Strojový, zatím neredigovaný přepis
====================
ScanImage373.jpg
====================
Katedra filosofie (LvH) Brzo poté, co byla 1919 založena Husova fakulta, pamatovalo se na zřízení stolice pro obor filosofie náboženství (vedle religionistik zaraničí), ale te pr spolu s ní - jistě také po vzoru jiných učilišť v 1921 se pro tento obor habilitoval Josef Ladislav Stěhule - L. Kopal původně právník; jeho působení nebylo nejšťastnější a netrvalo dé roky. Tou dobou však zahájil již své dlouholeté falkultní působen Linhart (1882 - 1959), původně filolog a profesor na reálce, habilitovaný docent (1927 mimořádný, 1931 řádný profesor). Pod vlivem vstoupil 1911 do církve reformované, po theologické stránc nevystupoval jako theolog) by1 asi nejblíže novozákonníkovi pr vůbec liberální theologii), ale byl značně ovlivněn také (Zpočátku působil na fakultě krátce i J.B. Kozák, pozdější docent filosofie na filosofické fakultě UK, ale pouze jako lektor anglické Již od r. 1924 se stala filosofie zkušebním oborem (jen při zkoušce), ale protože Linhart nebyl myslitelem nijak strhujícím a pro systematik J.L. Hromádka se stal vůdčí a studenty atrahující postavo se Linhart a s ním i katedra filosofie spíše na okraj fakultního m a duchovního života. Nepochybně k tomu přispěla i nevyjasněnost k specifik právě z filosofického pohledu: Linhart v souhlase s tradič viděl hlavní cestu a úkoly filosofie, pokud jde o křesťanství náboženství a teprve přes náboženství v interpretaci křesťanství. Profesor Linhart byl na dlouhou dobu posledním netheologem, kte vliv na způsob, jakým byla filosofie chápána a přednášena ještě be tlaku, k němuž opětovně docházelo velmi brzo po politického, ale také kulturního a myšlenkového tak na jedné straně bránila před pronikáním (marxismus vyučovali většinou externí pracovníci), nechtíc uchylovala k jisté formě obětování otevřenosti vůči veřejnému životu. J.L. Hromádka ještě v Křesťanství a životě považoval reformaci za nedokončenou také v tom, že nevybu vlastní komunistickém ovlá života společnosti. marxistů do učitel ale na druhé stra dosavadní tradice religionisti filosofii (takže to zůstává jejím nesplněným úkolem), ale tohoto pojetí pod pojetí pod Barthovým vlivem ustoupil. J.B. Souček napsal za naši dosud nejvýznamnější protestantskou studii o vztahu theologie k a doc. Lochman, který se přednášek o filosofii velmi brzo již systematiky - po odchodu prof. Linharta ujal, se rozhodl pro celý kur vztahu mezi theologií a filosofií v evropských dějinách. Po jeho Švýcarska a následující emigraci byl přednáškami z filosofie při své profesorem pověřen prof. Jan Heller, ovšem na katedře filosofii nahradil marxismus-leninismus, přednášený marxisty. Po č povinnost filosofických přednášek prof. Ondra, a to v podstatě opě Teprve po listopadu 1989 (V únoru 1990) mohla být dokončena habi L. Hej dánka a to dvacet let po předložení jeho habilitační práce (naps výzvu prof. Hellera a tehdejšího děkana prof. Součka; dr. Hej dánek filosofii také krátce přednášel pro dálkové studenty). Zároveň tak by stolice filosofie (jejíhož vedení se doc. Hej dánek po odchodu prof. profesorem byl jmenován na Filosofické fakultě UK v r. 1992) a to ve Evangelická theologická fakulta stala jednou ze tří do Karlovy inkorporovaných theologických fakult. (a se Jaký má vůbec smysl katedra filosofie na theologické fakultě? Před stránka situace, v níž lze vidět obdobu situace ve všech vědách vůbec potřebuje theolog především jako nástroj své (theologické) reflexe, n něho proto, aby věděl, co vlastně dělá, když theologicky myslí. Vzt k filosofii má však ještě docela zvláštní pozadí a kořeny: vznik the zvláštní disciplíny byl vyprovokován skutečností, že křestané ve S musili čelit pseudofilosofii a upadlé filosofii také tím, že o nejlepší představitele filosofické minulosti, ale protože si vědomi toho, že prostá recepce Platona (a později Aristotela) nestačí dalších staletí však filosofie prošla mnohými mnohými proměnami, a theo nuceni pracovat s novými myšlenkovbými prostředky, jež jim současn dává k dispozici. Orientace v minulosti i přítomnosti představitele nezbytností a studium tak pro theologa naprostou součástí theologického studia. filosofického filosofie je
ScanImage373.jpg
====================
Katedra filosofie (LvH) Brzo poté, co byla 1919 založena Husova fakulta, pamatovalo se na zřízení stolice pro obor filosofie náboženství (vedle religionistik zaraničí), ale te pr spolu s ní - jistě také po vzoru jiných učilišť v 1921 se pro tento obor habilitoval Josef Ladislav Stěhule - L. Kopal původně právník; jeho působení nebylo nejšťastnější a netrvalo dé roky. Tou dobou však zahájil již své dlouholeté falkultní působen Linhart (1882 - 1959), původně filolog a profesor na reálce, habilitovaný docent (1927 mimořádný, 1931 řádný profesor). Pod vlivem vstoupil 1911 do církve reformované, po theologické stránc nevystupoval jako theolog) by1 asi nejblíže novozákonníkovi pr vůbec liberální theologii), ale byl značně ovlivněn také (Zpočátku působil na fakultě krátce i J.B. Kozák, pozdější docent filosofie na filosofické fakultě UK, ale pouze jako lektor anglické Již od r. 1924 se stala filosofie zkušebním oborem (jen při zkoušce), ale protože Linhart nebyl myslitelem nijak strhujícím a pro systematik J.L. Hromádka se stal vůdčí a studenty atrahující postavo se Linhart a s ním i katedra filosofie spíše na okraj fakultního m a duchovního života. Nepochybně k tomu přispěla i nevyjasněnost k specifik právě z filosofického pohledu: Linhart v souhlase s tradič viděl hlavní cestu a úkoly filosofie, pokud jde o křesťanství náboženství a teprve přes náboženství v interpretaci křesťanství. Profesor Linhart byl na dlouhou dobu posledním netheologem, kte vliv na způsob, jakým byla filosofie chápána a přednášena ještě be tlaku, k němuž opětovně docházelo velmi brzo po politického, ale také kulturního a myšlenkového tak na jedné straně bránila před pronikáním (marxismus vyučovali většinou externí pracovníci), nechtíc uchylovala k jisté formě obětování otevřenosti vůči veřejnému životu. J.L. Hromádka ještě v Křesťanství a životě považoval reformaci za nedokončenou také v tom, že nevybu vlastní komunistickém ovlá života společnosti. marxistů do učitel ale na druhé stra dosavadní tradice religionisti filosofii (takže to zůstává jejím nesplněným úkolem), ale tohoto pojetí pod pojetí pod Barthovým vlivem ustoupil. J.B. Souček napsal za naši dosud nejvýznamnější protestantskou studii o vztahu theologie k a doc. Lochman, který se přednášek o filosofii velmi brzo již systematiky - po odchodu prof. Linharta ujal, se rozhodl pro celý kur vztahu mezi theologií a filosofií v evropských dějinách. Po jeho Švýcarska a následující emigraci byl přednáškami z filosofie při své profesorem pověřen prof. Jan Heller, ovšem na katedře filosofii nahradil marxismus-leninismus, přednášený marxisty. Po č povinnost filosofických přednášek prof. Ondra, a to v podstatě opě Teprve po listopadu 1989 (V únoru 1990) mohla být dokončena habi L. Hej dánka a to dvacet let po předložení jeho habilitační práce (naps výzvu prof. Hellera a tehdejšího děkana prof. Součka; dr. Hej dánek filosofii také krátce přednášel pro dálkové studenty). Zároveň tak by stolice filosofie (jejíhož vedení se doc. Hej dánek po odchodu prof. profesorem byl jmenován na Filosofické fakultě UK v r. 1992) a to ve Evangelická theologická fakulta stala jednou ze tří do Karlovy inkorporovaných theologických fakult. (a se Jaký má vůbec smysl katedra filosofie na theologické fakultě? Před stránka situace, v níž lze vidět obdobu situace ve všech vědách vůbec potřebuje theolog především jako nástroj své (theologické) reflexe, n něho proto, aby věděl, co vlastně dělá, když theologicky myslí. Vzt k filosofii má však ještě docela zvláštní pozadí a kořeny: vznik the zvláštní disciplíny byl vyprovokován skutečností, že křestané ve S musili čelit pseudofilosofii a upadlé filosofii také tím, že o nejlepší představitele filosofické minulosti, ale protože si vědomi toho, že prostá recepce Platona (a později Aristotela) nestačí dalších staletí však filosofie prošla mnohými mnohými proměnami, a theo nuceni pracovat s novými myšlenkovbými prostředky, jež jim současn dává k dispozici. Orientace v minulosti i přítomnosti představitele nezbytností a studium tak pro theologa naprostou součástí theologického studia. filosofického filosofie je