Petr Rezek: Na okraj [1993]

Hejdánkův komentář je typickým příkladem práce s textem, jak se praktikuje na katedře FF UK, kde Hejdánek občas působí. Byl přece, jak uvádí, požádán vyjádřit se k textům, ale místo toho čteme jen příhody, dojmy, prognózy. Za svého předchůdce v kritickém postoji pak Hejdánek trefně uvádí prof. Koháka, který – aby to mělo co největší dopad – svou kritiku pražské katedry a školy publikoval v Bostonu.

Skutečně jsem Hejdánka upozornil, že vyjde komentář k německým textům, a požádal jsem ho, aby zmínku o své osobě chápal v tomto kontextu — pak to jistě „vydrží“. Nevydržel. Měl-li však Hejdánek k dispozici Doutník/Doutnák, nemohu na charakteristice jeho činnosti nic odvolat, pokud totiž mlčí k udavačskému dopisu prof. Peškové a k odpovědi senátu na Chotašovu stížnost.

Hejdánek nechápe, že celé katedře sloužil jako alibi, navíc pomohl prosadit její neschopnou vedoucí. Slovo, které se ho v mém textu tak dotklo, jsem o jeho činnosti vyslovil – v jeho přítomnosti v kavárně Demínka již v létě r. 90, nemohlo ho tedy překvapit.

Hejdánek chce situaci řešit „dalekosáhleji“, ovšem opět Vám nehodlá říci jak a k čemu. Zato dovede ostře a především adresně z Berlína napadnout karlovarské radní (v časopise Ateliér); ví totiž, že se u Berlína bojuje za Prahu. Své střely však raději pouští na Karlovarsko, aby nezasáhl někoho z neschopného senátu FFUK, jemuž je vydán na milost a nemilost.

Petr Rezek

11. 6. 1993