Tento text se zabývá ontologickým rozlišením mezi kategoriemi jsoucího a nejsoucího se zvláštním zřetelem k časovosti. Autor argumentuje, že o naprosté nejsoucnosti nelze vypovídat, a proto se soustředí na analýzu různých modů jsoucnosti. Rozlišuje mezi tím, co je aktuálně přítomné (hic et nunc), a tím, co se vztahuje k minulosti a budoucnosti. Významným prvkem textu je jemné rozlišování uvnitř časových kategorií. U minulosti je kladen důraz na rozdíl mezi tím, co již nastalo, ale dosud neskončilo jako celek, a tím, co je definitivně minulé. Podobně u budoucnosti text rozlišuje mezi bezprostředně nastávajícím, které se již k bytí připravuje, a vzdálenějšími budoucími možnostmi, které dosud připraveny nejsou. Tato fenomenologická sonda do struktury času ukazuje, že jsoucnost není monolitický stav, ale dynamický proces s různými stupni aktuálnosti a přípravy, které vyžadují přesnou terminologickou diferenciaci pro pochopení povahy bytí v čase.