[Příležitostné poznámky, 1990]
raw | digitalizáty
◆ myšlenkový deník – soubor | poznámky, česky, vznik: 1990
Strojový, zatím neredigovaný přepis
====================
PXL_20250603_083926134.jpg
====================
PŘEDMĚT JMÉNO ŠKOLA. TŘÍDA ROK POČETNÍK od 4. ročníku ZŠ
PXL_20250603_083926134.jpg
====================
PŘEDMĚT JMÉNO ŠKOLA. TŘÍDA ROK POČETNÍK od 4. ročníku ZŠ
====================
PXL_20250603_083937788.jpg
====================
30.8.20 (Fall) Theologe se prits thi cítí podstation (Eſtorted) éléna cielené a l'imum (event. & strake ném pořadí – ale lisno je jen sediment travee). Ale poz neplassé cash Nz pui zuály, významnoziela piensiu vettujen dor, per maz prvoradon dulisslist, samiturn theology unalvanin. Killer. "sing. The tyre ffe, ale sin thcolope ve such schleich ymamable predstavitelich sipomana" (Efelony), ze pro Zerise a qeho myllis Droli Gyla son nichen jinis pro dobu pride psi, Adronce in pro Paola, they be spirišem note nerethal a key je parecipiattin bleven. adftrictz calon sadu posunu, a také zaleals. Tarkiv vher, sisene vlor helanson, yah Ge Parlem prostredkinen, (ostaré an nejau jie), se projevuje séré v evangelisch (napi beksteren, and westalli a univils – au tomar). Aly lato vis mrkla lit framina, musela Garthstoph marat par zone bih varanosh na Visms, Zy. na NZ, tad na ärker, victui deHeard deme de obruge & pluden worden (drobné dohath) Police (mépin – ventre) J. Demette Que hoc Твои надое Forde Danesin же Savado Helpere traduce & Vintillio "Mitch Alora "Noa" & Rarocodemnien xo cédone, je Marra idar to vûtes může udělat, a pisdem rustat "cinkcon bladeJu's" (column" dequa Blow). To pe oriem vie thedoen, al rivarols, zda se lobo Smeg cart a good datele mushon pt. All péno je pomé : na valley je potoreand Conquelita – bud & Jason Mery je précédéer v prs bleatope son neprint coulariton, alenon deklarované, anebo & ciclons (a minn Rejsensit sediment, testin NZ 2). Ten sopor qu moins podarit bare preak: bud frist Jahl siuliani be a par pussful abo Pris gals were und pyre pron Attore, Juris varo sun sing - anebo pris Untus pro predanoz ny". Waran
PXL_20250603_083937788.jpg
====================
30.8.20 (Fall) Theologe se prits thi cítí podstation (Eſtorted) éléna cielené a l'imum (event. & strake ném pořadí – ale lisno je jen sediment travee). Ale poz neplassé cash Nz pui zuály, významnoziela piensiu vettujen dor, per maz prvoradon dulisslist, samiturn theology unalvanin. Killer. "sing. The tyre ffe, ale sin thcolope ve such schleich ymamable predstavitelich sipomana" (Efelony), ze pro Zerise a qeho myllis Droli Gyla son nichen jinis pro dobu pride psi, Adronce in pro Paola, they be spirišem note nerethal a key je parecipiattin bleven. adftrictz calon sadu posunu, a také zaleals. Tarkiv vher, sisene vlor helanson, yah Ge Parlem prostredkinen, (ostaré an nejau jie), se projevuje séré v evangelisch (napi beksteren, and westalli a univils – au tomar). Aly lato vis mrkla lit framina, musela Garthstoph marat par zone bih varanosh na Visms, Zy. na NZ, tad na ärker, victui deHeard deme de obruge & pluden worden (drobné dohath) Police (mépin – ventre) J. Demette Que hoc Твои надое Forde Danesin же Savado Helpere traduce & Vintillio "Mitch Alora "Noa" & Rarocodemnien xo cédone, je Marra idar to vûtes může udělat, a pisdem rustat "cinkcon bladeJu's" (column" dequa Blow). To pe oriem vie thedoen, al rivarols, zda se lobo Smeg cart a good datele mushon pt. All péno je pomé : na valley je potoreand Conquelita – bud & Jason Mery je précédéer v prs bleatope son neprint coulariton, alenon deklarované, anebo & ciclons (a minn Rejsensit sediment, testin NZ 2). Ten sopor qu moins podarit bare preak: bud frist Jahl siuliani be a par pussful abo Pris gals were und pyre pron Attore, Juris varo sun sing - anebo pris Untus pro predanoz ny". Waran
====================
PXL_20250603_084006754.jpg
====================
You Masim profitmem je ustavní vizeté Floriha na podné straně a – v podobě prosition deflec – pozett florifielé antropolapse; to ju je možné jen na ziladi nijakcho kontestu, & Wen Sontesten, this game roots ope que perkemana dolapera, ortu za piedpokladu nalistého roſem popté étolque dem. "Frozen näiche Everton (Husserlovo posté que • Walker 98.2.90 Habermas (hes to "autérepolepé " vi Fisther Lex, Bd. Philos. – 2958 – 5. 20) " de Antropologue náleží & "ren 84 ouém? folosisselle Lussoplindim, tj. de panstes és vidám nedává sillad (curatlada! ge), ale re qe (pauze) zpracovává. To Ve do Areslené Waeno; presnist, re èque, platí to o dosavadní farvea te mawena lerubé nedostatinném stain, ale & tar bre odhalit par ve vědách o člověku, bal ve triedé antropologii pudéer vrátadné prezencné
PXL_20250603_084006754.jpg
====================
You Masim profitmem je ustavní vizeté Floriha na podné straně a – v podobě prosition deflec – pozett florifielé antropolapse; to ju je možné jen na ziladi nijakcho kontestu, & Wen Sontesten, this game roots ope que perkemana dolapera, ortu za piedpokladu nalistého roſem popté étolque dem. "Frozen näiche Everton (Husserlovo posté que • Walker 98.2.90 Habermas (hes to "autérepolepé " vi Fisther Lex, Bd. Philos. – 2958 – 5. 20) " de Antropologue náleží & "ren 84 ouém? folosisselle Lussoplindim, tj. de panstes és vidám nedává sillad (curatlada! ge), ale re qe (pauze) zpracovává. To Ve do Areslené Waeno; presnist, re èque, platí to o dosavadní farvea te mawena lerubé nedostatinném stain, ale & tar bre odhalit par ve vědách o člověku, bal ve triedé antropologii pudéer vrátadné prezencné
====================
PXL_20250603_084020000.jpg
====================
rozerley, Steré se nepen miction, all Martin musi shall problemes probèran stadvem ustaven Wenten rakládané, folosificSe dosespling, Bredone. To go kat antropologé, peshame takten weröcked nuté. Ale facce to dosesplines, thera bude náležet de primi filos fre (ombs alespoù do you nejlete51 blink). Adobelus 10.2.90. telur your cloneter padlo trova, Stericulum (quesi: minie, héré mei in drid dove, down tex) je : 7 moźno. chapak haré Jumar, ner jo na my Item. Vaponeume na informasi? parsi mi raposemiton, all shalle quité pustommon (Paródivanin) nanew youxeru floran je àbinét, tas "thin' sloves ref. stádne slovem; sa Prin könn fèmel je človed setmy Thayyana wee h woar, ale nedarají rada, Stupl. Purich men sit madre rang, mes she's è pien niko dresárií s nestoranckhein Euromed. 10.2.20. 1. 156,137] Priprava na 15.3.20 Cahlen 1. Marpleten Person) 2. Repmetens martallona Gol (pole ole o zbaren) & beſtet pictrávépicé tué otreti reettura, kulturni of don (regiei") 2. potrebe objamèni (a) Glock (= Gh 4) poucnost (tils) 2) netselt (opiane?) dopty
PXL_20250603_084020000.jpg
====================
rozerley, Steré se nepen miction, all Martin musi shall problemes probèran stadvem ustaven Wenten rakládané, folosificSe dosespling, Bredone. To go kat antropologé, peshame takten weröcked nuté. Ale facce to dosesplines, thera bude náležet de primi filos fre (ombs alespoù do you nejlete51 blink). Adobelus 10.2.90. telur your cloneter padlo trova, Stericulum (quesi: minie, héré mei in drid dove, down tex) je : 7 moźno. chapak haré Jumar, ner jo na my Item. Vaponeume na informasi? parsi mi raposemiton, all shalle quité pustommon (Paródivanin) nanew youxeru floran je àbinét, tas "thin' sloves ref. stádne slovem; sa Prin könn fèmel je človed setmy Thayyana wee h woar, ale nedarají rada, Stupl. Purich men sit madre rang, mes she's è pien niko dresárií s nestoranckhein Euromed. 10.2.20. 1. 156,137] Priprava na 15.3.20 Cahlen 1. Marpleten Person) 2. Repmetens martallona Gol (pole ole o zbaren) & beſtet pictrávépicé tué otreti reettura, kulturni of don (regiei") 2. potrebe objamèni (a) Glock (= Gh 4) poucnost (tils) 2) netselt (opiane?) dopty
====================
PXL_20250603_084301831.jpg
====================
zamada o TCM-Plorffent al zmínka 6 pried trader (& depy memory) Bythagorephe, Flor pocally fre- ""Auquere" (Marx: nabor, – lr, the be ве justé nenašel auto ni rase Swall addvzem чан čer se distànà de foto fpe galo cena prow adrize prowadze Harem. Brosch: kristus – Aut Hadusha & palata T Hic & paffic Hex bespean gu ba les, Shera se prie podoba pravde Aster of th mybliz Dane Formelo pro tekkekn Flamur Broch 3) - Spolequal Timi 22 Af hermeneutik Lesha 10-12 dran. 1. de pol, dubner eurone 2. But. 7.3.90 Fér, re niducré antropologie évi éle vita quedmětem Prého zagrm a délé právě to, co v minulosti dilabe thislope – podle Feuerbach. Nebot - par musí od sebe oddělovat čtivěla enfurt, Shery antropompele deumé, a étévéta osport, Sterý je naopak zdraman. Time se orice doStává do vážného risporn; filosofie se pal umsi Eriwel dotarmat, co vlastně zustalo zueshéiero, pouniuente, zhanus. Co se tedz neminée à élla-subjekte udkaz rezut de "Amidi» ella palo puedmětu?
PXL_20250603_084301831.jpg
====================
zamada o TCM-Plorffent al zmínka 6 pried trader (& depy memory) Bythagorephe, Flor pocally fre- ""Auquere" (Marx: nabor, – lr, the be ве justé nenašel auto ni rase Swall addvzem чан čer se distànà de foto fpe galo cena prow adrize prowadze Harem. Brosch: kristus – Aut Hadusha & palata T Hic & paffic Hex bespean gu ba les, Shera se prie podoba pravde Aster of th mybliz Dane Formelo pro tekkekn Flamur Broch 3) - Spolequal Timi 22 Af hermeneutik Lesha 10-12 dran. 1. de pol, dubner eurone 2. But. 7.3.90 Fér, re niducré antropologie évi éle vita quedmětem Prého zagrm a délé právě to, co v minulosti dilabe thislope – podle Feuerbach. Nebot - par musí od sebe oddělovat čtivěla enfurt, Shery antropompele deumé, a étévéta osport, Sterý je naopak zdraman. Time se orice doStává do vážného risporn; filosofie se pal umsi Eriwel dotarmat, co vlastně zustalo zueshéiero, pouniuente, zhanus. Co se tedz neminée à élla-subjekte udkaz rezut de "Amidi» ella palo puedmětu?
====================
PXL_20250603_084307537.jpg
====================
And. 7.3.20 Hodni se nisl videos postulat vorfRondelust. Pesh nisem Popper pistavil Vistulal falsifikovatelnoch. Vedle Richto dorn fiſtulatu můžeme pirharit Poste tich, Shug! driem vér nemüse til and pirAlvine ydaran za "vided.» (flère prosepano to nebre doloist and u zarnieck mana Avon, pak budeme prolazonat), Wwe quse metodu mur postulat: ju to unloda to – dypain. Tako mutada je velum dicorina ham, Race nem zkonsuána zon fallvarka. you, (abot sa je nog podumimina prection na Jebem prostupem a Märtfr pranaly), ale paré a vladne puedession soz seinhellange Débrité zu Veralsbudnat repérieux vieober né piespread, ale pindersiden tearsetur picsforlag dendriteit, Farzem. Tam se fad obgun obrach proste pers & day, Were diem schnoon sunt charakter nigg, ste praad maspal florife. Bud, 7.3,90 Je Micha du Madné prozkoumat Proluich a povahu seslání slovita se retre semit занави me a lake hous To Gina Maryname "adhaay lenim schepup. "sebevaha Centru" étnika. Sebeodhalenium» Chapi, Cehlen & prolitulu Are Abiluly testu en Rowohlta "autheripotays the Forschung" (1. Gd. 1961 a pal dalie, tech lel 1957–1961, Jen 21936 a jeden z 2912) Jak napé, termin "Selbsttermin»»«Selbstentdeckung » je naprosto nezhongden, potère sugeruje, że do, co ja rakyatno, z zatré probé un tu je a Gyle & be. Hrubat chyha reina & hany se é torch, Very in malère" a ли I a "odhalil, ni nem c mitez bebude tiem étoričkem, thos se de pesté nenalezl a neodhalil, Washi Florida je sad Glostne Appolo a jeles Cloveta site-vidrunim o vědomím tebe à o to4 bé (coì nem totée). Sterne har ravedézier - que v desumía "Selbstbegegnary, debit & su se pirapoblabla, ie étonite die je paroly dogé, ale doux set Ana retrah. (n Jellena najdeme stone o "stop" stránce« stovila – Sh. 44 – Lown "oboz duševní a tolesné; to nak nem totér, co fredsuder mplime, a zu le spice trade donde (2 neto metre nesustvol geherzet.) jake intha sam Jehlen.
PXL_20250603_084307537.jpg
====================
And. 7.3.20 Hodni se nisl videos postulat vorfRondelust. Pesh nisem Popper pistavil Vistulal falsifikovatelnoch. Vedle Richto dorn fiſtulatu můžeme pirharit Poste tich, Shug! driem vér nemüse til and pirAlvine ydaran za "vided.» (flère prosepano to nebre doloist and u zarnieck mana Avon, pak budeme prolazonat), Wwe quse metodu mur postulat: ju to unloda to – dypain. Tako mutada je velum dicorina ham, Race nem zkonsuána zon fallvarka. you, (abot sa je nog podumimina prection na Jebem prostupem a Märtfr pranaly), ale paré a vladne puedession soz seinhellange Débrité zu Veralsbudnat repérieux vieober né piespread, ale pindersiden tearsetur picsforlag dendriteit, Farzem. Tam se fad obgun obrach proste pers & day, Were diem schnoon sunt charakter nigg, ste praad maspal florife. Bud, 7.3,90 Je Micha du Madné prozkoumat Proluich a povahu seslání slovita se retre semit занави me a lake hous To Gina Maryname "adhaay lenim schepup. "sebevaha Centru" étnika. Sebeodhalenium» Chapi, Cehlen & prolitulu Are Abiluly testu en Rowohlta "autheripotays the Forschung" (1. Gd. 1961 a pal dalie, tech lel 1957–1961, Jen 21936 a jeden z 2912) Jak napé, termin "Selbsttermin»»«Selbstentdeckung » je naprosto nezhongden, potère sugeruje, że do, co ja rakyatno, z zatré probé un tu je a Gyle & be. Hrubat chyha reina & hany se é torch, Very in malère" a ли I a "odhalil, ni nem c mitez bebude tiem étoričkem, thos se de pesté nenalezl a neodhalil, Washi Florida je sad Glostne Appolo a jeles Cloveta site-vidrunim o vědomím tebe à o to4 bé (coì nem totée). Sterne har ravedézier - que v desumía "Selbstbegegnary, debit & su se pirapoblabla, ie étonite die je paroly dogé, ale doux set Ana retrah. (n Jellena najdeme stone o "stop" stránce« stovila – Sh. 44 – Lown "oboz duševní a tolesné; to nak nem totér, co fredsuder mplime, a zu le spice trade donde (2 neto metre nesustvol geherzet.) jake intha sam Jehlen.
====================
PXL_20250603_084312971.jpg
====================
Bed. 7.3.90 Sparné schodisko spočívá v lem, ze Flouett se necetraina salme se sebou jako s nöthen, Edo naje ka zburze se nahe zhrabil a pistadid; vam fylon Frusnes clone tu gre a ted bake Byen produktem, stromen. Pros donne bre mamituont, re élénél nedovede struct and besteria, nakon Strom neho zradiicha. Proto nem sto Ghosal and farm tebe, Napril kann var élovèl donde pietrabet batterie, rostlin my & Exvreddy - a & love faste by met bit schopen pestraint hard falen lebe. Ain genové datesjaché, ami en genra, aplikonand ma étoneta, upson sok berandantur a apen techunvegan, all prioderiden morálních probléund! hank to ye situacy there be oberila beprne noxetone. Muito umudame maident o vicem calvinete. Marx que autorem, Meryl to formitovel an proul. Chrit, Meryl nico (graného mir sebe), strany én justrand, quetrabil do upto take sachen sebe. Fan, de étonit nico dělé, gracuA Je tu 126/75 79/mdr. tari sám na tobe. Fat, pars laicca Pho vnost nebana stopy be sudré tole nietro, necháva také shopy sa nem. A nefde jen o réplé Zuckarné, porns in shop. Tal, jako je seleopen Ghost be suôté Solem sabe pozoruhodné nosné Enteinich, Sterkek dira wilg netzts, да натри Lar со taré de sebe nödrit nèco, eisen – resp. netsho, byen-ustaz dosud velge. Paris 12/3190 tre propedeutiku - fit. 1. citare & Réala (Moshen, bestow on nudit 2. whach le cellu Zvné Stock jonnewoudly 3. confumé, müretan Nova "pest", "GOL” – uitart für dicho mucsuèri 4. Wale la cam je tu richodupér 5. "predunt "predun't" – Eas su ge irelevantin; Eiven suge Ghost je sutuo chápat poso relative 6. Za Mladen vez dallosh & Megrila naa!loch neumise procinat & Law, co se ani cement (hotic pat nedito à reblo by a sourash událosh) – ho mamené stertnout ugen substance, ale hat evenes, 7. to, co néco "pest", je jedual statesuit, peduar masé konstrasse Contora zu
PXL_20250603_084312971.jpg
====================
Bed. 7.3.90 Sparné schodisko spočívá v lem, ze Flouett se necetraina salme se sebou jako s nöthen, Edo naje ka zburze se nahe zhrabil a pistadid; vam fylon Frusnes clone tu gre a ted bake Byen produktem, stromen. Pros donne bre mamituont, re élénél nedovede struct and besteria, nakon Strom neho zradiicha. Proto nem sto Ghosal and farm tebe, Napril kann var élovèl donde pietrabet batterie, rostlin my & Exvreddy - a & love faste by met bit schopen pestraint hard falen lebe. Ain genové datesjaché, ami en genra, aplikonand ma étoneta, upson sok berandantur a apen techunvegan, all prioderiden morálních probléund! hank to ye situacy there be oberila beprne noxetone. Muito umudame maident o vicem calvinete. Marx que autorem, Meryl to formitovel an proul. Chrit, Meryl nico (graného mir sebe), strany én justrand, quetrabil do upto take sachen sebe. Fan, de étonit nico dělé, gracuA Je tu 126/75 79/mdr. tari sám na tobe. Fat, pars laicca Pho vnost nebana stopy be sudré tole nietro, necháva také shopy sa nem. A nefde jen o réplé Zuckarné, porns in shop. Tal, jako je seleopen Ghost be suôté Solem sabe pozoruhodné nosné Enteinich, Sterkek dira wilg netzts, да натри Lar со taré de sebe nödrit nèco, eisen – resp. netsho, byen-ustaz dosud velge. Paris 12/3190 tre propedeutiku - fit. 1. citare & Réala (Moshen, bestow on nudit 2. whach le cellu Zvné Stock jonnewoudly 3. confumé, müretan Nova "pest", "GOL” – uitart für dicho mucsuèri 4. Wale la cam je tu richodupér 5. "predunt "predun't" – Eas su ge irelevantin; Eiven suge Ghost je sutuo chápat poso relative 6. Za Mladen vez dallosh & Megrila naa!loch neumise procinat & Law, co se ani cement (hotic pat nedito à reblo by a sourash událosh) – ho mamené stertnout ugen substance, ale hat evenes, 7. to, co néco "pest", je jedual statesuit, peduar masé konstrasse Contora zu
====================
PXL_20250603_084318443.jpg
====================
9 * 8. cxence ze housuke; près m' Zedstavique lih nalow. ha mise od Parmenida byNa pidil châsitue à lake, de qué te dèse a rè tiva" su be se "tina"» dené dlouho pass all ""; je Proostendini časové (termin zue ge prstemation, rebot extenzwarta je Jovem patron/- we Berponona Erchite). 9. Analiza udalow; vosäker – prutch-conic. analiza prwhelin: Jemoth ne Will rapply to cella adal pouse "slepen". To que sporlader, de "Vuitive" Sharda yuch Easel – now getoetsenèvre salon weld – lash. Je ku par tharra, gal je vstale mers vuition Mauken událost a mess Men Gm. – lodde Herakleita se must que gronanosh de ráda Rylna – seg szárka vrtalen pesti Aysis: logos naälow, Fyers no., lyh událost, Unitron durante md. I 10. que tu pessé dalis probein, köwi problém akce. Co au pre nového Prow samstuisse dèmí událost? localdrà Roues revision outer (no lonès, co Glo 2 resudne zonentral se rico raidaré, co sublo); todo porch! suring je na zalnadu/ netit uvainge jen na sinne «pertoty". 14. Jen Suze arce se mulie udalost chit Maasikam stone to dèm. Ale par 2 morna alce na zakladé autochthion who» ného“ déné Camotné událosh? ZamanMad in' problém ducòmi polosofie (na mediodus nu avêtura épochami); probere sospetten. nehl policen filosofin, ace Vesper milein, préſuop Stratenblen dien zupcenrisch bradics, Fache a Exdistré (Haro- a charo7 12. Zastladuten předpokladem elity, politike, ale & mnoha prych pro dosp pe cxporedunt suspetti reg. napoved a tulport. Castridust que s'as jun same, tele je advendam, rae ja reaJonami. Tea realhtitista. 12. Mh. leurdà tearse je sal jullision aru. Are you deviles Gun: "Honlänen»»«», présaiz at random", hardas tich a radce. Co je hiele Racin Alce je vicholz zusit, pak se "stámé 4 despert suspektem, nebot zu to nebzeit, Mer vonicouze dla nito udalos same, and gut Fryers, aus aus Zzi. Logo and peé» »ſſti». Haspell vial new skivon am concäcté oué udá lich (when meme wo oboji na moné vers
PXL_20250603_084318443.jpg
====================
9 * 8. cxence ze housuke; près m' Zedstavique lih nalow. ha mise od Parmenida byNa pidil châsitue à lake, de qué te dèse a rè tiva" su be se "tina"» dené dlouho pass all ""; je Proostendini časové (termin zue ge prstemation, rebot extenzwarta je Jovem patron/- we Berponona Erchite). 9. Analiza udalow; vosäker – prutch-conic. analiza prwhelin: Jemoth ne Will rapply to cella adal pouse "slepen". To que sporlader, de "Vuitive" Sharda yuch Easel – now getoetsenèvre salon weld – lash. Je ku par tharra, gal je vstale mers vuition Mauken událost a mess Men Gm. – lodde Herakleita se must que gronanosh de ráda Rylna – seg szárka vrtalen pesti Aysis: logos naälow, Fyers no., lyh událost, Unitron durante md. I 10. que tu pessé dalis probein, köwi problém akce. Co au pre nového Prow samstuisse dèmí událost? localdrà Roues revision outer (no lonès, co Glo 2 resudne zonentral se rico raidaré, co sublo); todo porch! suring je na zalnadu/ netit uvainge jen na sinne «pertoty". 14. Jen Suze arce se mulie udalost chit Maasikam stone to dèm. Ale par 2 morna alce na zakladé autochthion who» ného“ déné Camotné událosh? ZamanMad in' problém ducòmi polosofie (na mediodus nu avêtura épochami); probere sospetten. nehl policen filosofin, ace Vesper milein, préſuop Stratenblen dien zupcenrisch bradics, Fache a Exdistré (Haro- a charo7 12. Zastladuten předpokladem elity, politike, ale & mnoha prych pro dosp pe cxporedunt suspetti reg. napoved a tulport. Castridust que s'as jun same, tele je advendam, rae ja reaJonami. Tea realhtitista. 12. Mh. leurdà tearse je sal jullision aru. Are you deviles Gun: "Honlänen»»«», présaiz at random", hardas tich a radce. Co je hiele Racin Alce je vicholz zusit, pak se "stámé 4 despert suspektem, nebot zu to nebzeit, Mer vonicouze dla nito udalos same, and gut Fryers, aus aus Zzi. Logo and peé» »ſſti». Haspell vial new skivon am concäcté oué udá lich (when meme wo oboji na moné vers
====================
PXL_20250603_084325131.jpg
====================
Tlarm 13/3 150 5 Paris, 14.3.90 15. Desminden rusti» a «zlege» (Rozore) seb. 18. Zaa'te, ze pamet suljetter je mu mutné jestu je kontakt & t'm, co není on sám, @ ре Co je uisce vez. Sabjell se stalna fubIde nachán nico pelleen promi dan. se fut ре 4 ми pinche, errike, hoc esté» ocher, Myten sipidkonat nebes adaptorat, repèsobit se tué pestrobé. 16. Ale právě tam, de se dentalver do Montalten & vierten ziehen, coréen, valèsthe sama to neduleritique: uns destedt zraven (informale). ton, s cam se "setral". To je mané gen hat, ze each tré blastin' dhe, Veron M 4 Znic se miccho disre, nieco razále a mil, se nan to 17. Tar dochan! & enladen gedeigners babjatu: selgest ja pranar ten, co acposédér za arce (a pas je pepek iniciadorem); gemmar den, has stromašanje venferma Ensor externise a re Leto vázána na této. Ju Pal disem zustavné starkon, éém Vladné "gest" futzett, zbavec fué pants. Telo Pr dosasusen organvahem "randrening Steré slouré pravémum printem podkrito událish valra. Tako dailos dosha andvriduálné lesshardy handker die Wnteroudem»«fschpeltern, Shey' gue Na jedné straně várás de oné udáAh a také de geprem kiln, all na Vahé mané neui and pepel sonoach in diesen, repentua när nicolor Pyrale aftrorem and produkem. 19. Proto právě puntime résévodnat mer sebaktem vesponédefu a sueri subjektem, thus zu dastim spölii. sme aftrorem sochy mesi futzetten Edponé estee a délem. de de a drusenosti, mashinani & prütülen 20. Kays bed netuosime o tom, (neda), i tichto abcí a na základe robova (Brah vého nebo nesprávného) pourhuge dalis, sar rakipuil a problenkil dei Zimmertti. dy članih je wyzen Blastnem truocem, pleti. to pouze o onom bucheren folgelle, ai– Volvo Köler & Felzeiten Odpinidném.
PXL_20250603_084325131.jpg
====================
Tlarm 13/3 150 5 Paris, 14.3.90 15. Desminden rusti» a «zlege» (Rozore) seb. 18. Zaa'te, ze pamet suljetter je mu mutné jestu je kontakt & t'm, co není on sám, @ ре Co je uisce vez. Sabjell se stalna fubIde nachán nico pelleen promi dan. se fut ре 4 ми pinche, errike, hoc esté» ocher, Myten sipidkonat nebes adaptorat, repèsobit se tué pestrobé. 16. Ale právě tam, de se dentalver do Montalten & vierten ziehen, coréen, valèsthe sama to neduleritique: uns destedt zraven (informale). ton, s cam se "setral". To je mané gen hat, ze each tré blastin' dhe, Veron M 4 Znic se miccho disre, nieco razále a mil, se nan to 17. Tar dochan! & enladen gedeigners babjatu: selgest ja pranar ten, co acposédér za arce (a pas je pepek iniciadorem); gemmar den, has stromašanje venferma Ensor externise a re Leto vázána na této. Ju Pal disem zustavné starkon, éém Vladné "gest" futzett, zbavec fué pants. Telo Pr dosasusen organvahem "randrening Steré slouré pravémum printem podkrito událish valra. Tako dailos dosha andvriduálné lesshardy handker die Wnteroudem»«fschpeltern, Shey' gue Na jedné straně várás de oné udáAh a také de geprem kiln, all na Vahé mané neui and pepel sonoach in diesen, repentua när nicolor Pyrale aftrorem and produkem. 19. Proto právě puntime résévodnat mer sebaktem vesponédefu a sueri subjektem, thus zu dastim spölii. sme aftrorem sochy mesi futzetten Edponé estee a délem. de de a drusenosti, mashinani & prütülen 20. Kays bed netuosime o tom, (neda), i tichto abcí a na základe robova (Brah vého nebo nesprávného) pourhuge dalis, sar rakipuil a problenkil dei Zimmertti. dy članih je wyzen Blastnem truocem, pleti. to pouze o onom bucheren folgelle, ai– Volvo Köler & Felzeiten Odpinidném.
====================
PXL_20250603_084332383.jpg
====================
Paris, 12.3.20 Kager – & 50. a u nás v 60. letch. be hadi palo & ankelverish. Co ? Karda arse, rail' din to stal qu? Karda asse poj Ja whledem & Eveite parasto udéloth (izeni "Fysis") – Céres manten wollen. Naproti tomuto Opt autentiè noch Gelato qivrozenish») disem dzi Juma, autenticita suspertu, sam subpost se ore autentionish teprve dolion sharge a romizé v mofuge by arseum, From Platin antentionist původné zadurn sendRepere se ve Bich vlastnille, vodoride. Dhich, tribuibh digunach autentveMustand. I'm autentrétégré arci podniká (schledem de tite), Wan mémé je "zuszodena""; a čím je nasped pistokempen», s'm de rusé gélo, antenwoudt, ale nemine se "prode" vrátit & our puvodné "quvrozeno», netot ta in Yla darno definitione tracena, Stalna se par workshen suppiter, caso podléhapéu 14 démis mum a zlu. num. 1. 2. 5. and の [Properculide] Paris, 14.3.20 Thre je reflère (prinospiální, shemale & Wolvera). Photo sunvince themmat, esto je vlastné reflexe. Myba deseartina; naprosto oddělil due theby. To neumon 1/2 read olla johns & Wan Crepita conat, ale Julio Piraileni je vestné resp. nesa de wit. Naše je jiné. Descartier protéém Hl mujain mer obsfrim (Eviwal). Guno 20vo send gedond substance, formal Morá má arénečné unitho stributie, Seré sial spobre tourné pouve pues centrale fulshanes. Reflexe bu je dlachie mucožné, Nasim siblem je propojit, Maždé gedactioné uddloste vuition A Misié stechen vorzeni, Intern reflexe qu pintinho à vue vinho. U pulco abitud Je zapotřebí zásad Resize a raviez thapani obzilo. Princip rèſeuré de l navel sex alespon narave a querie you zmeric Megel: Entäuberung des Inneren lästri Arabe Vetalen, this El tristotela proket vezmem Gözben. Poradnet "clare et distinité» (desc.) gradoval a produse Reflexe manana obeat, narrat tput), db76.
PXL_20250603_084332383.jpg
====================
Paris, 12.3.20 Kager – & 50. a u nás v 60. letch. be hadi palo & ankelverish. Co ? Karda arse, rail' din to stal qu? Karda asse poj Ja whledem & Eveite parasto udéloth (izeni "Fysis") – Céres manten wollen. Naproti tomuto Opt autentiè noch Gelato qivrozenish») disem dzi Juma, autenticita suspertu, sam subpost se ore autentionish teprve dolion sharge a romizé v mofuge by arseum, From Platin antentionist původné zadurn sendRepere se ve Bich vlastnille, vodoride. Dhich, tribuibh digunach autentveMustand. I'm autentrétégré arci podniká (schledem de tite), Wan mémé je "zuszodena""; a čím je nasped pistokempen», s'm de rusé gélo, antenwoudt, ale nemine se "prode" vrátit & our puvodné "quvrozeno», netot ta in Yla darno definitione tracena, Stalna se par workshen suppiter, caso podléhapéu 14 démis mum a zlu. num. 1. 2. 5. and の [Properculide] Paris, 14.3.20 Thre je reflère (prinospiální, shemale & Wolvera). Photo sunvince themmat, esto je vlastné reflexe. Myba deseartina; naprosto oddělil due theby. To neumon 1/2 read olla johns & Wan Crepita conat, ale Julio Piraileni je vestné resp. nesa de wit. Naše je jiné. Descartier protéém Hl mujain mer obsfrim (Eviwal). Guno 20vo send gedond substance, formal Morá má arénečné unitho stributie, Seré sial spobre tourné pouve pues centrale fulshanes. Reflexe bu je dlachie mucožné, Nasim siblem je propojit, Maždé gedactioné uddloste vuition A Misié stechen vorzeni, Intern reflexe qu pintinho à vue vinho. U pulco abitud Je zapotřebí zásad Resize a raviez thapani obzilo. Princip rèſeuré de l navel sex alespon narave a querie you zmeric Megel: Entäuberung des Inneren lästri Arabe Vetalen, this El tristotela proket vezmem Gözben. Poradnet "clare et distinité» (desc.) gradoval a produse Reflexe manana obeat, narrat tput), db76.
====================
PXL_20250603_084336450.jpg
====================
(Paris 14/3'90) To je pre nás málo, proto untime Rectorn samotnétum a peles "potzmin» pisdat dalin Equitace. V nefteri se "clover' vracé Etike Samém. Zahlenco arcé se vám toke (alegri rash) ardalup, & fery staged a fler rallyla ellom yoproductué dentécéion, lio akci, a otracité (de disenostini reByche ascent) sobé. fr 4. Prizore on sam» je Bozzi, pomah tuleh rapeze by a préval faljett 2 bror, van be the harden & obou prued as my woont Leute Brzi namat musime sundt balvirt. Beflexi se obrací "clongt» Nastré nikehot sale & fohe, ale du sujet deven the (predchirim, pà ponedegten, ale hare de Lepore casusikensin, ještě neudobéin nonym). . Arcé je probiednikem mess "étovèlan»» a pho tuktem. Vrai de dirli sham Molde (Reg. Bjensen bestem Lany ce se èlonès stirà frota, a to froze, thus se sterial pun). Predpokladem arce je stack comisändnámí ju Mitreikes. 1046 voüégênerami & Dig sagtem adzal vndegionale, ale nedlodné dèm samo je undegrovane LOGEM Exerto disc je Bolu integiorana felisten. Subjekt se dice surd (ma) "undit", "Frans wat tare LOBEM, ale ginar a & vinden dazole not exäliſt. Zolaste úlohen the onour brape tito. Tele ja nice padko Mix sama malort pars écler, quà one holo nalern 6. Aby subject mohl auto indelat", G. My mohl adrutéinit Edry from da ale Loveho Fe trig Ye hari La new schopna alse, geu defé»). Aber must bill prone dena live et music, a keto tu dissover "celé " bie et nunc. Telo pe la l'avsporves nohaler událish (car), m bir daspekte. Otolnost, że bu zu nico SaLonele pako hils, in sama poularuje ſe inspekte (notot sams Intjestem Gil are muire a and nedivede). Pito anos subjest za silo purkit exponéduit. With dites uide shall minili at "dent udals"; "a loto dei daré quéévà od praiction. A protoic heto ma kaké svon vlastné éleven», Lowe Fisis, Mud Veukste – treus, p (vaherpesupe), al Lite "pungorals», «Erls, Nea Jonals" old,, "pusi subot senkiélonut tuto Bude tam, the cachain, ha dita elſe, de se tladi na won thewer and.
PXL_20250603_084336450.jpg
====================
(Paris 14/3'90) To je pre nás málo, proto untime Rectorn samotnétum a peles "potzmin» pisdat dalin Equitace. V nefteri se "clover' vracé Etike Samém. Zahlenco arcé se vám toke (alegri rash) ardalup, & fery staged a fler rallyla ellom yoproductué dentécéion, lio akci, a otracité (de disenostini reByche ascent) sobé. fr 4. Prizore on sam» je Bozzi, pomah tuleh rapeze by a préval faljett 2 bror, van be the harden & obou prued as my woont Leute Brzi namat musime sundt balvirt. Beflexi se obrací "clongt» Nastré nikehot sale & fohe, ale du sujet deven the (predchirim, pà ponedegten, ale hare de Lepore casusikensin, ještě neudobéin nonym). . Arcé je probiednikem mess "étovèlan»» a pho tuktem. Vrai de dirli sham Molde (Reg. Bjensen bestem Lany ce se èlonès stirà frota, a to froze, thus se sterial pun). Predpokladem arce je stack comisändnámí ju Mitreikes. 1046 voüégênerami & Dig sagtem adzal vndegionale, ale nedlodné dèm samo je undegrovane LOGEM Exerto disc je Bolu integiorana felisten. Subjekt se dice surd (ma) "undit", "Frans wat tare LOBEM, ale ginar a & vinden dazole not exäliſt. Zolaste úlohen the onour brape tito. Tele ja nice padko Mix sama malort pars écler, quà one holo nalern 6. Aby subject mohl auto indelat", G. My mohl adrutéinit Edry from da ale Loveho Fe trig Ye hari La new schopna alse, geu defé»). Aber must bill prone dena live et music, a keto tu dissover "celé " bie et nunc. Telo pe la l'avsporves nohaler událish (car), m bir daspekte. Otolnost, że bu zu nico SaLonele pako hils, in sama poularuje ſe inspekte (notot sams Intjestem Gil are muire a and nedivede). Pito anos subjest za silo purkit exponéduit. With dites uide shall minili at "dent udals"; "a loto dei daré quéévà od praiction. A protoic heto ma kaké svon vlastné éleven», Lowe Fisis, Mud Veukste – treus, p (vaherpesupe), al Lite "pungorals», «Erls, Nea Jonals" old,, "pusi subot senkiélonut tuto Bude tam, the cachain, ha dita elſe, de se tladi na won thewer and.
====================
PXL_20250603_084340729.jpg
====================
(Paris 17/5'90) 7. V pistému dapple plat, in Pubpet möre ortomorat adà eſted dine (one's) poure qurapellaan, ie má (ie so ztwoin(?!) and dito. Proto susime normit zuiddem suche & reumaén Laré sils. Jêlo num. Descartina "res stenda», Hr. pouhé těless zvadt beer tola ninaV. re lilly que (we Ribal, ricetta). All hire hoto ber Ervita queshana 4/2 Lelem, shama' se mistoolen a piskládáte. 8. Asta stalietu prisgala v tom, 20 zby zantha v 20% Lite bledal novem obecné midbecné pnestjaden. Je to Stegna delon, goods Raye huntuist absum by mila bit advorana m port "listich "vibes", 2 nojari" bistarsku site (command), Matud. nappar, hat goro Amituist, "vibes» Je Busbarem Athe, re se hromach! atomy 2 acho Raich mi tron Medi "hustu" (ba že si ju satu sien «aktoriten» Grange), har daré zavil indvenduadsu je predpokladem érvite väster. 2. Reflexe que alsee, Merá a) reagure, 6). reaguje na pinion ares (por editéinénou nebo plánovanou – bez più ne ridoun quspravovaton) kehon suspetter, W. na to, co po m' Eglo varo informace o 'nur és tuté zen» (o cemsi). Testo vonformace ticha nipar deinfronat a interpresonat Fristal contestech, upen pustených, ale quutemmèné budouichi minatych. Reflexe 15 vein Puyola (refaksondré paro postup, mateda) zu Mackie analisan ko pastatuiks vaus is varciale (tekor You), jejímur voldo reconstrukce (reconstiture zu quals denter now (predmeti nitionen), da Meron on a anapovana akce, reagonala. 10. Spron neténca Lizované (a mad navatele) je zonen resous"Anonimo "ego", Mese zu pair dlouho vam séfitoniano & (Jetonészem) subjektem. ir 166. "Politvels sabas" — poke o gramen gespann véled; ration se diverse sim. i Kenture. Subweiden ja politirane herdrals chépané les boola; napiw bonn národ Chepan potiwal a te probersonly, je jedinca sayslapenon propesiven.
PXL_20250603_084340729.jpg
====================
(Paris 17/5'90) 7. V pistému dapple plat, in Pubpet möre ortomorat adà eſted dine (one's) poure qurapellaan, ie má (ie so ztwoin(?!) and dito. Proto susime normit zuiddem suche & reumaén Laré sils. Jêlo num. Descartina "res stenda», Hr. pouhé těless zvadt beer tola ninaV. re lilly que (we Ribal, ricetta). All hire hoto ber Ervita queshana 4/2 Lelem, shama' se mistoolen a piskládáte. 8. Asta stalietu prisgala v tom, 20 zby zantha v 20% Lite bledal novem obecné midbecné pnestjaden. Je to Stegna delon, goods Raye huntuist absum by mila bit advorana m port "listich "vibes", 2 nojari" bistarsku site (command), Matud. nappar, hat goro Amituist, "vibes» Je Busbarem Athe, re se hromach! atomy 2 acho Raich mi tron Medi "hustu" (ba že si ju satu sien «aktoriten» Grange), har daré zavil indvenduadsu je predpokladem érvite väster. 2. Reflexe que alsee, Merá a) reagure, 6). reaguje na pinion ares (por editéinénou nebo plánovanou – bez più ne ridoun quspravovaton) kehon suspetter, W. na to, co po m' Eglo varo informace o 'nur és tuté zen» (o cemsi). Testo vonformace ticha nipar deinfronat a interpresonat Fristal contestech, upen pustených, ale quutemmèné budouichi minatych. Reflexe 15 vein Puyola (refaksondré paro postup, mateda) zu Mackie analisan ko pastatuiks vaus is varciale (tekor You), jejímur voldo reconstrukce (reconstiture zu quals denter now (predmeti nitionen), da Meron on a anapovana akce, reagonala. 10. Spron neténca Lizované (a mad navatele) je zonen resous"Anonimo "ego", Mese zu pair dlouho vam séfitoniano & (Jetonészem) subjektem. ir 166. "Politvels sabas" — poke o gramen gespann véled; ration se diverse sim. i Kenture. Subweiden ja politirane herdrals chépané les boola; napiw bonn národ Chepan potiwal a te probersonly, je jedinca sayslapenon propesiven.
====================
ScanImage396.jpg
====================
Filosofie je zvláštní obor lidského myslivého úsilí, myslivé aktivity, který můžeme charakterizovat jednak historicky, jednak vyzvednutím některých specifických rysů. Obojí je nezbytné, protože filosofie je dějinně zakotvena, neboť vznikla ve starém Řecku na základě vynálezu pojmů a pojmového myšlení, ale na druhé straně se významně proměňuje, takže třeba právě v naší době jí pokračování ve starém způsobu pojmového myšlení už nedostačuje. Kdybychom tedy podali výměr filosofie (jakýkoliv), zanedbali bychom tu významnou okolnost, že se filosofie stále proměňuje a že každý rámec, daný dřívějším jejím sebepochopením, vždy znovu překračuje. Kierkegaard to velmi případně vyjádřil tak, že filosofie se každým svým krokem vysvléká ze své kůže. Orientovat se v dějiných proměnách filosofie však není možné, když si alespoň provizorně neřekneme, co vlastně hodláme v dějinných proměnách sledovat. Když se totiž budeme řídit podle nesprávného výměru, samy dějiny nám neukáží svou pravou tvář resp. neukáží nám pravou tvář filosofie, ale tvář čehosi, co se bude jevit nutně jako konfuze několika různých fenoménů. Tak např. když podceníme význam epochálního řeckého vynále zů pojmovosti, můžeme interpretovat některé jiné, mimořecké a řeckým myšlením neovlivněné tradice jako "jiný druh filosofie"; zkrátka historii myšlení zaměníme za historii filosofie, ačkoliv filosofické myšlení je jenom jednou, a to velice zvláštní formou náročného myšlení. Ale ani důraz na pojmovost sám o sobě nestačí, protože každá věda je rovněž založena na pojmovém myšlení, a přece nemůžeme myšlení filosofické zaměňovat s myšlením vědeckým. Nebudeme-li tedy staré indické nebo čínské atd. myšlením považovat za filosofii, není to o nic europocentrický předsudek, než když za filosofii ne budeme považovat novodobou vědu a její způsob myšlení. Nejde samozřejmě o to, že bychom chtěli popírat, že v textech starých indických mysli-telů nebo v myšlení novodobých vědců nejsou významná filosofémata; v případě novodobé ne bo dokonce dnešní doby musíme dokonce připustit, že tam jsou přítomny četné zbytky starých 20. V 90
ScanImage396.jpg
====================
Filosofie je zvláštní obor lidského myslivého úsilí, myslivé aktivity, který můžeme charakterizovat jednak historicky, jednak vyzvednutím některých specifických rysů. Obojí je nezbytné, protože filosofie je dějinně zakotvena, neboť vznikla ve starém Řecku na základě vynálezu pojmů a pojmového myšlení, ale na druhé straně se významně proměňuje, takže třeba právě v naší době jí pokračování ve starém způsobu pojmového myšlení už nedostačuje. Kdybychom tedy podali výměr filosofie (jakýkoliv), zanedbali bychom tu významnou okolnost, že se filosofie stále proměňuje a že každý rámec, daný dřívějším jejím sebepochopením, vždy znovu překračuje. Kierkegaard to velmi případně vyjádřil tak, že filosofie se každým svým krokem vysvléká ze své kůže. Orientovat se v dějiných proměnách filosofie však není možné, když si alespoň provizorně neřekneme, co vlastně hodláme v dějinných proměnách sledovat. Když se totiž budeme řídit podle nesprávného výměru, samy dějiny nám neukáží svou pravou tvář resp. neukáží nám pravou tvář filosofie, ale tvář čehosi, co se bude jevit nutně jako konfuze několika různých fenoménů. Tak např. když podceníme význam epochálního řeckého vynále zů pojmovosti, můžeme interpretovat některé jiné, mimořecké a řeckým myšlením neovlivněné tradice jako "jiný druh filosofie"; zkrátka historii myšlení zaměníme za historii filosofie, ačkoliv filosofické myšlení je jenom jednou, a to velice zvláštní formou náročného myšlení. Ale ani důraz na pojmovost sám o sobě nestačí, protože každá věda je rovněž založena na pojmovém myšlení, a přece nemůžeme myšlení filosofické zaměňovat s myšlením vědeckým. Nebudeme-li tedy staré indické nebo čínské atd. myšlením považovat za filosofii, není to o nic europocentrický předsudek, než když za filosofii ne budeme považovat novodobou vědu a její způsob myšlení. Nejde samozřejmě o to, že bychom chtěli popírat, že v textech starých indických mysli-telů nebo v myšlení novodobých vědců nejsou významná filosofémata; v případě novodobé ne bo dokonce dnešní doby musíme dokonce připustit, že tam jsou přítomny četné zbytky starých 20. V 90
====================
ScanImage398.jpg
====================
filosofií. Ale něco jiného jsou filosofémata a zárodky možných filosofických soustav, nebo na druhé straně zbytky starých filosofií, jakési relikty a torza, které současná filosofie sice může reinterpretovat a domyslit až do systematické podoby, a něco jiného je živá, aktuální filosofická myšlenková práce, která nikdy u žádných podobných zárodků nebo naopak zbytků nemůže a nesmí zůstávat, ale musí je myslit pod veàmi kritickou kontrolou svého na zkušenostech minulých věků vypracovaného, systematicky zřetel sledujícího aparátu a domýšlet je až do nejzazších důsledků prakticky všemi směry. Proto musíme nutně rozlišovat, ať už hranice povedeme jakkoliv. Samozřejmě najdeme všude přechody; filosofie je fenomén kulturní, dě jinný, a v dějinách nikdy nenajdeme žádné "přirozené" hranice, jaké nacházíme ve většině případů v živé (nebo předživé) přírodě. Hranici mezi středověkem a novověkem můžete stanovit rozmanitým způsobem, "objektivní" hranice neexistuje, není "dána" tak, že bychom ji mohli vzít pouze na vědomí. A podobně se to má s hranicí mezi filosofií a nefilosofií. Ale každý filosof je povinen si takovou hranici někudy vést, má-li být zásadový a důsledný. Má to velmi vážné důsledky jako pro jeho chápání jiných myslitelů, tak pro jeho sebepochopení. Zvláštní význam tu má onen dvojí zřetel, o němž jsme se zmínili na počátku této úvahy: filosof totiž právě tím, jak vede hranici mezi filosofií a nefilosofií, rozvrhuje základní přístup k myslitelům minulosti a k celým dosavadním dějinám myšlení (dějinám idejí, jak se dnes často říká), zejména pak k dějinám filosofie. O oprávněnosti hranic mezi filosofií a nefilosofií pak rozhoduje, zda se dějiny filosofie stávají takto zřetelnější, průhlednější, zda dávají více smyslu, zda v nich nacházíme více "logiky" a zda pak lépe a jasněji chápeme svou vlastní úlohu v době, do které jsme se narodili a v níž kriticky myslíme a filosofujeme. Pro filosofii (a pro filosofy) platí snad ještě víc než pro ostatní obory a než pro lidi všeobecně, že nelze dost dobře pochopit sebe a svou úlohu, avé místo ve světě a v dějinách, nechápeme-li dobře tento svět a tyto dějiny; a platí to ovšem stejnou měrou i naopak. 20 V 90
ScanImage398.jpg
====================
filosofií. Ale něco jiného jsou filosofémata a zárodky možných filosofických soustav, nebo na druhé straně zbytky starých filosofií, jakési relikty a torza, které současná filosofie sice může reinterpretovat a domyslit až do systematické podoby, a něco jiného je živá, aktuální filosofická myšlenková práce, která nikdy u žádných podobných zárodků nebo naopak zbytků nemůže a nesmí zůstávat, ale musí je myslit pod veàmi kritickou kontrolou svého na zkušenostech minulých věků vypracovaného, systematicky zřetel sledujícího aparátu a domýšlet je až do nejzazších důsledků prakticky všemi směry. Proto musíme nutně rozlišovat, ať už hranice povedeme jakkoliv. Samozřejmě najdeme všude přechody; filosofie je fenomén kulturní, dě jinný, a v dějinách nikdy nenajdeme žádné "přirozené" hranice, jaké nacházíme ve většině případů v živé (nebo předživé) přírodě. Hranici mezi středověkem a novověkem můžete stanovit rozmanitým způsobem, "objektivní" hranice neexistuje, není "dána" tak, že bychom ji mohli vzít pouze na vědomí. A podobně se to má s hranicí mezi filosofií a nefilosofií. Ale každý filosof je povinen si takovou hranici někudy vést, má-li být zásadový a důsledný. Má to velmi vážné důsledky jako pro jeho chápání jiných myslitelů, tak pro jeho sebepochopení. Zvláštní význam tu má onen dvojí zřetel, o němž jsme se zmínili na počátku této úvahy: filosof totiž právě tím, jak vede hranici mezi filosofií a nefilosofií, rozvrhuje základní přístup k myslitelům minulosti a k celým dosavadním dějinám myšlení (dějinám idejí, jak se dnes často říká), zejména pak k dějinám filosofie. O oprávněnosti hranic mezi filosofií a nefilosofií pak rozhoduje, zda se dějiny filosofie stávají takto zřetelnější, průhlednější, zda dávají více smyslu, zda v nich nacházíme více "logiky" a zda pak lépe a jasněji chápeme svou vlastní úlohu v době, do které jsme se narodili a v níž kriticky myslíme a filosofujeme. Pro filosofii (a pro filosofy) platí snad ještě víc než pro ostatní obory a než pro lidi všeobecně, že nelze dost dobře pochopit sebe a svou úlohu, avé místo ve světě a v dějinách, nechápeme-li dobře tento svět a tyto dějiny; a platí to ovšem stejnou měrou i naopak. 20 V 90
====================
ScanImage400.jpg
====================
Pro filosofický přístup k tématu je třeba nejprve rozvážit povahu fenoménu, o nějž jde. Zásadně se totiž filosofie může zabývat čímkoliv pochopitelně s jednou podmínkou, ale tou se budeme obírat později (onou podmínkou je: čímkoliv, co se zdařilo nějak vtáhnout do světa LOGU, do světa řeči a myšlení; to je ostatně pro povrchní pohled věc triviální: nemůžeme myslit něco bytostně nemyšleného či dokonce nemyslitelného). Proto si musí filosof především ujasnit, jakého druhu fenomén se mu stal tématem a "předmětem" jeho zájmu. Aby si to mohl ujasnit, musí ještě dříve, než tento fenomén mohl tématizovat, onen fenomén učinit "svým fenoménem". Filosof musí to, co chee tématizovat, analyzovat, myšlenkově modelovat a formulačně zpracovat, nejprve "nahlédnout", tj. vidět, slyšet, uznamenat, rozlišit od toho, co k němu nepatří, pochopit atd. Nemysleme si, že tu jde o něco samozřejmého nebo dokonce prostého. Především se nesmíme nechat svést představou, že nám smysly poskytují jakási základní "data", jednoduché "informace", které pak už jen náš "rozum" lépe ne bo hůře zpracovává. Tento omyl empiristů byl a dosud je pro leckoho vtíravý a sugestivní, ale je hrubě chybný. Vnímáme pouze to, nač jsme nějak připraveni. Němci někdy mluví o tzv. "Suchbild-u"; když něco hledáte, třeba knihu v knihovně, máte jakýsi "Suchbild", jak asi vypadá. A když máte za to, že kniha byla tenká, zatímco doopravdy je silná, že byla vázaná, zatímco doopravdy é má papírévý hřbet, že ten hřbet byl červený, zatímco co doopravdy je zelný, pak ji s největší pravděpodobností nenajdete, protože ji neuvidíte, ani když na ni přímo hledíte. Stejně nevidí žába mouchu ani v největší blízkosti, pokud se moucha nehne; maak si nevšimne žížaly, která je mrtvá, ačkoliv bez potíží uchvátí kousek sysového masa podlouhlého tvaru, pokud jím (třeba na nitce) pohybujete, jako by lezl. Nezáleží na tom, zda jde o "Suchbild" zabudovaný do instinkti nebo o Vaši představu; vněm je vždycky spoluvytvářen vnímajícím, v žádném stadiu není prostě "datem", informací "danou" pouhé receptivitě a mající být tedy pouze čímsi přejatým, převzatým, "jen" osvojeným. Ne budeme nyní zabíhat do podrobností, ale naše osvětí není množinou "reálných věcí", nýbrž každá jednotlivost je vždy 20. V. 90 HAD
ScanImage400.jpg
====================
Pro filosofický přístup k tématu je třeba nejprve rozvážit povahu fenoménu, o nějž jde. Zásadně se totiž filosofie může zabývat čímkoliv pochopitelně s jednou podmínkou, ale tou se budeme obírat později (onou podmínkou je: čímkoliv, co se zdařilo nějak vtáhnout do světa LOGU, do světa řeči a myšlení; to je ostatně pro povrchní pohled věc triviální: nemůžeme myslit něco bytostně nemyšleného či dokonce nemyslitelného). Proto si musí filosof především ujasnit, jakého druhu fenomén se mu stal tématem a "předmětem" jeho zájmu. Aby si to mohl ujasnit, musí ještě dříve, než tento fenomén mohl tématizovat, onen fenomén učinit "svým fenoménem". Filosof musí to, co chee tématizovat, analyzovat, myšlenkově modelovat a formulačně zpracovat, nejprve "nahlédnout", tj. vidět, slyšet, uznamenat, rozlišit od toho, co k němu nepatří, pochopit atd. Nemysleme si, že tu jde o něco samozřejmého nebo dokonce prostého. Především se nesmíme nechat svést představou, že nám smysly poskytují jakási základní "data", jednoduché "informace", které pak už jen náš "rozum" lépe ne bo hůře zpracovává. Tento omyl empiristů byl a dosud je pro leckoho vtíravý a sugestivní, ale je hrubě chybný. Vnímáme pouze to, nač jsme nějak připraveni. Němci někdy mluví o tzv. "Suchbild-u"; když něco hledáte, třeba knihu v knihovně, máte jakýsi "Suchbild", jak asi vypadá. A když máte za to, že kniha byla tenká, zatímco doopravdy je silná, že byla vázaná, zatímco doopravdy é má papírévý hřbet, že ten hřbet byl červený, zatímco co doopravdy je zelný, pak ji s největší pravděpodobností nenajdete, protože ji neuvidíte, ani když na ni přímo hledíte. Stejně nevidí žába mouchu ani v největší blízkosti, pokud se moucha nehne; maak si nevšimne žížaly, která je mrtvá, ačkoliv bez potíží uchvátí kousek sysového masa podlouhlého tvaru, pokud jím (třeba na nitce) pohybujete, jako by lezl. Nezáleží na tom, zda jde o "Suchbild" zabudovaný do instinkti nebo o Vaši představu; vněm je vždycky spoluvytvářen vnímajícím, v žádném stadiu není prostě "datem", informací "danou" pouhé receptivitě a mající být tedy pouze čímsi přejatým, převzatým, "jen" osvojeným. Ne budeme nyní zabíhat do podrobností, ale naše osvětí není množinou "reálných věcí", nýbrž každá jednotlivost je vždy 20. V. 90 HAD
====================
ScanImage401.jpg
====================
"nositelem významů", jak o tom mluvili např. žáci von Uexküllovy školy. Proto nikdy nevidíme "věc o sobě", ale vždycky "jen" fenomén, jev. A jev právě proto nikdy není izolovaný, ale má smysl, význan jen díky tomu, že je zapojen (zapojován) do širšího kontextu. Proto nikdy nevidíme samotnou věc, ale vždycky také něco v popředí a něco v pozadí - a také něco "kolem". Proto je tak důležité nejenom vidět a slyšet atd., ale také rozlišit od toho, co k tomu, co vidíme a slyšíme, resp. co chceme pozorovat, tj. vidět a slyšet atd., nenáleží. Odtud už se samo podává, že vedle pozornosti vůči tomu, co se nám nějak jeví, musíme náležitou pozornost věnovat také tomu vyjevování samotnému. Jen instikt a předsudek si míže dovolit nezkoumat sám sebe a své předpoklady. Kdo chce soudně, rozumně a správně (pravým způsoben) uvažovat, musí být schopen kriticky sledovata kontrolovat své uvažování, nejenom to, o čem uvažuje a co je tedy "tématem" nebo jak se poněkud nesprávně říká předmětem jeho úvah. Pak je ovšem něco docela jiného, když se zabýváme otázkou, jaký je rozdíl mezi vránou, havranem a krkavcem, a když se zabýváme otázkou, jak se od sebe liší příslušné druhy resp. rody oněch ptáků, tj. příslušné taxonomické jednotky. Na jedné straně je "jevem", kterým se chceme důkladně zabý vat, skutečná živá bytost resp. velký počet skutečných živých bytostí, na druhé straně je onín "jevem" jistá ornitologická konstrukce, jistý myšlenkový model, jímž má být čelně, tj. dostatečně pro naše účely, souborně postižen velký počet jedněch ptáků na rozdíl od velkého počtu jiných. Nezáleží tu tak docela na nás, protože ti ptáci mezi sebou rozdíly respektují sami (ovšem neplatí to vždy, nebot mezi některými druhy existují kříženci, někdy dokonce plodní; ale tu záleží jednak na "normálnosti" podmínek v umělém prostředí k takovému křížení dochází čtěji a také na ustálenosti druhu, nebot druhy vznikají, upevňují se a také vyvíjejí, nezřídka se stěpí v nové budoucí druhy atd. Všude tu bude nepochybně záležet na onom rozdílu mezi tím, jak se věci mají "ve skutečnosti" a jak to vypadá s našimi myšlenkobými modely, které je mají reprezentovat. A zde ovšem musíme ještě dále rozlišovat, jak si ukážeme, mezi myšlenkobými modely jakožto předmětnými konstrukcemi a mezi pojmy, které musí být nasouzeny. 20. V 90
ScanImage401.jpg
====================
"nositelem významů", jak o tom mluvili např. žáci von Uexküllovy školy. Proto nikdy nevidíme "věc o sobě", ale vždycky "jen" fenomén, jev. A jev právě proto nikdy není izolovaný, ale má smysl, význan jen díky tomu, že je zapojen (zapojován) do širšího kontextu. Proto nikdy nevidíme samotnou věc, ale vždycky také něco v popředí a něco v pozadí - a také něco "kolem". Proto je tak důležité nejenom vidět a slyšet atd., ale také rozlišit od toho, co k tomu, co vidíme a slyšíme, resp. co chceme pozorovat, tj. vidět a slyšet atd., nenáleží. Odtud už se samo podává, že vedle pozornosti vůči tomu, co se nám nějak jeví, musíme náležitou pozornost věnovat také tomu vyjevování samotnému. Jen instikt a předsudek si míže dovolit nezkoumat sám sebe a své předpoklady. Kdo chce soudně, rozumně a správně (pravým způsoben) uvažovat, musí být schopen kriticky sledovata kontrolovat své uvažování, nejenom to, o čem uvažuje a co je tedy "tématem" nebo jak se poněkud nesprávně říká předmětem jeho úvah. Pak je ovšem něco docela jiného, když se zabýváme otázkou, jaký je rozdíl mezi vránou, havranem a krkavcem, a když se zabýváme otázkou, jak se od sebe liší příslušné druhy resp. rody oněch ptáků, tj. příslušné taxonomické jednotky. Na jedné straně je "jevem", kterým se chceme důkladně zabý vat, skutečná živá bytost resp. velký počet skutečných živých bytostí, na druhé straně je onín "jevem" jistá ornitologická konstrukce, jistý myšlenkový model, jímž má být čelně, tj. dostatečně pro naše účely, souborně postižen velký počet jedněch ptáků na rozdíl od velkého počtu jiných. Nezáleží tu tak docela na nás, protože ti ptáci mezi sebou rozdíly respektují sami (ovšem neplatí to vždy, nebot mezi některými druhy existují kříženci, někdy dokonce plodní; ale tu záleží jednak na "normálnosti" podmínek v umělém prostředí k takovému křížení dochází čtěji a také na ustálenosti druhu, nebot druhy vznikají, upevňují se a také vyvíjejí, nezřídka se stěpí v nové budoucí druhy atd. Všude tu bude nepochybně záležet na onom rozdílu mezi tím, jak se věci mají "ve skutečnosti" a jak to vypadá s našimi myšlenkobými modely, které je mají reprezentovat. A zde ovšem musíme ještě dále rozlišovat, jak si ukážeme, mezi myšlenkobými modely jakožto předmětnými konstrukcemi a mezi pojmy, které musí být nasouzeny. 20. V 90
====================
ScanImage425a.jpg
====================
„Filcsof.logika" Podle 1. Kanta (v předmluvě k Základu metafyziky mravů) lze metafyziku mravů (v jeho pojetí) chápat jako partnerskou disciplínu metafyziky přírody. Obě náleží do čisté filosofie, podobně jako logika, od níž se ovšem 11ší tím, že nezůstávají disciplínami jen formálními, nýbrž vztahují se k určitým předmětům, jimiž se zabývá rozvažování. Tyto vztahy mezi uvedenými disciplínami ovšem platí nejen pro čistou filosofii, ale pro veškeré rozumové poznání. Zvláštností, kterou jen zmíníme, aniž bychom věc důkladněji sledovali dál, je jistá nevyjasněnost dvojího vymezení logiky, Logika je podle Kanta především oním rozumovým poznáním, které se zabývá samotnou formou rozvažování a rozumu i obecnými pravidly, myšlení vůbec bez zřetele na rozličnost předmětů (objektů). Kant tu mluví o formální filosofil na rozdíl od filosofie materiální (za filosofii materiální považuje tu, která se zabývá určitými předměty a zákony, jimž ty předměty jsou podřízeny; a ta je dvojí, podle toho, zda se zabývá zákony přírody nebo svobody). Kant pak náhle přechází k termínu "věda", aniž vyjasnil vztah mezi vědou a filosofii, a nechává nás na pochybách, zda fyzika jako věda je totožná s fyzikou jako materiální filosofií, a zda etika jako věda je totožná s etikou jakožto materiální filosofií. Tím spíše pak zůstává v temnotách možný rozdíl mezi logikou jako vědou a logikou jakožto formálné filosofif; o tom nenajdeme na daném místě ani zmínku. Naproti tomu však se objevuje ob jeden odstavec jiný výměr logiky, totiž jako formální čisté filosofie, a to v obdobě k metafyzice přírody a metafyzice mravů jako čistých filosofických disciplínách, spočívajících a zkušenostních základech, ale vycházejících výlučně z principů a priori, nicméně vztahujících se k určitým předmětům. Vzniká tedy otážka, zda v rámci logiky jako rozumového poznání, zabývajícího se samotnou formou rozvažování a rozumu atd. nezbývá po vydělení logiky jako formální čisté filosofie ještě celá rozsáhlá (více či méně eozsáhlá) oblast rozumového poznání, vztahujícího se k určitým logickým předmětům, jako jsou např. pojmy, soudy, úsudky, myšlenkové strategie, ale také pojmová resp. vůbec myšlenková Intencionalita, atd.atd. Jakmile však učiníme tento první krok, ukáže se hned několik dalších možných cest, jimiž se důsledné uvažování může nadále ubírat. Předně každá reflexe myšlenkových postupů a vůbec všech myšlenkových aktů znamená zároveň jistou zkušenostní bázi, takže do logiky nutně bude náležet složka materiálního filosofování, ergo něco, co přesahuje meze disciplíny pouze formální. A za druhé do samotné čisté formální filosofie nelze zahrnout onu filosofil - jakožto rozumového poznání která se vztahuje (zabývá se) k určitým předmětům, tedy něco, co bychom mohli nazvat metafyzikou LOGU či logiky, případně metafyzickou logikou. Tak se ukazuje, že dokonce na základě kantovských východisek můžeme - po zavedení jistých nových hledisek - ukázat na nutnost podstatně rozšířeného pojetí logiky jako filosofické disciplíny. 06-2 Písek, 6.7.90
ScanImage425a.jpg
====================
„Filcsof.logika" Podle 1. Kanta (v předmluvě k Základu metafyziky mravů) lze metafyziku mravů (v jeho pojetí) chápat jako partnerskou disciplínu metafyziky přírody. Obě náleží do čisté filosofie, podobně jako logika, od níž se ovšem 11ší tím, že nezůstávají disciplínami jen formálními, nýbrž vztahují se k určitým předmětům, jimiž se zabývá rozvažování. Tyto vztahy mezi uvedenými disciplínami ovšem platí nejen pro čistou filosofii, ale pro veškeré rozumové poznání. Zvláštností, kterou jen zmíníme, aniž bychom věc důkladněji sledovali dál, je jistá nevyjasněnost dvojího vymezení logiky, Logika je podle Kanta především oním rozumovým poznáním, které se zabývá samotnou formou rozvažování a rozumu i obecnými pravidly, myšlení vůbec bez zřetele na rozličnost předmětů (objektů). Kant tu mluví o formální filosofil na rozdíl od filosofie materiální (za filosofii materiální považuje tu, která se zabývá určitými předměty a zákony, jimž ty předměty jsou podřízeny; a ta je dvojí, podle toho, zda se zabývá zákony přírody nebo svobody). Kant pak náhle přechází k termínu "věda", aniž vyjasnil vztah mezi vědou a filosofii, a nechává nás na pochybách, zda fyzika jako věda je totožná s fyzikou jako materiální filosofií, a zda etika jako věda je totožná s etikou jakožto materiální filosofií. Tím spíše pak zůstává v temnotách možný rozdíl mezi logikou jako vědou a logikou jakožto formálné filosofif; o tom nenajdeme na daném místě ani zmínku. Naproti tomu však se objevuje ob jeden odstavec jiný výměr logiky, totiž jako formální čisté filosofie, a to v obdobě k metafyzice přírody a metafyzice mravů jako čistých filosofických disciplínách, spočívajících a zkušenostních základech, ale vycházejících výlučně z principů a priori, nicméně vztahujících se k určitým předmětům. Vzniká tedy otážka, zda v rámci logiky jako rozumového poznání, zabývajícího se samotnou formou rozvažování a rozumu atd. nezbývá po vydělení logiky jako formální čisté filosofie ještě celá rozsáhlá (více či méně eozsáhlá) oblast rozumového poznání, vztahujícího se k určitým logickým předmětům, jako jsou např. pojmy, soudy, úsudky, myšlenkové strategie, ale také pojmová resp. vůbec myšlenková Intencionalita, atd.atd. Jakmile však učiníme tento první krok, ukáže se hned několik dalších možných cest, jimiž se důsledné uvažování může nadále ubírat. Předně každá reflexe myšlenkových postupů a vůbec všech myšlenkových aktů znamená zároveň jistou zkušenostní bázi, takže do logiky nutně bude náležet složka materiálního filosofování, ergo něco, co přesahuje meze disciplíny pouze formální. A za druhé do samotné čisté formální filosofie nelze zahrnout onu filosofil - jakožto rozumového poznání která se vztahuje (zabývá se) k určitým předmětům, tedy něco, co bychom mohli nazvat metafyzikou LOGU či logiky, případně metafyzickou logikou. Tak se ukazuje, že dokonce na základě kantovských východisek můžeme - po zavedení jistých nových hledisek - ukázat na nutnost podstatně rozšířeného pojetí logiky jako filosofické disciplíny. 06-2 Písek, 6.7.90
====================
ScanImage425.jpg
====================
,Filosof.logika" Podle 1. Kanta (v předmluvě k Základu metafyziky mravů) 1ze metafyziku mravů (v jeho pojetí) chápat jako partnerskou disciplínu metafyziky přírody. Obě náleží do čisté filosofie, podobně jako logika, od níž se ovšem liší tím, že nezůstávají disciplínami jen formálními, nýbrž vztahují se k určitým předmětům, jimiž se zabývá rozvažování. Tyto vztahy mezi uvedenými disciplínami ovšem platí nejen pro čistou filosofii, ale pro veškeré rozumové poznání. Zvláštností, kterou jen zmíníme, aniž bychom věc důkladnějá sledovali dál, je jistá nevyjasněnost dvojího vymezení logiky, Logika je podle Kanta především oním rozumovým poznáním, které se zabývá samotnou formou rozvažování a rozumu i obecnými pravidly, myšlení vůbec bez zřetele na rozličnost předmětů (objektů). Kant tu mluví o formální filosofii na rozdíl od filosofie materiální (za filosofii materiální považuje tu, která se zabývá určitými předměty a zákony, jimž ty předměty jsou podřízeny; a ta je dvojí, podle toho, zda se zabývá zákony přírody nebo svobody). Kant pak náhle přechází k termínu "věda", aniž vyjasnil vzthah mezi vědou a filosofií, a nechává nás na pochybách, zda fyzika jako věda je totožná s fyzikou jako materiální filosofií, a zda etika jako věda je totožná s etikou jakožto materiální filosofií. Tím spíše pak zůstává v temnotách možný rozdíl mezi logikou jako vědou a logikou jakožto formálné filosofií; o tom nenajdeme na daném místě ani zmínku. Naproti tomu však se objevuje ob jeden odstavec jiný výměr logiky, totiž jako formální čisté filosofie, a to v obdobě k metafyzice přírody a metafyzice mravů jako čistých filosofických disciplínách, spočívajících a zkušenostních základech, ale vycházejících výlučně z príncipů a priori, nicméně vztahujících se k určitým předmětům. Vzniká tedy otážka, zda v rámci logiky jako rozumového poznání, zabývajícího se samotnou formou rozvažování a rozumu atd. nezbývá po vydělení logiky jako formální čisté filosofie ještě celá rozsáhlá (více či méně rozsáhlá) oblast rozumového poznání, vztahujícího se k určitým logickým předmětům, jako jsou např. pojmy, soudy, úsudky, myšlenkové strategie, ale také pojmová resp. vůbec myšlenková intencionalita, atd.atd. Jakmile však učiníme tento první krok, ukáže se hned několik dalších možných cest, jimiž se důsledné uvažování může nadále ubírat. Předně každá reflexe myšlenkových postupů a vůbec všech myšlenkových aktů znamená zároveň jistou zkušenostní bázi, takže do logiky nutně bude náležet složka materiálního filosofování, ergo něco, co přesahuje meze disciplíny pouze formální. A za druhé do samotné čisté formální filosofie nelze zahrnout onu filosofii jakožto rozumové poznání která se vztahuje (zabývá se) k určitým předmětům, tedy něco, co bychom mohli nazvat metafyzikou LOGU či logiky, případně metafyzickou logikou. Tak se ukazuje, že dokonce na základě kantovských východisek můžeme po zavedení jistých nových hledisek - ukázat na nutnost podstatně rozšířeného pojetí logiky jako filosofické disciplíny. GAR 06-2 Písek, 6.7.90
ScanImage425.jpg
====================
,Filosof.logika" Podle 1. Kanta (v předmluvě k Základu metafyziky mravů) 1ze metafyziku mravů (v jeho pojetí) chápat jako partnerskou disciplínu metafyziky přírody. Obě náleží do čisté filosofie, podobně jako logika, od níž se ovšem liší tím, že nezůstávají disciplínami jen formálními, nýbrž vztahují se k určitým předmětům, jimiž se zabývá rozvažování. Tyto vztahy mezi uvedenými disciplínami ovšem platí nejen pro čistou filosofii, ale pro veškeré rozumové poznání. Zvláštností, kterou jen zmíníme, aniž bychom věc důkladnějá sledovali dál, je jistá nevyjasněnost dvojího vymezení logiky, Logika je podle Kanta především oním rozumovým poznáním, které se zabývá samotnou formou rozvažování a rozumu i obecnými pravidly, myšlení vůbec bez zřetele na rozličnost předmětů (objektů). Kant tu mluví o formální filosofii na rozdíl od filosofie materiální (za filosofii materiální považuje tu, která se zabývá určitými předměty a zákony, jimž ty předměty jsou podřízeny; a ta je dvojí, podle toho, zda se zabývá zákony přírody nebo svobody). Kant pak náhle přechází k termínu "věda", aniž vyjasnil vzthah mezi vědou a filosofií, a nechává nás na pochybách, zda fyzika jako věda je totožná s fyzikou jako materiální filosofií, a zda etika jako věda je totožná s etikou jakožto materiální filosofií. Tím spíše pak zůstává v temnotách možný rozdíl mezi logikou jako vědou a logikou jakožto formálné filosofií; o tom nenajdeme na daném místě ani zmínku. Naproti tomu však se objevuje ob jeden odstavec jiný výměr logiky, totiž jako formální čisté filosofie, a to v obdobě k metafyzice přírody a metafyzice mravů jako čistých filosofických disciplínách, spočívajících a zkušenostních základech, ale vycházejících výlučně z príncipů a priori, nicméně vztahujících se k určitým předmětům. Vzniká tedy otážka, zda v rámci logiky jako rozumového poznání, zabývajícího se samotnou formou rozvažování a rozumu atd. nezbývá po vydělení logiky jako formální čisté filosofie ještě celá rozsáhlá (více či méně rozsáhlá) oblast rozumového poznání, vztahujícího se k určitým logickým předmětům, jako jsou např. pojmy, soudy, úsudky, myšlenkové strategie, ale také pojmová resp. vůbec myšlenková intencionalita, atd.atd. Jakmile však učiníme tento první krok, ukáže se hned několik dalších možných cest, jimiž se důsledné uvažování může nadále ubírat. Předně každá reflexe myšlenkových postupů a vůbec všech myšlenkových aktů znamená zároveň jistou zkušenostní bázi, takže do logiky nutně bude náležet složka materiálního filosofování, ergo něco, co přesahuje meze disciplíny pouze formální. A za druhé do samotné čisté formální filosofie nelze zahrnout onu filosofii jakožto rozumové poznání která se vztahuje (zabývá se) k určitým předmětům, tedy něco, co bychom mohli nazvat metafyzikou LOGU či logiky, případně metafyzickou logikou. Tak se ukazuje, že dokonce na základě kantovských východisek můžeme po zavedení jistých nových hledisek - ukázat na nutnost podstatně rozšířeného pojetí logiky jako filosofické disciplíny. GAR 06-2 Písek, 6.7.90
====================
ScanImage428.jpg
====================
ČESKOSLOVENSKA AKADEMIE VĚD Výbor pro řízení pracovišť ČSAV v Českých zemích Národní 3, Praha 1 Výbor pro řízení pracovišť vznikl jako koordinační orgán demokraticky zvolený Komorou zástupců pracovišť. Změny v Akademii, které již byly zrelizovány jsou shrnuty v příloze. Výbor usiluje o hladký přechod centralizované ČSAV, která byla budována po vzoru sovětské, k demokratickému sdružení pracovišť. Jeho členové se domnívají, že jednání VŠ s představiteli státu o dalším osudu Akademie jsou jednostranná a žádají o možnost vysvětlení svého stanoviska. K tomu navrhují tuto delegaci, která je složena ze zástupců ústavů Akademie zvolených do nového prezídia na 59, valném shromáždění, které skončilo 28. 6. 1990. Ing Vladislav Hančil CSc (*1941), pracovišť ČSAV, chemické inženýrství • Dr Antonín Kostlán CSc (*1955), zodpovědný za oblast společen ských věd, historik předseda Výboru pro řízení doc. Ing Jiří Niederle DrSc (*1939), zodpovědný za zahraniční styky ČSAV, fyzik Dr Hilan Straškraba CSc (*1931), zodpovědný za vědy o živé přírodě, biomatematik • ing Pavel Vlasák CSc (*1941), navržen do funkce vědecký sekretář ČSAV, obor mechanika tekutin a dispersních soustav V Praze dne 4. července 1998 Příloha: STANOVISKO K BUDOUCNOSTI ČS. VĚDY perbuatan o bron de unor street TELEFON 235 9387 mari Karma By A HORA tal de SE MERE VAR JSOU Hanie Vladislav Hančil GÅNG DECAN Houda ang G TELEX 121848
ScanImage428.jpg
====================
ČESKOSLOVENSKA AKADEMIE VĚD Výbor pro řízení pracovišť ČSAV v Českých zemích Národní 3, Praha 1 Výbor pro řízení pracovišť vznikl jako koordinační orgán demokraticky zvolený Komorou zástupců pracovišť. Změny v Akademii, které již byly zrelizovány jsou shrnuty v příloze. Výbor usiluje o hladký přechod centralizované ČSAV, která byla budována po vzoru sovětské, k demokratickému sdružení pracovišť. Jeho členové se domnívají, že jednání VŠ s představiteli státu o dalším osudu Akademie jsou jednostranná a žádají o možnost vysvětlení svého stanoviska. K tomu navrhují tuto delegaci, která je složena ze zástupců ústavů Akademie zvolených do nového prezídia na 59, valném shromáždění, které skončilo 28. 6. 1990. Ing Vladislav Hančil CSc (*1941), pracovišť ČSAV, chemické inženýrství • Dr Antonín Kostlán CSc (*1955), zodpovědný za oblast společen ských věd, historik předseda Výboru pro řízení doc. Ing Jiří Niederle DrSc (*1939), zodpovědný za zahraniční styky ČSAV, fyzik Dr Hilan Straškraba CSc (*1931), zodpovědný za vědy o živé přírodě, biomatematik • ing Pavel Vlasák CSc (*1941), navržen do funkce vědecký sekretář ČSAV, obor mechanika tekutin a dispersních soustav V Praze dne 4. července 1998 Příloha: STANOVISKO K BUDOUCNOSTI ČS. VĚDY perbuatan o bron de unor street TELEFON 235 9387 mari Karma By A HORA tal de SE MERE VAR JSOU Hanie Vladislav Hančil GÅNG DECAN Houda ang G TELEX 121848
====================
ScanImage429.jpg
====================
STANOVISKO K BUDOUCNOSTI ČS. VĚDY 1. Vývoj ČSAV od listopadu 1989. V průběhu 70. a 80. let se prokázalo, že ČSAV ve své dosavadní podobě nevyhovuje potřebám vědeckého bádání a výrazně je brzdí. a výrazně je brzdí. V listopadu a prosinci 1989 se proto spojily občanské iniciativy jednotlivých pracovišť a požadovaly zásadní změny. Jako protiváha sboru akademiků, který se stal nástrojem komunistické nomenklatury, se vytvořila Komora volených zástupců pracovišť ČSAV, která postupně převzala rozhodující iniciativu. Úzce spolupracuje s Radou vědců SAV, která převzala řízení vědy v SR. Pod tlakem Komory rozhodio mimořádné valné shromáždění ČSAV 21. 12. 1989 o decentralizaci ČSAV a vytvoření demokratického sdružení ústavů v ČR. Už koncem loňského roku a v prvním čtvrtletí 1990 odstoupila třetina dosavadních ředitelů pracovišť ČSAV. Z pracovníků ústavů a externích odborníků byly zvoleny vědecké rady, které určují koncepci ústavů. Tyto rady provedly na všech pracovištích konkursy na místa ředitelů. Na základě jejich volby bylo nově jmenováno 81% ředitelů. Nadále se počítá s rotací pracovníků na všech vedoucích místech. Redukuje se dosavadní Úřad prezídia a mění se v servisní zázemí vědeckých pracovišť. Byla rehabilitována významná část postižených pracovníků ČSAV. M 2. Dlouhodobý výhled vědní politiky v ČSFR. Hlavním zdrojem financování vědy zůstane v tržním hospodářství státní rozpočet. Je však zapotřebí vybudovat podle vzoru pokročilých zemí strukturu, která bude státu zaručovat účelné využívání vyčleněných prostředků a zároveň vytvoří prostředí pro přirozený rozvoj vědy založený na autoregulaci, nikoli na direktivních zásazích. V zahraničí se osvědčil tzv. grantový systém. V něm se setkají v tvůrčí soutěži i při kooperaci pracoviště všech typů (akademie věd, vysoké školy, rezortní ústavy). To postupně umožní překonávat bariéry a třecí plochy zděděné z minulosti. Granty bude rozdělovat Fond pro vědu. Ten bude řídit demokraticky volená vědecká samospráva, která bude v součinnosti se zahraničními specialisty hodnotit odbornou stránku, a správní rada vytvořená ze zástupců vlády, financujících organizací a veřejnosti. 3. Organizace vědy v přechodném období. Čs. vědu je nutno přebudovat velmi rozhodně, ale bez unáhlených kroků, které by postihly vlastní vědeckou práci i ty posice čs. vědy, které si přece jen udržela. Vědecká komunita musí být pluralitní a její úroveň musí být vztahována k pracovištím špičkovým, nikoli průměrným: Skutečným měřítkem je věda světová. Návrhy na rozehmání Akademie či tzv. tzv. adjunkci vědeckých ústavů k vysokým školám znamenají ohrožení ČS. vědy jako celku. Nová nopolizace vědy by byla opakováním starých chyb. Bylo by nepřijatelné, aby proces devastace vědy, který zahájil dřívější režim, v podmínkách svobodného vývoje ještě prohloubil. Vědecká komunita s plnou odpovědností usilovala o nové místo vědy v demokratické společnosti, propracovala ucelené návrhy řešení a nesouhlasí s jakýmkoliv pokusem o diktát. RAIN OUR CHAN SA bore my ma se u HERRER TELEFON 235 9307 ris VALOR PERDE YANAN KARAMAN KAN ANG SUD RENUNGA TELEX 121848
ScanImage429.jpg
====================
STANOVISKO K BUDOUCNOSTI ČS. VĚDY 1. Vývoj ČSAV od listopadu 1989. V průběhu 70. a 80. let se prokázalo, že ČSAV ve své dosavadní podobě nevyhovuje potřebám vědeckého bádání a výrazně je brzdí. a výrazně je brzdí. V listopadu a prosinci 1989 se proto spojily občanské iniciativy jednotlivých pracovišť a požadovaly zásadní změny. Jako protiváha sboru akademiků, který se stal nástrojem komunistické nomenklatury, se vytvořila Komora volených zástupců pracovišť ČSAV, která postupně převzala rozhodující iniciativu. Úzce spolupracuje s Radou vědců SAV, která převzala řízení vědy v SR. Pod tlakem Komory rozhodio mimořádné valné shromáždění ČSAV 21. 12. 1989 o decentralizaci ČSAV a vytvoření demokratického sdružení ústavů v ČR. Už koncem loňského roku a v prvním čtvrtletí 1990 odstoupila třetina dosavadních ředitelů pracovišť ČSAV. Z pracovníků ústavů a externích odborníků byly zvoleny vědecké rady, které určují koncepci ústavů. Tyto rady provedly na všech pracovištích konkursy na místa ředitelů. Na základě jejich volby bylo nově jmenováno 81% ředitelů. Nadále se počítá s rotací pracovníků na všech vedoucích místech. Redukuje se dosavadní Úřad prezídia a mění se v servisní zázemí vědeckých pracovišť. Byla rehabilitována významná část postižených pracovníků ČSAV. M 2. Dlouhodobý výhled vědní politiky v ČSFR. Hlavním zdrojem financování vědy zůstane v tržním hospodářství státní rozpočet. Je však zapotřebí vybudovat podle vzoru pokročilých zemí strukturu, která bude státu zaručovat účelné využívání vyčleněných prostředků a zároveň vytvoří prostředí pro přirozený rozvoj vědy založený na autoregulaci, nikoli na direktivních zásazích. V zahraničí se osvědčil tzv. grantový systém. V něm se setkají v tvůrčí soutěži i při kooperaci pracoviště všech typů (akademie věd, vysoké školy, rezortní ústavy). To postupně umožní překonávat bariéry a třecí plochy zděděné z minulosti. Granty bude rozdělovat Fond pro vědu. Ten bude řídit demokraticky volená vědecká samospráva, která bude v součinnosti se zahraničními specialisty hodnotit odbornou stránku, a správní rada vytvořená ze zástupců vlády, financujících organizací a veřejnosti. 3. Organizace vědy v přechodném období. Čs. vědu je nutno přebudovat velmi rozhodně, ale bez unáhlených kroků, které by postihly vlastní vědeckou práci i ty posice čs. vědy, které si přece jen udržela. Vědecká komunita musí být pluralitní a její úroveň musí být vztahována k pracovištím špičkovým, nikoli průměrným: Skutečným měřítkem je věda světová. Návrhy na rozehmání Akademie či tzv. tzv. adjunkci vědeckých ústavů k vysokým školám znamenají ohrožení ČS. vědy jako celku. Nová nopolizace vědy by byla opakováním starých chyb. Bylo by nepřijatelné, aby proces devastace vědy, který zahájil dřívější režim, v podmínkách svobodného vývoje ještě prohloubil. Vědecká komunita s plnou odpovědností usilovala o nové místo vědy v demokratické společnosti, propracovala ucelené návrhy řešení a nesouhlasí s jakýmkoliv pokusem o diktát. RAIN OUR CHAN SA bore my ma se u HERRER TELEFON 235 9307 ris VALOR PERDE YANAN KARAMAN KAN ANG SUD RENUNGA TELEX 121848
====================
ScanImage430.jpg
====================
Stanovisko předsednictva Komory volených zástupců pracovišť ČSAV k výsledkům voleb do prezídia ČSAV Dne 27. června 1990 se na LIX. valném shromáždění ČSAV konala volba členů nového prezídia ČSAV, které má řídit tuto vědeckou instituci ve složitém přechodném období. Na základě novely zákona o ČSAV, přijaté 7. května 1990, je prezídium složeno ze tří skupin: 1) zástupců sboru akademiků v České republice, t.j. těch osob, v jejichž rukách řízení ČSAV dosud výhradně bylo; 2) delegátů Komory volených zástupců pracovišť ČSAV, kteří představují demokratický prvek v řízení vědy; 3) zástupců SAV zvolených na Slovensku Radou vědců SAV. Podle přijatých pravidel probíhaly volby jednotlivých skupin členů prezídia odděleně zvlášť volili své reprezentanty členové sboru akademiků a zvlášť členové Komory. Z iniciativy předsednictva Komory byl společně volen pouze kandidát navržený na předsedu ČSAV. Na základě této volby se shromáždění rozhodlo navrhnout prezidentu ČSFR, aby do této funkce jmenoval akademika O. Wichterle. Volba členů prezídia z řad Komory a SAV proběhla bez problémů a plně odpovídala demokratickému vývoji ČSFR po listopadové revoluci. Problematičtěji však dopadla volba členů prezídia z řad akademiků. Předsednictvo Komory prohlašuje, že při zachování demokratického průběhu voleb neměli členové Komory vliv na zvolení těchto osob, a konstatuje, že tato volba odráží neutěšený současný stav sboru akademiků.
ScanImage430.jpg
====================
Stanovisko předsednictva Komory volených zástupců pracovišť ČSAV k výsledkům voleb do prezídia ČSAV Dne 27. června 1990 se na LIX. valném shromáždění ČSAV konala volba členů nového prezídia ČSAV, které má řídit tuto vědeckou instituci ve složitém přechodném období. Na základě novely zákona o ČSAV, přijaté 7. května 1990, je prezídium složeno ze tří skupin: 1) zástupců sboru akademiků v České republice, t.j. těch osob, v jejichž rukách řízení ČSAV dosud výhradně bylo; 2) delegátů Komory volených zástupců pracovišť ČSAV, kteří představují demokratický prvek v řízení vědy; 3) zástupců SAV zvolených na Slovensku Radou vědců SAV. Podle přijatých pravidel probíhaly volby jednotlivých skupin členů prezídia odděleně zvlášť volili své reprezentanty členové sboru akademiků a zvlášť členové Komory. Z iniciativy předsednictva Komory byl společně volen pouze kandidát navržený na předsedu ČSAV. Na základě této volby se shromáždění rozhodlo navrhnout prezidentu ČSFR, aby do této funkce jmenoval akademika O. Wichterle. Volba členů prezídia z řad Komory a SAV proběhla bez problémů a plně odpovídala demokratickému vývoji ČSFR po listopadové revoluci. Problematičtěji však dopadla volba členů prezídia z řad akademiků. Předsednictvo Komory prohlašuje, že při zachování demokratického průběhu voleb neměli členové Komory vliv na zvolení těchto osob, a konstatuje, že tato volba odráží neutěšený současný stav sboru akademiků.
====================
ScanImage431a.jpg
====================
Jedním ze základních problémů demokracie je nalezení a udržování vyváženého vztahu mezi vahou mínění každého občana a mezi vahou mínění odborníka. Každý jistě obecně připustí, že jsou věci, o kterých se nemůže nebo o kterých by se alespoň nemělo hlasovat, protože by to byla šílenost. A jsou zase jiné, o nichž nemůže rozhodnout žádný odborník a o kterých mohou rozhodovat jen lidé sami. To však vůbec neznamená, že tu proti sobě stojí dvojí skutečnost, jedna, která je dána "objektivně" a kterou může proto zcela kompetentně wowodowa poznat a konstatovat odborník, a potom druhá, kde mohou lidé rozhodovat podle své chuti, libovolně a snad dokonce svévolně. Ono každé rozhodování má nějaké následky; lidé však někdy nevědí, jaké následky bude jejich rozhodnutí mít, a předpokládají následky docela jiné, když se pro určité jednání nebo postup rozhodují. Také ve věcech politických, kde musí být vyslyšen hlas každého občana, by mělo platit, že odborníci řeknou laikům, jaká rozhodnutí povedou k jakým důsledkům. Lidem nejde většinou o zásady, ale o výsledky. Když se pro něco rozhodují, rozhodují se pro to nikoliv proto, že samo rozhodnutí se jim líbí, ale že se jim zdá rozumné, protože vede k cíli nebo stavu, jaký považují za žádoucí. Někdy je takový způsobé jednání ošemetný; v lidském chování a jednání by měly podržet svůj vý znam také principy, bez ohledu na blízké důsledky (zvláště když vzdálenější důsledky jsou neprůhledné nebo nedohledné).. Ale pak se zdá, že už vlastně nejde o rozhodování politické, ale mravní (bohužel se obojí často staví nesprávně proti sobě); ovšem také v politice platí jisté principy. Tak např. žádná strana se neobejde bez společných zásad, které musí být všemi uznávány; pakliže je někdo neuznává, je možno jej volat k odpovědnosti a třeba dokonce vyloučit ze strany. Jaký je úkol odborníků v politickém rozhodování, které je v rukou všech občanů, tj. většiny ? Měli by jasně a pravdivě vyložit, které rozhodnutí povede za daných okolností k jakým výsledkům. Měli by to ovšem vyložit veřejně a pod kontrolou jiných odborníků, neboť jejich objasnění by vzásadě mohlo být zaujaté tím či oním cílem nebo zájmem, a právě to by mohlo většině prostých občanů uniknout. Proto by o všech důležitých rozhodnutích, a to jak v případě většinového rozhodování, tak v případě rozhodování odborníků, měla být předem vedena veřejné diskuse, a to nejen ústní, ale vždycky také v tisku anebo alespoň ústní diskusi zaznamenávající zprávy o ní. V politickém zápase je každý řečnický trik vítaným způsobem, jak lidi přesvědčovat; v odborné diskusi pod veřejnou kontrolou už to tak snadné není. Vždycky je možno ověřovat, zda argument je opravdu platný nebo zda je jen fintou, jak získat laiky, kteří podstatě věci nemohou rozumět. A. novináři by měli s nezbytnou, byť vždy poněkud povrchností zasvěceností tyto diskuse sledovat a nedat odborníkům pokoj, dokud se nevysloví takovým způsobem, aby to bylo možno předložit široké veřejnosti. 22-1 Písek, 22.7.90
ScanImage431a.jpg
====================
Jedním ze základních problémů demokracie je nalezení a udržování vyváženého vztahu mezi vahou mínění každého občana a mezi vahou mínění odborníka. Každý jistě obecně připustí, že jsou věci, o kterých se nemůže nebo o kterých by se alespoň nemělo hlasovat, protože by to byla šílenost. A jsou zase jiné, o nichž nemůže rozhodnout žádný odborník a o kterých mohou rozhodovat jen lidé sami. To však vůbec neznamená, že tu proti sobě stojí dvojí skutečnost, jedna, která je dána "objektivně" a kterou může proto zcela kompetentně wowodowa poznat a konstatovat odborník, a potom druhá, kde mohou lidé rozhodovat podle své chuti, libovolně a snad dokonce svévolně. Ono každé rozhodování má nějaké následky; lidé však někdy nevědí, jaké následky bude jejich rozhodnutí mít, a předpokládají následky docela jiné, když se pro určité jednání nebo postup rozhodují. Také ve věcech politických, kde musí být vyslyšen hlas každého občana, by mělo platit, že odborníci řeknou laikům, jaká rozhodnutí povedou k jakým důsledkům. Lidem nejde většinou o zásady, ale o výsledky. Když se pro něco rozhodují, rozhodují se pro to nikoliv proto, že samo rozhodnutí se jim líbí, ale že se jim zdá rozumné, protože vede k cíli nebo stavu, jaký považují za žádoucí. Někdy je takový způsobé jednání ošemetný; v lidském chování a jednání by měly podržet svůj vý znam také principy, bez ohledu na blízké důsledky (zvláště když vzdálenější důsledky jsou neprůhledné nebo nedohledné).. Ale pak se zdá, že už vlastně nejde o rozhodování politické, ale mravní (bohužel se obojí často staví nesprávně proti sobě); ovšem také v politice platí jisté principy. Tak např. žádná strana se neobejde bez společných zásad, které musí být všemi uznávány; pakliže je někdo neuznává, je možno jej volat k odpovědnosti a třeba dokonce vyloučit ze strany. Jaký je úkol odborníků v politickém rozhodování, které je v rukou všech občanů, tj. většiny ? Měli by jasně a pravdivě vyložit, které rozhodnutí povede za daných okolností k jakým výsledkům. Měli by to ovšem vyložit veřejně a pod kontrolou jiných odborníků, neboť jejich objasnění by vzásadě mohlo být zaujaté tím či oním cílem nebo zájmem, a právě to by mohlo většině prostých občanů uniknout. Proto by o všech důležitých rozhodnutích, a to jak v případě většinového rozhodování, tak v případě rozhodování odborníků, měla být předem vedena veřejné diskuse, a to nejen ústní, ale vždycky také v tisku anebo alespoň ústní diskusi zaznamenávající zprávy o ní. V politickém zápase je každý řečnický trik vítaným způsobem, jak lidi přesvědčovat; v odborné diskusi pod veřejnou kontrolou už to tak snadné není. Vždycky je možno ověřovat, zda argument je opravdu platný nebo zda je jen fintou, jak získat laiky, kteří podstatě věci nemohou rozumět. A. novináři by měli s nezbytnou, byť vždy poněkud povrchností zasvěceností tyto diskuse sledovat a nedat odborníkům pokoj, dokud se nevysloví takovým způsobem, aby to bylo možno předložit široké veřejnosti. 22-1 Písek, 22.7.90
====================
ScanImage431.jpg
====================
Jedním ze základních problémů demokracie je nalezení a udržování vyváženého vztahu mezi vahou mínění každého občana a mezi vahou mínění odborníka. Každý jistě obecně připustí, že jsou věci, o kterých se nemůže nebo o kterých by se alespoň nemělo hlasovat, protože by to byla šílenost. A jsou zase jiné, o nichž nemůže rozhodnout žádný odborník a o kterých mohou rozhodovat jen lidé sami. To však vůbec neznamená, že tu proti sobě stojí dvojí skutečnost, jedna, která je dána "objektivně" a kterou může proto zcela kompetentně rozhodobrat poznat a konstatovat odborník, a potom druhá, kde mohou lidé rozhodovat podle své chuti, libovolně a snad dokonce svévolně. Ono každé rozhodování má nějaké následky; lidé však někdy nevědí, jaké následky bude jejich rozhodnutí mít, a předpokládají následky docela jiné, když se pro určité jednání nebo postup rozhodují. Také ve věcech politických, kde musí být vyslyšen hlas každého občana, by mělo platit, že odborníci řeknou laikům, jaká rozhodnutí povedou k jakým důsledkům. Lidem nejde většinou o zásady, ale o výsledky. Když se pro něco rozhodují, rozhodují se pro to nikoliv proto, že samo rozhodnutí se jim líbí, ale že se jim zdá rozumné, protože vede k cíli nebo stavu, jaký považují za žádoucí. Někdy je takový způsobé jednání ošemetný; v lidském chování a jednání by měly podržet svůj význam také principy, bez ohledu na blízké důsledky (zvláště když vzdálenější důsledky jsou neprůhledné nebo nedohledné). Ale pak se zdá, že už vlastně nejde o rozhodování politické, ale mravní (bohužel se obojí často staví nesprávně proti sobě); ovšem také v politice platí jisté principy. Tak např. žádná strana se neobejde bez společných zásad, které musí být všemi uznávány; pakliže je někdo neuznává, je možno jej volat k odpovědnosti a třeba dokonce vyloučit ze strany. Jaký je úkol odborníků v politickém rozhodování, které je v rukou. všech občanů, tj. většiny ? Měli by jasně a pravdivě vyložit, které rozhodnutí povede za daných okolností k jakým výsledkům. Měli by to ovšem vyložit veřejně a pod kontrolou jiných odborníků, neboť jejich objasnění by vzásadě mohlo být zaujaté tím či oním cílem nebo zájmem, a právě to by mohlo většině prostých občanů uniknout. Proto by o všech důležitých rozhodnutích, a to jak v případě většinového rozhodování, tak v případě rozhodování odborníků, měla být předem vedena veřejné diskuse, a to nejen ústní, ale vždycky také v tisku anebo alespoň ústní diskusi zaznamenávající zprávy o ní. V politickém zápase je každý řečnický trik vítaným způsobem, jak lidi přesvědčovat; v odborné diskusi pod veřejnou kontrolou už to tak snadné není. Vždycky je možno ověřovat, zda argument je opravdu platný nebo zda je jen fintou, jak získat laiky, kteří podstatě věci nemohou rozumět. A novináři by měli s nezbytnou, byť vždy poněkud povrchností zasvěceností tyto diskuse sledovat a nedat odborníkům pokoj, dokud se nevysloví takovým způsobem, aby to bylo možno předložit široké veřejnosti. Písek, 22.7.90
ScanImage431.jpg
====================
Jedním ze základních problémů demokracie je nalezení a udržování vyváženého vztahu mezi vahou mínění každého občana a mezi vahou mínění odborníka. Každý jistě obecně připustí, že jsou věci, o kterých se nemůže nebo o kterých by se alespoň nemělo hlasovat, protože by to byla šílenost. A jsou zase jiné, o nichž nemůže rozhodnout žádný odborník a o kterých mohou rozhodovat jen lidé sami. To však vůbec neznamená, že tu proti sobě stojí dvojí skutečnost, jedna, která je dána "objektivně" a kterou může proto zcela kompetentně rozhodobrat poznat a konstatovat odborník, a potom druhá, kde mohou lidé rozhodovat podle své chuti, libovolně a snad dokonce svévolně. Ono každé rozhodování má nějaké následky; lidé však někdy nevědí, jaké následky bude jejich rozhodnutí mít, a předpokládají následky docela jiné, když se pro určité jednání nebo postup rozhodují. Také ve věcech politických, kde musí být vyslyšen hlas každého občana, by mělo platit, že odborníci řeknou laikům, jaká rozhodnutí povedou k jakým důsledkům. Lidem nejde většinou o zásady, ale o výsledky. Když se pro něco rozhodují, rozhodují se pro to nikoliv proto, že samo rozhodnutí se jim líbí, ale že se jim zdá rozumné, protože vede k cíli nebo stavu, jaký považují za žádoucí. Někdy je takový způsobé jednání ošemetný; v lidském chování a jednání by měly podržet svůj význam také principy, bez ohledu na blízké důsledky (zvláště když vzdálenější důsledky jsou neprůhledné nebo nedohledné). Ale pak se zdá, že už vlastně nejde o rozhodování politické, ale mravní (bohužel se obojí často staví nesprávně proti sobě); ovšem také v politice platí jisté principy. Tak např. žádná strana se neobejde bez společných zásad, které musí být všemi uznávány; pakliže je někdo neuznává, je možno jej volat k odpovědnosti a třeba dokonce vyloučit ze strany. Jaký je úkol odborníků v politickém rozhodování, které je v rukou. všech občanů, tj. většiny ? Měli by jasně a pravdivě vyložit, které rozhodnutí povede za daných okolností k jakým výsledkům. Měli by to ovšem vyložit veřejně a pod kontrolou jiných odborníků, neboť jejich objasnění by vzásadě mohlo být zaujaté tím či oním cílem nebo zájmem, a právě to by mohlo většině prostých občanů uniknout. Proto by o všech důležitých rozhodnutích, a to jak v případě většinového rozhodování, tak v případě rozhodování odborníků, měla být předem vedena veřejné diskuse, a to nejen ústní, ale vždycky také v tisku anebo alespoň ústní diskusi zaznamenávající zprávy o ní. V politickém zápase je každý řečnický trik vítaným způsobem, jak lidi přesvědčovat; v odborné diskusi pod veřejnou kontrolou už to tak snadné není. Vždycky je možno ověřovat, zda argument je opravdu platný nebo zda je jen fintou, jak získat laiky, kteří podstatě věci nemohou rozumět. A novináři by měli s nezbytnou, byť vždy poněkud povrchností zasvěceností tyto diskuse sledovat a nedat odborníkům pokoj, dokud se nevysloví takovým způsobem, aby to bylo možno předložit široké veřejnosti. Písek, 22.7.90
====================
ScanImage433a.jpg
====================
22-2 Liší-li se spučasná evropská (nebo Evropou poznamenaná) civilizace něčím podstatně od řady dosavadních, minulých i ještě žijících civilizací a kultur, je to její spjatost s vědou a s technikou na vědě založenou. Ale jak je taková úzká a hluboká spjatost celé civilizace a všech jejích společností s vědou a technikou možná ? Jak a na základě čeho k tomu došlo? Vždyť tato spjatost se ukázala nejenom jako velmi působivá a účinná, ale také jako vysoce problematická a nebezpečná ! Tato evropská civilizace, založená na vědě a technice, rozvrátila již celou řadý civilizací jiných a dodnes se šíří zcela nezávisle na tom, že sama Evropa už se dostala do stínu velkých svých dědiců, především Severní Ameriky, ale také Japoška a některých dalších zemí Dálného východu, které se řídí japonským příkladem. Věda a technika se již do té míry emancipovaly od své rodné civilizace a jejího původního kontinentu, že se nezastavitelně stávají záležitostí globální. Zvláštní na tom ovšem je, že to platí téměř výhradně pro vědy přírodní, zatímco obory tzv. humanitní si velice zachovávají svůj civilizační svéráz, a to do té míry, že vědotechnika je v některých případech dokonce zcela úspěšně roubována na tradice zcela odlišné, spjaté s jinými civilizacemi a kulturami. Velmi zajímavé je také pouto, které původně existovalo mezi tradicemi evropskými a mezi dějinami a dějinností. V té míře, v jaké se technověda vymaňuje ze svých původních "rodných" kontextů evropských, vamaňuje se také s kontextů dějinných a přímo aktivně přetrhává svou vlastní dějinnost (velmi dobře to je vidět na celé řadě případů, kdy věda vlastně přestává být vědou anebo kdy respektuje vznik a prosazování disciplín, které nejenže nejsou dost vědecké, ale někdy přímo proti vědecké). Zdá se, že postupně dochází k vnitřnímu štěpení vědeckých disciplín a jejich metodologií a vůbec přístupů: vědy, které ztrácejí svou dějinnost a smysl pro dějinnost, ztrácejf i svou vědeckost a stávají se pouhými technologiemi. Převzaty jako takové dovedou pronikavě pozměnit celou společnostní strukturu tam, kde zakotví a zakoření, ale zároveň ztrácejí nejvlastnější vehikulkum svého vnitřního obnovování a tím i pokroku. Naproti tomu vědy, které si udržují svou dějinnost a tedy i pochopení své dějinnosti, se dostávají znovu blíže jak k vlastní civilizaci a kultuře, v níž vznikly, ale také k filosofickým reflexím svých vlastních aktivit. To má zvláštní význam v době, kdy se více než kdy dříve ukazuje, jak dosavadní tradice wvropského myšlení, zejména oné "metafyziky" řeckého typu, která vlastně da1a moderním vědám vzniknout, jsou u konce, jak přestávají fungovat a být nosné, jak se stále víc ukazuje nutnost zahájit něco nového, začít s novým typem myšlení, s novým typem pojmovosti a pojmového myšlení, pojmového aparátu. Budoucnost ukáže, který typ vědění a vědeckosti má budoucnost, zda ten, který se o svou dějinnost nestará, anebo ten, který sám sebe chápe dějinně a jakožto dějinně zformovaný a tedy dějinný. Písek, 22.7.90
ScanImage433a.jpg
====================
22-2 Liší-li se spučasná evropská (nebo Evropou poznamenaná) civilizace něčím podstatně od řady dosavadních, minulých i ještě žijících civilizací a kultur, je to její spjatost s vědou a s technikou na vědě založenou. Ale jak je taková úzká a hluboká spjatost celé civilizace a všech jejích společností s vědou a technikou možná ? Jak a na základě čeho k tomu došlo? Vždyť tato spjatost se ukázala nejenom jako velmi působivá a účinná, ale také jako vysoce problematická a nebezpečná ! Tato evropská civilizace, založená na vědě a technice, rozvrátila již celou řadý civilizací jiných a dodnes se šíří zcela nezávisle na tom, že sama Evropa už se dostala do stínu velkých svých dědiců, především Severní Ameriky, ale také Japoška a některých dalších zemí Dálného východu, které se řídí japonským příkladem. Věda a technika se již do té míry emancipovaly od své rodné civilizace a jejího původního kontinentu, že se nezastavitelně stávají záležitostí globální. Zvláštní na tom ovšem je, že to platí téměř výhradně pro vědy přírodní, zatímco obory tzv. humanitní si velice zachovávají svůj civilizační svéráz, a to do té míry, že vědotechnika je v některých případech dokonce zcela úspěšně roubována na tradice zcela odlišné, spjaté s jinými civilizacemi a kulturami. Velmi zajímavé je také pouto, které původně existovalo mezi tradicemi evropskými a mezi dějinami a dějinností. V té míře, v jaké se technověda vymaňuje ze svých původních "rodných" kontextů evropských, vamaňuje se také s kontextů dějinných a přímo aktivně přetrhává svou vlastní dějinnost (velmi dobře to je vidět na celé řadě případů, kdy věda vlastně přestává být vědou anebo kdy respektuje vznik a prosazování disciplín, které nejenže nejsou dost vědecké, ale někdy přímo proti vědecké). Zdá se, že postupně dochází k vnitřnímu štěpení vědeckých disciplín a jejich metodologií a vůbec přístupů: vědy, které ztrácejí svou dějinnost a smysl pro dějinnost, ztrácejf i svou vědeckost a stávají se pouhými technologiemi. Převzaty jako takové dovedou pronikavě pozměnit celou společnostní strukturu tam, kde zakotví a zakoření, ale zároveň ztrácejí nejvlastnější vehikulkum svého vnitřního obnovování a tím i pokroku. Naproti tomu vědy, které si udržují svou dějinnost a tedy i pochopení své dějinnosti, se dostávají znovu blíže jak k vlastní civilizaci a kultuře, v níž vznikly, ale také k filosofickým reflexím svých vlastních aktivit. To má zvláštní význam v době, kdy se více než kdy dříve ukazuje, jak dosavadní tradice wvropského myšlení, zejména oné "metafyziky" řeckého typu, která vlastně da1a moderním vědám vzniknout, jsou u konce, jak přestávají fungovat a být nosné, jak se stále víc ukazuje nutnost zahájit něco nového, začít s novým typem myšlení, s novým typem pojmovosti a pojmového myšlení, pojmového aparátu. Budoucnost ukáže, který typ vědění a vědeckosti má budoucnost, zda ten, který se o svou dějinnost nestará, anebo ten, který sám sebe chápe dějinně a jakožto dějinně zformovaný a tedy dějinný. Písek, 22.7.90
====================
ScanImage433.jpg
====================
Liší-li se spučasná evropská (nebo Evropou poznamenaná) civilizace něčím podstatně od řady dosavadních, minulých i ještě žijících civilizací a kultur, je to její spjatost s vědou a s technikou na vědě založenou. Ale jak je taková úzká a hluboká spjatost celé civilizace a všech jejích společností s vědou a technikou možná? Jak a na základě čeho k tomu došlo? Vždyť tato spjatost se ukázala nejenom jako velmi působivá a účinná, ale také jako vysoce problematická a nebezpečná ! Tato evropská civilizace, založená na vědě a technice, rozvrátila již celou řadu civilizací jiných a dodnes se šíří zcela nezávisle na tom, že sama Evropa už se dostala do stínu velkých svých dědiců, především Severní Ameriky, ale také Japoška a některých dalších zemí Dálného Východu, které se řídí japonským příkladem. Věda a technika se již do té míry emancipovaly od své rodné civilizace a jejího původního kontinentu, že se nezastavitelně stávají záležitostí globální. Zvláštní na tom ovšem je, že to platí téměř výhradně pro vědy přírodní, zatímco obory tzv. humanitní si velice zachovávají svůj civilizačhí svéráz, a to do té míry, že vědotechnika je v některých případech dekénce zcela úspěšně roubována na tradice zcela odlišné, spjaté s jinými civilizacemi a kulturami. Velmi zajímavé je také pouto, které původně existovalo mezi tradicemi evropskými a mezi dějinami a dějinností. V té míře, v jaké se technověda vymaňuje ze svých původních "rodných" kontextů evropských, vamaňuje se také s kontextů dějinných a přímo aktivně přetrhává svou vlastní dějinnost (velmi dobře to je vidět na celé řadě případů, kdy věda vlastně přestává být vědou anebo kdy respektuje vznik a prosazování disciplín, které nejenže nejsou dost vědecké, ale někdy přímo protivědecké). Zdá se, že postupně dochází k vnitřnímu štěpení vědeckých disciplín a jejich metodologií a vůbec přístupů: vědy, které ztrácejí svou dějinnost a smysl pro dějinnost, ztrácejí i svou vědeckost a stávají se pouhými technologiemi. Převzaty jako takové dovedou pronikavě pozměnit celou společnostní strukturu tam, kde zakotví a zakoření, ale zároveň ztrácejí nejvlastnější vehikulkum svého vnitřního obnovování a tím i pokroku. Naproti tomu vědy, které si udržují svou dějinnost a tedy i pochopení své dějinnosti, se dostávají znovu blíže jak k vlastní civilizaci a kultuře, v níž vznikly, ale také k filosofickým reflexím svých vlastních aktivit. To má zvláštní význam v době, kdy se více než kdy dříve ukazuje, jak dosavadní tradice evropského myšlení, zejména oné "metafyziky" řeckého typu, která vlastně dala moderním vědám vzniknout, jsou u konce, jak přestávají fungovat a být nosné, jak se stále víc ukazuje nutnost zahájit něco nového, začít s novým typem myšlení, s novým typem pojmovosti a pojmového myšlení, pojmového aparátu. Budoucnost ukáže, který typ vědění a vědeckosti má budoucnost, zda ten, který se o svou dějinnost nestará, anebo ten, který sám sebe chápe dějinně a jakožto dějinně zformovaný a tedy dějinný. Písek, 22.7.90
ScanImage433.jpg
====================
Liší-li se spučasná evropská (nebo Evropou poznamenaná) civilizace něčím podstatně od řady dosavadních, minulých i ještě žijících civilizací a kultur, je to její spjatost s vědou a s technikou na vědě založenou. Ale jak je taková úzká a hluboká spjatost celé civilizace a všech jejích společností s vědou a technikou možná? Jak a na základě čeho k tomu došlo? Vždyť tato spjatost se ukázala nejenom jako velmi působivá a účinná, ale také jako vysoce problematická a nebezpečná ! Tato evropská civilizace, založená na vědě a technice, rozvrátila již celou řadu civilizací jiných a dodnes se šíří zcela nezávisle na tom, že sama Evropa už se dostala do stínu velkých svých dědiců, především Severní Ameriky, ale také Japoška a některých dalších zemí Dálného Východu, které se řídí japonským příkladem. Věda a technika se již do té míry emancipovaly od své rodné civilizace a jejího původního kontinentu, že se nezastavitelně stávají záležitostí globální. Zvláštní na tom ovšem je, že to platí téměř výhradně pro vědy přírodní, zatímco obory tzv. humanitní si velice zachovávají svůj civilizačhí svéráz, a to do té míry, že vědotechnika je v některých případech dekénce zcela úspěšně roubována na tradice zcela odlišné, spjaté s jinými civilizacemi a kulturami. Velmi zajímavé je také pouto, které původně existovalo mezi tradicemi evropskými a mezi dějinami a dějinností. V té míře, v jaké se technověda vymaňuje ze svých původních "rodných" kontextů evropských, vamaňuje se také s kontextů dějinných a přímo aktivně přetrhává svou vlastní dějinnost (velmi dobře to je vidět na celé řadě případů, kdy věda vlastně přestává být vědou anebo kdy respektuje vznik a prosazování disciplín, které nejenže nejsou dost vědecké, ale někdy přímo protivědecké). Zdá se, že postupně dochází k vnitřnímu štěpení vědeckých disciplín a jejich metodologií a vůbec přístupů: vědy, které ztrácejí svou dějinnost a smysl pro dějinnost, ztrácejí i svou vědeckost a stávají se pouhými technologiemi. Převzaty jako takové dovedou pronikavě pozměnit celou společnostní strukturu tam, kde zakotví a zakoření, ale zároveň ztrácejí nejvlastnější vehikulkum svého vnitřního obnovování a tím i pokroku. Naproti tomu vědy, které si udržují svou dějinnost a tedy i pochopení své dějinnosti, se dostávají znovu blíže jak k vlastní civilizaci a kultuře, v níž vznikly, ale také k filosofickým reflexím svých vlastních aktivit. To má zvláštní význam v době, kdy se více než kdy dříve ukazuje, jak dosavadní tradice evropského myšlení, zejména oné "metafyziky" řeckého typu, která vlastně dala moderním vědám vzniknout, jsou u konce, jak přestávají fungovat a být nosné, jak se stále víc ukazuje nutnost zahájit něco nového, začít s novým typem myšlení, s novým typem pojmovosti a pojmového myšlení, pojmového aparátu. Budoucnost ukáže, který typ vědění a vědeckosti má budoucnost, zda ten, který se o svou dějinnost nestará, anebo ten, který sám sebe chápe dějinně a jakožto dějinně zformovaný a tedy dějinný. Písek, 22.7.90