[Rozhodující význam pozadí a kontextu pro interpretaci dosaženého výsledku]
docx | pdf | html ◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 5. 9. 1958
text je částí tohoto původního dokumentu:
  • [Příležitostné poznámky, 1958]

  • [Rozhodující význam pozadí a kontextu pro interpretaci dosaženého výsledku]

    5. 9. 58

    Nikdy nezáleží v poslední instanci na formulaci nějaké pravdy, resp. „moudrosti“, ani na korektně a s porozuměním reprodukovaném jejím pochopení, nýbrž na tom, jak se k ní došlo. Žádný výsledek, výdobytek byť nejhlubšího zápasu duchovního, mravního, myšlenkového není definitivní, provždy zajištěný, zabezpečený, ale naopak se k němu musí vždy znovu docházet, vždy znovu musí být oživován. Způsob tohoto oživování, cesta, jíž se k němu opakovaně dochází, způsob takové „reprodukce“ je právě to nejdůležitější, nikoli vlastní výsledek. Neboť cesta je rozhodující pro konotace, pro interpretaci výsledku. To má řadu konsekvencí, významných zvláště pro pojetí pravdy.

    V této souvislosti je třeba uvést v okolnost, že k podrobnému, chápajícímu prostudování nějakého jevu třebas v biologii, v historii, v politice, ve filosofii, theologii atd. je nezbytně třeba se obrátit k minulosti a sledovat jeho vznik a původ, jeho vývoj, jeho přechod k dnešnímu stavu. To proto, že nelze porozumět přítomnosti něčeho bez pochopení pozadí, z něhož to vyrostlo (i když také naopak platí, že minulosti nemůžeme porozumět nikdy tam, kde plně nevycházíme z přítomnosti, kde nerozumíme věcem, které jsou před námi). To znamená, že v porozumění nikdy nejde jen o výsledek, ale vždycky také o to, jak se k němu dospělo.

    K pochopení filosofických tezí je nezbytně nutné rozumět důvodům, motivům, jež vedly myslitele až k nim jako k stručnému závěru, heslům, které jen v kostce mají naznačit to, co bylo hluboce promyšleno. Podobně některé pravdy theologické, náboženské, věroučné by brzy ztratily samy o sobě vůbec všechen smysl, kdyby se stále znovu nerekonstruovaly situace, důvody, motivy apod., které k nim mířily a které stály v jejich pozadí. V tomto smyslu pak je třeba rozlišovat mezi vírou jako zdrojem a základem a mezi závěry, tezemi, poučkami, které koření v reflexi a mají pomocný charakter.