Text reflektuje napjatou atmosféru v akademickém prostředí Československa v období nastupující normalizace. Autor popisuje neklid v ústavech Akademie věd a na vysokých školách, kde dochází k prověrkám zaměstnanců přijatých po dubnu 1968. Tato situace naznačuje blížící se kádrové čistky, i když oficiální místa se snaží situaci rétoricky mírnit. Důležitým prvkem je autorův postřeh o rozporu mezi horlivou aktivitou nižších složek aparátu a smířlivějšími vyjádřeními shora, což do situace vnáší další nejistotu. Autor si rovněž stěžuje na publikační blokádu, kdy jeho práce přestaly vycházet. Druhá část textu se věnuje osobním tématům, konkrétně zdravotnímu stavu. Autor zmiňuje výrazné zlepšení potíží s páteří, díky němuž se vyhnul plánované operaci. Popisuje spolupráci s profesorem Karlem Lewitem na rehabilitaci a řešení drobnějších obratlových vad. Závěr dokumentu se věnuje autorovu zápasu s nachlazením a chřipkou, které nakonec úspěšně překonal. Celkově zpráva propojuje dobový politický tlak na inteligenci s každodenními starostmi o zdraví.