Tato filosofická úvaha se zaměřuje na ontologické vymezení pojmu „událost“ a podstatu její „aktuálnosti“. Autor kriticky přehodnocuje tendenci chápat aktuálnost pouze jako dílčí, prchavý moment v rámci probíhajícího děje. Argumentuje, že pokud by byla aktuálnost omezena jen na určitou fázi, byla by odsouzena k okamžitému zániku a přechodu do minulosti, což by znemožňovalo pracovat s událostí jako s plnou skutečností. Navrhuje proto vztahovat aktuálnost k události v její celistvosti – jako k relativnímu celku, který má svůj počátek, průběh a závěr. Pouze v tomto pojetí lze o události uvažovat jako o něčem, co se právě uskutečňuje. Součástí takto chápaného celku je pak nevyhnutelně jeho „bylost“, „budost“ i ona čistě myšlenkově zachytitelná prezentní přítomnost. Text tak přináší komplexní pohled na časovou strukturu dění a odmítá redukci přítomnosti na pouhý bod bez širšího kontextu celkové události.