K otázce křesťanství

Dogmatika je falešnou pozicí: je neobratným, a hlavně nereformovatelným, nepokračujícím napodobením teorie filosoficko-vědecké.

Učení o Bohu, a zvláště o Kristu je absurdní; v pravé víře nemá místa – tj. samostatného místa.

Je třeba zrušit každé pojetí i každý nádech posvátnosti, tj. výhradnosti kultické. To je to, co odumírá.

Theologie je formou porozumění věcem, tj. tomuto světu; v tom smyslu – ať už je nahraditelná, nebo ne – musí jít v prvé řadě o tento svět, svět lidí i přírody.

Dnes i ve zbytcích, v rezervacích etických se již nenajde rozebírání situace a řešení, co dělat, nýbrž objevuje se pouze teorie o „pravém křesťanu“, „pravé církvi Kristově“ atd.

Je třeba překlenout rozpor mezi „zjevením“ a sociálností. Zjevení není tu proto, aby se jím oznamovalo tajemství, nýbrž je návodem k jednání v určité situaci. V tom smyslu je však rozumné, praktické, jeho praktičnost je dokazatelná, přinejmenším zkouškou a úspěchem.

27. IV. 51