Protože v tomhletom já vám zase nemohu pomoct.
s2.flac
====================
Já jsem se rozhodl právě pro Kanadu s několika důvodů, navíc když člověk má nějakou představu, tak si volí zem. Asi taky proto, že jsem tam nebyl, protože je dost daleko a měl jsem pocit, že to je zem, kde opravdu existuje nějakým způsobem demokracie. A o Kanadě jsem viděl poměrně hodně v tu dobu. A anglicky jsi uměl? Anglicky jsem... Myslel jsem si, že umím, tam jsem si jistil, že neumím. První rok jsem v Kanadě přišel z Toronto do Ottawy a zhruba půl roku jsem udělal angličtinu. Potom jsem se vydal na cestu stopem přes spojené státy na Floridu, do New Orleans, do Chicago, Detroitu, San Francisco, Vancouveru, Naico, do severozápadních teritorií a vrátil jsem se zpátky do Ottawy a bylo mě nabídno to zaměstnání u krajinských novin, které se jmenovaly Nový domo. Když jsem přišel do Kanady, tak mě krajení radili například vytvořit ekonomickou základnu a pak si budeš mohl cestovat jak chceš. Jsem do dneška rád, že jsem je neposlechl, protože jsem se aspoň podíval po Americe. Kdybych měl ekonomickou základnu, nikdo z nich se nikdy nikam nepodíval a díky tomu jsem podařil opravdu celou tu Ameriku projet. Za celou tu dobu jsem se tolik vůbec po Kanadě a Americe nepodíval jako tehdy. Celá ta cesta trvala asi šest měsíců. Bylo to zajímavé, ale na druhou stranu zvláštní, protože člověk neměl vůbec žádný zázemí, žádný domo, všechny věci měl, veškerý majetek měl neustále na zádech, takže když zmoknul, tak mu zmoknul veškerý majetek a neměl třeba šanci, že by se vůbec nikde už usušil nebo něco podobného. Takže takový ten pocit těch lidí, že se odchází za hrncema masa jako v Egyptě, tak trošku myslím, že byl přehrnaný, takže opravdu ty začátky asi nebyly nejlehčí. A zas na druhou stranu bylo to dobré, že člověk prošel těma těmi, protože já mám zkušenost, že lidi, kteří přijdou a dostanou všechno jako zaměstnání, určitou pozici, začnou pracovat, tak nikdy si neuvědomí, že někdo má, může projít něčím jako horším, nemají vztah k tomu, že nový emigrant v nějaké země něco potřebuje, že potřebuje pomoce, že potřebuje určitou solidárnost, to je také třeba důvod, proč se snažím pomáhat nebo pracovat v Československém stružení v Kanadě, kterého jsem vlastně tady oficiální členem oficiální delegace s dvou členy znišená půlka už odjela do Kanady zpátky. A co to je za organizace, kdy vznikla? Československé národní stružení vzniklo v roce 1939 na začátku 2. světové volánky a mělo za úkol podporovat naše vojáky na frontě v době 2. světové války. Je to krajinská organizace s politickým zaměřením, má možnost ovlivňovat politiku kanadské vlády, má kontakty na vládní místa a má, protože v Kanadě záleží třeba na tom, jestli voliči dejí hlas tomu nebo jinému poslanci. Snažila se mimo jiné, rozdružili se snažování mimo jiné, také o to upouzovňovat na porušení měnských práv v Československu, těchhle, kteří zde byli. A proto bylo nutné třeba i monitorovat situaci v Československu, monitorovat porušování lidských práv. Když jsem se vrátil zpátky do otravy, tak jsem se dověděl, že je to roti, že shání redaktora pro krajinské noviny. Teď bych dát takovou věc, kterou bych asi nerad by se publikovala. Když jsem tam přišel, tak to byl opravdu šílený plátek a hrozně dlouho jsem váhal, jestli útěk novin člověk má začít nebo nemá začít, protože třeba jeden z takových šlánků bylo s mým RCMP, což je kanadská jízdní policie, odposloukála telefonní hovory, odpověď byla Ano, ale pouze pokud to slouží voji proti komunismu. Tyhle děti nemuseli být publikované, jenom bych vysvětlil, jaký to byl asi typ novin, které se naprosto nezavívaly situací v Československu. Hlavní problém bylo sokolové cvičí po případě, ve redakční práce jsem dělal s tím, že jsem vzala pošta, zkrátka ty dopisy se přetiskly, v novinách jeden jako druhej za sebou neměl to žádný základní rozdělení novin, jsme zvyklí u novin, že jsou zprávy ze světa, zprávy lokální, místní, zprávy z kultury, zprávy ze sportu, to je většinou základní schéma. Všech novin na světě počínají rudým právem, jako Open Mail, New York Times nebo Pravda, to je prakticky tohle rozdělení u všech novin. Když jsem tam přišel, tak jsem se pokusil vytvořit tuhle, takže už tady je. Takže jsem se pokusil vytvořit těch novin, tohle rozdělení, pochopitelně, že jsem nemohl udělat, že jsem nemohl udělat na jedno všechny tyhle ty věci, ale snažil jsem se, tam dostala stále více zpráv Československá. A tam teď ještě působíš pořád. ... A teďka, tak jsem začala pracovat v těch novinách, takže začal jsem se spolu s tou redakční radou nějakým způsobem na určité úrovni kompromisu noviny vydávat. Během té doby jsem se tak nějak zaučil redakční práci. Před dvěma roky jsem začal pracovat na komputeru a dělám i sazbu novin. ... Takže celá věc je ovšem, že třeba tyhle noviny jsou placené hlavně s výsledce místních podniků, jako všechny noviny na Západě, což nevím, jestli se lidové noviny uvědomují, že je nezbytné mít jim srdce a že jestli chtějí přežít, takže musí. ... Že musí hodně věnovat energie, což jsem třeba nevěděl, když jsem odcházel do Kanady, že musím věnovat... Takže noviny jsou teďka sobě stačné právě díky hlavníkům, která tam probíhá. Mě by zajímalo, ty jsi tam v nějakém zboru? Já se neustále považuji za člena Českopeterské círku a Československé sbory ve Vršovicích, ale chodím tam do Československého baptistického sboru, který je v Torontě. V Torontě máme, to by možná bylo zajímavý, Československý baptistický sbor, který ve svým postatě je nezunikátem na silovém americkém kontinente, protože je to jediný protestantský sbor, kde se mluví ještě česky. Pak je tam katolická osada sv. Václava, je to várnost katolická česta. Je tam slovenský kostel Cyrila a Metoda v Torontě. Pak je tam slovenský luteránský kostel sv. Pavla, odkud se vysílají bílbou služby pro svobodnou Evropu, a pak je tam řecko-katolický, říká se tady řecko-katolický, říká se je řecko-katolické. Oni říkají právě většinou, používají taky název, katolíci východního obředu nebo pyzantského obředu. Ty teďka postavili jako velkou katedrálu za Torontem financovaní slavný magnát Štefana Romana. Jak ta česko-slovenská bautistická církvě, nebo teda ten kostel, jak ho přijímá? Velice dobře a velice se rozdůstá. Je to opravdu s údivem, že třeba v Rakousku i ten sváťusbor v Curicu, to je 35 lidí, když to tam chodí každou neděli kolem 100 lidí. Je to trošku takového pjatistického směru, poměrně doširoký, někdy myslím, že hodně profituje z česko-bratiské církve evangélická, tak tam nemusíš taky dávat na to rozhovor. Tady bych se jenom zeptal, jsou to asi dva nebo tři roky, co farář Bauer odešel do Kanády? Jsme v kontaktu jak velkou, občas také káže v tomto česko-slovenském batistickém sporu. Ale nebyli káže tam pravidelně, nikdy tam nebyli. Ty jsi se tady na tuto ráno nepomyšlela, že byl tam v Kanadě? V Kanadě měl jako nějak má výhrady k severoamerickému protestantismu. A já jsem měl velké problémy tady, k farářskému zaměstnání, to byl jeden z hlavních důvodů, proč také se nerozpakovat, mě vyhodit z fakulty. Mně se nelíbila struktura církve a v Severní Americe je trošku nebezpečí, že obchod splný s prací duchovního. Jako to volání o odluce církve od státu, nevím. Mám taky velký, velký otázník. Protože nutně to vede k tomu, že se círka bude komercionální, že se z toho stane komerční záležitost, a je to velký nebezpečí, že se farář bude snažit nějakým způsobem podbízet jeřicům, aby byl populární v tom sboru. Má to hodně věcí, které jsou nebezpečné a rozhodně by ten přechod neměl být tak rychlý, jak se tady chystá. Když už to zašlo hrozit, tak se raději o tom nemluvíte. Teď se můžeme do přítomnosti. Ty jsi přijel... Přijel jsem 10. obrozince, snažím se tady sorientovat, třeba dělám provinář za tiskovou agenturu APE. První zmínku o mém příjezdu udělá Československá televize. V tisku to bylo poprvé zmíněné Bratislavským sportem a druhé byla redakce Československého sportu. Jestli tam chceš ještě, co dělám, potom mísťání Svobodné Evropy a pro Hlas Ameriky dělám ostatní věci. To znamená kulturní, krajenské a politické zbrávy z Toronto zhruba třikrát za měsíc. Ty jsi přijel 10. obrozince zrovna na vyhlášení nové vlády. Ano, to jsem dopoledne... Pravda, neviděl jsem to v reálu, ale jako správný blbý novinář jsem šel napřed do tiskového střediska, misto toho, abych šel na Láclavák. To už tak bývá. Já teď jako správný blbý novinář určitě půjdu napřed neseženo akreditaci na volbu prezidenta Bratislavského sálu. Ve svým podstatě, co bych tady chtěl dělat během tohle měsíce, je nedělat ty oficiální věci. Na to jsou tady lidi, kteří tohleto dělají. A mě zajímají takové okrajové věvy, které provázejí tuhle společnost. Hlavně jsem tu jako pozorovatelný člověk, když si vidíte tak vypadná situace. Některým časovisům Okno, Františkem Starkem nebo o toho Liberku, který přišel z vězení. Nikoliv s lidma, kteří jsou občas informatováni, se necítím dost kompetentní. Jak to na tebe působí? Protože my jsme se shodli, že každej den se neustále něčemu dívíme. Neustále nás něco překvapuje. Ta euforie je fantastická, na druhou stranu tím, že člověk žil venku, mimo, tak vidí určitý věci. Spoustu věcí vidí podstatně hůře, ale určitý věci mám zase možnost vidět lépe a to z toho důvodu třeba, že já vím, jak vypadají svobodné volby. Tady to lidé většinou nevědí a myslím si, že je to dostat velice rychle do maléru, protože postaví velké množství stran, navzájem si budou konkurovat a nakonec z toho může víc, strana, která nebude zrovna nejlepší a nejdemokratičnější a vzíská nejvíc hlasů, protože demokratické složky se naprosto potřou navzájem a to je určitý nebezpečí, protože třeba si myslím, že demokracie je ve Spojených státech i když může mít spousta lidí různý náhledy, ale mají tam dvě strany. V Kanadě máme tři strany, v Británii jsou tři strany, ještě tady v Československu jich bude 28. A naposled, budeš sem jezdit teď často nebo snad uvažuješ o tom, že... Já uvažuju, že tady budu delší dobu příští rok v létě, protože tam ten kanál není zrovna nejlevnější, navíc já, když jsem tady, tak přesto mě běží výdaje v Torontě a nejsou to malé výdaje, člověk tam musí pracovat, aby se čel poprývat ty základní náklady, že třeba platit všechny takové zdroje, já nevím, počínají bytem přes kapelou televizi. No, ale to, což dělá většinou, tak polovičku výdají nebo dvě třetiny výdají a tyhle výdaje někam běží v Torontě, takže to je trošku problém, když člověk nepracuje, jezde. Na druhou stranu... Ne, na druhou stranu chtěl bych jistě začít tady vydávat nějakou způsobu noviny. Chodili jsme se na tom teďka, zaprvé bych se chtěl opřít o lidi, který znám, nikolik o lidi neznáme, to je třeba svět způsobem tady o Láďu Rejdánka, o Petra Krejče, o Kozlíka, o Schneidera, o lidi, kteří se hlavně rekrutují teda ze Evangelické církve. A neměli by to být jako evangelické noviny? To budou evangelické noviny. Je to čistě daný, že já jsem se naučil na Západě neopírat se o neznámé lidi a musím vidět, jak ty lidi jsou schopní pracovat, jestli jsou schopní správně pracovat, jestli je na ně spolehnutí, jestli mají určitý entuziasmoz. A tohle to mám zkušenost, že se nemůžu vzadit na neznámého člověka. Tenhle ten výběr je pouze proto, že tyhle lidi znám, a že člověk určitou dobu prošel, určitou dobu nějakým způsobem spoluprácoval. Chtěl bych to, všem otázka je, uvidíme, jak situace bude vypadat. Rozhodně bych s tím to nechtěl dělat. Byly v letí spousta nových časopisů, nových novin, které vydržejí pro můj těpičí život, ale mohly by tyhle noviny s těpičím životem zničit, zadousit. Tyhle věci se musí dělat velice s rozmyslem, velice pomalu, např. musí být promyšlený, jakým způsobem to dělat. A zjistit, kde jsou tady několik různých míst a mězerek, kteří nepokrývají oficiální tiskoviny, které z tohoto jistě bude také oficiální tiskoviny, jako třeba lidové noviny, které budou vládnýma novinama. A navíc já bych byl v těch novinách pro jednu věc, že by tam nebyla exkluzivita na lidi, že lidi by mohli pracovat i pro jiný noviny, a pak lidi, kteří by pracovali pro nás, takže by se nevrátilo těm lidem, aby dělali. Všem tohle to je, já spíš bych chtěl tady využít nějakých technických znalostí, než dávat tady nějakou směrnic. To znamená, že počítáš tím, že bys se sem přišel? Ve svým podstatě uvažuji o tom, uvažuju na jaké bázi by se to dalo dělat. Dalo by se dělat třeba, protože ty noviny budou potřebovat určitou základnu i venku, a že třeba půl roku člověk může být tam. Ve svým podstatě i ty noviny by se daly orientovat na naše lidi venku. Z tohle oblasti mám zkušenosti. Tím by se mohlo podařit, že by ty noviny přežily ekonomicky, což já si myslím, že je taky důležitá věc. Tak já se budu těšit na to, že přečteme váši noviny. To až v roce 1991. Zatím pracujte na Vratrstvu, a na křesťanský revienu. V tomto mám zase nemohu pomoci.